Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdyz jsem o svatbe mluvila jenom teoreticky, chtela jsem si nechat svoje prijmeni. Kdyz pak k ni opravdu doslo, vzit si manzelovo prijmeni mi prislo jako nejnormalnejsi vec na svete. Nikomu jsem se nepodrizovala, ani jsme se o tom snad ani nebavili, najednou jsem o jine variante ani neuvazovala ![]()
Příspěvek upraven 01.01.14 v 03:19
@anoli30 píše:
Já si už od prvního dne seznámení nacvičovala podpis s jeho přijmením.![]()
![]()
To jsi dobra, ja netrenovala a pak jsem si nemohla vzpomenout, jak se pise velke R, to nsem predtim nemela. Nastesti se muz podepisoval prvni, tak jsem to obslehla ![]()
@beruska9 píše:
To jsi dobra, ja netrenovala a pak jsem si nemohla vzpomenout, jak se pise velke R, to nsem predtim nemela. Nastesti se muz podepisoval prvni, tak jsem to obslehla
Uplne stejne! Kdyz jsem se mela na svatbe podepsat, vubec jsem si nemohla vzpomenout, jak jsou ty klicky u velkeho L ![]()
@Klementyna píše:
Uplne stejne! Kdyz jsem se mela na svatbe podepsat, vubec jsem si nemohla vzpomenout, jak jsou ty klicky u velkeho L
Ja tam zase predtim to L mela, to umim
Ale jsem rada, ze nejsem jedina
![]()
Mně to přijde jako normální starosti před půlnocí na Silvestra, každej ho tak nežere. Hele, já se asi „podřídím“, žádost o ruku máme už dva roky za sebou, až se konečně rozhoupu něco dělat (nesnáším svatby), tak budu prostě mít příjmení po manželovi a synovi, je to jedno a hotovka. Ani mi to nepřijde v rozporu s emancipací nebo co se to furt řeší. Ani maskulinní forma mě nebere, jako Ema Smetana apod. je úděs. U cizinců jasně, ale Eliška Vonásek atd…?
@beruska9 píše:
To jsi dobra, ja netrenovala a pak jsem si nemohla vzpomenout, jak se pise velke R, to nsem predtim nemela. Nastesti se muz podepisoval prvni, tak jsem to obslehla
Já schválně to R píšu tiskace, líbí se mi to tak víc a podpis můžu mít jaký chci ![]()
@Lolllo píše:
Já furt nevím, nechci se jmenovat stejně jako tchýně.
to by mě nenapadlo, beru si chlapa a ne tchýni, co bys teprv dělala, když vám hned po porodu ukáží dítě a co byla moje první slova, jak jsem dceru viděla (po třech synech) „ježiši já jsem si porodila vlastní tchýni“, beze srandy, to bylo jako bych viděla tchýni
. Naštěstí z toho postupem času vyrostla, teď je podobou celý nejstarší brácha (27.let), dle okolí je dcera (11,5 roku) moc hezká.
@Lolllo píše:
Já furt nevím, nechci se jmenovat stejně jako tchýně.
Jo, to jsem si říkala taky. Tak jsem se ze srandy manžela ptala, jestli si nechce vzít příjmení moje
Ale to jeho jsem si vzala ráda a teď ho s hrdostí používám ![]()
Podřizování si představuji jinak, než jako přijetí manželova příjmení. Ale tak tohle asi vidí každej jinak. Pokud bych tohle viděla jako podřizování se, tak se snad raději nevdávám ![]()
Já mám příjmení obě, a to čistě z nostalgických důvodů. Nějak se mi nechtělo po třiceti letech najednou úplně změnit příjmení. V úředních jednáních používám obě (nijak mě to neomezuje), jinak se představuji „novým“…
Já mám obě příjmení. Nechtělo se mi dát pryč část svého života. Člověk má na nějaké jméno ukončené školy, znají ho pod ním třeba i v profesním životě. Takhle je z mého pohledu hned vidět, že patřím k manželovi, ale i ke své matce. Jinak já si jméno po manželovi vzala v mužském rodě, protože obě příjmení jsou dlouhá a už mi přišlo moc mít -ová -ová. Rozhodla jsem se, že jedno -ová na konci stačí.
@KPKristy obě příjmení
, to jsem si vzpoměla, jak jsem byla za ségrou v porodnici a snad z 25-30 jmen, co tam byla na nástěnce (maminy-pacošky), bylo asi 6 v mužské podobě a 12-15 co měly dvě příjmení
Tak to je asi cela svatba o podrizovani se ne? tohle by me fakt nenapadlo
proste kdyz se chci vdat, tak k tomu ta zmena prijmeni patri, ja bych jako chlap povazovala za urazku, ze si zena nechce vzit moje prijmeni
kdyz uz, tak si nechat obe, ale zustat pod svym, to mi prijde divny, jak kdybys ani vdana nebyla ![]()
@Anulka píše:
@KPKristy obě příjmení, to jsem si vzpoměla, jak jsem byla za ségrou v porodnici a snad z 25-30 jmen, co tam byla na nástěnce (maminy-pacošky), bylo asi 6 v mužské podobě a 12-15 co měly dvě příjmení
Tak já manželovo příjmení nemám v mužské podobě, protože k ženskému křestnímu jménu by to vypadalo blbě. Mám -ová -ová a vyhovuje mi to. Důvody stejné jako @Filanda .
Sestra má manželovo příjmení v mužské podobě a za ním své rodné a vypadá to dobře. Ne každé příjmení se hodí nechat v mužské podobě…
Hehe, jak to asi dopadlo?
Já vdaná nejsem, ale kdybych se vdávala, nechám si svoje příjmení. A to z čistě praktických důvodů, mám děti z předchozího vztahu, které se jmenují po mně (nechtěla jsem dát příjmení po otci, jako bych to tušila). Další děti neplánuju a nechci se nikdy jmenovat jinak než moje děti.