Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko,
pokud se ho chceš zbavit, tak mu zpakuj věci a vyměň zámek. Byt je psaný na tebe, nemá tam ani trvalé bydliště, nic neplatí, tak není co řešit. Buď si na sociálce zažádej o příspěvek na bydlení, myslím, že na něj i máš nárok nebo si najdi levný podnájem a odstěhuje se tam jen s dětmi.
Chlap, pro kterého je chlast na prvním místě, není chlap. Já bych takovou trosku doma nesnesla. A ještě když se chová jak hovado. Tohle přece nemáš zapotřebí a děti si taky brzo uvědomí, možná už uvědomili, že je něco špatně. Chceš, aby vzpomínali na tátu jako na výpitka, za kterého se budou stydět ![]()
No a ještě je samozřejmě možnost si s ním promluvit a vyložit hezky karty na stůl, buď se půjde léčit nebo se bude stěhovat.
Hmm…asi to už víš, ale máš doma alkoholika. Pokud nebude chtít on sám, bude se to jen zhoršovat a s tím i jeho chování vůči vám doma. Radila bych rychle jednání. Vaření, uklízení a kdo ví co časem přestane vykonávat, počet pivisek vypitých se bude zvyšovat a až to nepůjde, začne to prolejvat tvrdým-začnou problémy v práci a nakonec ti zůstane na krku a s dluhama, protože ty jdou ruku v ruce s potřebou peněz na chlast. Takových jedinců jsem bohužel kolem sebe zažila dost a bohužel většina skončila jako bezdomovci umrzlí u Tesca nebo podobně ![]()
Jestli je byt tvůj, není co řešit. Kecy, že se neuživíš jsou kecy, které oni rádi vytahují, ale časem stejně nebudeš mít peníze, protože je proleje hrdlem. Seber odvahu, zabal mu saky paky a zatni zuby. Hlavně ho neomlouvej (tuhle blbou vlastnost má snad každá ženská), jak se nehodlá léčit, je to vztah k ničemu. Začátek bude těžký, ale nakonec uvidíš, že to i finančně zvládneš. A za ten klid na duši a pro děti to fakt stojí za to.
Možná se může někomu zdát, že věštím z koule, ale bohužel to mluví ze mne zkušenosti. ![]()
Přeji ti hodně štěstí a hlavně se drž.
![]()
Zakladatelko, já tej nechci číst zpětně jestli jsi to psala, jak máš staré děti, zda jsou jeho nebo ne, zda máš alimenty, nebo pracuješ, nebo vlastně co pobíráš. Ale sociálka když mi zaplatila příspěvky na bydlení, tak mi zbylo i 8 tisíc…není to moc, ale dá se to pokud nemáš vysoké nároky. Prošla jsem si tím a je to zkušenost. No a můžeš k sobě časem někoho vzít, ono pak levnější nájem tě vyjde stejně na stejno, zase ti tolik nedá sociálka. Já platila 7 tis nájem, 3700 inkaso a měla jsem s rodičákem 15000, sociálka mi doplatila asi 4 tis…někdy i 6, podle toho co jsem platila, třeba doplatek za elektřinu, popelnice…on je otec dětí?
Ahoj, tvůj partner je alkoholik. To je bez debaty. Na léčení sám od sebe nepůjde, bohužel nemáš moc možností, jak ho k tomu dokopat. Moje sestra loni řešila stejný problém, naštěstí všechno dopadlo dobře, chlap jí přestal nejen chlastat, ale i kouřit.
Pomoc jsme hledaly nejdřív na netu, našly jsme A-kluby.cz
je tam telefon a různý informace. Nevím, odkud jsi, ale určitě tam zavolej, nebudou na tobě vyzvídat, jen nějaký doplňující informace, jako třeba kdy pije, jak se potom chová a tak.
Chce to jen abys TY měla pevný nervy a vydržela. Musíš mu totiž stanovit mantinely a sama je dodržet a neustoupit. Ani kdyby brečel a sliboval, že se zlepší. Protože povolit můžeš jedině až po té změně, dřív ne. Nám paní radila vyhodit ho z bytu, nedat mu peníze (nechodil do práce ale na chlast peníze měl) a dovnitř ho pustit až když se objednal na vyšetření k psychologovi do Brna. To jsme měli i pozjišťovaný i věci jako jak dlouho trvá léčba, kolik by ho to stálo, atd.
Samozřejmě plakal a sliboval, že ji má rád, spal v autě, chtěl peníze na rohlík (jednou mu dala padesátku a pak jsme ho viděli za sklem sámošky kupovat flašky)
nakonec se na léčení přihlásil, domů ho pustila, až když jí řekl termín a jméno doktorky ke které má jít. Pak to sice chtěl zrušit ale pohrozila že ho zase vykopne. Několik dní nic nejedl, nervy v kýblu, nakonec musela ségra chodit na sezení taky, byla prý závislá na partnerovi, ten její byl těžkej alkoholik. dostal se z toho relativně brzo, asi za měsíc.
Vem si že až bude hlídat prcka, může mu nechtěně něco udělat. Jde o to jen udělat ten krok a nebát se.
@paveluska píše:
No mám to o něco jednodušší nebo on tady nemá trvalé bydliště. Jenže když zaplatím byt zbyde mi tak 3000 kč, a to ještě musím zaplatit školku
budeš mít alimenty, přídavky byt se dá vyměnit, nebo prodat a koupit menším s menšíma nákladama.. vše je řešitelný
Takže děti sou obě jeho je jim 6 a 2 a půl, c červnu mi končí mateřská. Kamarády moc nemám, a rodina snad jedině mamka by mě mohla podržet.
Já fakt nevím žijem tak nějak bez náplně, když pominu ten alkohol(i když to nejde).chtěla bych to zachránit, ale nevím jestli vůbec o to stojí. Já chci žít ne přežívat, nevím jak to mám popsat.
Zakladatelko, všichni ti tu poradili co máš udělat. Nevím, asi čekáš na zázrak..
Néé zvažuji vše pro a proti není lehké odejít od někoho s dvěma dětma víš
Samozřejmě já to chápu, ale co je pro ty děti lepší? Aby jste byli chvíli sami a třeba se museli trochu uskromnit nebo doma vídat alkoholika, který je na ně hnusný?? ![]()
Takže holky hlásím že změna je tu, po vystupňování a ultimáte, přítel nepije a život je hned hezčí a jinej. Poridilz jsme si yahradku tak makame, a tak proste zmena jako prase
@paveluska píše:
Takže holky hlásím že změna je tu, po vystupňování a ultimáte, přítel nepije a život je hned hezčí a jinej. Poridilz jsme si yahradku tak makame, a tak proste zmena jako prase
To je hezký, že to taky někde jde. A abstinuje přítel úplně? Jak k tomu dospěl? Každopádně gratuluju a hlavně ať mu to vydrží.
Dospěl k tomu že měl problémy i se zdravím a já jsem řekla že jsem rozhodnutá odejít. No pije jen to ovocný pivo, nebo nealko jinak nic
Předem se omlouvám za anonymitu.
Pavelusko,
náhodou jsem objevila tvou diskuzi a přečetla ji komplet celou.
moc gratuluju, že se to u vás v tak dobré obrátilo a tvému partnerovi přeju hlavně výdrž, aby nepolevil.
Prosím tě, napiš mi podrobnosti - jestli chceš a můžeš.
Jaké problémy se zdravím začal tvůj partner mít?
Jak to probíhalo - dala jsi mu nějaké ultimátum nebo jak to od toho února prosím tě u vás bylo??
Mě totiž trápí podobný problém jako tebe s tím rozdílem, že jsme spolu skoro 20 let, manžel je velký dříč na našem baráku - a u toho samozřejmě pije pivo - potud to bylo celá ta léta v pořádku.
Jenomže asi tak od letošní zimy jsem si taky všimla takového „změněného chování“ či jak to nazvat, prostě člověka to hned praští, jak přijde domů, že to není zkrátka ON - ten co býval. Pak jsem začala nacházet různě flašky a ve mě by se krve nedořezal a hned mi to bylo jasné, o co jde. Jedna moje velice blízká osoba se upila k smrti - bohužel, bylo to hrozné, takže to znám z vlastní rodiny.
Manžela mám stále velice ráda, kromě této „slabosti“ je dobrý manžel, výborný otec 2 dětí, stará se, hlídá, jak je potřeba…jenomže jsem se kolikrát vyloženě začala bát, v jakém „stavu“ bude, až přijdu domů z práce. Já jako v podstatě úplný abstinent vše okamžitě poznám. Nijak hnusný ani agresivní není, ale prostě mele páté přes deváté, pak si nic nepamatuje, sex nevyžaduje a usne. Potom je zas, jako dřív. Do hospody nikdy nechodil a nechodí.
Teď to došlo tak daleko, že jsem se hrozně naštvala, vyházela jsem všechny prázdné flašky, které jsem našla (nebylo jich teda tak moc, to zas ne…), nemluvila jsem s ním, po týdnu naprostého nemluvení jsme na sebe i křičeli (po 20ti letech snad naše první pořádná hádka - prostě hrůza
..). Druhý den mě něco napadlo - sedla jsem a napsala mu dopis - velice hezký, že mám o něj strach, že ho mám pořád ráda, že žádného jiného chlapa nechci, že bych byla nejšťastnější, kdyby býval, jak dřív, že mám obavu, jestli nebude mít problémy v práci (do práce tedy chodí - na směny) atd. atd. - protože to všechno je naprostá pravda. Je to ještě krátká doba, ale myslím, že se - zatím - „drží“ nebo se snaží omezovat. Jenomže - mám strach, že se zas nalije, mě to zas nadzvedne apod…