Proč dcera lže
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Syn 8, lže i ve věcech, ve kterých lhaní nemá žádný smyl
Na dotaz, proč lžeš, odpovídá nevím.
nějak to nehrotím, sejří mě to, ale zatím nepropadám panice, že by z něho nevyrostl férový chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mám to doma podobný.
Začalo to někdy mezi první a druhou třídou. Šlo vzdy o blbosti. Teď je mu skoro 11 a jelikož už hodně funguje samostatně, ty lži vypadají horší a má více příležitostí k nim.
Vždy když na něco přijdu, dostane trest. Děsí mě, kolik toho asi netuším, když mu to furt za to stojí
. Nebo si nemůže pomoct? Nepřemýšlí nad tím?
Uz jsem přemýšlela nad odbornou pomocí. Jak na něj. Netuším totiž ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja si to pamatuji že svého dětství- v těch situacích, co popisuješ, jsem lhala, protože jsem nechtěla dostat vyhubovano nebo jsem nechtěla být narcena prasetem. Nutno říct, že moji rodiče s vycitkami a urazkami nešetřili, tak jsem se tomu prostě snažila vyhnout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Normální dítě
Já byla taková a i moje dcera. Já si pamatuji, ze jsem nechtěla slyšet ty výchovný řeči. Dcera zase říká, ze si z ni pak utahujeme… Je to proste pohodlnější a proto to člověk děla.
- Citovat
- Upravit
Psycholozka mi vysvětlovala, že děti lžou rodičům v blbostech proto, aby byli v našich očích dokonalé, že prostě nechtějí „klesnout“ v našich očích, tak raději budou tvrdit, že to udělali apod…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem vždycky lhala proto, že jsem nechtěla být sprdnutá. Věděla jsem, že je to špatně, uvědomovala jsem si to, a tak jsem nechtěla ještě doma promlouvaní do duše. Naši mě nikdy nebili, ale promlouvali a to bylo snad 100× horší než dostat par facek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@2468 píše:
Psycholozka mi vysvětlovala, že děti lžou rodičům v blbostech proto, aby byli v našich očích dokonalé, že prostě nechtějí „klesnout“ v našich očích, tak raději budou tvrdit, že to udělali apod…
No, a jak se má na to reagovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@jita22 píše:
No, a jak se má na to reagovat?
Asi bych dceři řekla, že to že lže mne mrzí víc než celé zpoždění nebo neumytí. Ujistila bych ji, že ji mám ráda i špinavou, a netřeba o tom lhát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@jita22 Rekla mi, že ji nemám usvědčovat ze lži, není pry potřeba a je to ještě horší, že se pak do toho začnou motat a lhát víc a víc, protože mají strach z toho klesnutí a popřípadě následků, když se děti za lež trestají
.
Prý je potřeba rozlišovat tyhle lži a lež proto aby se někomu ublížilo, tu pak samozřejmě řešit, ale to není nás problém.
Já nevím, nesnáším lež, takže mi to dělá velký problém dělat, že nelže a řešit jen vzniklou situaci… Například že se pricurla… Tvrdí že ne, já vidím, že ano. Neřešit lež, poslat ji převléknout a řešit, jak tomu předejít
. Nedala vodu králíkovi, tvrdí že ano, neřešit že lze, ale jak předejít tomu, aby mu ji dávala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@2468 píše:
@jita22 Rekla mi, že ji nemám usvědčovat ze lži, není pry potřeba a je to ještě horší, že se pak do toho začnou motat a lhát víc a víc, protože mají strach z toho klesnutí a popřípadě následků, když se děti za lež trestají.
Prý je potřeba rozlišovat tyhle lži a lež proto aby se někomu ublížilo, tu pak samozřejmě řešit, ale to není nás problém.
Já nevím, nesnáším lež, takže mi to dělá velký problém dělat, že nelže a řešit jen vzniklou situaci… Například že se pricurla… Tvrdí že ne, já vidím, že ano. Neřešit lež, poslat ji převléknout a řešit, jak tomu předejít. Nedala vodu králíkovi, tvrdí že ano, neřešit že lze, ale jak předejít tomu, aby mu ji dávala.
Děkuju!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Dobrý večer,
ráda bych znala Váš názor na situaci. Žiju sama s dětmi Starší už jsou dospělé, nejmladší dceři je 9 let. Poslední dobou jsem ji opakovaně přistihla při lži. nešlo o nic velkého, např. mi lhala, že už je na kroužku a byla teprve na cestě na kroužek - šla tam pozdě, zdržela se u kamarádky. Večer se neosprchuje a tvrdí mi do očí, že se sprchovala. Je schopná i na opakovaný dotaz lhát a dívat se mi při tom do očí. Když jsem chtěla vysvětlení, tak o tom kroužku prý lhala, protože se bála, že se budu zlobit a nekoupala se, protože se jí nechtělo /opakovaně/.
Předesílám, že vždy když s dětmi byly nějaké problémy /minimálně/ tak ano, dala jsem najevo, že jejich chování třeba nebylo správné, ale normálně v klidu jsme o tom mluvili a společně hledali řešení. Nikdy to nebylo v takovém rozsahu a natolik vážné, abych je musela nějak trestat. Nějaký řev, nedej Bože bití u nás nikdy nebylo.
Navíc mám s dcery dojem, že o tom se mnou vůbec mluvit nechce a jediný, co ji mrzí, že jsem její lhaní odhalila.
V mém věku a po tolika dětech je to asi ostuda, ale já prostě nevím, jak to účinně a správně řešit a navíc se bojím, aby to nebyl začátek něčeho horšího. na druhou stranu zase nechci dělat z komára velblouda.
Ráda si přečtu Vaše názory a zkušenosti.
Normálka. Děcka nechtějí poslouchat ty naše řeči. V pubertě to jede taky. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobrý večer,
ráda bych znala Váš názor na situaci. Žiju sama s dětmi Starší už jsou dospělé, nejmladší dceři je 9 let. Poslední dobou jsem ji opakovaně přistihla při lži. nešlo o nic velkého, např. mi lhala, že už je na kroužku a byla teprve na cestě na kroužek - šla tam pozdě, zdržela se u kamarádky. Večer se neosprchuje a tvrdí mi do očí, že se sprchovala. Je schopná i na opakovaný dotaz lhát a dívat se mi při tom do očí. Když jsem chtěla vysvětlení, tak o tom kroužku prý lhala, protože se bála, že se budu zlobit a nekoupala se, protože se jí nechtělo /opakovaně/.
Předesílám, že vždy když s dětmi byly nějaké problémy /minimálně/ tak ano, dala jsem najevo, že jejich chování třeba nebylo správné, ale normálně v klidu jsme o tom mluvili a společně hledali řešení. Nikdy to nebylo v takovém rozsahu a natolik vážné, abych je musela nějak trestat. Nějaký řev, nedej Bože bití u nás nikdy nebylo.
Navíc mám s dcery dojem, že o tom se mnou vůbec mluvit nechce a jediný, co ji mrzí, že jsem její lhaní odhalila.
V mém věku a po tolika dětech je to asi ostuda, ale já prostě nevím, jak to účinně a správně řešit a navíc se bojím, aby to nebyl začátek něčeho horšího. na druhou stranu zase nechci dělat z komára velblouda.
Ráda si přečtu Vaše názory a zkušenosti.