Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem. Mám dvouletou dcerku Báru a necelý měsíc chodí do jeslí. V jeslích si hraje, je veselá, nebrečí. Také spí dobře a hezky se učí na nočník.
V čem je ale strašný problém, je jídlo. Od té doby, co tam je, nesnědlá žádný oběd a defacto žádnou svačinu. To znamená, že je od 7 do 15 totálně bez jídla.
Ne, že by jí nechutnalo, oni, když už jídlo přinášejí, tak spustí řev a hysterie je buď celý oběd, nebo dostane dudlíka, aby nerušila ostatní. Jídlo má před sebou a jen sedí a nic se neděje. Když jí chtějí nakrmit, tak spustí hysterák.
Problém je i doma. Do té doby, než nastoupila do jeslí, tak jedla doma normálně. Teď už ani ode mě nakrmit nechce a sama jíst - už vůbec ne.
Jsem z toho docela špatná, protože vidím, jak hubne a jak je bledá.
Jejím jídelníčkem je pouze mlíko a občasné pečivo, nebo ovoce, do kterého jen tak kousne… Vůbec nevím, jakou taktiku na ní zvolit.
Je fakt, že v jeslích vaří ne moc zdravě, což je rozdíl od jídelníčku, který máme doma, ale zaráží mě, že nechce ani ochutnat..
Setkaly jste se s tím některá?
No řekla bych, že jí v jeslích nutili jídlo co jí nechutnalo a má teď nedůvěru, já byla jako malá nucená a nejedlá jsem nic.
@Marky7 reseni je jedine, zustat zase doma a dat dite, ktere evidentne strada do poradku, neda se nic delat clovek si musi vybrat…dceri to evidetne nesvedci…a vyziva je moc dulzita…hubne a to je moc spatne.
Asi se jí tam nelíbí, a nechce tam chodit..pokud to jen trochu jde, zůstala bych s ní doma.
Dcera mi okolo 19 mesicu asi mesic vubec nejedla, jen mliko a suchy rohliky. Nebyla ovsem jedlik nikdy. A prislo to z niceho nic, neudala se zadna zasadni zmena (jako je u vas ta skolka
, mozna si proste misto place zvolila hladovku). Dozene aspon vecer, co pres den nesni? Jinak u nas pak cca po mesici zase jist zacala. Byla jsem s ni tehdy i na krevnich testech, ale byla jen na dolni hranici se zelezem.
Ahoj, já si pamatuju sebe ve školce, to mi byly asi 4 roky
cokoliv mi přinesli k jídlu, okamžitě jsem vyzvracela a bylo mi jedno kam, klidně na stůl
takže jsem byla mezi ostatními dětmi velice oblíbená
přitom jsem vlastně žádný problém s příjmem potravy neměla, doma jsem jedla normálně a žádné následky určitě nepociťuji. Myslím si, že jsem tam prostě asi nechtěla chodit, někdo nebo něco mi tam vadilo. Zvláštní bylo, že mě pak rodiče dali do jiné školky a tam už jsem žádný problém s jídlem neměla.
@Marky7 Výživa mého dítěte by pro mě byla dostatečným důvodem pro to, abych s ním zůstala doma. Navíc píšeš, že v jeslích nevaří ani zdravě, takže by si dcera stejně moc nepomohla tím, že by to snědla. Plný žaludek zdaleka neznamená dobrou výživu.
Jinak já jsem obecně proti celodenním jeslím v tomto věku.
@suricata píše:
Nemohla bys jí vařit obědy do krabičky?
vzdyt neji ani doma…
@Adrasteia píše:
@Marky7 Výživa mého dítěte by pro mě byla dostatečným důvodem pro to, abych s ním zůstala doma. Navíc píšeš, že v jeslích nevaří ani zdravě, takže by si dcera stejně moc nepomohla tím, že by to snědla. Plný žaludek zdaleka neznamená dobrou výživu.
Jinak já jsem obecně proti celodenním jeslím v tomto věku.
ja taky
@Marky7 píše:
Ahoj všem. Mám dvouletou dcerku Báru a necelý měsíc chodí do jeslí. V jeslích si hraje, je veselá, nebrečí. Také spí dobře a hezky se učí na nočník.
V čem je ale strašný problém, je jídlo. Od té doby, co tam je, nesnědlá žádný oběd a defacto žádnou svačinu. To znamená, že je od 7 do 15 totálně bez jídla.
Ne, že by jí nechutnalo, oni, když už jídlo přinášejí, tak spustí řev a hysterie je buď celý oběd, nebo dostane dudlíka, aby nerušila ostatní. Jídlo má před sebou a jen sedí a nic se neděje. Když jí chtějí nakrmit, tak spustí hysterák.
Problém je i doma. Do té doby, než nastoupila do jeslí, tak jedla doma normálně. Teď už ani ode mě nakrmit nechce a sama jíst - už vůbec ne.
Jsem z toho docela špatná, protože vidím, jak hubne a jak je bledá.
Jejím jídelníčkem je pouze mlíko a občasné pečivo, nebo ovoce, do kterého jen tak kousne… Vůbec nevím, jakou taktiku na ní zvolit.
Je fakt, že v jeslích vaří ne moc zdravě, což je rozdíl od jídelníčku, který máme doma, ale zaráží mě, že nechce ani ochutnat..
Setkaly jste se s tím některá?
nazvalas to správně - psychický blok, prostě je to - podle mě její reakce na jesle na které není zralá - nevím jak jsi na tom, s penězi, třeba pracovat musíš (stává se) ale pokud je to jen trochu možné zůstan asi raději doma.. ono za půl roku to může vše být jinak..
Všem děkuju za názory. Probírala jsem situaci i s ředitelkou a nakonec jsme se shodly, že brát jí z jeslí by byla chyba. Tak jsem jí tam nechala. Začala jíst aspoň některé polévky a jídla, kde je rýže a těstoviny. Brambor a knedlíků se netkne nikdy
Takže nyní je to už jen o vybíravosti. Prostě, co nezná, to nestrčí do pusy. Tak snad už to půjde lépe
A ano, potřebujeme peníze, hypotéka se neptá
![]()
Ahoj holky, obnovuji diskuzi, na stejné téma ale o 20 let později… Jako malá jsem jedla všechno do cca 2 let a potom, jako když utne jsem přestala jíst zeleninu a ovoce, tenkrát si naši mysleli, že jsem se toho přejedla že si řeknu, až budu mít zase chuť, to stejné potvrdila Dr. Chuť nepřišla, je mi 26, byla jsem na x testech, u psychologů, vyšetření nevím kde všude a psychický blok je tak silný, že ikdyz zkusím cokoliv jen malinký kousek, okamžitě jde vše ven… Zkouším pořád a cokoli, ale ikdyz sním maso dušené na cibulce, ikdyz o tom nevím, že tam cibule je, nezkousnu to a zase hledám nejbližší WC…
Je to velmi omezujici a to nemluvím o tom, až budu jednou těhotná a dítě bude potřebovat vitamíny. Setkala jste se s tím některá a máte nějakou radu?