Rozchod a stále nepochopení

Anonymní
26.9.22 12:01

Rozchod a stále nepochopení

Dobrý den,
Já vím, že takových témat je tady spousty, spousty jsem jich taky přečetla. Přečetla jsem tolik článků o vztazích, že by se ze mě mohla z fleku stát nějaká redaktorka ale mám stále pocit, že to potřebuji ze sebe dostat ven. Hahaha

Je to přesně měsíc co se semnou přítel rozešel, kvůli naši kamarádky. Náš vztah začal před 7 lety, oba dva jsme byli nezadaní, nezávislí, přítel bydlel v zahraničí a já doma. Dva roky jsme neustále pendlovali mezi sebou, po dlouhém rozhodování jsem se přestěhovala za ním. Do cizí země, bez jediné špetky znalosti anglického jazyka. Za tuhle zkušenost děkuji. Říká se, že člověk vidí po rozchodu vše růžově. Já si myslím, že náš vztah harmonický opravdu byl, měli jsme občas nějaké spory, ale spíše sporadicky. Převažovalo to hezčí, aspoň myslím…. Jsem docela ztracena, tak proto ty pocity nejistoty. Budovali jsme tady spolu bydlení, mluvili jsme spolu o dětech. Měli jsme společné zájmy, láska mezi námi fungovala.

Tenhle rok v únoru přítelovi otci zjistili rakovinu, byla v takovém stadiu, kdy se nedala léčit. Od rodičů přišel dotaz na nás, jestli by jsme se přestěhovali zpátky do baráku za jeho mamkou a nepostarali se o ní. Mamka je mladá a zdravá jako rybička, tím nechci říct, že nepotřebuje pomoct na baráku a v těžkých chvílích. Já jsem přítelovi řekla, že si myslím, že by jsme jako rodina do budoucnosti měli žít sami. Jeho mamku mám strašně rada, ale ze by jsme si mohli přestěhovat nedaleko ní a kdykoliv by bylo třeba, tak by jsme tam pro ni mohli být. Myslím si, ze by rodina měla bydlet sama. Přítel dlouho mlčel a byl zvláštní. Asi po dvou měsících z něj vypadlo, že je na mě naštvaný za tohle. Neumí moc řešit problémy, radši před nimi zdrhne.

Na konci května tohohle roku jsme byli na dovolené s kamarády i s ní. Kde mi můj kamarád potom co se dozvěděl ze jsme se rozešli řekl, že si vsiml nějakych signálu od naši “kamarádky” na přítele. Musím se přiznat, že jsem si ničeho nevšimla ani by mě to ve snu nenapadlo. “Kamaradka” si po dovolené začala stěžovat mému příteli, jak ji to neklape v jejim vztahu.
V červenci tohohle roku se situace s taťkou zhoršovala, přítel začal jezdit skoro každý týden domů asi na tři dny. V téhle době se nejspíš stalo to, že si přítel postěžoval na mě a postěžoval si ji. Do toho všeho, mé mamince na začátku července zjistili rakovinu střev. Takže jsem chodila do práce jak tělo bez duše a nemohla jsem na nic jiného myslet, takže když přítel měl trable s otcem a ja s maminkou, tak mám pocit, že někdo využil situace? Tím, že tu holku znám a vím, že je to cílevědomá holka, že ta dosáhne toho co chce. Tak mi přijde přítel dost zmanipulovaný. Když jsme jeli na tři týdny domu, pendlovala jsem mezi mamkou po operaci a přítelovým otcem, který už byl nemohoucí, tak nemohl se přítel vzdálit na krok.
Otec přítele umřel jednoho dne, dva dny na to, se rozešel semnou můj přítel, o další dva dny později ma maminka začala chemoterapii. Rozum se to snaží nějak pobrat, srdce to stále bolí. Vím, že jsou v tom oba, ale nemůžu se zbavit pocitu, že byl někým zatlačen do kouta.

Možná jsem úplně naivní a blbá, ale muže se opravdu takhle člověk v někom splést? Nesedí mi to k němu? Přítel mi přijde dost zmatený, i sám mi tohle říkal, že je z toho v háji ale i přesto se nechce vrátit ke mě a potom všem mi přijde k neuvěření, ze nás vztah nedostal druhou šanci. Po otcovi úmrtí, jel přítel pomoci Mamce se vším skoro na tři týdny, nejsem naivní ze nebyli spolu. Ale nemohla jsem udělat nic, on prostě jel domu a ona hned zabrala mé místo. Může to být proste všechno shoda náhod? Špatného načasování? Když jsem se zeptala, ze kdyby nepřišla do cesty ona jeslti by se něco stalo, tak řekl ne.

S přítelem stále bydlíme v zahranici spolu, nemohu se jen tak ze dne na den sbalit a odjet. Už mám plán, ale minimálně měsíc ještě musím “Kamarádka” ho bombarduje telefonáty, zprávami, fotkami, zkrátka maže med kolem pusy. Je to zvláštní, pořád to nějak nemohu pochopit.

Komukoliv jsem to řekla, tak jsou překvapeni až v šoku, dokonce se mi dostalo odpovědi jako “vy dva, co nemůžete být bez sebe?”

Vlastně ani od vás nečekáme žádnou radu, můj rozum vypadá, že je zpátky. Ale ta bolest na hrudi stále přetrvává.

Děkuji všem co přečetli až do konce. Snad se mi aspoň zase na chvíli uleví.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
36062
26.9.22 12:16
@Anonymní píše:
Dobrý den,
Já vím, že takových témat je tady spousty, spousty jsem jich taky přečetla. Přečetla jsem tolik článků o vztazích, že by se ze mě mohla z fleku stát nějaká redaktorka ale mám stále pocit, že to potřebuji ze sebe dostat ven. Hahaha

Je to přesně měsíc co se semnou přítel rozešel, kvůli naši kamarádky. Náš vztah začal před 7 lety, oba dva jsme byli nezadaní, nezávislí, přítel bydlel v zahraničí a já doma. Dva roky jsme neustále pendlovali mezi sebou, po dlouhém rozhodování jsem se přestěhovala za ním. Do cizí země, bez jediné špetky znalosti anglického jazyka. Za tuhle zkušenost děkuji. Říká se, že člověk vidí po rozchodu vše růžově. Já si myslím, že náš vztah harmonický opravdu byl, měli jsme občas nějaké spory, ale spíše sporadicky. Převažovalo to hezčí, aspoň myslím…. Jsem docela ztracena, tak proto ty pocity nejistoty. Budovali jsme tady spolu bydlení, mluvili jsme spolu o dětech. Měli jsme společné zájmy, láska mezi námi fungovala.

Tenhle rok v únoru přítelovi otci zjistili rakovinu, byla v takovém stadiu, kdy se nedala léčit. Od rodičů přišel dotaz na nás, jestli by jsme se přestěhovali zpátky do baráku za jeho mamkou a nepostarali se o ní. Mamka je mladá a zdravá jako rybička, tím nechci říct, že nepotřebuje pomoct na baráku a v těžkých chvílích. Já jsem přítelovi řekla, že si myslím, že by jsme jako rodina do budoucnosti měli žít sami. Jeho mamku mám strašně rada, ale ze by jsme si mohli přestěhovat nedaleko ní a kdykoliv by bylo třeba, tak by jsme tam pro ni mohli být. Myslím si, ze by rodina měla bydlet sama. Přítel dlouho mlčel a byl zvláštní. Asi po dvou měsících z něj vypadlo, že je na mě naštvaný za tohle. Neumí moc řešit problémy, radši před nimi zdrhne.

Na konci května tohohle roku jsme byli na dovolené s kamarády i s ní. Kde mi můj kamarád potom co se dozvěděl ze jsme se rozešli řekl, že si vsiml nějakych signálu od naši “kamarádky” na přítele. Musím se přiznat, že jsem si ničeho nevšimla ani by mě to ve snu nenapadlo. “Kamaradka” si po dovolené začala stěžovat mému příteli, jak ji to neklape v jejim vztahu.
V červenci tohohle roku se situace s taťkou zhoršovala, přítel začal jezdit skoro každý týden domů asi na tři dny. V téhle době se nejspíš stalo to, že si přítel postěžoval na mě a postěžoval si ji. Do toho všeho, mé mamince na začátku července zjistili rakovinu střev. Takže jsem chodila do práce jak tělo bez duše a nemohla jsem na nic jiného myslet, takže když přítel měl trable s otcem a ja s maminkou, tak mám pocit, že někdo využil situace? Tím, že tu holku znám a vím, že je to cílevědomá holka, že ta dosáhne toho co chce. Tak mi přijde přítel dost zmanipulovaný. Když jsme jeli na tři týdny domu, pendlovala jsem mezi mamkou po operaci a přítelovým otcem, který už byl nemohoucí, tak nemohl se přítel vzdálit na krok.
Otec přítele umřel jednoho dne, dva dny na to, se rozešel semnou můj přítel, o další dva dny později ma maminka začala chemoterapii. Rozum se to snaží nějak pobrat, srdce to stále bolí. Vím, že jsou v tom oba, ale nemůžu se zbavit pocitu, že byl někým zatlačen do kouta.

Možná jsem úplně naivní a blbá, ale muže se opravdu takhle člověk v někom splést? Nesedí mi to k němu? Přítel mi přijde dost zmatený, i sám mi tohle říkal, že je z toho v háji ale i přesto se nechce vrátit ke mě a potom všem mi přijde k neuvěření, ze nás vztah nedostal druhou šanci. Po otcovi úmrtí, jel přítel pomoci Mamce se vším skoro na tři týdny, nejsem naivní ze nebyli spolu. Ale nemohla jsem udělat nic, on prostě jel domu a ona hned zabrala mé místo. Může to být proste všechno shoda náhod? Špatného načasování? Když jsem se zeptala, ze kdyby nepřišla do cesty ona jeslti by se něco stalo, tak řekl ne.

S přítelem stále bydlíme v zahranici spolu, nemohu se jen tak ze dne na den sbalit a odjet. Už mám plán, ale minimálně měsíc ještě musím “Kamarádka” ho bombarduje telefonáty, zprávami, fotkami, zkrátka maže med kolem pusy. Je to zvláštní, pořád to nějak nemohu pochopit.

Komukoliv jsem to řekla, tak jsou překvapeni až v šoku, dokonce se mi dostalo odpovědi jako “vy dva, co nemůžete být bez sebe?”

Vlastně ani od vás nečekáme žádnou radu, můj rozum vypadá, že je zpátky. Ale ta bolest na hrudi stále přetrvává.

Děkuji všem co přečetli až do konce. Snad se mi aspoň zase na chvíli uleví.

Mrzí mě to, ale to je prostě život. Až se odstěhuješ a začneš nový život, tak bude líp. Chápu, že je to všechno pro tebe moc těžké, chce to prostě čas. I ta bolest v hrudníku odezní neboj :hug: :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10377
26.9.22 12:30

Ahoj,
někdy se to tak stane, že člověk neví, co měl udělat jinak, a přesto to nevyjde. Láska je o citech, a city logice nepodléhají.
Jestli jste spolu prožili hezký vztah, tak to samo o sobě je hezké. Nyní prostě je čas jít dál…
PS: Myslím, že bylo správné rozhodnutí nesestěhovávat se k mamince.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1441
26.9.22 12:46

Podle mě si psali dřív a tohle to jen umocnilo. A řeči, že mu to je líto a že to tak nechtěl…snaží se tě víc neranit, ale myšlenkama už je u nové neokoukane kamarádky. Zažila jsem něco podobného. Snížený zájem a že se mnou nechce už být. Žádný drama, klidný rozchod po hodně letech a pak jsme zjistila, že už dávno byl s jinou…
V podstatě doteď mi nikdy neřekl, co bylo v našem vztahu špatně. Plánovali jsme děti, svatbu, bydleli spolu. Někdy si vzpomenu, ale už jsem šla dál. Když se mnou být nechtel, tak se nebudu doprošovat. Po asi půl roce se ozval, že by to chtěl dát dokupy zase, ale to už jsem byla zamilovaná jinde a nedala tomu další šanci. A jsem ráda.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5018
26.9.22 12:59

Tak to ve vztazích chodí. Dokud tam nejsou děti, vždycky člověk může partnera vyměnit a logiku v tom hledat moc netřeba a už vůbec to nezáleží na tom, jak vám jako páru fandí vaši známí nebo jak dlouho jste spolu byli (možná právě proto - přechozený vztah).
Jestli ho, chudáka nebohého, dostala „ta mrcha“, nebo jestli využil okno příležitosti on, je úplně jedno. Takže ukončit to pokud možno kulturně a jít dál.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6007
26.9.22 13:24

Já myslím, že tam není co k řešení. Nějaké co by kdyby. Kdybyste se nepotkali vy dva, taky spolu nejste. A to platí o všech vztazích. Přítel je dospělý, svéprávný, netahala bych do toho vůbec manipulaci. Je mi to líto, ale je prostě konec :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
26.9.22 13:38
@Anonymní píše: .....Neumí moc řešit problémy, radši před nimi zdrhne. …

Privaz mu na hlavu maslicku a posli ho za ni v darkovem baleni.
Byla bys nestastna.

Nepitvej, nepatrej, duvody ti muzou byt jedno.
Nazory ostatnich jsou naprosto nerelevantni.
Proste je konec.
Drzim palce, at to preboli brzo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
26.9.22 13:46

Az to vse pochopis, tak budes rada, ze je pryc z tveho zivota.
Clovek, ktery ti na tvuj nazor rekne, ze jsi ho zklamala, to neni proste tymovy hrac, to je manipulator.
Ocividne vse fungovalo, dokud jsi delala, co chtel on. Sla do cizi zeme za nim atd. V tu chvili, kdy prestanes hrat podle jeho pravidel, tak je konec.

Masa toho ted nalozino moc, tak to ted tolik neres a snaz se byt na sebe hodna, at to tam s nim prezijes nez budes moc odjet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
403
26.9.22 14:05

Kdyby byl váš vztah tak perfektní jak říkáš, tak se tohle nestane.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26.9.22 14:38
@lklk píše:
Kdyby byl váš vztah tak perfektní jak říkáš, tak se tohle nestane.

Nikdo a nic není perfektní

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2959
26.9.22 14:55

Měli byste si sednout nad veceri, vínem a promluvit si. Jste spolu 7 let. Podporovala jsi ho v těžkých časech a on ti to neoplaci. To o něčem vypovídá. Ujistete se, že si je jistý. Podle mě máte těžké období a v tom se nedají dělat velká rozhodnutí s chladnou hlavou. Nedoprosuj se. Zkuste se domluvit na nějakém čase a když ne, nějak to přátelsky uzavřete.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Sonarka
26.9.22 14:58
@lklk píše:
Kdyby byl váš vztah tak perfektní jak říkáš, tak se tohle nestane.

Ale stane.. Nemuselo být nic špatně, on totiž stačí stereotyp a pak někdo nový neokoukaný a zvlášť u mladých pak bývá běžné, že vymění model za model… My starší a zkušenější, už víme, že to nemá smysl, pokud ten vztah tak nějak klape ;) Ten stereotyp bude časem všude…ale mladí si to potřebují vyzkoušet…je to přirozené. Ale taky je možné, že to ještě zkrátka nebylo to pravé ořechové..

  • Citovat
  • Upravit
26.9.22 15:03
@K. Rocánková píše:
Měli byste si sednout nad veceri, vínem a promluvit si. Jste spolu 7 let. Podporovala jsi ho v těžkých časech a on ti to neoplaci. To o něčem vypovídá. Ujistete se, že si je jistý. Podle mě máte těžké období a v tom se nedají dělat velká rozhodnutí s chladnou hlavou. Nedoprosuj se. Zkuste se domluvit na nějakém čase a když ne, nějak to přátelsky uzavřete.

Děkuji za trochu jinačí názor. Když jsem se ptala, tak si není jistý vůbec ničím, říkal mi, že má “guláš” v hlavě. Stále mi říká, že celá tahle situace mu není jedno. Jde to i na něm vidět. Ale potom přijde ta druhá stránka, která mu celé dny vypisuje a motá mu hlavu sladkými řeči. Přijde mi úplně mimo. Byli jsme v bodě se posunout a ne to zahodit. Děkuji za váš názor.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26.9.22 15:13
@Sonarka píše:
Ale stane.. Nemuselo být nic špatně, on totiž stačí stereotyp a pak někdo nový neokoukaný a zvlášť u mladých pak bývá běžné, že vymění model za model… My starší a zkušenější, už víme, že to nemá smysl, pokud ten vztah tak nějak klape ;) Ten stereotyp bude časem všude…ale mladí si to potřebují vyzkoušet…je to přirozené. Ale taky je možné, že to ještě zkrátka nebylo to pravé ořechové..

Také si myslím, že proste v těch těžkých časech to byla pro něj momentální radost. Místo toho, aby totiž našel radost doma, tak akorát tam našel někoho kdo to má taky momentálně těžké a radost se nedostavila. Ale vybral si cestu, která je pro něj jednodušší. Horší je, že po 7 letech s někým dalším ve vztahu si bude pokládat stejnou otázku “proč nejsem šťastný?”. Možná se mýlím a bude opravdu šťastný. Nevidím nikomu do hlavy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2959
27.9.22 03:28
@Holkazelenooka1 píše:
Děkuji za trochu jinačí názor. Když jsem se ptala, tak si není jistý vůbec ničím, říkal mi, že má “guláš” v hlavě. Stále mi říká, že celá tahle situace mu není jedno. Jde to i na něm vidět. Ale potom přijde ta druhá stránka, která mu celé dny vypisuje a motá mu hlavu sladkými řeči. Přijde mi úplně mimo. Byli jsme v bodě se posunout a ne to zahodit. Děkuji za váš názor.

Řekni mu všechno co mas na srdci. A taky zdůrazni, že i když má v hlavě guláš, je ne akceptovatelné, aby s ní spal. To že k navratu nepovede. A taky si nemyslim že stehovani k jeho máme by k něčemu bylo. Můžete tam být na vikendy a zkusit to. Taky ho to asi bavit nebude. Sám by tam jezdit neměl, to se akorát servíruje té druhé. Jestli chceš tak mu víkend tam navrhni a uvidis jak se bude tvarit.
Jestli ho máš ráda, tak zabojuj a dej to najevo. Ale blbku mu nedělej, hlavu nahoru a najdi si jiného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová