Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Tak nezasahuj…je to jeho život, jeho volba. I kdyby si měl natlouct hubu, zůstane mu zkušenost. Já jsem svým dětem nikdy do ničeho nekecala a věř mi, že jsem se do jazyka kousala velice často.
Je mu 15, takovýchto slečen asi stejně ještě pár bude.
Kup si čokoládu a nech to plynout.
Oba jsou v prváku. Nestojí před výběrem vysoké školy. Nechala bych je být a neřešila bych to. Změnit se může sto tisíc věcí. Zachovala bych si vztah a důvěru se synem a zbytečně bych do toho nestrkala nos. Když v tom budeš šťourat, může se to otočit proti tobě, puberta je citlivý věk a může ti to život a vztah se synem - úplně zbytečně - zkomplikovat.
Tohle je tenký led. Je to jeho volba. Řekla bych mu názor pouze pokud by o něj stál a s tím včetně těch pochyb (chce cestovat, ona ne). Jinak bych mlčela. Na druhou stranu je mu 15, slečen asi ještě bude mít (to mu tedy neříkej
… Musí někde načerpat zkušenosti. ![]()
Příspěvek upraven 17.09.26 v 18:35
Dávám tomu rok maximálně dva roky.
Chápu, ale zatím bych to nijak neřešila az kdyz by šlo do tuhého tak bych se s nim snažila rozumě domluvit a předložit mu fakta jak by na tom mohl byt kdyz půjde studovat nebo zůstane makat ve fabrice.
Názor klidně říct můžeš, a to je tak vše. Je mu 15, nebude se podle něj řídit. Výsledkem může být, že přestane sdílet informace.
Nepletla bych se do toho, ničemu tím nepomůžeš, možná i naopak.
Ona s ním dlouho nebude, to ti garantuju. Navíc jsou v prváku střední školy (slečna je na to dost stará teda), reálné ohrožení nějaké budoucnosti nehrozí, nechala bych to plynout, ono to časem vyšumí.
To máš ještě dobrý. Přítelkyně mého syna je noční můra všech matek. Samozřejmě dělá všechno, co ona chce, protože mu ukázala sedmý div světa.
No ale kecat mu do toho nemá smysl, stejně tě poslouchat nebude. Já taky doufám, že se brzo rozejdou, ale už jsou spolu půl roku. ![]()
@Anonymní píše: Více
Kdepak, noční můra všech matek jsem já. Teda alespoň podle názoru mě tchýně ![]()
@Anonymní píše: Více
Preto ten siedmy div sveta existuje, aby sa synovia boli schopni oddelit od povodnej rodiny.
A ty by si ho mala nechat ist zit si svoj zivot, ak mu nechces skazit zivot. Alebo sebe.
@Anonymní píše: Více
Tato slečna je vlastně hrozně fajn a kdyby jí bylo 15 a byla šance, že by mohla mít ambice aspoň na maturitu, tak bych to viděla mnohem lépe. Sama vnímám, že člověk potřebuje k sobě někoho, kdo je na podobné úrovni a nemyslím to nijak zle. Chodila jsem malou chvíli s klukem z učňáku a dodnes si pamatuji, jak mi vadila jeho omezenost, proto jsem si pak našla někoho jiného. Nejde o vzdělání, kamarádky manžel je vyučený a je to chytrý chlap, ale o rozhled, schopnost kritického myšlení a i smysl pro humor.
Holky a kluci,
patnáctiletý syn si našel slečnu, chápu a respektuji, má na slečnu už věk, ale nejsem úplně spokojená s jeho výběrem. Asi jsem povrchní, ale problém mám s několika věcmi. Oba jsou v prvaku, syn je na víceletém gymnáziu, slečna na učilišti, ona je starší, bude jí v prosinci 18. Znají se ze společného kroužku. Těch věcí, co mi vadí, je ještě víc, ale nechci tu rozpitvávat úplně vše, protože holčinu znám od dětství, je fajn, moc hodná, pracovitá, milá, taková holka do nepohody, svým způsobem by mi pro něj podobná slečna vyhovovala. Ale ten rozdíl mi přijde moc a je jich moc, vím, že jsou mladí a pravděpodobnost, že se rozejdou, je poměrně velká, ale když je slyším, on od páté třídy planoval, že by chtěl do USA na MIT, ona chce do jedné místní firmy do výroby. On chtěl cestovat, už teď umí anglicky tak, že čte knihy a dívá se na filmy v originále, ona je pecka domácí a to nemyslím nijak zle, já jsem podobná. Jen se trochu bojím, aby se on z lásky nepřizpůsobil.
Přiznávám, že nevím, jestli mu říct svůj názor nebo ne a jak. Mně rodiče prvního kluka přijali dost negativně, protože měl dlouhé vlasy, což byl reálně jediný problém. V té době jsem si slíbila, že svým dětem do jejich výběru zasahovat nebudu.