Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@bílávlčice píše:
Dceru neřeším, odpustila jsem jí už dávno, přes 10 let o mě nemá zájem. Já si to v sobě vyřešila a jí jsem „propustila“ ať si jde svou cestou, svým životem, jak ona chce… v pohodě.Je to její život, její rozhodnutí, jak se chce ke mně chovat a přistupovat - jako k mámě. Jen mě mrzí, že jsem jí několikrát zachránila život a vyléčila jí z nevyléčitelné nemoci, když lékaři na celé čáře selhali a sdělili mi, že mému miminku nedokáží medicínou pomoci… a že to ona nechápe, nebo nechce…ale to už je zase jiná kapitola
Vždyť život jde dál… přece
Prosimtě a co ji chceš odpouštět, ty? Vždyť ty si ji v tom nechala žít, ty si přivedla dítě alkoholikovi a magorovi.Ty se jí. mas omlouvat
Zachránila život? Tím myslíš, jak ji chtěl otec zabít? To nemyslíš vážně, že ne? Všichni máme volbu partnerem a ty si ji 2× záměrně zvolila špatně.
Neříkala jsem, že se chci omlouvat dceři, říkala jsem, že jsem jí tzv. „propustila“ - ať si jde životem, jak ona sama chce. Špatně jsi četla. Tím, že jsem jí zachránila jsem vůbec nemyslela tu záležitost s alkohol. magorem. Psala jsem, že byla velmi těžce nemocná a že jsem jí opakovaně zachraňovala, když doktoři „neměli páky“. (Ten život jsem jí zachraňovala zdravotně - ze zdravot. důvodu.)
A ten alkoholik? Poprvé jsem to nepoznala, bydleli jsme od sebe daleko a u toho druhého to začalo až nějaký ten rok po svatbě.
Nevím, zda píšu na správnou adresu, objevuje se mi tu 3× to stejné, od různých nicků, tak nevím…
Neříkala jsem, že se chci omlouvat dceři, říkala jsem, že jsem jí tzv. „propustila“ - ať si jde životem, jak ona sama chce. Špatně jsi četla. Tím, že jsem jí zachránila jsem vůbec nemyslela tu záležitost s alkohol. magorem. Psala jsem, že byla velmi těžce nemocná a že jsem jí opakovaně zachraňovala, když doktoři „neměli páky“. (Ten život jsem jí zachraňovala zdravotně - ze zdravot. důvodu.)
A ten alkoholik? Poprvé jsem to nepoznala, bydleli jsme od sebe daleko a u toho druhého to začalo až nějaký ten rok po svatbě.
@Anonymní píše:
Ahoj, s přítelem spolu zijeme 5let a máme 2,5 ročního syna. Přítel hodně pije a je pak agresívní a zarlivy, hodnekrat me uhodil a to i pred synem. Vzdy se potom omlouval a sliboval ze uz to neudělá, že se změní atd. Bydlime v byte který je napsany na me ( neni ani napsany v nájemní smlouve, ale majitel o něm ví ). Hodnekrat jsem ho chtela vyrazit, ale vzdy se jeste vic nastval a rikal ze nikam neodejde. Celkove se mi zhnusil, nejsem sním šťastná a vím, ze bych ho mela nechat uz jenom skrz synovi ktery pritom vzdy breci. Ale porad trosku zvazuji to ze chodí do prace a se spousty veci mi pomaha a když nepije je jinak hodny na me i na syna( rad s nami chodi ven, se synem si hraje atd.)… Nevím co mám delat bojim se ze kdyz ho necham ze mu přeskočí a hodne me zbije. Je toho ještě vic a je to cele zamotane. Chtěla bych uz normálně žít a soustředit se na syna… Omlouvam se ze je to tak dlouhe a dekuji ze jste si to přečetli az sem. Prosím poradte mam ho nechat nebo to jeste zkusit kvuli synovi??
Vyraz ho proboha, co by si chtěla kvůli synovi ještě zkoušet?
Právě kvůli němu ho vyhoď.