Psychická nepohoda

Anonymní
18.11.19 00:28

Psychická nepohoda

Dobrý večer,

pokusím se v krátkosti popsat svůj problém, zajímalo by mě, zda má někdo podobnou zkušenost a jestli se jeho stav po nějaké době (či léčbě) zlepšil.
Mám dvě děti (3 roky, 8 měsíců). V poslední době se potýkám s velkými výkyvy nálad a ani fyzicky se necítím nejlíp. Ráno vstávám velmi unavená, kdybych mohla, prospala bych celý den. Vstávám i usínám s tím, že se mi hlavou honí výčet restů (např. mytí oken a žehlení), které bych měla dát do pořádku a kvůli běžnému chodu domácnosti na ně nezbývá čas. Jsem velmi nesoustředěná a nesystematická, často mám rozdělané dvě až tři práce najednou. Zkrátka si uprostřed nějaké činnosti vzpomenu, že mám někde další práci, všeho nechám a jdu dělat něco jiného. Takže se stane, že když se pak vrátím, najdu nedotřené nádobí a odloženou utěrku, tekoucí vodu a pod. Ve finále to vypadá tak, že věnuji velkou energii domácnosti, ale tak nějak bez efektu.
Jsem neustále v jakési tenzi, ta se promítá i do fyzické oblasti, v podobě ztuhlých svalů na krku. Vše mě rozbrečí - zprávy, dokonce i kreslený večerníček!
Začala jsem také trpět migrénami, které jsem nikdy předtím nemívala. A co mě trápí nejvíce, jsou výbuchy vzteku a agrese, které jsou naprosto nekontrolovatelné. Omezuje se to tedy jen na slovní výjevy, ale uvnitř mám vždy chuť někoho chytnout a prohodit oknem. Již jsem se objednala k psychiatrovi a upínám se na to, že mi snad předepíše nějaké pilulky na uklidnění (i když jsem se této variantě dlouho bránila), ale do této schůzky zbývá ještě mnoho času, a tak zkouším, jestli bych tyto projevy nemohla zklidnit sama. Nenašel se někdo v tom, co popisuju? Mohlo by se jednat o hormonální nerovnováhu, syndrom vyhoření nebo snad depresi? Trpěl někdo podobnými stavy a dokázal je eliminovat i bez medikace? Za všechny odpovědi děkuju.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
576
18.11.19 01:47

Ahoj, ja na tom sice nejsem az tolik jako ty, ale obcas se citim dost podobne…co mam deti tak brecim téměř u vseho, a je jedno ze uz jim je vic(5,5 a 3). Ja si myslim ze úplně nejvetsi problem si to vse zorganizovat. Ja toho taky nejsem moc schopna ikdyz bych chtěla, nebo vydrzim jen chvilku a pak se zase neco ststne a ja zase jedu v tech starych kolejich. Myslim ze u tebe je vse dohromady, zklamani sama ze sebe, jen deti a domacnost a nic okolo. Mam to taky.tak, říkám si ze jsem doma, v pohode a v klidu, nikam nemusim a stejne to nedavam. Kazdy den jsem unavena( mam i obezitu 1. Stupně) casto se na neco upnu a to mi furt lezi v hlave(ted treba se hrozne pozoruji a obiham doktory)… Zkratka u tohl uz fakt magorim… Ja bych, pokud jsi na to dost silna zkusila si ten den plánovat, odskrtavat co mas a nemas delat, soustredit se na jednu vec…mrkni na terapii domova(fly lady) tam dost dobre radi jak si uklid hezky rozplanovat. Pak bych asi zkusila Bachovy esence, ja je take beru a vidim na sobě zlepšení. A asi bych si zkousela. najit neco co te bavi, v cem se budes seberealizovat..ja to jeste asi nenašla a porad skacu z jednoho do druheho(sbirani fialek, vysivani, knizky, cviceni, zdrava strava, psi) chce to se zamerit trochu na neco jineho nez to jake to mas ted. Ale je to porad a jenom o tobe… Nemam zkušenosti z psychologem/psychiatrem ale. nemyslim ze jsi na tom tak ze ho potrebujes…nevim jestli jsem ti alespoň trochu pomohla ale drzim palce…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6652
18.11.19 07:16

Doporučuji co nejdříve zajít k doktorovi, zkuste zavolat k psychiatrovi a říct jak moc je to vážné aby vám zkusil najít bližší termín, mě se takhle projevil začátek poporodní deprese a zhoršovalo se to. Mě to naštěstí vyřešil přechod na UM a ukončení laktace. Ale až zpětně si uvědomují jaká byla blbost nenechat si odborně pomoct. Ono když pak je konci stojíte s kojencem na balkoně a přemýšlíte jestli ho máte hodit dolů a nebo jestli ho položíte na zem a skončíte sama. Nás za zachránila moje čuba, vždycky pro nás došla a dostrkala mě z balkonu domů. Tam jsem položila synka do postýlky a hodiny brečela když jsem si uvědomila co jsem mohla udělat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13116
18.11.19 08:18

Tohle se mi děje, když jsem přepracovaná. Akorát teda v mírnější formě, většinou to nenechám zajít tak daleko. Je jasné, že od dvou malých dětí moc nevypřáhneš, ale zrovna mytí oken a žehlení se fakt nezblázní. Ale nechci Tvé potíže zlehčovat, doktorem nic nezkazíš, jen bych zkusila před jeho návštěvou zvolnit, jestli se to nevylepší…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.11.19 08:52

Takhle jsem se cítila taky. Po několika letech na mateřský. Pořád to stejný dokola, domácnost a domácnost. Pořád uklízela a za chvíli to stejně vypadalo stejně. Já nevyspalá, nesoustředěná a dělala jsem práci, kterou jsem nenáviděla - péči o domácnost. Prostě to ve mně není. S dětma jsem moc ráda, to jsou moje srdíčka, tak to kvůli nim dělám. Neměla jsem možnost si odpočinout, vypadnout z domu za kamarádkama, sportovat, aspoň jsem hodinu denně šila, i když mi dítě se snažilo vyrvat šňůru od pedálu :lol: Chlap chodil a chodí z práce pozdě, nikoho na hlídání,..Došlo to tak daleko, že jsem už nemohla vidět ani myčku, abych se z toho nerozbulela a nechtěla ji rozkopat. :oops: Zlepšilo se to až teď, když jsou děti větší a já můžu i pracovat ve svém oboru. Jestli ti můžu něco poradit tak, zvolni, nemusí být vše perfektní, přestaň žehlit a na okna si někoho pozvi. Zapoj manžela, pokud můžeš. Udělej si den volna, kup si něco hezkého na sebe nebo knížku. Zajdi si zacvičit nebo na masáž. Najdi si koníčka a věnuj se mu. Jestli ti chybí přátelé, sejdi si s nima. Jsi máma, ale taky i člověk, který nemusí ustávat tu ubíjející každodenní rutinu. Starej se i o sebe. Jinak klidně si zajdi i psychiatrovi a nech si něco napsat (já to taky udělala), ale tady jde hlavně o to, že zanedbáváš sebe. Hodně síly a zapomeň na to, že věci musí být perfektní. Naučila jsem se uklízet tak, že si jen řeknu - je to lepší :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
18.11.19 09:14

Tohle jsem měla docela dlouho po porodu. Zjistila jsem, že je to nevyspáním. Že když se dostatečně vyspím, má nálada se rapidně zlepší. Nevím, jestli je to i tvůj případ a jak často v noci vstáváš, kojíš, jestli máš čas spát přes den atd.
No a pak mi pomohlo psát si seznam prací, které potřebuji udělat. Pokud ten seznam bude dlouhý, rozděl si ho podle priorit. Mytí oken počká klidně půl roku. Nákup můžeš realizovat třeba následující den atd.
A jestli nejsi matka samoživitelka, zapoj do péče o domácnost partnera. Ten můj např. chodil na nákupy a každý večer uklidil kuchyň. Párkrát dokonce i myl koupelnu, wc a vytíral podlahy.

  • Citovat
  • Nahlásit
4942
18.11.19 09:36

Podobné stavy jsem měla loni. Mám mám tři malé děti, nejmladšímu bylo tou dobou kolem roku.
Přesně, jak to popisuješ, vstávala jsem unavená, chtělo se mi nonstop spát, měla jsem pocit, že pořád něco dělám ale vidět to nebylo, přecházela jsem od jedné věci ke druhé, nedodělala nic a do toho prcek, který potřeboval být u všeho a uměl strašně pištět, až se mi dělalo fyzicky nevolno. Měla jsem už i neurologické potíže - zatínala jsem mimovolně čelist, až mě bolela, viděla jsem černé stíny - jako by přeběhla černá kočka, neustále jsem slyšela plakat dítě, třeba když byla puštěná hudba.
Podle mě je to mix hormonů a únavy.
Naordinovala jsem si železo na únavu (jsem na hranici chudokrevnosti), asi 4 magnesia denně, B-komplex. Na zatínání čelistí guajacuran na noc. A prostě občas utéct z domu.
A jakkoli nejsem zvlášť ezotericky nebo duchovně zaměřená, na hodinách jógy jsem zjistila, že mi pomáhá jedna skladba - je to budhistická mantra. Nějak mi dokáže vyčistit hlavu od těch létajících myšlenek na to, co jsem nestihla a co ještě musím. Takže třeba teď si ji pouštím před spaním a usínám u toho.
Jo a snažím se si vše psát, protože můj mozek to prostě nějak nestíhá, tak si musím napsat každou kravinu a pak do toho seznamu koukám a vybírám, co budu dělat.

Udělala jsi moc dobře, že ses objednala k lékaři. Taky bych šla, kdybych neviděla u sebe zlepšení. Najdi si prostě nějakou činnost, která tě donutí vypláchnout hlavu a vypnout. Aspoň na chvilku. Železem a velkými dávkami magnezia (pokud je sneseš) celkem nic nezkazíš. Ať je líp. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.11.19 22:24

Děkuju vám za povzbudivá slova. Pomohlo mi se z toho vypsat a ještě víc pomohlo vědomí, že řešení existuje. Vitamíny a to železo, jak psala Elenloth, určitě nasadím, mám ho dlouhodobě velmi nízké a v těhotenství mi kvůli těžké anémii musela být podána infuze. Možná by i to mohlo mít vliv na můj stav.
Koníčky momentálně nemám žádné, dříve jsem každý den sportovala, dnes už mě to ani neláká. Téměř před třemi lety jsem dostala od muže běžecký pás, který jsem si moc přála, a dodnes jsem na něm nebyla.. :oops:
Jinak ještě dodám, že ačkoli můj muž je mi velkou psychickou oporou, má tak náročné povolání, že moc prostoru pro výpomoc v domácnosti už nezbývá.
Nejlepším řešením bude skutečně to, když slevím ze svých požadavků na stav domácnosti a připustím, že dům se dvěma dětmi už zkrátka nikdy nebude tak naklizený jako za dob bez dětí. To bude ale ještě dlouhý proces..
Vám děkuju za to, že jste si udělaly čas a podělily se o své zkušenosti a přeji, ať se vám v životě daří. :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
13116
18.11.19 23:43

Drž se, zakladatelko :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat