Rady novopečené matce

23.4.17 21:36

Rady novopečené matce

Ahoj,

poslední dobou na mě doléhá tak nějak těhotenský splín. Jsem nervozní z toho všeho kolem sebe. Cítím se také bezradná ohledně rad, které dostávám. Říká se sladká nevědomost. Docela mě to mate, protože moje rodina má na celou věc jeden pohled a někdo na druhé straně zase jiný. Cítím se jak pod křížovou palbou. Cítím nejistotu ze své nové role, která mě čeká.

Takže, když jste vy čekaly svoje první, řekly jste si, že to nějak dopadne? Nebo jste stály na druhé straně barikády a hltaly na netu každou radu a každý názor? A když to celé přišlo. Bylo to tak, jak vám bylo řečeno nebo jste zjistily, že je to celé úplně o něčem jiném?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Reakce:

7325
23.4.17 21:40

Zaplať bůh, že v době, kdy jsem čekala dceru (2002/2003) jsem neměla net… :mrgreen: :mrgreen: Jen JEDNU knížku (Matka a dítě)a časopis Betynka v PNS…
Byla jsem v klidu… :mrgreen: :jazyk:
Jinak rada jediná…spi a odpočívej co to jde. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23.4.17 21:41

Ahoj, už v těhu jsem všechny poslala do (_!_) se svýma radama. O rady jsem si říkala jen z nutnosti kamarádce, v té době už měla školkové děti.

Zachovej klid, nenech si radit, stačí zdravej rozum :pankac:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13781
23.4.17 21:43

Ja nic nestudovala, proste sem cekala jak to pude, vsadila sem na matersky instinkt a vse bylo v pohode :) spoustu mi toho ukazaly v porodnici, neco poradila dr a na zbytek sem si prisla sama, je to mimco ne jaderna fyzika :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22470
23.4.17 21:44

Říkala jsem si, že to nějak dopadne a bylo to všechno naprosto jiné, než jsem čekala. A hodně věcí, co jsem slyšela, byla pravda. ALE i zpětně musím říct, že některé „rady“ a připomínky byly zcela zbytečné. Otravovali mě, bylo mě to nepříjemné. Měla jsem pocit, že má lidí (čerství nebo i dluholetější rodiče) za totálního idiota. Ty „rady“ mi k ničemu nebyly. Třeba dokola omílané od jednoho chytrolína, že dítě ti totálně otočí život (myšleno myšlenkově). Ano, měl pravdu, ale slyše to 4× týdně bylo příšerný.
Hoď to za hlavu, hodně spi a představuj si, co chceš. Třeba to tak bude, třeba ne. Ale jak to opravdu bude, neví nikdo… NIKDO ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22470
23.4.17 21:45

Jinak jako matka tří dětí dávám rady, jen když se někdo zeptá, ale vždycky řeknu, jak jsem to měla já, ale i jak jinak to taky může být.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
411
23.4.17 21:45

Něco málo jsem četla na netu a to co mě fakt zajímalo jsem projela v diskuzích. Ale rozhodně jsem neprocitala knihy ani nekupovala ty „chytrý“ časopisy. Do poslední chvíle jsem chodila do práce, takže jsem měla dělat co sama se sebou :mrgreen: natož po večerech studovat v knihách. :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23229
23.4.17 21:46

Neboj, dáš to. Já čekala první v 19, jako svobodná matka, a nikdy předtím jsem snad nedržela v ruce živé mimino. A tomu miminu je už 28 :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23.4.17 21:47

Přesně zdravej rozum, co tě zajímá se zeptej, najdi na netu, ale děti nejsou sériová výroba, každé je jiné a nikdo ti nedokáže říct co a jak dopředu bude, je zbytečné se ted stresovat s něčím co třeba vubec nenastane nebo nebudeš potrebovat…Bud v klidu do ničeho se nenech tlačit a uzivej si těhotenství ????????

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2799
23.4.17 21:50

Vše jsem si udělala dle svých představ. I v porodnici říkaly sestřičky"klidná matka-klidné dítě„a u mě to fungovalo. Nenechala jsem se rozhodit a hlavní bylo, abych se cítila já a děti dobře. Rozhodně nebylo vše jak mi druzí nutili a tvrdili. Každé dítě je jiné a hlavní je sžít se s tím svým, poznat co chce a co mu vyhovuje.
Strašili,“vyhrožovali"dobrýma radama a já si stejně jela podle svého, všechno šlapalo, fungovalo a teď nikdo ani necekne, nikdo se k ničemu nevrací.
Např. odmítla jsem jezdit s kočárkem dokud byli malincí. To bylo keců, jak to dítě musí mít, musí se houpat, jezdit s ním, že prý navazuje sociání vazdy, jak budou nevyvinutí, zanedbaní :roll: světe div se, děti jsou živé, zdravé, chytré, nemají problém se spaním…prostě nic. Ovšem teď všichni mlčí a přitom já bych ráda ať mi ted ukážou kde jsou zanedbaní.
Každý si myslí, že zrovna ty jeho rady jsou ty cenné a správné a jak to někdo chce jinak, už je problém. Neřešit, netrápit se ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9077
23.4.17 21:51

Mně naštěstí nikdo nic neříkal, navíc jsem už hodně dlouho před otěhotněním sjížděla emimino a dělala jsem chůvu dětem známé. Takže mě nic nepřekvapilo a všechno bylo tak jak jsem předpokládala.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
456
23.4.17 21:55

Nečetla jsem nic, když jsem čekala první. Teda pár kamarádek mi s dobrým úmyslem darovalo nějaké „moudré“ knihy, které jsem po prvním prolistování hodila do krabice. Dnes může napsat odborně se tvářící knihu každý blb :-(
Na netu jsem řešila jen své nevolnosti a zvracení, na které jsem stejně žádný fígl nenašla. Když jsem zabrouzdala na diskuse ohledně novorozenců a miminek, nestačila jsem žasnout. Tak jsem se na to vybodla.
Byla jsem přesvědčená, že to zvládnu velmi dobře, ale je fakt, že jsem z velké rodiny a o děti jsem pečovala od svých 10 let, připadalo mi to přirozené. Jediné, čeho jsem se bála, byl klystýr před porodem (tomu jsem se nakonec vyhnula) a ošetřování pupíku, které šlo velmi dobře.
Neboj. Zvládneš to. Nenechej se do ničeho tlačit. To, že to někdo dělal tak a tak a dítě to přežilo bez úhony, neznamená, že to tak je dobře. Používej cit, selský rozum a v případě potřeby se obrať na pediatra. Držím palce, ať je vše v pořádku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14933
23.4.17 21:58

@Izumi Miyako Na netu jsem se připravovala hlavně v oblasti co vše pořídit, kolik oblečení mít dopředu apod. Co se týče rad, vzala jsem si k srdci jednu a to odpočívat a odpočívat, spát a spát, pokud to jde. A pak pokud dítko spí, spi taky. :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5342
23.4.17 22:03

V lednu jsem se stala prvomatkou. Vsichni mi rikali, jak priberu strasne moc kilo, pribrala jsem jich 5. :mrgreen: Celou dobu mi doktorka rikala, ze mimco bude dlouhe a lehke, a porodim ho 14dni pred terminem, mel 3850 g a 52 cm a 6 dni jsem prenasela :mrgreen: vsichni rikali, ze porod je hruza, prislo mi to v pohode, zuby boli vic :mrgreen:
A co se tyka pece o mimco, zaklad ukazali v porodnici, vic jsem zatim nepotrebovala, syn ma 3 mesice. Koupila jsem si knizku o vyvoji od Kiedronove a z te cerpu jak spravne past koniky, kdy co by mel zacit delat apod., vic nepotrebuju.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2380
23.4.17 22:05

Ja treba zadne rady neposlouchala, vsechny jsem hned utla. delala jsem si vse podle sebe, jsem proste takova :nevim: verila jsem svemu instinktu a zdravemu rozumu. dopredu jsem po nicem nijak zvlast nepatrala, nic nezjistovala. az kdyz vyvstal nejaky problem, hledala jsem rady a zkusenosti na netu. kdyz mi neslo kojit, kdyz mel maly teplotu, co davat za prvni prikrmy… neptala jsem se rodiny, ani kamaradek. znam nazory starsi generace, takze kdybych mela poslouchat rady me mamky, tchyne ci babicky, asi by me kleplo. nedelej tomu diteti dudlik, nech ho vyrvat, spat jedine do postylky, nocnik trenuj od roka… moje deti spaly se mnou v posteli, kojila jsem do dvou let, nosila v nositku a nocnik videly az po 2. narozkach :lol:
po pravde, spoooustu veci jsem nasla tady na emiminu, moc mi to tu ze zacatku pomohlo.
ja ani ted zadne nevyzadane rady nikomu necpu, pouze pokud se nekdo zepta.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama