Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozvod podruhe
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.2.09 10:39
Rozvod podruhe
Muj rozvod c. 1 probehl zcela jasne, manzela jsem uz nemilovala, vubec jsme se k sobe nehodili, kazdy mel o zivote jine predstavy a priority. Zustala jsem sama s triletou dcerkou, praci jsem mela dobrou, uzivila jsem nas bez problemu, otec bydli nedaleko a o malou se velmi staral. Po par letech jsem poznala nynejsiho manzela. Vse se zdalo byti pohadkove, velka laska, stejne zajmy, mala ho prijala bez problemu. Ale vzdycky je nejake ale… V nasem pripade je to alkohol. Nejprve jsem to nechapala, nasi nepiji vubec, prvni manzel take ne a ja mam dost po dvou sklenkach. Situace mela vzdy stejny prubeh, prisel opily domu, verbalni agresivita, hadky. Rano deprese, odprosovani, darky. Na muj natlak pokus o terapii, psycholozka s nim udelala radu testu a rekla mu, ze zavisly neni, ma pouze sklon, resit krizove situace timto zpusobem. Pak zacal jeste studovat pri zamestnani a razem jsem pro nej prestala existovat. V patek skola do 22.00, pote hospoda dlouho do noci. V sobotu skola od 9.00 do 17.00, casto sel az v poledne, driv nebyl schopen. Po navratu ze skoly nekdy opet hospoda, vetsinou spanek. V nedeli cely den na kanapi u tv, zadne aktivity, prochazka, kino… Nic. Vydrzela jsem rok a pul. vysvetlovala, prosila, brecela. Vloni v lete jsem uz nemohla dal a rekla mu, ze se odstehuji. Plakal, sliboval, ze uz ani kapku, vse se zmeni, prisahal na vse svate, na kolenou odprosoval. Nechala jsem se presvedcit a po pul roce je to stejne. Znovu slibuje a prisaha, ze pujde na tu pravou protialkoholni terapii, skola uz nebude stat tolik v popredi, pry mu spadly supiny z oci… A ja? Uz mi to nejak nejde, znovu uverit, jsem prazdna a unavena. Dokonce uz mam i byt, domluvenou pomoc pri stehovani. A tak se ptam, dat znovu tu „posledni“ sanci nebo odejit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.2.09 10:59
Ahoj Nino, já sice takovou zkušenost jako ty nemám, chápu, že k manželovi nejspíš ještě něco cítíš, ale má rada je VEZMI NOHY NA RAMENA A UTÍKEJ PRYČ, jestli takhle fungujete skoro dva roky asi se nic nezmění a vždyť se s ním nemusíš hned rozvádět, můžete si dát aspoň na chvíli jeden od druhého oddychový čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.09 11:01
Milá Nino, ještě před pár měsíci bych Ti možná radila dát druhou šanci, ale vzhledem k tomu, co mi život přichystal Ti radím za sebe. Utíkej, co můžeš!!!! A žádnou druhou šanci nedávej!!!! Mysli pro jednou na sebe! A na svou holčičku! Nesnaž se něco omlouvat, nebo někoho. Tvůj manžel prostě takový je a nic ho nezmění! Možná na chvíli zase začne sekat latinu a pak to bude stejný. Znám to samý! A dárečky a odprošování Ti nevynahradí to trápení.
Pořád věřím, že někde existuje, někdo, kdo si mě bude vážit! Tak proč by se nenašel i pro Tebe!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.09 11:25
Já bych na tvém místě odešla a -pokud se nepostěhuješ na druhý konec republiky- manželovy pokroky z povzdálí sledovala. Uvidíš, jak mu to snažení půjde, jestli tě třeba místo páteční hospody vezme do kina a v neděli s vámi pojede na výlet a vydrží to třeba půl roku, rok- pak bych mu dala druhou šanci. Dokud neodejdeš, tj. neuděláš v jeho životě radikální řez, tak on nebude mít důvod něco měnit. Sliby ho nic nestojí. Teprve až zjistí, že kvůli pití přišel skutečně o něco, co měl rád, tak má šanci se sebou něco udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.09 11:37
Dekuju za reakce.
Muj zamer byl, odejit na cas, dat se dohromady, zjistit, co vlastne chci a pote pripadne zacit manzelskou terapii. S tim on nesouhlasi, pry se radeji odstehuje on, da mi klice od naseho bytu a domu prijde jen na me pozvani. Ja ovsem „doma“ zustat nechci, jsem tak jak uvazana, vse mi vadi. Chci pryc. Mam ovsem strach, co na to mala, no, mala, v srpnu ji bude 13 a opileho ho nevidela casto, daval si velky pozor, takze sice neco tusi, ale stejne bude v soku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.09 13:08
Ahoj,těžko se mi radí a naštěstí nejsem fundovaná,ale já bych to asi řešila radikálně.Ledacos bych asi odpustila,ale alkohol ne.Třeba by se to u vás zvrhlo i na fyzické násilí a co pak?navíc,to by už asi nebala u vás 2 šance,jak jsem pochopila?
Je to těžké,ale ty se mi zdáš jako silná ženská a ty to zvládneš!Měj ohledy na sebe a na dceru!Držím palce a ať to dobře dopadne! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.09 16:22
Nino a nedělá manžel hrdinu tím, že ti nechá klíče od bytu, aby pěkně věděl kde jste a eventuelně vás mohl kontrolovat????
Já bych pelášila, ani bych se neohlídla, teprve pak poznáš, jestli začne dělat scény a kam až jeho agresivita a potom pokora zajde.
Chápu, že to pro dceru bude těžké, ale předpokládám, že tohle řešíš hlavně kvůli ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
