Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Připomíná mi to můj první vztah v 18cti. Byl můj první ve všem a po roce před Vánoci mě vypískal jak psa. Byla jsem naivní, nikomu jsem se nesvěřila a ve sprše nebo pod peřinou jsem brečela. Až mě to po pár dnech naštvalo a řekla jsem si že budu pro okolí hrát jak jsem nad věcí. A ono to vyšlo. Po měsíci jsem na něj už nemyslela, chodili jsme na stejnou školu a nabrnkl si hned místo mě jinou ze školy. Opakovala jsem si jen tak si ho sežer. Po pár týdnech mě pozval na čaj
a stěžoval si jak udělal chybu a chtěl by to vrátit. Začla jsem se jen smát a odmítla to. Potom jsem měla delší i kratší vztahy až mě chlapi začli fakt prudit a zařekla jsem se že na ně kašlu. Dva měsíce na to jsem jela na akci na kterou bych nikdy nejela a potkala úplný protiklad mě a zapadli jsme do sebe a už se nepustili. Jsme spokojení a máme 2 letou krásnou dceru. Teď se těm předchozím jen pod „fousem“ usměju
.
No jéje, milionkrát lepšího! A to jsem trpěla jak pes 3,5 roku a říkala si, že nikdo lepší rozhodně přijít nemůže. Bláhový řeči.
A shodou náhod ten předchozí vztah také skončil díky dohadům o maličkostech. Ale zase tam bylo hodně pěkného, tak si jednou za uherák vzpomenu a usměju se alespoň nad tím hezkým. Zůstaly z něho už jen pozitivní pocity když jsem zjistila, že vztah může být mnohem kvalitnější, lepší a hlubší. Jinak jsem do té doby přemýšlela věčně nad tím, proč to skončilo, kde byla chyba; nový vztah mi vysvětlil, že už v samém základu a našemu vzájemnému přístupu.
Když jste spolu byli tak dlouho, stopa stejně zůstane ale bude slábnout a formovat se. Určitě vám to něco do budoucího vztahu dá a to je hlavní.
![]()
Nebuďte kamarádi, budeš se akorát véc trápit a stejně to tak nefunguje.
Když se se mnou rozešla první láska tak mi to zlomilo srdce. Už nikdy nic nebylo stejné. Když jsme se rozešli s druhou láskou, byla jsem na dně protože jsem se nemohla smířit s tou zradou. Trvalo mi dlouho než jsem se s tím srovnala. A najednou přišel ON. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych s ním mohla být, ale od začátku jsem cítila, že tentokrát je to jiné. Jsme spolu hodně let a pořád je to super, pořád se milujeme a pořád to klape. Kdybych tušila, jaké štěstí mě čeká, ani slzu bych neuronila, ale na druhou stranu vím, že tohle štěstí mám díky tomu co bylo a kam mě to posunulo.
Já teď už vzpomínám jen na to hezké, takže když ho potkám tak se pěkně pozdravime. Hrooozne jsem trpěla, sice jsem vztah ukončila jsem já, i kdyz jsme se moc milovali, dál to už nešlo. A teď? Jsem šťastná. Mám hodného manžela, máme bydlení, miminko. Mělo to tak asi být.. On pořád bydlí u maminky..
Rozešla jsem se po 14letech. Žádnýho chlapa už nechci. Učím se být sama a docela mi to jde a začíná mě to i bavit.
Tak takhle to mám já.
Byla jsem opuštěná dokonce dvakrát!
Jsem roky spokojeně vdaná, partner není ideál prince na bílým koni, ani boháč, ani krasavec, ale fér chlápek. Máme skvělý děti, vlastní bydlení.
Tehdy jsem to samozřejmě neviděla, ale dneska jsem ráda, že šli ![]()
S bývalým jsem se rozešla po dvou letech. První pubertální láska, ale každej jsme měli jinou představu o budoucnosti. Navíc mě trochu zatěžovala jeho křesťanská víra. Asi tři měsíce mi bylo smutno, měla jsem ho fakt hodně ráda. Bylo mi devatenáct a dala jsem přednost rozumu. Jednoho večera jsem si v posteli řekla, že stačilo. V hlavě jsem zavřela pomyslný dveře za vztahem i za ním. To mi pomohlo nejvíc. Ráno jsem se vzbudila vyrovnaná se situací. Soustředila jsem se na školu a na sebe. Začala jsem si plnit sny. Byla jsem sama, ale ne utrápená. Samotu jsem si dokázala užívat a novýmu vztahu dávala čas. Až to přijde, tak to přijde. Jo, byla jsem sama čtyři roky, ale užila jsem si to. Nejsem ten typ, co mermomocí musí někoho mít. Po čase jsem byla schopná otevřít ty dveře v hlavě a vrátit se ve vzpomínkách k bejvalýmu. Těch hezkej vzpomínek bylo hodně. Ošklivý jsem nechávala za dveřma.
No a před třema rokama jsem potkala nynějšího partnera. A jestli si on nechá mě, tak já si nechám jeho. Sice nepije pivo, ale to je asi jediná masařka, kterou má.
![]()
Ahoj, jsem krátce po rozchodu z jeho strany, zůstali jsme aspoň kamarádi ale já ho pořád miluju. Často jsme se hádali kvůli malickostem, byli jsme spolu přes 3 roky. Vím, že už spolu nebudeme. On nechce a já i když jí miluju, tak vím, že by to stejně dopadlo stejně. Chci si pročíst vaše příběhy, kdy jste byli smutné z rozchodu, nic vás nebavilo, mysleli jste si, že už nikdy nikoho nebudete milovat jak jeho a teď jste třeba šťastně vdané a poznali jste někoho lepšího