Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Navazuji na jedno zde momentalne probirane tema a zajimalo by me, jake mate manzelstvi? Jak dlouho jste spolu? Kolik casu a jak travite s manzelem? Co byste menily, kdyby to slo a co ani za nic? Co byste udelaly jinak, kdyby slo zacinat znova? Ceho se bojite a co byste si naopak praly?
Diky za nazory..
Jsme spolu 8let a jsem šťastná prali jsme se po 6letech a já jsem spokojená po druhé těhotná peněz máme dostatek (kdo říká že na penězích moc nezáleží lže) Komunikujeme normálně normálně se i pohádáme a sex je u nás myslím taky normální řekla bych že pohodička rodinka s aktivním dítkem romantickou a upovídanou maminkou a pracovitým tatínkem co rád vaří
…A že to zní moc idylicky? Nojo u nás to fakt tak je jediné co mě klátilo byla tchýně a tu už jsem tu probírala mnohokrát a všude a mám jí z krku tak není co řešit!
Jsme spolu 15 let, manželství máme myslím krásné, alespoň já jsem pořád s manželem moc šťastná. On toho moc nenamluví, tak doufám, že je také spokojený.
Času jen spolu trávíme minimum, hodně pracuje, když nepracuje, věnuje se dětem, v domácnosti také pomáhá. A já také makám jak šroubek, děti jsou dost malé, do školky nechodí, manžel chodí domů na obědy - pořád je co dělat. K tomu pracuju cca v rozsahu půl úvazku, čátečně dobrovolnicky, což je moje záliba.
Ráda bych změnila to, abychom měli více času a energie jeden pro druhého. Ne na nějaké wellnes pobyty a podobné blbosti, ale prostě na to, abych mu častěji udělala snídani do postele a on mi nahustil kolo.
Skvely, 8 let, travime spolu co nam cas dovoli, milujeme se a nemenila bych nic ani za miliardu korun, ani biliardu Euro. vsechno je jak ma byt ![]()
V lednu to bude 15let co se známe a jsme spolu. V dubnu 12let co jsme manželé. Děti máme spolu 3. Za tu dobu co jsme spolu manžel postavil dům, já si dodělala 3letou specializaci v oboru, pak začal studovat on a příští rok v květnu končí Ing studium. No a já jdu od ledna do práce, tak toho času budeme společně následující půl rok trávit dost málo, buď budeme v práci, nebo se bude učit a psát diplomku.Pak mám v plánu někde strávit pár dní s dětmi a potom bez nich aspoň jeden víkend.
Nevím co bych měnila, některé věci jsme si museli prožít, aby nás to jako pár posunulo dál. Manžela miluji, i když bych ho někdy nejraději něčím praštila po hlavě, jak mě štve. Ale jsou to všechno jen prkotiny, stará se o děti, dům, o technické věci, do toho má práci a školu.
No a čeho se bojím? Toho, že ho ztratim, nemyslím odchod k jiné, ale smrt. Jeho maminka zemřela v 54letech a otec v 49letech, oba na infarkt. Takže hlidam stravu, snažím se když to časově jde zařadit pohyb.
Tož tak.
Pár spolu tvoříme teprve čtyři roky, takže za tak krátkou dobu vidím pořád samé pozitiva a opravdu mě nenapadá nic co bych měnila…Krom osmi hodin jeho pracovní doby spolu a s dětmi trávíme veškerý čas, nejčastěji dlouhými procházkami, večer jak holky usnou si bud povídáme dlouho do noci nebo si pustíme nějaký film, máme docela stereotyp, ale oboum nám to tak vyhovuje zatím…nejvíce se bojím, že bych o něj přišla, vnímám ho opravdu jako svou polovinu bytosti, je to spolehlivý partner, výborný milenec a nejlepší přítel v jednom ![]()
@natiova píše:
prali jsme se po 6letech
To je dost brzo, ne? My jsme spolu pomalu 20 let a zatím jsme se spolu ještě pořádně neporvali ![]()
Alenico jsme spolu 8,5 let z toho 4,5 let manželé a na neměnila bych noc. Moc ho miluju.
My ted na Tri krale budeme mit vyroci 19 let od svatby a 20 let jsme spolu. Mame tri deti a nemenila bych nic. Lepsiho chlapa a tatu bych tezko hledala. Uz jsme toho spolu hodne prekonali. A hadky a pranice jsou u nas taky, jsme oba hodne velke osobnosti, navic ja mam takovou italskou povahu a obcas je u nas veselo ![]()
Jéé, to je fajn diskuze
Všude tu čtu jen titulky o problémech ve vztahu a nevěrách…tak jsem ráda, že spokojené ženy také existují
![]()
S manželem se známe 5 let, z toho skoro 4roky jsme manželé. Od začátku co se známe si hodně povídáme, je to moje druhé já a on to má zase tak se mnou. Jsme takhle propojeni a to je to, co nás drží v problémech. Rodiče mého manžela se ho zřekla a krátce po narození naší dcery se s námi přestala stýkat. Byl to dlouhý boj a snahy navázat s nimi vztah, ale nepodařilo se…přes všechny incidenty si vážím toho, že manžel byl vždy se mnou a naší domácností a i když má rodiče stále rád, přednost by jim před námi nedal. Takže vedeme manželství spokojené, byť ochuzené o jednu stranu rodiny, což je místy smutné, když jsou třeba svátky nebo člověk by o víkendu navštívil rodinu a nemá jakou, jen moji stranu. Tak se snažíme vymýšlet nějaké procházky a program… Manžel má rád sport, takže i tím tráví dost času, ale rodina má vždy přednost, pokud jde někde večer s kamarády na hokej a pak na pivo, přijde vždy když mi řekne. Doma mi pomáhá a věnuje se dětem. Já se zase snažím, aby bylo doma vše v pořádku, aby mu a dětem nic nechybělo. Prostě pomáháme si, povídáme si, a jsme takové jedno tělo a jsem šťastná. Věřím, že se nám někdy spolu podaří mít živnost a trošičku být pány času hlavně vzhledem k dětem, abychom se jim mohli věnovat a podporovat je v tom, co je baví. Zažili jsme spolu nouzi i období financí akorát, každé období mělo svůj význam…každopádně zatím nás to vždy stmelilo.
Neměnila bych asi nic, možná by mohl být více romantik ve smyslu vzít mě někde nečekaně na kávičku, zajistit hlídání a tak…jinak se milujeme, všechno je krásné, jen jako každá ženská bych ráda jednou za čas takové to překvápko a vypadnout s ním sama z domu, i kdyby jen na hoďku
A teď to pěkně zaklepu ať nám to držíííí ![]()
Nemám manžela
ale mám úžasného přítele, který mi umí velmi šokovat.. v únoru jsme spolu ofiko 4 roky a neměnila bych ho ani za nic… Jak tady čtu o těch dlouhých manželstvích, doufám, že budu mít i nadále stejně krásný a pohodový vztah, byť tedy bez svatby ![]()
To je idylka, všechny zatím spokojené
Jsem zvědavá, jestli se ozvou i nějaké nespokojené
My jsme spolu zatím 3 roky, máme 2 děti /jedno je z mého prvního manželství/ a zatím vcelku pohoda, občas itálie
Času spolu trávíme tak akorát, muž má dost mimopracovních aktivit ohledně sportu a já jsem na mateřské, takže dřív to bývalo lepší, ale až malá ještě povyroste /nyní 10,5 měsíce/ vrátí se to myslím do původních kolejí a budu se více zapojovat do všech akcí. A nic bych neměnila. Věřím na osud, že všechno se děje z nějakého důvodu a nic není jen tak, takže život přijímám se všemi jeho klady i zápory
A můj muž je moje osudová láska ![]()
My jsme spolu 15 let a pořád nám to klape, samozřejmě nějaké menší neshody jsou to je asi všude, ale neměnila bych, jediné co bych si přála abychom spolu mohli trávit více času sami, máme 4 děti takže času sami pro sebe máme dost málo ![]()
Taky se mi tahle diskuse líbí, už jsem měla pocit že snad šťastné manželství nejsou ![]()
Bude to 12 let, co jsme spolu, manželé 10 let. Čas spolu trávíme téměř všechen po návratu z práce (vyjma 1-2× týdně „soukromé“ aktivity - sport).
Za tu dobu jsme svépomocí přistavěli a přestavěli dům a když jsme měli volno, jezdili na kolech/na lodi, chodili po horách.
Na vaření manžel tedy není, řekla bych, že rád zapomněl i to, co uměl, ale denně vodí dítko do školky, abych mohla brzy do práce a pak brzy vyzvedávat, z práce tedy přijde později, ale snažíme se čas trávit spolu jako rodina.
A někdy je to prostě „jen“ mužský - prostě z Marsu (nebo já z Venuše
), ale talíře u nás nelítají, vlastně jsme se snad ani pořádně nepohádali, protože můj muž je slušňák a když náhodou (za ta léta bych to spočítala na prstech ruky) řekne „do pr…“, tak mne to spíš rozesměje.
Jsem šťastná, nemohla bych si přát lepšího manžela ani tátu. Neměnila bych.
edit: Oba máme značně ironický smysl pro humor, ale ten jeho občas těžko rozdýchávám v okamžiku, kdy mám pocit, že na vtipy není čas. A zdá se, že dítko bude neméně vtipné… ![]()
Příspěvek upraven 31.12.13 v 09:55