Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobry den, ani nevim jak zacit..
Zijeme v rodinem dome-tchyne dole a mi nahore.Uz tu ziju skoro 10let.Kdyz jsem si manzela vzala tak mi prislo tchyne lito protoze je sama bez manzela. Zdala se v pohode. Postupem casu jsem zjistovala ze je falesna.Je doma na invalidnim duchode.Mame 2 deti-neustale ji vadi jak se o deti staram, jak je vychovavam, atd. Stalo se pravidlem ze deti k ni na navstevu chodi kazdy den, pokavad tam jeden den neprijdou uz je zle.Ale bohuzel se to netyka jenom deti..proste se sni neda normalne na nicem domluvit..hned krici, vycita, urazi, atd.
A pak si stezuje synovi a jeste si vymysli..takze nakonec jsem ta spatna ja ![]()
Dalsi den se chova jako by se nic nedelo..Driv jsem to obrecela a snazila se to tak nebrat.Ted je mezi nami situace takova ze ji ignoruji-neumim se pretvarovat a take nejsem splachovaci. Penize nemam abych sla bydlet jinam, pujcku si v dnesni dobe brat nechci.Jsem z toho tady celkem na nervy.. ![]()
Příspěvek upraven 02.01.14 v 16:19
To je to soužití dvou generací, nikdy bych do toho nešla ![]()
promluv si s manželem a řekni mu, co Ti vadí, nemůžete jít prozatím do podnájmu?? ![]()
Docela tě obdivuju, že jsi to vydržela 10let, ale nic jiného než bydlet jinde ti asi nepomůže, protože tchyně se nezmění, já si to zkusila chvíli a víckrát už bych do toho nešla, tohle nikdy nedělá dobrotu, dřív či později
@Ivicek Podle mě je hlavní, jak to vidí muž. Pokud je na Tvojí straně, tak prostě společně zkuste tchyni udělat nějaký pravidla. Pokud je na její straně nebo dělá mrtvýho brouka, tak se budeš muset pochlapit a vybojovat si pravidla sama, nebo prostě víc skousávat.
Každopádně hodně štěstí, bývá to blbá situace mít tchánovce (ale i rodiče) v baráku.
Celkem te chapu. Ja bydlim uz ctvrtym rokem s prarodici na baraku. Deda je moc hodny, ale babicka je taky hodne falesna. Ze zacatku sme se parkrat hodne pohadali a pak se to zlepsilo. Pred par mesici me muz opustil a ona se mi zacala do vseho plest. Dokonce mi chodi za malym i do loznice kdyz tam nejsem, dava si ke me veci do mrazaku kdyz nejsem doma, vubec si ke me chodi jako kdyby tam bydlela
Neda se nic delat… Budu se s ni zase muset pohadat. Zadne jine reseni nevidim ![]()
Tak hodne stesti
Asi jo, asi mate pravdu-take si myslim ze to bude jeste horsi ![]()
Na druhou stranu nemam to srdce ji tu nechat samotnou-protoze by dum nezvladla z hlediska invalidniho duchodu. Nevim je to opravdu tezke rozhodnuti. Manzel je z te situace smutny a popravde se mu nedivim.Na jedne strane matka na druhe manzelka.Ale co ja??Clovek tu nakou dobu zije stara se o dum ma nake zazemi-mam to tu rada..Ale jsou dny ktere bych opravdu nejradeji zabalila veci a vypadla ![]()
Ser na tchýni, buď se budeš trápit nebo ne. Stanov si jasná pravidla. Buď to sama finančně nezvládne, ale dá pak pokoj, když se odstěhuješ, anebo pak si s ní zůstaň ale budeš se trápit, dokud neumře.
Tak si vyber!
Ty tohle máš s tchýní a představ si, že já tohle mám se svou matkou! Jsme už asi 8 měsíců ve stavu, že spolu prostě nemluvíme a po 34 letech jsem zjistila, že je to asi to nejlepší, jak to zvládnout. Neignoruji ji, já ji pozdravím, ona neodpoví atd. Takže za mě - buď pryč anebo to udělat tak, jako my. Já se teda tak nerozhodla, ale už mě to věčné omlouvání se za nic fakt nebavilo. Já byla vždycky ta, co přišla a zkusila začít mluvit. Teď už to prostě nejde.
Ale malej k mámě chodí normálně.
Zkus být upřímná, říct jí klidným hlasem, co ti vadí a říct, že odejdeš, když se to nezlepší. Třeba se lekne, že nebude mít každý den vnoučata a dá pokoj.