Jak se naučit hospodařit s penězi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Lucinko podle toho co píšeš ještě nejste na dítě připravení.
Protože jít si vylečit smutek z utracených peněz dalším utrácením.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luci to je mi jasný že bys to tak nechtěla, ale já svoje bohatství vidím v rodině a v tom, že se máme rádi. Občas si taky koupíme něco pro sebe jen tak pro radost, ale jinak se snažíme šetřit.. 
Máme holt každá jiný nároky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PetaP píše:
Luci to je mi jasný že bys to tak nechtěla, ale já svoje bohatství vidím v rodině a v tom, že se máme rádi. Občas si taky koupíme něco pro sebe jen tak pro radost, ale jinak se snažíme šetřit..
Ai máme stejný priority 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucinka.mimi píše:
mate pravdu, zatim po diteti jeste netouzim.. ale vim, ze jednou budu. a myslim, ze to nebude tak za dlouho, abych uz ted nemohla zacit setrit.. preci jen je prece lepsi setrit do budoucna, nez shanet penize narychlo, abychom si mohli o roka chovat miminko.
vsechny mi tu vycitate, ze jsme vyhodili 50litru do vzduchu.. holky, me to je taky hrozne lito! celej den me z toho boli hlava, jak si to vycitam. Ale uz se to proste stalo, a uz se to nestane.
Pritel me celej den uklidnuje, ze to tolik nevadi, ze si zlepsime naladu tim, ze pojedeme nekam na vylet nebo na nakupy.. je to od nej hrozne hezky, ale ted budem setritJinak PetroP obdivuju te, vyzit z takovejch penez je fakt umeni, to smekam! ale uprimne, takhle bych to nechtela..
Chceš si zlepšit náladu z vyhozených 50tis. dalším utrácením? 
No nic, já jdu dneska odpo organizovat akci, ze které má kápnout pár stovek, snad i tisíc pro dětičky v Africe. Tohle zas udělá radost mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucinka.mimi píše:
mate pravdu, zatim po diteti jeste netouzim.. ale vim, ze jednou budu. a myslim, ze to nebude tak za dlouho, abych uz ted nemohla zacit setrit.. preci jen je prece lepsi setrit do budoucna, nez shanet penize narychlo, abychom si mohli o roka chovat miminko.
vsechny mi tu vycitate, ze jsme vyhodili 50litru do vzduchu.. holky, me to je taky hrozne lito! celej den me z toho boli hlava, jak si to vycitam. Ale uz se to proste stalo, a uz se to nestane.
Pritel me celej den uklidnuje, ze to tolik nevadi, ze si zlepsime naladu tim, ze pojedeme nekam na vylet nebo na nakupy.. je to od nej hrozne hezky, ale ted budem setritJinak PetroP obdivuju te, vyzit z takovejch penez je fakt umeni, to smekam! ale uprimne, takhle bych to nechtela..
Lucinko a mate nejake konicky, jste radi treba sami doma nebo na prochazce? Prijde mi, ze jste si nastavili, ze vam radost dela jenom neco, co je spojene s utracenim penez. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eli11 píše:estrea píše:Nechci se vas dotknout, ale z meho pohledu tohle neni o prioritach, ale o zodpovednosti.Eli11 píše:ano, je to o názoru, každý máme své priority nastaveny jinak, já se ztotožňuji s Petouestrea píše:No, tak tohle je o nazoru…PetaP píše:
Tohle je „žhavé“ téma..
Popis mojí situace (a to si vůbec nechci stěžovat, jsem se svým životem spokojená). Jsem student bez nároku na PPM, takže co se syn narodil, beru RP, který mám ze zákona stanovený na 4 roky. Prvních 9m pobírám 7600, po zbytek 3800. Přítel je bohužel momentálně bez práce, takže na podpoře. Miminko jsme moc chtěli, když chceš, tak prostě našetříš. Za těch 9.měsíců těhotenství postupně našetříš na postýlku, kočárek, výbavičku, do miminka toho ze začátku moc nevrazíš, max. plenky a umělou výživu, pokud nebudeš chtít/moci kojit. Já tedy kojím, naštěstí. Takže výdaje minimální a můžeš šetřit dál. Vařím pouze doma a snažím se levně, ale chutně (jde to). Do restaurace chodíme jíst úplně vyjímečně, snad když je nějaké výročí, nebo když jedeme jednou za čas někam na výlet tak se to spojí (když na to je že..). Rozfrckat v casinu 50tisíc, to bych si nikdy neodpustila, to bych ty peníze dala radši na nějakou potřebnou věc (charita?) kdybych na to měla. Miminko jsem si pořídila mladá, nač čekat? Co když to potom nepůjde? Taky jsem si myslela, že na to mít dítě nemáme, ale když chceš, tak to opravdu jde. Nežijeme od výplaty k výplatě, ale ani nerozhazujeme, a mě se takový život líbí, je to prostě život rodinný..
Možná jsem trošku odbočila od tématu, tak se omlouvám
tak tohle je ženská která to má v hlavě pořádně srovnaný a ví co od života chce
Eli11 - Ubezpečuji Vás že toto se mě rozhodně nedotklo 
Prostě a jednoduše máme na toto téma odlišný názor.
Můj pohled na toto téma je takový, že priority a zodpovědnost tady v tomto případě úzce souvisí.
Mluvím z vlastní zkušenosti, jsem máma dvou dětí 3roky a 3měsíce. Před otěhotněním jsem si žila také na vysoké noze. Budovala jsem si kariéru, plat jsem měla že by se za něj nemusel stydět lecjaký chlap. Začala se blížit 30tka a já si začala uvědomovat, že je to sice hezký život jaký vedu, bez starostí s dostatkem financí, ale bez cíle. Začala jsem uvažovat o dítěti a ouha ono to vyšlo hned na poprvé.
Tak jsme si řekli s manželem co teď, chceme vychovávat dítě ve městě v hnusným paneláku, bez dluhů a jezdit si každý rok na dovču a dopřávat si… Nebo si postavíme domeček na vesnici,zadlužíme se na 2Olet, na dovolenou se dostaneme 1×za 5let.....
No, vybrala jsem si domeček a nelituji ani na minutu
Neoblíkám se ve značkových obchodech jako dřív, nechodíme na večeře do restaurací…, najednou se mi život obrátil o 180stupňů a víš co, jsem šťastná a je mi krásně.
Jde jen o to si v hlavě srovnat co od života vlastně chci a co jsem pro to schopná udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
estrea píše:Eli11 píše:Eli11 - Ubezpečuji Vás že toto se mě rozhodně nedotkloestrea píše:Nechci se vas dotknout, ale z meho pohledu tohle neni o prioritach, ale o zodpovednosti.Eli11 píše:ano, je to o názoru, každý máme své priority nastaveny jinak, já se ztotožňuji s Petouestrea píše:No, tak tohle je o nazoru…PetaP píše:
Tohle je „žhavé“ téma..
Popis mojí situace (a to si vůbec nechci stěžovat, jsem se svým životem spokojená). Jsem student bez nároku na PPM, takže co se syn narodil, beru RP, který mám ze zákona stanovený na 4 roky. Prvních 9m pobírám 7600, po zbytek 3800. Přítel je bohužel momentálně bez práce, takže na podpoře. Miminko jsme moc chtěli, když chceš, tak prostě našetříš. Za těch 9.měsíců těhotenství postupně našetříš na postýlku, kočárek, výbavičku, do miminka toho ze začátku moc nevrazíš, max. plenky a umělou výživu, pokud nebudeš chtít/moci kojit. Já tedy kojím, naštěstí. Takže výdaje minimální a můžeš šetřit dál. Vařím pouze doma a snažím se levně, ale chutně (jde to). Do restaurace chodíme jíst úplně vyjímečně, snad když je nějaké výročí, nebo když jedeme jednou za čas někam na výlet tak se to spojí (když na to je že..). Rozfrckat v casinu 50tisíc, to bych si nikdy neodpustila, to bych ty peníze dala radši na nějakou potřebnou věc (charita?) kdybych na to měla. Miminko jsem si pořídila mladá, nač čekat? Co když to potom nepůjde? Taky jsem si myslela, že na to mít dítě nemáme, ale když chceš, tak to opravdu jde. Nežijeme od výplaty k výplatě, ale ani nerozhazujeme, a mě se takový život líbí, je to prostě život rodinný..
Možná jsem trošku odbočila od tématu, tak se omlouvám
tak tohle je ženská která to má v hlavě pořádně srovnaný a ví co od života chce
Prostě a jednoduše máme na toto téma odlišný názor.
Můj pohled na toto téma je takový, že priority a zodpovědnost tady v tomto případě úzce souvisí.
Mluvím z vlastní zkušenosti, jsem máma dvou dětí 3roky a 3měsíce. Před otěhotněním jsem si žila také na vysoké noze. Budovala jsem si kariéru, plat jsem měla že by se za něj nemusel stydět lecjaký chlap. Začala se blížit 30tka a já si začala uvědomovat, že je to sice hezký život jaký vedu, bez starostí s dostatkem financí, ale bez cíle. Začala jsem uvažovat o dítěti a ouha ono to vyšlo hned na poprvé.
Tak jsme si řekli s manželem co teď, chceme vychovávat dítě ve městě v hnusným paneláku, bez dluhů a jezdit si každý rok na dovču a dopřávat si… Nebo si postavíme domeček na vesnici,zadlužíme se na 2Olet, na dovolenou se dostaneme 1×za 5let.....
No, vybrala jsem si domeček a nelituji ani na minutu
Neoblíkám se ve značkových obchodech jako dřív, nechodíme na večeře do restaurací…, najednou se mi život obrátil o 180stupňů a víš co, jsem šťastná a je mi krásně.
Jde jen o to si v hlavě srovnat co od života vlastně chci a co jsem pro to schopná udělat.
Moc hezky napsáno, přeji ať se daří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
estrea píše:Eli11 píše:Eli11 - Ubezpečuji Vás že toto se mě rozhodně nedotkloestrea píše:Nechci se vas dotknout, ale z meho pohledu tohle neni o prioritach, ale o zodpovednosti.Eli11 píše:ano, je to o názoru, každý máme své priority nastaveny jinak, já se ztotožňuji s Petouestrea píše:No, tak tohle je o nazoru…PetaP píše:
Tohle je „žhavé“ téma..
Popis mojí situace (a to si vůbec nechci stěžovat, jsem se svým životem spokojená). Jsem student bez nároku na PPM, takže co se syn narodil, beru RP, který mám ze zákona stanovený na 4 roky. Prvních 9m pobírám 7600, po zbytek 3800. Přítel je bohužel momentálně bez práce, takže na podpoře. Miminko jsme moc chtěli, když chceš, tak prostě našetříš. Za těch 9.měsíců těhotenství postupně našetříš na postýlku, kočárek, výbavičku, do miminka toho ze začátku moc nevrazíš, max. plenky a umělou výživu, pokud nebudeš chtít/moci kojit. Já tedy kojím, naštěstí. Takže výdaje minimální a můžeš šetřit dál. Vařím pouze doma a snažím se levně, ale chutně (jde to). Do restaurace chodíme jíst úplně vyjímečně, snad když je nějaké výročí, nebo když jedeme jednou za čas někam na výlet tak se to spojí (když na to je že..). Rozfrckat v casinu 50tisíc, to bych si nikdy neodpustila, to bych ty peníze dala radši na nějakou potřebnou věc (charita?) kdybych na to měla. Miminko jsem si pořídila mladá, nač čekat? Co když to potom nepůjde? Taky jsem si myslela, že na to mít dítě nemáme, ale když chceš, tak to opravdu jde. Nežijeme od výplaty k výplatě, ale ani nerozhazujeme, a mě se takový život líbí, je to prostě život rodinný..
Možná jsem trošku odbočila od tématu, tak se omlouvám
tak tohle je ženská která to má v hlavě pořádně srovnaný a ví co od života chce
Prostě a jednoduše máme na toto téma odlišný názor.
Můj pohled na toto téma je takový, že priority a zodpovědnost tady v tomto případě úzce souvisí.
Mluvím z vlastní zkušenosti, jsem máma dvou dětí 3roky a 3měsíce. Před otěhotněním jsem si žila také na vysoké noze. Budovala jsem si kariéru, plat jsem měla že by se za něj nemusel stydět lecjaký chlap. Začala se blížit 30tka a já si začala uvědomovat, že je to sice hezký život jaký vedu, bez starostí s dostatkem financí, ale bez cíle. Začala jsem uvažovat o dítěti a ouha ono to vyšlo hned na poprvé.
Tak jsme si řekli s manželem co teď, chceme vychovávat dítě ve městě v hnusným paneláku, bez dluhů a jezdit si každý rok na dovču a dopřávat si… Nebo si postavíme domeček na vesnici,zadlužíme se na 2Olet, na dovolenou se dostaneme 1×za 5let.....
No, vybrala jsem si domeček a nelituji ani na minutu
Neoblíkám se ve značkových obchodech jako dřív, nechodíme na večeře do restaurací…, najednou se mi život obrátil o 180stupňů a víš co, jsem šťastná a je mi krásně.
Jde jen o to si v hlavě srovnat co od života vlastně chci a co jsem pro to schopná udělat.
Jo, jasne, to jsme si nerozumnely, ja jsem na tom asi hodne podobne, vydelavam vic, nez lecjaky chlap, ale celou dobu ty penize strkam do opravy domku, jehoz pulku vlastnim s tim, ze nechci mit vsechno uplne super, ale deti co nejdriv (je mi 28 a jsem v pulce tehotenstvi).
Ja jsem spis reagovala na to, ze pokud to dobre chapu, PetaP pred materskou nepracovala, cimz padem nema narok nez na ten nejnizsi rodicovsky prizpevek. A pritel velmi mlady, momentalne bez prace…
Nechci nikoho soudit, nevim, jak se do toho dostala, zivot je tezkej a kazdej se s tim pere, jak se da, ale rozhodne bych ji nedava jako priklad zodpovedneho cloveko se srovnanymi priotami. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PetaP píše:estrea píše:Moc hezky napsáno, přeji ať se daříEli11 píše:Eli11 - Ubezpečuji Vás že toto se mě rozhodně nedotkloestrea píše:Nechci se vas dotknout, ale z meho pohledu tohle neni o prioritach, ale o zodpovednosti.Eli11 píše:ano, je to o názoru, každý máme své priority nastaveny jinak, já se ztotožňuji s Petouestrea píše:No, tak tohle je o nazoru…PetaP píše:
Tohle je „žhavé“ téma..
Popis mojí situace (a to si vůbec nechci stěžovat, jsem se svým životem spokojená). Jsem student bez nároku na PPM, takže co se syn narodil, beru RP, který mám ze zákona stanovený na 4 roky. Prvních 9m pobírám 7600, po zbytek 3800. Přítel je bohužel momentálně bez práce, takže na podpoře. Miminko jsme moc chtěli, když chceš, tak prostě našetříš. Za těch 9.měsíců těhotenství postupně našetříš na postýlku, kočárek, výbavičku, do miminka toho ze začátku moc nevrazíš, max. plenky a umělou výživu, pokud nebudeš chtít/moci kojit. Já tedy kojím, naštěstí. Takže výdaje minimální a můžeš šetřit dál. Vařím pouze doma a snažím se levně, ale chutně (jde to). Do restaurace chodíme jíst úplně vyjímečně, snad když je nějaké výročí, nebo když jedeme jednou za čas někam na výlet tak se to spojí (když na to je že..). Rozfrckat v casinu 50tisíc, to bych si nikdy neodpustila, to bych ty peníze dala radši na nějakou potřebnou věc (charita?) kdybych na to měla. Miminko jsem si pořídila mladá, nač čekat? Co když to potom nepůjde? Taky jsem si myslela, že na to mít dítě nemáme, ale když chceš, tak to opravdu jde. Nežijeme od výplaty k výplatě, ale ani nerozhazujeme, a mě se takový život líbí, je to prostě život rodinný..
Možná jsem trošku odbočila od tématu, tak se omlouvám
tak tohle je ženská která to má v hlavě pořádně srovnaný a ví co od života chce
Prostě a jednoduše máme na toto téma odlišný názor.
Můj pohled na toto téma je takový, že priority a zodpovědnost tady v tomto případě úzce souvisí.
Mluvím z vlastní zkušenosti, jsem máma dvou dětí 3roky a 3měsíce. Před otěhotněním jsem si žila také na vysoké noze. Budovala jsem si kariéru, plat jsem měla že by se za něj nemusel stydět lecjaký chlap. Začala se blížit 30tka a já si začala uvědomovat, že je to sice hezký život jaký vedu, bez starostí s dostatkem financí, ale bez cíle. Začala jsem uvažovat o dítěti a ouha ono to vyšlo hned na poprvé.
Tak jsme si řekli s manželem co teď, chceme vychovávat dítě ve městě v hnusným paneláku, bez dluhů a jezdit si každý rok na dovču a dopřávat si… Nebo si postavíme domeček na vesnici,zadlužíme se na 2Olet, na dovolenou se dostaneme 1×za 5let.....
No, vybrala jsem si domeček a nelituji ani na minutu
Neoblíkám se ve značkových obchodech jako dřív, nechodíme na večeře do restaurací…, najednou se mi život obrátil o 180stupňů a víš co, jsem šťastná a je mi krásně.
Jde jen o to si v hlavě srovnat co od života vlastně chci a co jsem pro to schopná udělat.
Děkuji, i tobě přeji ať se daří a jsi šťastná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eli, my na tom nejsme zase tak špatně, jak si představuješ 
A nehodlám se tady obhajovat, i když si nemyslím, že jsem nezodpovědná..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky,jsem na mateřský a sháním nějakou práci na doma,bez poplatku a tak.Nevěděli by jste o něčem,jak si přividělat?Psala jsem už na různý práce na doma,ale vždycky chtěli papírovou stovku poslat dopisem,podvodníci.Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PetaP píše:
Eli, my na tom nejsme zase tak špatně, jak si představuješ
Ok, fajn, jsem rada za tebe. Mne to z toho tveho prvniho prizpevku tak prislo.
Drzim palce, at si partner najde co nejdriv praci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je pravda, je jedno, kolik vyděláváš, s vyšším příjmem utrácíš víc. My se s manželem snažíme šetřit, vždy když mu přidají, máme pocit, že to bude lepší, ale stejně nějak neušetříme navíc. Asi člověk kupuje kvalitnější věci. Je pravda, ale že máme stavebka, životko a penzijko, takže si spoříme. Ale souhlasím, že dávát bokem navíc peníze je těžké, obzvlášť když jsou děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já si teda už pár měsíců odkládám aspoň 2 tisíce na jiný účet, který je zdarma, a ještě se mě ty penízky zhodnotí. http://www.ingkonto.cz/cz/ (nechci ale dělat reklamu)…výhoda je, že k tomu účtu neám kartu, takže si ty peníze nemůžu vybrat kdy se mi zachce. A pár měsíců jsem na ty peníze nešáhla. zázrak! …šetřím si na horší časy, až bude miminko, a to je velká motivace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak třeba já, abych si něco našetřila, mám stavební spoření a spořicí účet. Peníze bych posílala někam, kam na ně nemůžu sáhnout (spořicí účet, termínovaný vklad). Ale kdybych měla dostatek financí, neváhala bych s hypotékou a pořízením vlastního bydlení. Vysoké příjmy je třeba využít, protože, jak už dost z vás tady napsalo, nemusí to tak být pořád. Kdo má nějaký cíl pro šetření a finance, našetří, ale musí to opravdu chtít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
