Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach ze společného bydlení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.3.23 22:11
My spolu s nynějším manzelem začali bydlet tři měsíce po tom co jsme se poznali a měsíc spolu chodili… nějak to tak přišlo. Už jsme spolu 9 let, máme dítě a vše dobrý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.23 22:16
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jaké jsou vaše zkušenosti s prvním bydlením s partnerem? Já s přítelem se budeme po 4,5 letech vztahu sestěhovávat. Nyní, když jsme našli byt (a přítel se už nemůže dočkat) si já přestávám být jistá, zda je to skutečně dobrý krok.Je nám oběma 22 a předtím jsme bydleli jen ve studentských bytech, takže s bydlením s partnerem nemáme zkušenost ani jeden. Mám strach, že přijdu o svůj osobní prostor a samostatnost, která je pro mě hodně důležitá. Zároveň se bojím, abychom si nezačali lézt na nervy a nestali se z nás jen spolubydlící. Už teď mám občas problém, že nemám chuť na sex tak často, jak by asi chtěl přítel a obávám se, že společným soužitím se ta chuť ještě sníží.
Ptám se tedy o radu:
Jaká je vaše zkušenost s prvním bydlením s partnerem? (Jaké to bylo, kolik vám bylo, jak dlouho jste spolu vydrželi bydlet, co vás nejvíc štvalo a co byste udělaly jinak?)
Co bychom si měli ujasnit předtím než se k sobě nastěhujeme?
A poslední otázka u které naprosto respektuji, pokud neodpovíte. Jak se po sestěhování změnil váš sexuální život s partnerem? Spíte spolu častěji/méně,… je sex lepší,…Máte sex v nějakou pravidelnou dobu (večer) nebo během dne? (Já totiž pokud cítím, že je sex očekáván, tak na něj nemám vůbec chuť (např. když jsme byli na dovolené, tak večer když jsme přišli na hotel). A mám strach, aby to teď nebylo stejné.
To je nejak moc otazek 
ja nad timhle nepremyslela, kdyz jsme s pritelem zacli bydlet spolu. Bylo to asi po 2 letech vztahu a bylo nam cca 22. Sex je vzdy, kdyz chceme oba. Kdyz jeden nema chut, tak bud nic neni, nebo je rychlovka, nebo se to v prubehu stejne zvrtne do divociny o osobni prostor jsem neprisla. Oba jsme dreli tenkrat jako kone, takze jsme se za cely den na sebe tesili. Jeden cas jsme i delali casto proti sobe. Jsme spolu 12 let. Vzdy po 4 letech prijde velkej karambol, ale vime, ze se mame radi, takze nakonec vzdy supr 
v mrzidobi se vubec nehadame, takze to beru tak, ze si to vzdy vybereme najednou 
pro me spolecne bydleni byl dalsi krok ve vztahu. Vzdycky se da „vycouvat“ neboj se toho. Jestli se mate fakt radi, bude to fajn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.23 22:26
22lety kluk je decko. Budes mit jenom starost navic.
Sorry za uprimnost.
Sexualni zivot…ze budes mit chut kdykoliv, to je asi nejaka pornoutopie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.23 22:55
Myslím, že sama sebe úplně zbytečně schízuješ a hledáš výmluvy. Pokud sestěhování nechceš, řekni to partnerovi. Je to fér.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.23 22:56
Poprvé ve 24, po svatbě. Podruhé v 35, půl roku před svatbou, byla jsem těhotná. asi nejsem ideální respondentka.
Zkus to, uvidíš. Společné soužití vztah změní, posune, trochu zestereotypni a zrealni. Některý uzraje, dospěje a posílí se. Jiný to nedá. Jinak než že to zkusite to nezjistite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
25.3.23 23:23
Výsledky sestěhování jsou různorodé. Někde to nefunguje, někde to stagnuje a jinde se to rozvíjí dál. Je to zkouška dvou individualit jako celku. Já když se kolem sebe rozhlédnu, tak bohužel musím konstatovat, že výsledky jsou ve velké části spíše nedobré. Bohužel je to dáno tím, že lidé se k sobě neumí chovat a neumí spolu komunikovat.
- Citovat
- Upravit
25.3.23 23:31
Poprve v 17 a na dvacet let. Podruhe v 37 a zatím jsou to tri roky.
Poprve sem utikala z domova a byla sem rada, ze mam kde hlavu slozit. Z dvacetiletého odstupu, kdybych tak nespechala, mozna by k tomu ani nedošlo. Celkem brzy přišly potize, ktere kdybych mela zazemi u rodičů, bych téměř jiste resila rozchodem, takze by se muj život asi ubiral uplne jinak takhle sem drzela.
Jenze to proste nikdy nevíš, co z toho bude nebo nebude, jestli i to spatne neni nakonec dobré ❤️
Podruhe sem se sestehovavala ne z nutnosti, ale z chuti spolu zit. A celkove je to lepší. Ale je to i tim, ze uz mam nejake své zázemí, sve sebevědomí, tvořím si život jak chci a ke sve spokojenosti, nikoliv jen jako výběr té lepsi z blbych variant.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.23 23:48
A co si ujasnit? Rozhodne peníze. To je snad nejdůležitější. Davate zaklad teoreticky letitemu soužití, takze nechces z nejake falesne potreby se ukazat byt dalsich dvacet let v haji, protoze z treba sveho polovicniho platu davas presnou pulku na provoz a nemas ani na kafe. A od zacatku si podělit péči o domácnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 09:05
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jaké jsou vaše zkušenosti s prvním bydlením s partnerem? Já s přítelem se budeme po 4,5 letech vztahu sestěhovávat. Nyní, když jsme našli byt (a přítel se už nemůže dočkat) si já přestávám být jistá, zda je to skutečně dobrý krok.Ptám se tedy o radu:
S ex ve 20 l, hadali jsme se i bez bydleni, bydleli pak vzali a vsechno spatne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 09:14
Na společné bydlení jsem se strašně těšila. Ještě jsme studovali VŠ a bylo nám 21+22 let. Sexu bylo víc, protože jsme měli kde, chut byla. Než jsme spolu bydleli, měli jsme spíš pocit, že jsme spolu málo, protože jsme byli dopoledne ve škole a odpoledne brigáda nebo tréninky, tehdá jsme závodně sportovali a každý jiný sport. Byly to krásný roky, takový skoro bezstarostný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.23 11:07
Čím dřív tím líp, protože tím, že člověk s někým pouze randickuje a navštěvuje se nic nepozná. Až v domácnosti se většinou ukážou všechny karty.
Určit si vyjasnete peníze a fungování domácnosti. Nesnaz se být dokonalou hospodynkou, která nachystá, vypere, uvaří, nakoupí…, lehce se na to zvyká a po roce už se hůře najíždí na rovnoměrné rozdělení domácích prací. Tím si na sebe usijes jenom bič.
Když ti něco vadí, tak nechoď kolem horké kaše, reste to hned. Nauč se mít vlastní prostor, jde to i v malém bytě. Občas si dám do uší sluchátka, a manžel na mě ani nemluví, chápe že mám svůj čas. On to má podobně.
Co se sexu týče tak v tom rozdíl nevidím.
Nesnažte se být dokonalí a buďte autenticti, jenom tak se můžeš ve společné domácnosti cítit bezpečně a komfortně.
S manželem jsme se sestěhovali po 5.mesicich, protože jsem onemocněla a on mě nechtěl nechávat samotnou. Bylo to časově akorát. Předtím jsem s partnery bydlela víceméně v rámci spolubydleni v jednom pokoji, takže až manžel byl první se kterým jsem byla sama. Ale moc jsme to neřešili, všechno se rozebiralo až za pochodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.23 21:16
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jaké jsou vaše zkušenosti s prvním bydlením s partnerem? Já s přítelem se budeme po 4,5 letech vztahu sestěhovávat. Nyní, když jsme našli byt (a přítel se už nemůže dočkat) si já přestávám být jistá, zda je to skutečně dobrý krok.Ptám se tedy o radu:
Sex začne být méně a méně častý (za několik měsíců určo), hádek a problémů přibude. Nakonec se rozhodnete z nudy a hádek - si pořídit buď:
- psa
- dítě, které by váš vztah mělo upevnit.
Dítě vztah neupevní, ale ještě víc rozloží. Nakonec se buď rozejdete nebo spolu zůstanete kvůli dětem a majetku a umřete nešťastný a pohřbí vás v hromadném hrobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.4.23 10:54
Začali jsme spolu bydlet asi po půl roce chození, šel na VŠ do Brna a chtěl mě sebou, tak jsme bydleli na privátě. Jsme spolu už 18 let.
Otázka na sex? Nevím, ale takto mladí lidé mají sex často. Když máš problém v 22, tak tě nepřitahuje a nevím, proč s ním vůbec jsi? My sexovali pokaždé, když jsme byli spolu sami.
Takže společné bydlení rovná se každý den. Teď s dítětem a druhým na cestě to už je mizérie, ale doufám, že to zase bude o. k. Stále mě přitahuje i po letech.
Takže za mě, jo, když s ním budeš bydlet, bude to po tobě vyžadovat často. Jestli nemáš zájem, tak ahoj a co se týká osobního prostoru: buď nejsi ještě zralá na společné bydlení nebo nechceš jen bydlet s ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.4.23 15:23
@Prostě Vodnář píše:** To je čistá pravda o tý komunikaci chování. My s partnerem spolu začali bydlet skoro hned na začátku vztahu a začátky byly drsný, došlo i na rozchod. Ale postupem času, jsme zjistili jak spolu problémy řešit a co je potřeba změnit, jak se chovat. Na začátku jsme si řekli, že o sebe nechceme přijít a že budeme bojovat za každou cenu. Říká se, že začátky mají být nejhezčí a období bez hádek, ale my to tak neměli
Výsledky sestěhování jsou různorodé. Někde to nefunguje, někde to stagnuje a jinde se to rozvíjí dál. Je to zkouška dvou individualit jako celku. Já když se kolem sebe rozhlédnu, tak bohužel musím konstatovat, že výsledky jsou ve velké části spíše nedobré. Bohužel je to dáno tím, že lidé se k sobě neumí chovat a neumí spolu komunikovat.
. Za to teď je to perfektní jak nejvíc může . Komunikace je prostě základ a hodně vztahů na tom stroskotá.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,
Je nám oběma 22 a předtím jsme bydleli jen ve studentských bytech, takže s bydlením s partnerem nemáme zkušenost ani jeden. Mám strach, že přijdu o svůj osobní prostor a samostatnost, která je pro mě hodně důležitá. Zároveň se bojím, abychom si nezačali lézt na nervy a nestali se z nás jen spolubydlící. Už teď mám občas problém, že nemám chuť na sex tak často, jak by asi chtěl přítel a obávám se, že společným soužitím se ta chuť ještě sníží. 
jaké jsou vaše zkušenosti s prvním bydlením s partnerem? Já s přítelem se budeme po 4,5 letech vztahu sestěhovávat. Nyní, když jsme našli byt (a přítel se už nemůže dočkat) si já přestávám být jistá, zda je to skutečně dobrý krok.
Ptám se tedy o radu:
Jaká je vaše zkušenost s prvním bydlením s partnerem? (Jaké to bylo, kolik vám bylo, jak dlouho jste spolu vydrželi bydlet, co vás nejvíc štvalo a co byste udělaly jinak?)