Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj holky, pevně doufám, že mi zde poradíte, možná podpoříte, popřípadě dáte nějaké uvědomění. Podle přítele ho děsně uháním…jenže…já si nemůžu pomoct. Když je nějaká možnost, tak vždy vzpomenu, že mě ještě nepožádal o ruku. Jsme spolu 5 let, máme krásný vztah, vše klape. Vnitřně mám ale pořád pocit, že to není jisté, když si mě nechce vzít. On mi sice naštvaně řekne, že už to chystá, ale už to chystá rok a ja chci aby si mě vzalchci mít tu jistotu a jsem nesvá, že ji nemám, prostě nevím. Asi mám nějaký blok či co
přítel mi říká, že musím mít vše pod kontrolou.
snažím se o tom nebavit a nezmiňovat to, ale vždy to ze mě prostě vyletí
jsem hrozná, vím to. Budu ale znít jako rozmazelné dítě, ale prostě to chci vědět, chci vědět kdy a kde
a úplně mě ničí, že prostě nevím… jste taky tak posedlé, nebo jsem jen já tak nemocná?
Díky za vyslechnutí a případné připomínky.
Třeba to opravdu chystal, ale tím, jak mu to neustále připomínáš, a chceš vědět kdy a kde, si mu to úplně znechutila. A vůbec se mu nedivím. Proč na tom tolik trváš? Jestli chcete oba svatbu, tak se domluvte a je to, k čemu ty tanečky s prstýnkem? To ti stejně jistotu nedá.
@Nicole 1234 píše:
Já ti tak neměla a žádost o ruku fakt nečekala. A to přišla po skoro 6 letech vztahu.
Jak často o svatbě mluvíš? Na jednu stranu můžeš vážně na přítele moc tlačit. Na druhou stranu tu nedávno byla diskuze, kdy chlap sliboval a sliboval zasnuby a nakonec to celé skončilo rozchodem.
Zakladatelko, tu diskusi si vážně přečti: https://www.emimino.cz/…liby-489144/
Snad to nebude tvůj případ, ale nějaké názory tam by ti mohly pomoct.
@Lucie_Sx @Mar__tanka1983
To já jen píšu jako zkušenost. Já si o tom myslím své. Teď se tomu směju, ale v té době mi to přišlo hrozné, že jen kvůli tomu, že ji tím prej s.al utekl. Je to hnusné.
Chtěl ji údajně požádat nečekaně, aby to byla romantika, ale ona se připomínala denně, tak to asi vzdal a raději si našel jinou ![]()
@Lexter píše:
Tím jsem chtěl říct, že otravná přítelkyně se automaticky zařadí do kategorie hus. Není nic husovitějšího než se vrátit z práce a čelit dalším hovadinám. My chceme klid a mír, ne další vyptávání kdy, kde a jak. Máš pravdu. Pak už se jen čeká na nehusu.
chceš tedy říct, že když má žena po Tvém boku nějaká svá přání, ambice, sny a touhy, tak je husou, protože Tebe to otravuje? Když se chce třeba domluvit, kam pojedete na dovolenou a kdy, kde budete bydlet, zda byste zvládli pořídit si dům, zda a kdy mít dítě atd, tak otravuje s hovadinami a narušuje mírovou zónu?
Další příklad, kdy má ženská prostě sklapnout a neotravovat? ![]()
@dedrichov píše:
chceš tedy říct, že když má žena po Tvém boku nějaká svá přání, ambice, sny a touhy, tak je husou, protože Tebe to otravuje? Když se chce třeba domluvit, kam pojedete na dovolenou a kdy, kde budete bydlet, zda byste zvládli pořídit si dům, zda a kdy mít dítě atd, tak otravuje s hovadinami a narušuje mírovou zónu?
Další příklad, kdy má ženská prostě sklapnout a neotravovat?
Když něco opakuje do zblbnutí pak ano, má sklapnout. Věčné argumentace mě unavují. Mám dost svých starostí. Od ženské čekám něhu. A jestli do toho příkladu taháš i debatu o dovolené pak jsi přesně ten typ otravné ženské. Jiný příklad.
A: Chtěla bych děťátko.
B: Já teď ne.
Druhý den…
A: Chtěla bych děťátko.
B: Já teď ne.
Za týden…, a tak pořád dokola dokud nepadne veškerá šance na potomka. Ten její si ji vzít nechce a ona mu to furt tluče do hlavy. Jednou bouchne a páčko. Jen hnusná je jedna věc. Že ji tak vodí za nos. Jakože jednou, možná… Na to bych neskočil.
@dedrichov píše:
chceš tedy říct, že když má žena po Tvém boku nějaká svá přání, ambice, sny a touhy, tak je husou, protože Tebe to otravuje? Když se chce třeba domluvit, kam pojedete na dovolenou a kdy, kde budete bydlet, zda byste zvládli pořídit si dům, zda a kdy mít dítě atd, tak otravuje s hovadinami a narušuje mírovou zónu?
Další příklad, kdy má ženská prostě sklapnout a neotravovat?
Tak třeba je to ten důvod, proč po tom boku žádná není ![]()
@Markéta188 píše:teda než takovýho hysterika, tak raději být sama
Můj bratranec měl koupený prstýnek hrozně dlouho, ale madam se mu připomínala tak často, až ji fláknul prstýnek přes ksicht a zadrhnul.
Teď je ženatý s jinou a ex je stále sama.
@Lexter píše:
Tím jsem chtěl říct, že otravná přítelkyně se automaticky zařadí do kategorie hus. Není nic husovitějšího než se vrátit z práce a čelit dalším hovadinám. My chceme klid a mír, ne další vyptávání kdy, kde a jak. Máš pravdu. Pak už se jen čeká na nehusu.
místo toho, abyste si to vyříkali jako dospělí a svéprávní, tak ji tituluješ husa, hezké
@annlady píše:
místo toho, abyste si to vyříkali jako dospělí a svéprávní, tak ji tituluješ husa, hezké
Proto uvozovky. Tazatelka sama přiznává: „ale vždy to ze mě prostě vyletí“. To není příjemná situace vracet se domů s pomyšlením, že to zase začne. Tak buď se vzít chtějí nebo ne. Neustále pruzení na tom nic nezmění, leda všechno zhorší.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, pevně doufám, že mi zde poradíte, možná podpoříte, popřípadě dáte nějaké uvědomění. Podle přítele ho děsně uháním…jenže…já si nemůžu pomoct. Když je nějaká možnost, tak vždy vzpomenu, že mě ještě nepožádal o ruku. Jsme spolu 5 let, máme krásný vztah, vše klape. Vnitřně mám ale pořád pocit, že to není jisté, když si mě nechce vzít.On mi sice naštvaně řekne, že už to chystá, ale už to chystá rok a ja chci aby si mě vzalchci mít tu jistotu a jsem nesvá, že ji nemám, prostě nevím. Asi mám nějaký blok či co
přítel mi říká, že musím mít vše pod kontrolou.
snažím se o tom nebavit a nezmiňovat to, ale vždy to ze mě prostě vyletí
jsem hrozná, vím to. Budu ale znít jako rozmazelné dítě, ale prostě to chci vědět, chci vědět kdy a kde
a úplně mě ničí, že prostě nevím… jste taky tak posedlé, nebo jsem jen já tak nemocná?
Díky za vyslechnutí a případné připomínky.
Co jako bude jisté? 😁 Jako myslíš, že po svatbě budeš mít chlapa jistého do konce života?
jestli se ho ptáš pořád na svatbu, tak se mu akorát tak znechutíš, ztrapníš.
My se vzali po 15-ti letech vztahu a nikdo to nečekal
,
Tohle je tak hloupé.
Když už jako ženy máme stejná práva jako muži, proč se dobrovolně stavět do závislé role? Čekat a doufat, až nám chlap konečně (konečně!!!) milostive dá ten vytoužený prstýnek.
Jak už tu padlo, svatba, stejně jako sestehovani, stejně jako cokoliv v tom vztahu by mělo být výsledkem společné diskuse a to s tím, že hlas *obou * partnerů má stejnou váhu. Buď se shodnou, nebo se rozjedou a nebo najdou kompromis. Jako dospělí lidé. A, ano, zakladatelko, chováš se otravne. Jako dítě, které se doprosuje rodiče, jestli už konečně koneeeeeecne půjdeme do kina. Jsem přece už dospelaaaaa (jsme spolu 5 let), prosím, prosiiiiim!
A on už je z toho akorát otrávený. Nechovás se jako rovnocenna partnerka. Nech ho tak měsíc dva vydechnout, pak si s ním v klidu promluv, že svatba je pro tebe zásadní životní krok, že už je načase a zda to vidí stejně. Pak si domluvte termín atd. Pokud ti dá prstýnek, tak super, ale ber to jako pěkné staromódní gesto, které potěší, nic víc. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, pevně doufám, že mi zde poradíte, možná podpoříte, popřípadě dáte nějaké uvědomění. Podle přítele ho děsně uháním…jenže…já si nemůžu pomoct. Když je nějaká možnost, tak vždy vzpomenu, že mě ještě nepožádal o ruku. Jsme spolu 5 let, máme krásný vztah, vše klape. Vnitřně mám ale pořád pocit, že to není jisté, když si mě nechce vzít. On mi sice naštvaně řekne, že už to chystá, ale už to chystá rok a ja chci aby si mě vzalchci mít tu jistotu a jsem nesvá, že ji nemám, prostě nevím. Asi mám nějaký blok či co
přítel mi říká, že musím mít vše pod kontrolou.
snažím se o tom nebavit a nezmiňovat to, ale vždy to ze mě prostě vyletí
jsem hrozná, vím to. Budu ale znít jako rozmazelné dítě, ale prostě to chci vědět, chci vědět kdy a kde
a úplně mě ničí, že prostě nevím… jste taky tak posedlé, nebo jsem jen já tak nemocná?
Díky za vyslechnutí a případné připomínky.
já tě chápu, chceš mít jistotu, že to myslí vážně a počítá s tebou do budoucna. dej na intuici, jestli máš pocit, že s tě nechce vzít, tak nechce. buď se nechce ženit vůbec nebo s tebou.
Tak obecně.. Chlap když nechce, neudělá. Takže z toho soudím, že si Tě vzít prostě a jednoduše nechce. O tom tu byla vcelku nedávno diskuze o desítkách stran. Psala jsem to jako jeden z prvních příspěvků, další stovky příspěvků spekulovaly o tom „proč“, „jak to cítí on“ a podobné bláboly, aby pak byla diskuze ukončena s tím, že se pár rozešel. On si ji vzít nechtěl
Dohledej.
Druhou věcí ale je, do jaké míry jsi urputná a otravná. Tam by mohla pro chlapa být jistá polehčující okolnost ![]()
Edit: Po důkladné pročtení a zmínce o posedlosti asi budeš jako osina. Kolik Vám je?
Příspěvek upraven 01.05.23 v 11:54
@Lucie_Sx píše:
A fakt myslis, ze kdyby ho neuhanela, tak by si ji vzal?? Zlaty voci.Kdyby ji opravdu miloval, tak ho bude trapit, ze ona se trapi. Uklidnil by ji, probrali by to, treba by se na svatbe normalne domluvili. A ne, ze se kvuli dotazu zacne vztekat.
Ja bych ten vztah teda vubec ruzove nevidela.
Přesně. Já čekala na svatbu 13 let než byl ochotný si mne vzít a opravdu to bylo tak, že si nebyl jistý jestli mne za manželku chce. Jako přítelkyně a na děti jsem byla pro něj byla v pohodě… ale manželka to se mu nechtělo. Teď už vím, že to nikdy růžové nebylo, milovala jsem ho a jemu bylo jedno jak mne to trápí, i když si mne vzal. Díval se na mne z vrchu, nikdy mne nepřijal jako rovnocenného partnera. Jako tatínek je fajn, ale partnersky to nefunguje.
@Gracelynx píše:
já tě chápu, chceš mít jistotu, že to myslí vážně a počítá s tebou do budoucna. dej na intuici, jestli máš pocit, že s tě nechce vzít, tak nechce. buď se nechce ženit vůbec nebo s tebou.
Když ono je tohle těžké, jakmile si ženská umane vdavky, není s ní rozumná řeč. Moje kamarádka se rozhodla, že se chce vdát (po necelém roce a půl vztahu). Její partner si ji chce vzít, ale až za rok na jaře, už to začali plánovat. Říkám jí, že je to rozumné, že rok a půl vidím jako poměrně krátkou známost, 2 a půl ideál, a ona mi tu skoro ztropila scénu.
Takže asi tak.
Věřím jen chlapským činům, ne kecům. Život mě poučil, že to, co chlap chce, udělá. Není potřeba o tom v babinci kvákat hodiny a spekulovat o motivech, proč nenapsal, proč nezavolal, proč nepožádal.. Ale zase na druhou stranu, ženské dokážou být v některých ohledech posedlé a šílené.