Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, prosím poraďte. Synovi byli v lednu 2 roky. A když jdeme na procházku je to horor. Když jsme někde ve městě, kde je rušno, tak je to v pohodě, jde hezky, ukázkově za ručičku. Ale jinak mi utíká. Je schopnej i přeběhnout sám silnici. Tisíckrát vysvětluji, dala jsem mu i na zadek, ale nepomáhá. Má z toho srandu. Dnes jsme byli venku. Chvíli jel na motorce (odrážedle), pak slezl z motorky, nechal ji stát na místě a utíkal pryč. Dostal se až na silnici (naštěstí nic nejelo). Zařvala jsem na něj a dala mu přes zadek. Pak jsem se mu podívala do očí a řekla, že tohle dělat nemůže, atd. Chvilku jel zase na motorce a pak to udělal znovu. Zase jsem ho plácla, řekla mu že nemůže. Vzala jsem ho za ruku, motorku do druhé ruky a za řevu jsme šli domu. Doma mi slíbil, že už to dělat nebude. Přesně tohle se ale pořád opakuje. Kde dělám chybu?
Co vyvodit nějaký logický důsledek, který s jeho ltáním bude souviset ( plácnutí na zadek to není). Pokud nedodržuje pravidla ježdění na motorce, na motorce nebude pár dní jezdit. Na hřišti, v parku, louce a lese smí lítat jak chce ( tyto místa bych se snažila vyhledávat co nejčastěji), mimo ně musí za ruku. Pokud nebude ochotný za ruku, dala bycho ho do kočáru, připoutat a jedem ( nebo na záda no nosítka).
Jednou na zadek nebo domluvit, důrazně říct, že pokud to udělá ještě jednou, jdete domů. A podruhé ho za ruku odtáhnout domů, případně připoutat do kočárku, pokud máte.
Muj mladsi je taky utekar. Proste to ma v sobe a vysvetlit mu to nejde. Starsi mi nikdy neutikal, uz od roku a pul jsem mu mohla venku plne duverovat, i co se tyce silnice, prechodu a tak.
Na mladsiho fakt neplati nic, jen proste vim, ze ho musim neustale hlidat. Snazim se, aby co nejmene dochazelo k situacim, kdy utika a ja ho honim a on z toho ma ohromnou legraci, proste aby nabyl dojmu, ze utikani je neco strasne zabavneho.
Kdyz nekam jdeme, kde vim ze by to s nim bylo o nervy, tak mam s sebou golfky a on se nastesti rad necha vozit, tak proste na nebezpecnych usecich sedi.
Docela mam stesti v tom, ze ho dost ovlivnuje starsi bracha, ze mladsi se ho vetsinou drzi a tim se to utikani minimalizuje. Kdyz s nim jdu nekam sama, je to mnohem horsi.
Rada na to podle me neni, jen ho proste hlidat a cekat, ze to casem bude cim dal lepsi… ![]()
Tak si kup takovy to „voditko“ na decka, ja to mam a je to docela dobra vec, hlavne v obchodaku nebo tak, kde hrozi ze bude utikat, mam ho privazanyho k pasu
Kdyz si treba potrebuju neco vklidu prohlidnout apod., tak nemusim po ocku kontrolovat jestli nahodou nezdrha ![]()
@Karsten píše:
Tak si kup takovy to „voditko“ na decka, ja to mam a je to docela dobra vec, hlavne v obchodaku nebo tak, kde hrozi ze bude utikat, mam ho privazanyho k pasuKdyz si treba potrebuju neco vklidu prohlidnout apod., tak nemusim po ocku kontrolovat jestli nahodou nezdrha
Já jsem na tom viděla jen jednou dvojčátka, asi to rodiče moc nevyužívají. No asi proto, že se že lidi na to dívají divně, jako, že vedeš děti jako psy. Ale pravda je, že raději blbé pohledy, než přejeté dítě.
Tak lidi koukaji, to jo, u nas to neni moc obvykly, ale nikdo se nepohorsoval, proc taky, ze, ja na tom nevidim nic spatnyho. A i kdyby tak dotycnyho nebo dotycnou proste poslu do prd3l3, s tim ja vubec nemam problem
Ja v tom vidim jenom vyhody - mam vetsi klid, decko nikam nezdrhne, kdyz spadne tak se nemusim ohybat a zvednu ho za popruh ![]()
Můj to dělal taky…zásadně, když byl na druhý straně nějakej pes nebo kočka tak neváhal se mě pustit a mazat za nimi… Taky sem ho za to plácala přes zadek a hubovlala…já žádnou logiku nevidím v tom, v klidu mu vysvětlit, že tam nesmí, že tam jezděj auta a že ho může něco přejet…lepší pár facek jak zkažený tři životy (ty, dítě, řidič)!
až bude starší začne si pěstovat pud sebezáchovy a začne se zdravě bát.. vydrž! ![]()
@Lama Lama píše:
Co vyvodit nějaký logický důsledek, který s jeho ltáním bude souviset ( plácnutí na zadek to není). Pokud nedodržuje pravidla ježdění na motorce, na motorce nebude pár dní jezdit. Na hřišti, v parku, louce a lese smí lítat jak chce ( tyto místa bych se snažila vyhledávat co nejčastěji), mimo ně musí za ruku. Pokud nebude ochotný za ruku, dala bycho ho do kočáru, připoutat a jedem ( nebo na záda no nosítka).
Tohle přesně jsem u dcery praktikovala a pomohlo to, mnohem líp než přes zadek. Teď jsou jí 3 a není téměř problém, sama se chytí u silnice kočárku nebo mě za ruku a přejdeme (předem ji upozorním, že budeme přecházet silnici a ona už ví, co to pro ni znamená). Jen když jdeme s více dětma a nějak se rozdovádí tak vím, že prostě nezastaví a musím ji doběhnout - ale to beru jakože se prostě zabere do hry.
Mám naprosto stejný problém
Už jsi to nějak vyřešila? Pomáhá něco?
My jsme na tom taky tak, kluk 1,5. Za ručičku se nenechá vodit skoro vůbec, mám na něj dětské kšíry s vodítkem, jak psaly holky, takže je neustále na nich. Když chceme jít na hezkou procházku s rodinou, stejně ji dítě prořve, jakmile není po jeho. Pak najednou místo chození chce nosit, no prostě klasika, normální hodně živé dítě s maminkou často na nervy
![]()
Máme doma to samé akorát malý má rok a 4 měsíce. Venku umí jen běhat, normálně skoro nechodí. Takže nějaká procházka u nás vůbec nepřipadá v uvahu
. Naštěstí máme před domem park, tak ho tam vždycky vypustím. A jediný co říká když vyjdem z domu je, že chce běha, běha
Do obchodu a tak když někam potřebuju mi naštěstí ještě sedne do kočárku..i když někdy taky protestuje.