Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja jsem poprvé na víkend jela od 18mesicniho ditete a i z toho jsem mela trochu výčitky. Nicmene u dalsiho ditete jsem jela uz v roce. Od osmimesicniho bych teda nejela, to jsem kojila. Ale pokud ty nekojis a chlap se plnohodnotne postará, tak nedej na řeči rodiny, to je jen na tobě a manzelovi.
Nikomu kromě manžela bych o tom příště neříkala. A teď bych jela.
Řekla bych rodině, že „to ještě uvážíme“
A nic bych už nevysvetlovala, prostě bych vždycky říkala „hm, jo, no my ještě uvidíme…“ A samozřejmě bych jela.
Ať jde okolí s těmito nevyžádanými radami do zadnice. Jeď bez výčitek, užij si to a odpočiň si. ![]()
Kecy mají, ale že se nenabídnou pohlídat dítě přes víkend, co?
Je jim po tom velký kulový. Nestresuj se a příště nic neříkej.
Jedno dítko jsem kojila 2 roky a 2 měsíce, beze mě přes noc byla poprvé ve 3,5letevh, když mě hospitalizovali v druhém těhotenství …u druhé dcery to stejně, poprvé na noc beze mě ve 2,5letech, potřebovala jsem jít ještě řešit větší operaci …teď mají 3 a necelých 7 a občas je dáme spolu na jednu noc k našim a užijeme si s manželem společný čas, sama do hotelu bych nejela, letos jsme byli už 4× společně na dovolené a plus několik kempováních výletů, postupně bych si to asi představit uměla a letěla bych s kamarádkami…
Já jsem byla poprvé na noc sama, když obě holky dovršily rok. A to je chtěla babička. Já byla doma. Takhle by mě to nenapadlo, ale to proto, že já to tak necítila. Měla jsem potřebu s nima být přes noc. Bez nich bych stejně nespala.
Jestli ty si s tím ok, tak bez výčitek jeď. Fakt jim to může být u zádele. Ono se to těm babičkám kecá, ještě více dědečkům ![]()
Kdyby měli oni tu možnost, tak valná většina ji také využije.
Ahoj holky, s manzelem mame 8 mesicni mimi a nedavno jsme se domluvili ze si pojedu SAMA bez nich nekam na vikend proste jen lehnout na hotel a odpocnout si. Manzel s tim problem nema, sam mi to navrhl, ale problem nastal u nasich rodin. Ja vim, ze by mi to asi melo byt jedno, ale jak z jeho, tak z me strany slysim, ze to nemyslim vazne, ze mam manzela a hlavne male dite a mame jezdit spolu. Rikaji to porad dokola az mam fakt vycitky, ze bych nekam mela odjet. Jinak neni to tak, ze bych na vse byla sama, pomahaji nam babicky manzel takw funguje na jednicku, ale stejne jsem nejak psychicky unavena, ze si myslim, ze by mi to pomohlo nacerpat sily. Co byste delali vy?