Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rozmazlený dvouleťák
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
14.11.23 18:25
Žádnou fundovanou radu Ti nedám, odborník nejsem, dětí mám dost, ale tohle neznám. Čímž rozhodně nechci říct, že jsem na rozdíl od Tebe schopná matka.
Mohu Ti jen napsat jaký to na mě dělá dojem, třeba Ti to alespoň k něčemu trochu bude.
Některé děti jsou v tom věku do třech let, tak nějak celkově náročnější, časem se to utřepe a vyrostou z nich normální jedinci. Já teda u Tvého dítěte žádnou rozmazlenost z Tvého popisu nevidím. Vidím ale kámen úrazu v tom, což je dneska bohužel dost běžný jev a to jsou maminky, které mají potřebu být tzv. „prostě nejlepší“ ve všem a stíhat všechno. Neber si to zakladatelko prosím Tě osobně. Já jsem byla se všemi dětmi tři roky doma a byla jsem tu především pro ně. Jako ano všechno má své meze, uvařeno jsem vždycky měla, ve špíně jsme se doma nebrodili, ve špinavém oblečení jsme nechodili. ALE vařila jsem jednoduchá jídla nejméně na dva dny, uklízela jsem povrchově, když děti spaly, větší akce v domácnosti- když se dětem věnoval tatínek. Na rodičáku jsem nikdy nepracovala prostě jsme se u prvních dětí výrazně uskromnili a u těch dalších už nás manžel dokázal s přehledem zajistit. Psa bych si k malým dětem v životě nepořídila, protože to je další a ne malá starost a práce navíc.
Tvoje dítě prostě asi patří k těm náročnějším, navíc z Tebe cítí nervozitu a takovou tu nas. ranost, že nestíháš a věci nejdou, tak jak bys chtěla…
Zkus se nad tím zamyslet 
- Citovat
- Upravit
14.11.23 18:30
Nezní míi jako rozmazlený fracek, ale jako dítě, které si uvědomuje, že jsi těhotná, nemáš na něj tolik energii jako dřív a že se blíží sourozenec. Tím víc se chce k tobě přimknout, bojí se, že o tebe přijde. Plus dvouleťák - to je prostě hysterie na každým kroku, už tu mám jednu takovou podruhý. Neslyšela si někdy „terrible two“?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.23 18:45
To nebude rozmazlenost. Taky chodíme s hysterakem Ze hřiště. Nemáme ho zrovna blízko. Pokud dělá scény ze se válí po zemí hrabe hlínu a ječí. Tak se zastavíme a nechám ji sedět na zemi a ječet. Vyzkouším pití, jídlo. Když nic vezmu o kus dále postavít a zase nechám být. Hodně často pomáhá si toho moc nevšímat a dát do ruky třeba klíče, křídy, jednou jsem pustila pohádku na mobilu aby slyšela. To se pak chytne za ruku jak ovečka dojde veselé domu i cestou, kterou chci já. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.23 18:50
A než jste byla těhotná tak se choval jak? Jestli stejně tak nechápu, že chcete mít druhé dítě, když na nervy jste už teď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.11.23 18:53
@Anonymní píše: Žádnou fundovanou radu Ti nedám, odborník nejsem, dětí mám dost, ale tohle neznám. Čímž rozhodně nechci říct, že jsem na rozdíl od Tebe schopná matka.
Mohu Ti jen napsat jaký to na mě dělá dojem, třeba Ti to alespoň k něčemu trochu bude.
Některé děti jsou v tom věku do třech let, tak nějak celkově náročnější, časem se to utřepe a vyrostou z nich normální jedinci. Já teda u Tvého dítěte žádnou rozmazlenost z Tvého popisu nevidím. Vidím ale kámen úrazu v tom, což je dneska bohužel dost běžný jev a to jsou maminky, které mají potřebu být tzv. „prostě nejlepší“ ve všem a stíhat všechno. Neber si to zakladatelko prosím Tě osobně. Já jsem byla se všemi dětmi tři roky doma a byla jsem tu především pro ně. Jako ano všechno má své meze, uvařeno jsem vždycky měla, ve špíně jsme se doma nebrodili, ve špinavém oblečení jsme nechodili. ALE vařila jsem jednoduchá jídla nejméně na dva dny, uklízela jsem povrchově, když děti spaly, větší akce v domácnosti- když se dětem věnoval tatínek. Na rodičáku jsem nikdy nepracovala prostě jsme se u prvních dětí výrazně uskromnili a u těch dalších už nás manžel dokázal s přehledem zajistit. Psa bych si k malým dětem v životě nepořídila, protože to je další a ne malá starost a práce navíc.
Tvoje dítě prostě asi patří k těm náročnějším, navíc z Tebe cítí nervozitu a takovou tu nas. ranost, že nestíháš a věci nejdou, tak jak bys chtěla…
Zkus se nad tím zamyslet
Ano, Na mě to působí stejně. Já měla podobné problémy s ročním, samozřejmě přiměřeně k věku, nebyla jsem těhotná. Snažila jsem se konečně trochu pracovat, protože jsem se svojí práce zuby nehty nechtěla vzdát a měla pocit že už bych to přece trochu zvládat měla. Byl ještě náročný, spatne spal, takže věčně unavená, oz ty mas v souvislosti s těhotenstvím, a nervózní že nic nestíhám co bych měla. Dítě věčně rvouci a nespokojene ať jsem se třeba na hlavu stavěla. Nezbylo mi než se na tu práci vykašlat a najet na režim nic naplánovat, nic se nesnazit stíhat, jen přežít den v klidu, navarit do mrazáku a nazavarovat abych v blbych dnech nemusela fakt nic, poklizet podle možností, kdyztak o víkendu poslat tátu na procházku samotného a udělat to v klidu, to pak člověk zvládne za chvilku. Rázem se to zlepšilo tak o 80%. Už není moje měřítko co jsem dneska stihla, ale jestli byl den v pohodě. Dneska treba fakt nic, jen běžnou péči o dítě, má rýmu takže jsme zas nespali, tak jsem odpoledne spala s ním a teď jdu aspoň vykládat a nakládat myčku než přijde manžel, tot vše. Ale dítě není protivné a já na něj vytocena.
- Citovat
- Upravit
14.11.23 19:00
Rozmazleného fracka? Zas nepřeháněj. Chápu, že to máš teď těžké, ale je to jen fáze, to přejde. A těžké to má svým způsobem i tvůj syn. Asi už rozumí, že doma nic nebude stejné jako předtím, tak se trochu vžij i do něj.
To období mezi druhým a třetím rokem je podle mě i pro dítě těžké samo o sobě a některé to prostě dávají najevo scénami a hysteráky. Bohužel to není nic neobvyklého a s rozmazleností to nic společného nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
14.11.23 19:12
Odrážedlo, dvouleták, pes a těhotenství je náročná disciplína. Byla bych na sebe hodnější. 
Období vzdoru okolo 2 roku je normální. A náročné ( ne že by jiné věkové období nebylo ). Bude líp.
- Citovat
- Upravit
14.11.23 19:15
Mám podobne starého a podobne problémy. Naštěstí nejsem těhotná. Ale dnes jsme taky měli blby den, takže jsem měla i podobne úvahy. Říkala jsem si, ze dítě nevychovane, doma bordel a práci stejně nestiham… 
Třeba bude zase zítra lip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
14.11.23 19:24
To je tak, když si někdo, kdo nerozumí svému dítěti a vývoji batolete, pořídí né jedno, ale hned dvě děti. Nepochopim to. Proč??? 
dej mu kdyžtak roubík a přivaž k posteli ať tě jakože moc neobtěžuje. Hlavně ať tě nenapadne se dovzdělat. Přece ti nikdo nebude říkat, jak máš vychovávat svoje díťe 
- Citovat
- Upravit
14.11.23 19:26
@Tosidelassrandu píše:
To je tak, když si někdo, kdo nerozumí svému dítěti a vývoji batolete, pořídí né jedno, ale hned dvě děti. Nepochopim to. Proč???
Ježiši, jako kdyby byla jediná, kterou vytáčí její dítě 
Kor v těhotenství. Tak sis přišla vylejt zlost no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
14.11.23 19:54
Přijde mi to na dvouleté dítě naprosto normální. Doporučuji knížku Zkoušeli jsme všechno, je opravdu výborná, velmi stručná (je tam dost obrázku formou komiksu) a navíc rozdělená podle věku. Najdeš tam, proč se děti v daném věku chovají tak, jak se chovají, a je tam spousta tipů, jak s dítětem v daném věku mluvit.
- Citovat
- Upravit
Kocicka1987
14.11.23 19:58
@Anonymní píše:
Holky prosím poraďte než se zbláznim.
Mam dvouleté dítě a jsem k tomu těhotná a k tomu se snažím pracovat.
On absolutně nezvládá, když dělám něco jiného než že se mu věnuji. Nemohu v klidu uvařit, jít na záchod, vyčistit si zuby. U všeho na mě křičí ne (abych to nedělala) brečí, dělá naschvály a hysterické scény. Dneska jsem ho opravdu násilím vedla asi 800 metrů z venku domů. Řekla jsem že jdeme tudy, protože měl kolo a já vím, že když půjdeme dál, tak pak z toho sleze a nebude chtít jet na kole a já se s tím potáhnu těhotná až domů a měli jsme s sebou i psa. Do toho by zas celou cestu zvedal ruce, že chce nosit. Nepomohlo to nijak po dobrém. Prostě nechtěl jít tou cestou, kterou jsem zvolila já a chytil rapla. Když jsem ho jak olověnou kouli za ruku za totálního řevu a kopání dotáhla domů, začalo zase něco jiného. Fakt mi teď pije krev. Neposlouchá mě, uspávat ho musím i hodiny. Když dam dobrou noc a odejdu, řev, pláč, klidně i hodinu, dokud neusne. Když u něj zůstanu kežet, coe mi nohy do obličeje, píchá mě prstem do očí nosu a uší. Neustále mi sahá na prsa (za tričko) i když už půl roku nekojíme. Jsem z něj na nervy. Přijde mi, že mám doma úplně rozmazleného fracka a nevím co s tím.
A proč jste chtěli druhé tak brzy, když nezvládáš ani to první 😔 jestli se takhle projevuje sám, jak myslíš, že bude reagovat, až bude mít sourozence…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Holky prosím poraďte než se zbláznim.
Mam dvouleté dítě a jsem k tomu těhotná a k tomu se snažím pracovat.
On absolutně nezvládá, když dělám něco jiného než že se mu věnuji. Nemohu v klidu uvařit, jít na záchod, vyčistit si zuby. U všeho na mě křičí ne (abych to nedělala) brečí, dělá naschvály a hysterické scény. Dneska jsem ho opravdu násilím vedla asi 800 metrů z venku domů. Řekla jsem že jdeme tudy, protože měl kolo a já vím, že když půjdeme dál, tak pak z toho sleze a nebude chtít jet na kole a já se s tím potáhnu těhotná až domů a měli jsme s sebou i psa. Do toho by zas celou cestu zvedal ruce, že chce nosit. Nepomohlo to nijak po dobrém. Prostě nechtěl jít tou cestou, kterou jsem zvolila já a chytil rapla. Když jsem ho jak olověnou kouli za ruku za totálního řevu a kopání dotáhla domů, začalo zase něco jiného. Fakt mi teď pije krev. Neposlouchá mě, uspávat ho musím i hodiny. Když dam dobrou noc a odejdu, řev, pláč, klidně i hodinu, dokud neusne. Když u něj zůstanu kežet, coe mi nohy do obličeje, píchá mě prstem do očí nosu a uší. Neustále mi sahá na prsa (za tričko) i když už půl roku nekojíme. Jsem z něj na nervy. Přijde mi, že mám doma úplně rozmazleného fracka a nevím co s tím.