Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím holky,
Jsme doma zoufalí, nevíme co dělat se synem…
Syn má 2 roky, jedináček. Bohužel okolo sebe nemá od mala žádné děti (v rodině vůbec a okolí přátel úplné minimum) a mně to bylo líto, že je pořád jen s námi, tak jsme ho brali alespoň do herniček a později (cca 5 měsíců zpět) jsme se rozhodli pro soukromou školku, aby byl mezi dětmi. Do školky chodil ze začátku 1-2× týdně, teď chodí někdy i 4×. Byl odmala nebojácný, neplakal, když si ho někdo chtěl pochovat nebo když jsem třeba musela být mimo domov třeba pár hodin (starala jsem se o dědu, který v tu dobu měl rakovinu a potřeboval k doktorům atd.). Byl dost samostatný. Nechtěl si s námi nikdy ani moc hrát - vždycky se podíval, ale pak utekl si dělat svoje a to jsem vyzkoušela od hraní od autíček až po montessori hračky, prostě si rád hrál sám za každé situace. Bohužel ve školce začaly pravidelné stížnosti, že bije děti, rve vlasy, žduchá do nich a nechce pujcovat hračky.
Doma ho učíme se dělit (právě třeba u autíček, když se ho zeptáme, jestli si můžeme XY půjčit) a učili jsme ho pohladit a umí to. (i pejska co máme doma, k němu je strašně jemný a hodný, pohladí, umí dat pusinku). Bohužel se tyto sitauce dějí i mimo školku - na hřišti, když jsem se známou, co má dceru… A jsme z toho už zoufalí.. Je nám i stydno, když tohle slyšíme ve školce… Jsme slušná rodina… A nevíme, jak ho to odnaučit… ![]()
Dítě si trénuje interakce, reakce, zkouší, hledá hranice. Na hřišti hlídat, předvídat, zasáhnout ještě před tím, než vznikne problém, ukazat, jak to dělat jinak a lépe. Chválit za žádoucí chování. Prohlížet knížky i tím, jak se k sobě děti mají/nemají chovat a podobně, povídat si o tom. Školku požádat o součinnost, aby na něj víc dohlédla, učitelka třeba vypozoroval, kdy/za jakých situaci reaguje agresivně.
Ale je to batole, takový poloviční bezmozek či zviratko, takže netřeba se hroutit a obhajovat, že jste slušná rodina. ![]()
@Svistice Děkuju… Prave se snazime delat co muzeme
minule jsme byli s kamaradkou a detmi ve Varech na 4 dny a byla jsem nonstop ve strehu, protoze se tam opet choval hrozne
Ja vim, ze se obhajovat nemusím, jen proste nechci, aby se na nas nekdo dival skrze prsty nebo nedej boze si myslel, ze je rozmazlenej a ze mu nikdy nic nerekneme
prijdu si chvilkama, ze jsem selhala a je mi to pak lito, kdyz vidim ostatni deti i v jeho veku si hrat spolu
@maminkakarolina ano s batolaty musí být člověk stale ve střeh, a pokud ma někdo bezúdržbové dítě tohoto věku, opravdu to není zásluha rodice nebo skvělá výchova, je to jen štěstí na temperament dítěte.
Některému dítěti stačí říct jednou, jiné se pokusí udělat to samé i přes padesát napomenutí. Je to o důslednosti, trpělivosti. S živějšími či tvrdohlavější mu dětmi to je v tomhle složité, na druhou stranu ono se ti pak zase může otočit v pozdějším věku, kdy ty příliš poddajné děti mohou setkávat s jinými problémy.
@maminkakarolina píše: Více
Vnuk někdy kolem těch dvou let kousal děcka na hřišti. A když nějaké dítě zlobilo a maminka mu nadávala, tak se na ni díval a normálně se smál, úplně to vždycky vypadalo, že se směje tomu, že nadává. To mi bylo vždycky hodně trapně
. A teda dvouleťáci si spolu moc nehrají, hrají si vedle sebe.
@vokishka Syn doteď, když se cítí nejiste, tak se začne usmívat. Asi si umíš představit, jak to působilo (a působí) na učitele, když s ním ve škole vedli rec na téma chybějící úkol, pomůcka, vyrušování v hodině. ![]()
Nechcete aby se na vás někdo koukal skrz prsty?
Aha… Já bych doufala, že nechcete aby se tak choval, protože nechcete, aby ostatním ubližoval a aby si mohl dělat mezi dětmi kamarády.
To mě mrzí, že vám prcek kazí image.
Jak ho to odnaucujete teď? Doma ho učíte se dělit… A když jste venku a někoho majzne děláte co? A máte vypozorované co jsou jeho spouštěče? Zkuste to tu ženským víc popsat ať můžou líp poradit…
@Svistice píše: Více
on se smál vyloženě nahlas
naštěstí ho to přešlo, i to kousání. Ale snažili jsme se, když neposlechl, odchod z hřiště, no naučil se. Vnučka pro změnu ve vzteku ostatní oblízne
jen teda domácí, venku je hodná
Já měla starší dítě kousací. Kousala při pozitivních i negativních emocích, které neuměla jinak vyjádřit. Bylo to právě kolem toho druhého roku. Zkoušeli jsme všechno možné, nakonec jediná cesta byla jí nonstop hlídat v kolektivu a donekonečna vysvětlovat, co je správné chování. Když jí dozrála nervová soustava a rozmluvila se, tak kousání přestalo. Trvalo to tak půl roku.
@Svistice píše: Více
Jo, nas to mel taky do nejake cca 7 tridy, ted uz je to lepší.
@Marrixie Pardon, ale to je trosku chytani za slovicko, ne? To je snad jasne, ze nejde o image ale o to, ze chci, at si normalne umi hrat s detmi. Boze.. fakt me prekvapuje, jak se nekdo musi chytit kazdeho slovicka, jen aby si mohl rypnout ![]()
A jak ho to teda odnaučujete?
Nechce si prostě jen hrát sám? Naše dcera děti taky celkem dlouho nesnášela a raději si hrála sama.
@JancaS84 Tak doma procvicujeme pujcovani a kdyz se mu jednou za cas zachce pujcit, tak pochvalime. Ve skolce nevim, jak postupuji. Kdyz jsem byla s kamaradkou a jeji dcerou a on se choval opet takto, tak jsme se zkousely spolecne posadit deti, vzit hraci knizku a zapojit je pod nasim dohledem spolecne.. bohuzel to stejne i tak dopadlo, ze ji zacal oddelavat ruce od hracky a placat ji.
Cetla jsem i nejake rady tady na internetu, to jsem se docetla, ze nema cenu dlouze vysvetlovat, ze kdyz placne tak ho oddelat a rict TO BOLI. Ze dlouhe vysvetlovani (nikdo si s tebou nebude hrat, atd) proste zatim nechapou, tak jsem presla na tohle pro nej asi jednodussi vysvetleni. Umi sam od sebe pohladit..
Jo, ještě dodám, že holt ta školka musí tyto děti víc hlídat a konfliktům předcházet. A co vám doporučili, aby se nežádoucí chování minimalizovalo? Já to tehdy hodně řešila s tetami v jeslích, i mi doporučily nějaké fígle, které teda u mého dítěte nezabraly.
@maminkakarolina píše: Více
Myslím, že na to jdeš dobře. Jen to chce čas, než mu to v mozečku sepne. Vydrž, určitě se to zlepší.