Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach před porodem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.10.17 08:30
Řekla bych, že je to docela obvyklé. Zhluboka dýchej, dej si něco dobrého, pusť si film a ono to nějak dopadne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 08:31
@Anonymní píše:
Ahoj, mám pár dní do porodu a přepadla mě hrozná panika a úzkost. Sice mám už svoje léta ale bude to moje první dítě. Najednou mám hrozný strach, jestli to všechno zvládnu, bojím se porodu a toho že se o miminko nebudu umět postarat, že nebudu vědět co s ním. Najednou je mi líto že už s manželem nebudeme jen sami dva. Do toho ještě podnikám a i když nebudu po porodu pracovat v takové míře jako před ním, nějak v tom pokračovat budu. Bojím se že nedokážu skloubit tyhle dvě věci, že to nezvladnu a že se z toho zblázním. Je to normální, bát se takhle před porodem nebo jsem blázen?
Já jsem se nejvíc bála čtvrtého porodu, protože jsem sakra dobře věděla, do čeho jdu 
. Ale jinak ne, podobné stavy jsem neměla, vždycky jsem brala život tak, jak šel. Jinak bych se z toho zbláznila. Nedělej si hlavu, soustřeď se na sebe a uvidíš, že se to všechno poddá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 08:31
To je v pořádku, všechny tyhle pocity jsou normální. Nevíš, do čeho jdeš a tak se bojíš. Ale věř mi, že všechno zvládneš, zvládnete 
A kvůli miminku se ještě ráda pár věcí vzdáš, ono to za to fakt stojí 
A blázen nejsi, má to tak každá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 08:38
Děláš krok do neznáma. Obavy a strach jsou tím pádem normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elibro
24.10.17 08:39
Je to normální:) já mám teď dva týdny od porodu a ty cca dva před ním jsem narážela na podobné myšlenky: že co budu s druhým dítětem dělat, že mi jedno stačí, že to bude bolet, ze chci vlastně pracovat… Holt poslední panika před seskokem . Chce to nechat proplout a moc se v tom nepitvat, podle mě. Bude to všechno v pořádku .
- Citovat
- Upravit
24.10.17 08:43
@Anonymní píše:
Ahoj, mám pár dní do porodu a přepadla mě hrozná panika a úzkost. Sice mám už svoje léta ale bude to moje první dítě. Najednou mám hrozný strach, jestli to všechno zvládnu, bojím se porodu a toho že se o miminko nebudu umět postarat, že nebudu vědět co s ním. Najednou je mi líto že už s manželem nebudeme jen sami dva. Do toho ještě podnikám a i když nebudu po porodu pracovat v takové míře jako před ním, nějak v tom pokračovat budu. Bojím se že nedokážu skloubit tyhle dvě věci, že to nezvladnu a že se z toho zblázním. Je to normální, bát se takhle před porodem nebo jsem blázen?
Je to normální, nevíš do čeho jdeš, najednou ti dochází, že vše co do teď bylo se změní, ta nejistota dodá své.
Taky jsem na tom byla podobně a neboj, sice to bude znít jako klišé, ale zvládneš vše, jak porod, tak i péči o miminko. Když nebudeš hned ze začátku vědět, ptej se v porodnici, klidně i na kraviny.
A hlavně dej všemu čas, jak ty, partner tak i miminko se musíte zžít, dát tomu čas. To je dle mě to nejdůležitější, co nyní zpětně si uvědomuji. Nechtít umět vše hned, když uděláš něco špatně, „netrestat“ se, pokud mimčo nebude v noci dobře spát, nemít špatné svědomí, že budeš spát přes den, neřešit řeči typu „jak je možné, že ty to nezvládáš, když ostatní ano“, ono když pak zjišťuješ jak to ostatní zvládají, dozvídáš se, že to není až tak „slavné“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 08:50
Já jsem se nejvíc bála, když jsem byla se druhým v porodnici. Absolutně jsem si neuměla představit, jak to domu zvládnu - starší dcera, domácnost…Přijeli jsme domů s porodnice a ono to nějak šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.17 08:55
S tímhle přístupem sis dítě nejspíš neměla pořizovat… Evidentně se na něj netěšíš, to bude mít teda matku… Musíš si prostě vybrat, teď musíš obětovat kus života dítěti, tak to prostě je. Žádná práce, koníčky, zábava s manželem nebo kamarády, teď JE JEN DÍTĚ!!! Nechapu ty dnešní matky který musej nutně hned pracovat a nevěnovat se tak dítěti, který si upíchli a pak si teprve uvědomili že ho vlastně nechtěj…nebo ty matky který musej nutně studovat tisíc škol při dítěti, achjo. No hodně štěstí ti přeju a dítěti ať není odstrčenej chudák kvůli tvejm potřebám který jsou ted na posledním místě…
- Citovat
- Upravit
24.10.17 08:57
@Anonymní píše:
S tímhle přístupem sis dítě nejspíš neměla pořizovat… Evidentně se na něj netěšíš, to bude mít teda matku… Musíš si prostě vybrat, teď musíš obětovat kus života dítěti, tak to prostě je. Žádná práce, koníčky, zábava s manželem nebo kamarády, teď JE JEN DÍTĚ!!! Nechapu ty dnešní matky který musej nutně hned pracovat a nevěnovat se tak dítěti, který si upíchli a pak si teprve uvědomili že ho vlastně nechtěj…nebo ty matky který musej nutně studovat tisíc škol při dítěti, achjo. No hodně štěstí ti přeju a dítěti ať není odstrčenej chudák kvůli tvejm potřebám který jsou ted na posledním místě…
Napsal hrdinný anonym 
Příspěvek upraven 24.10.17 v 09:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 09:09
@Anonymní píše:
S tímhle přístupem sis dítě nejspíš neměla pořizovat… Evidentně se na něj netěšíš, to bude mít teda matku… Musíš si prostě vybrat, teď musíš obětovat kus života dítěti, tak to prostě je. Žádná práce, koníčky, zábava s manželem nebo kamarády, teď JE JEN DÍTĚ!!! Nechapu ty dnešní matky který musej nutně hned pracovat a nevěnovat se tak dítěti, který si upíchli a pak si teprve uvědomili že ho vlastně nechtěj…nebo ty matky který musej nutně studovat tisíc škol při dítěti, achjo. No hodně štěstí ti přeju a dítěti ať není odstrčenej chudák kvůli tvejm potřebám který jsou ted na posledním místě…
Nevím, ale tvůj příspěvek je trochu mimo. Zakladatelka mi nepřide jako žena, která by dítě neměla ráda, jen má obavy. To je pochopitelné, čas od času má obavy každá(y). Kvůli tomu nemusí být ta nejhorší matka a dítě chudák 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 09:12
@Anonymní píše:
S tímhle přístupem sis dítě nejspíš neměla pořizovat… Evidentně se na něj netěšíš, to bude mít teda matku… Musíš si prostě vybrat, teď musíš obětovat kus života dítěti, tak to prostě je. Žádná práce, koníčky, zábava s manželem nebo kamarády, teď JE JEN DÍTĚ!!! Nechapu ty dnešní matky který musej nutně hned pracovat a nevěnovat se tak dítěti, který si upíchli a pak si teprve uvědomili že ho vlastně nechtěj…nebo ty matky který musej nutně studovat tisíc škol při dítěti, achjo. No hodně štěstí ti přeju a dítěti ať není odstrčenej chudák kvůli tvejm potřebám který jsou ted na posledním místě…
tvl musí se jen umřít a doufám že ty děti nemáš 
zakladatelko buď v klidu, ráda že jsi v pořádku došla téměř do zdárného konce a obavy plynou i právě z pokročilého věku, čím jsme starší matky tím více věcí si uvědomujeme a řešíme, je to fakt normální, přeji příjemný porod a o zbytek se postarají hormony, to mi věř 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 09:17
@Anonymní píše:
Ahoj, mám pár dní do porodu a přepadla mě hrozná panika a úzkost. Sice mám už svoje léta ale bude to moje první dítě. Najednou mám hrozný strach, jestli to všechno zvládnu, bojím se porodu a toho že se o miminko nebudu umět postarat, že nebudu vědět co s ním. Najednou je mi líto že už s manželem nebudeme jen sami dva. Do toho ještě podnikám a i když nebudu po porodu pracovat v takové míře jako před ním, nějak v tom pokračovat budu. Bojím se že nedokážu skloubit tyhle dvě věci, že to nezvladnu a že se z toho zblázním. Je to normální, bát se takhle před porodem nebo jsem blázen?
Jeeej, to je jak kdybych to psala ja 
s manzelem spolu pres deset let, mame svoji pohodu, take podnikam a pracuju i ted, ja to mam o to vtipnejsi, ze v porodnici, kde jsem registrovaná se pristi tyden maluje, takze doufat, ze to bude brzy, na coz to zatim moc nevypada, nebo doufat, ze me vezmou jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 09:17
@Anonymní píše:
S tímhle přístupem sis dítě nejspíš neměla pořizovat… Evidentně se na něj netěšíš, to bude mít teda matku… Musíš si prostě vybrat, teď musíš obětovat kus života dítěti, tak to prostě je. Žádná práce, koníčky, zábava s manželem nebo kamarády, teď JE JEN DÍTĚ!!! Nechapu ty dnešní matky který musej nutně hned pracovat a nevěnovat se tak dítěti, který si upíchli a pak si teprve uvědomili že ho vlastně nechtěj…nebo ty matky který musej nutně studovat tisíc škol při dítěti, achjo. No hodně štěstí ti přeju a dítěti ať není odstrčenej chudák kvůli tvejm potřebám který jsou ted na posledním místě…
Napsal anonym… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.17 10:41
Neboj se, mas uplne normalni pocity. Kazdy myslici clovek si uvedomuje, ze porod muze byt fyzicky i psychicky narocny a ze starost o miminko je velka zodpovednost a „zamete“ s vasim dosavadnim zivotnim stylem. Je to ale take uzasna zkusenost a jsem si jista, ze nebudes litovat a vse zvladnes. Nic si nevycitej a snaz se byt v klidu a nespekulovat, nakonec stejne skoro vse probiha jinak, nez si predstavujeme. Ty uvahy, co bude, jsou tedy vysilujici a casto zbytecne. Bude to dobry!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Prenascan nebo NIPT - pohlaví
- 9. týden těhotenství - smutek, strach a špatná nálada
- Je to rizikové zaměstnání?
- Dítě v 20-ceti letech?
- Podpora těhotenství po ZT
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Braní současně macmiror, gynimun trio, femibion
- 11.11.26
- Anonymní
Jsem tehotna?
- 10.11.26
- Anonymní
Zpoždění MS
- 08.11.26
- Anonymní
Třetí císař nebo pokus o VBA2C?
- 05.11.26
- Anonymní
Ahoj, mám pár dní do porodu a přepadla mě hrozná panika a úzkost. Sice mám už svoje léta ale bude to moje první dítě. Najednou mám hrozný strach, jestli to všechno zvládnu, bojím se porodu a toho že se o miminko nebudu umět postarat, že nebudu vědět co s ním. Najednou je mi líto že už s manželem nebudeme jen sami dva. Do toho ještě podnikám a i když nebudu po porodu pracovat v takové míře jako před ním, nějak v tom pokračovat budu. Bojím se že nedokážu skloubit tyhle dvě věci, že to nezvladnu a že se z toho zblázním. Je to normální, bát se takhle před porodem nebo jsem blázen?