Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Frogie píše:
Zase až tak velký problém bych v tom neviděla, budou se přeci vídat o přestávkách. Co až ti to introvertní dítě půjde ze ZŠ na SŠ kde už nebude nikdo ani o přestávce…
tak prvnacek a stredoskolak je trochu jiny level, ne?
ja se treba po 3.tride stehovala na jinou skolu a nesla jsem to strasne, vubec jsem nezapadla a dva roky jsem tam trpela. o ty pouhe dva roky pozdeji jsem sla na vicelety gympl a uplna pohoda.
tady nejde o to, ze by ji maminka shanela kamarady, kdyz byly tridy namichane pul na pul, tak nemela problem. jde o to, ze tam bude jedina „cizi“, takze docela logicky se s ni zpocatku nikdo nebude bavit. jasne, ze si to casem sedne, ale pokud je dcera tak tezky introvert, tak tech prvnich par tydnu muze byt docela krusnych.
@Ali-Ali já myslím, že v 1. třídě je to o dost snazší. V 15 řešíš, jestli nejsi tlustá, jestli máš dost cool hadry a mobil a že se s tebou nejspíš nebude nikdo kamarádit.
Pak jde chytrý dítě na učňák, protože tam jde kamarádka z lavice a protože není schopné ani ochotné se samo včleňovat do nového kolektivu.
A pořád mi to nějak nevychází, nemyslím si, že by tam byly všechny ostatní děti z té druhé školky, protože to by jich v té třídě muselo být cca 25. Takže by stejně byly namíchané min. ze dvou školkových tříd a všechny by se neznaly. Anebo jsou tam ještě děti z okolních vesnic atd.
@kacz píše:
Já bych to brala pozitivně. Bude mít přátele v obou třídách. Kolik je dětí ve třídě? Nějak mi to nevychází. Z jedné školky jde 11 dětí a z té druhé teda min. 40, aby se 2 třídy naplnily?Kamarádi ze školky naopak můžou uškodit, protože dítě nenaváže tak silné vztahy s ostatními dětmi. A asociálnost není nic, co bys u ní měla podporovat. Má nejvyšší čas se trochu otrkat.
dětí by v každé třídě mělo být cca 25..v naší mš je ještě jedna třída, ale tam nikoho nezná..
já souhlasím s tím, co píšeš..samozřejmě chci, aby se otrkala a chci, aby si našla jiné kamarády, ale u ní to bude proces třeba na další 3 roky..navíc má být lichý počet dětí, což jsem taky moc nepochopila, nicméně už teď vím, kdo ve třídě, kde nikoho nezná bude ten lichý…a pokud ostatní děti se budou navzájem znát, nezlobte se na mě, ale mají výhodnější pozici, podmínky..
@Petulle1983 já si to nemyslím, měla jsem v 1. třídě několik kamarádek ze školky a stejně jsem nakonec seděla s někým jiným a kamarádila se s někým jiným a s holkama ze školky jsem nijak extra vztah neměla.
Myslím, že to půjde líp, než si myslíš. Škola je jiné prostředí. A holčičky většinou sedí vpředu a nesedí samy.
Píšeš, že jste malé město. Dcera nemá žádné jiné kamarády než spolužáky ze školky? Ty taky neznáš nějakou maminku, jejíž dítě by bylo v té třídě? Nebo manžel, prarodiče? Zkusila bych to spíše touto cestou a ještě před nástupem bych se dceru pokusila s někým z té třídy skamarádit.
@kacz píše:
@Ali-Ali já myslím, že v 1. třídě je to o dost snazší. V 15 řešíš, jestli nejsi tlustá, jestli máš dost cool hadry a mobil a že se s tebou nejspíš nebude nikdo kamarádit.Pak jde chytrý dítě na učňák, protože tam jde kamarádka z lavice a protože není schopné ani ochotné se samo včleňovat do nového kolektivu.
A pořád mi to nějak nevychází, nemyslím si, že by tam byly všechny ostatní děti z té druhé školky, protože to by jich v té třídě muselo být cca 25. Takže by stejně byly namíchané min. ze dvou školkových tříd a všechny by se neznaly. Anebo jsou tam ještě děti z okolních vesnic atd.
budete se divit, ale bohužel ano, díky všem těm přehazováním dcera zůstala opravdu sama ve třídě, kde budou děti pouze z druhé MŠ..dokonce i všichni v okolí bydliště jsou ve druhé třídě…prostě se to všechno tak blbě sešlo:-( a ať hledám jak hledám, nic pozitivního na vzniklé situaci najít nemůžu…
rozhodně ji nechci vybírat kamarády a ani jsem po řediteli nechtěla, aby k ní přehodil konkrétni děti, chci, aby ji zařadil buď mezi děti, které 3roky zná a které jsou všechny pohromadě nebo aby vrátil vše na původní rozdělení a nevyhověl žádnému rodiči…
@kacz píše:
@Petulle1983 já si to nemyslím, měla jsem v 1. třídě několik kamarádek ze školky a stejně jsem nakonec seděla s někým jiným a kamarádila se s někým jiným a s holkama ze školky jsem nijak extra vztah neměla.Myslím, že to půjde líp, než si myslíš. Škola je jiné prostředí. A holčičky většinou sedí vpředu a nesedí samy.
Píšeš, že jste malé město. Dcera nemá žádné jiné kamarády než spolužáky ze školky? Ty taky neznáš nějakou maminku, jejíž dítě by bylo v té třídě? Nebo manžel, prarodiče? Zkusila bych to spíše touto cestou a ještě před nástupem bych se dceru pokusila s někým z té třídy skamarádit.
já si uvědomuji, že časem může najít jiné kamarády, než ty školkové, ale jak ji znám, opravdu ji to bude trvat déle..ona se hodně bojí odmítnutí, proto raději vyčkává než promluví někdo na ni..od mala jsem s ní chodila do kolektivu, navštěvovaly jsme různé kroužky, cvičení, ale nikde nezapadla, stojí, kouká a vše sleduje z povzdálí, když ji mezi děti vyloženě pošlete, postaví se do hloučku, opět stojí a kouká, najednou se děti seberou a třeba běží na klouzačku a ona dál stojí na místě, jen se po mně smutně otočí a pak raději klekne na zem a třeba si kreslí..to samé bylo ve školce, když ji učitelka zadal kolektivní úkol, splnila ho, ale pak si zase sedla stranou a sledovala…doma plakala, že si s ní nechce nikdo hrát, vysvětlovala jsme jí, že musí za dětma přijít sama, druhý den mi pak třeba říkala, že šla za holčičkou a ta jí řekla, nebudu si s tebou hrát a jí to zase zlomilo..2roky trvalo než zapadla, dneska chodí do školky úplně v pohodě hraje si se všema..v září začala chodit do tanečního kroužku, je tam 19holčiček, dodnes nezapadla, pokud tam nemá kamarádku ze školky, je ztracená…když ty holčičky potkáme ve městě, ani ji nepozdraví, je pro ně vzduch, neznají ji…
kdyby nebyla taková jaká je, neřešila bych to, prostě bych ji poslala mezi nové děti a víc by mě nazajímalo, ale bojím se toho, že místo aby se učila psát, číst a počítat, bude se trápit, že nemá kamarádku…a čeho s ebojím nejvíc, že nebude chtít do škkoly chodit a budu ji am zase vyloženě tahat násilím:-( a tomu všemu si myslím by šlo předejít..
Já bych to řešila určitě a byla i dost otravná. Ono co si člověk nevydupe, to nemá. Ze začátku teda začít po dobrým, třeba přijít s bonboškou, nebo lahvinkou, s úsměvem se přeptat, jak to vypadá s tou mou žádostí. Kdyby to vypadalo, že vůle není, tak bych chodila otravovat dál, ale prezenty už bych vynechala…
Nám se to stalo taky, kluk měl být v jedné třídě ještě s jedním chlapečkem ze školky, všechny ostatní děti dali do paralelky. Pak si maminka toho kluka od nás ze třídy vydupala přesun a náš kluk tam zůstal sám. Je tedy úplně opačná povaha, než tvoje dítě, proto jsem to neřešila- vždycky se skamarádil rychle, říkala jsem si, že si kamarády brzy najde. Ale stejně to nesl hrozně těžce, že všichni jeho kamarádi jsou jsou jedna parta v jedné třídě a on, jak kdyby něco provedl, je mimo.
Nakonec se i učitelka ukázala, jako totání k*áva, tak jsme kluka před vánocema přesunuli na jinou školu- a je to lepší. Jak ty staré kamarády nemusel potkávat a nebyl neustále konfrontován s tím, že byl takhle odsunut mimo partu, tak si v nové škole, kde neznal vůbec nikoho, našel kamarády poměrně snadno.
Přijde mi, že ti, co píší, že by to neřešili, že si neumí představit, že by v té situaci bylo jejich dítě. Ten nástup do první třídy je pro dítě náročná situace, takové první velké setkání s realitou, s povinnostmi, další krok do světa dospělých. Jasně, že později přijdou další a větší mezníky, zkoušky a stresové situace, ale tahle je první, dítě je ještě malé, dětské. Každá máma se snaží, aby se její dítě do první třídy těšilo a nastupovalo tam psychicky v pohodě…nedá se to srovnávat s nástupem na střední školu, kdy už si ten „malý dospělý“ musí svoje bitvy vybojovat sám. Tady je na rodičích, aby za své dítě kopali…
Ještě mě napadlo, co takhle zkusit poprosit o pomoc tu maminku, co už zařídila přesun těm několika dětem? Třeba má na ředitele nějaké páky, které ty nemáš…
Ja naopak doufala, ze tam zadny deti ze skolky nebudou, ze zacnu nanovo, protoze jsem byla neoblibena. Bohuzel tam byly. Nejaka holcicka prvni den ukazala na me hlasite pravic „s tou se nekamaradte, ta je neporadna“ a bylo to - tahlo se to skoro az do osmicky, ale to uz mi to samozrejme bylo fuk. ![]()
na detsky traumata verim. taky se budu snazit to klukum ulehcit. Motivace je zaklad usopechu.
Nezávidím. Myslím, že pohnout s tím jinak, než cestou oficiální žádosti, prostě není šance. Chápu Tě a byla bych naštvaná taky.Na vzniklé situaci nic pozitivního nevidím.
Jak jsem ráda za naši školu, která nebere zřetel na tyto cavyky rodičů - nebere zřetel na to, že rodiče požadují, aby jejich zlatíčko bylo ve třídě s tím a tím kamarádem nebo u konkrétního učitele. U zápisu se s nikým nebaví v tomto směru, děti si rozčleňují do prvních tříd podle vlastního systému. Musí zařadit všechny děti z mateřské školy, která patří pod školu, mezi nimi je i výběrová třída pro „nadané předškoláky“ a potom třída určená výhradně pro odkladové děti, snaží se zařadit i děti ze speciální blízké mateřské školy. Snaží se udělat vyrovnaný kolektiv, aby se všichni integrovali a učitel si s nimi poradil.To,že nemohou přijmout všechny děti, které přijdou k zápisu, taky o něčem svědčí. Prostě se jim to daří a rodiče, i když nemají možnost výběru, jsou spokojeni.
Já bych uvažovala i o tom, že to poženu někam „výš“,minimálně oficiální stížností na školský úřad. S ohledem na psychiku malé, když to tam tak funguje.
A došlo ti třeba, že žádné z dětí nestojí o to být s tvojí dcerou ve třídě? Asi tam nemá tak blízkou kamarádku, protože maminky je daly ke kamarádkám, které jsou jim blíže v druhé třídě. Ano třeba se znají, ale kamarádí se s ní proto, že s spolu chodily do školky. Já už v 1. třídě šla do třídy za ruku s kamarádkou, s kterou jsem měla domluvené sezení v lavici už ve školce. Má tvá dcera takovou kamarádku?
Rozřazení dětí do prvních tříd je čistě záležitostí ředitele - nikdo „výš“ mu do toho nemá co mluvit. Zakladatelka se bude muset dohodnout s vedením školy.
Nehrotíš to moc?
Taky mám předškolačku a svoji nej kámošku ve třídě mít nebude. Škola je něco jiného než školka a hotovo. Hlavně to neřeš před dcerou. Ona si najde nové kamarády.
Ahoj, urcite to prosím res. Me to čeka dneska, muj syn je sice extrovert, ale změny nesnáší. S několika dalšími maminkami jsme sepsaly žádost o zarazeni šesti kamarádů ze skolkove třídy do jedné třídy ve škole i prosbu o prizareni k jedné konkrétní paní učitelce, tak jsem zvědava.
My za tímto půjdeme urcite, to co popisuješ je moje noční mura, klidne bych to hnala vys, ale az po důkladné promluve s ředitelem
@Petulle1983 šla bych po tom. Jako půl na půl by mi nevadilo, ale nechat jediné dítě v druhé třído to už ano. To že je bude potkávat o přestávkách bude ještě horší, furt jí bude hlodat proč oni jsou spolu a já ne.
U nás je toto naštěstí řeší tak, že když jsou dvě třídy jsou stejné vesnice a stejné části města spolu, ale jak je vidět není to tak všude.
Hele, mě zajímá jiná věc, na kterou se tu nikdo neptal: PROČ CHTĚJÍ TY OSTATNÍ MAMINKY SVOJE DĚTI PŘEHODIT? Je tam lepší učitelka, třída na jih nebo tak něco? Myslím si, že kdyby šlo o to, že by Tvoje dcera byla „napoprvé“ daná sama, tak by Ti ji přehodil - ale tím, že už šlo dětí pět, tak možná má ten ředitel už docela kapacitní problém… jak přehazuje ty děti zase zpátky? A jak to vysvětluje jejich rodičům, že musí z „lepší“ třídy do „horší“?
Jak tu někdo psal, šla bych za ním mile. Že se omlouváš, ale ať se vžije do Tvojí situace, že chápeš, že toho má moc, ale že Tě to fakt tíží… dones koláč nebo kafe, a vysvětli mu, že mu nechceš komplikovat život, ale že to má dítě opravdu složité.
Hnaní výš bych si fakt rozmyslela. Můžeš proti sobě a dceři poštvat celou školu - což si samozřejmě nemusíš „nechat líbit“, ale pokud je dcera introvert, tak to je konflikt, který ji může taky dost poznamenat. A navíc věcně o tom úřad nerozhoduje, jen může na ředitele „zatlačit“, aby vyšel vstříc.