Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všem moc děkuji za názory. Zkusím vymyslet nějaký způsob jak to rodičům říct, ale je to těžký. Ale to lhaní a výmluvy už vážně takhle dál nejdou, už jen proto, že jsem doma a mamka jednou za čas rýpne, že se mám že jsem doma a přitom neví proč. Pak mě to mrzí, že si o mě nejspíš myslí že jsem jen líná, jenže nevydržím pracovat, protože jsem pořád unavená.
Rozhodně bych to řekla. Já bych vážně nikdy nechtěla být v pozici rodiče, co něco tak zásadního o svém dítěti neví. Víš jaký peklo jim představíš, pokud to bude neudržitelné a situace se náhle nedej bože zhorší? Sebereš jim možnost se připravit na různé scénáře, nastane šok, zklamání a pocit selhání že v ně nemáš důvěru. Argument milosrdné lži tady fakt neberu. Za mě je to podpásovka..Takže říct, rozhodně
@Anonymní píše: Více
Preji hodne sil
ja jsem podobnou zpravu psala brachovi, aby ji rekl nadim kteri u nej pobyvali a den predtim nez jsem nastupovala na operaci. Drive ne. Mama se nervuje i kdyz me boli v zadu a krku. Nemela bych na to resit a poslouchat kazdy den. Takze v zajmu sveho dusevniho zdravi spatne zpravy rikam na posledni chvili, tesne pred a taky samozrejme nechci, aby se nervovali. Jsem na vse sama bez muze tak i tohle resim sama.
Pořád je to lež. Normální člověk chápe, že poslední věc kterou nemocný člověk potřebuje je, ještě řešit vystresované rodiče a okolí, to je jejich boj né tvůj. Dávkovaný stres je o poznání stravitelnější než ten náhlý a v plný „parádě“ když to praskne, nebo nedej bože se něco pos.. a celá sitiace zdravotního stavu se ještě zhorší. Přijde mi to hrozně nefér a neudržitelné
@Jazmine píše: Více
ne, ona musí myslet hlavně a jen a jen na sebe, ne na to, že se někdo urazinká, potřebuje udělat co je pro ni dobré a po čem se bude cítit ona dobře
já vloni rakovinu prodělala a z mnoha důvodů jsem to rodině, tedy hlavně matce a sestře neřekla a pokud možno se to prostě nedozvědí
rozhodni se podle toho, co cítíš jako lepší, pokud cítíš, že je pro TEBE lepší to říct, tak to řekni, pokud ne, tak to neříkej a nenech si namluvit, že je to něco špatného, tady jde o tebe a tvoji psychickou pohodu a tu teď zatraceně moc potřebuješ
@Anonymní píše: Více
Ono hodně záleží na tom, jaké vztahy v rodině panují. Ale zakladatelka má na rozdíl od tebe zřejmě vztahy v rodině dobré.
@hanka.br. píše: Více
ať jsou dobré nebo špatné, musí myslet na sebe a ne na to, jestli se někdo urazí
@Anonymní píše: Více
Zakladatelka ale nic takovyho nepsala. O urazeni se, pises uz po nekolikaty pouze ty.
@Eemii píše: Více
tak si tam dosaď co chceš, neohlížet se na to, jak se budou na to tvářit ostatní, ale udělat to, co ji to co nejméně stresuje, ji, ostatní ať si políbí šos, diagnóza a léčba jsou obrovský stres sám o sobě
jestli ostatní budou brát jako zradu, že jim to neřekla hned, nebo neřekla vůbec, je problém těch druhých lidí, ne její
Jazmine tady píše, že tím, že to rodičům neřekla jim připravuje peklo a tak dále. Nakakat. Nemocný musí myslet na sebe. Ta nemoc vytříbí lidi v okolí. Zní to jako strašný klišé, ale je to pravda. Lidi buď utečou, nebo zůstanou.
@Anonymní píše: Více
Evidentně jsi moje příspěvky nečetla, viď? Tak to zkus ještě jednou…Jenom tvůj projev směrem k rodině typu „nakakat“ je dost hnůj. Nemoc neznamená že se budu chovat jako sobec a budu bezohledná. Že máš na hou.no vztahy s rodinou neznamená, že ostatní to tak mají stejně. A věř že mám své za sebou, vím o čem píšu. Rozebírat to tady ale nehodlám…
@Anonymní píše: Více
Jenom tvoje poslední souvětí je totální protimluv. Lidi v okolí nemoc vytříbí, o tom žádná, akorát moc nechápu, co teda chceš pak vyčítat lidem, kteří o tom ani nevěděli..
@Jazmine píše: Více
myslim, ze nemocny ma pravo jednat, jak uzná za vhodne
@Venetia píše: Více
To bezesporu každý, bez ohledu na to, zda je nemocný. A já na to mohu mít díky vlastní zkušenosti svůj názor. Tak nějak tuším, že to je ten důvod, proč zakladatelka založila toto téma😉
@Anonymní píše: Více
No a zakladatelku očividně stresuje, že musí hledat výmluvy a lži. Takže lépe říct pravdu.
Mám vážně nemocné děti, sama se tím každý den trápím plus bojuji se svými chronickými nemocemi. Před svými rodičemi to tajím, sami jsou také nemocní a přidělávat jim další těžké břímě, to fakt ne.