Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dlouho jsem nic nepsala, ale dnes uz nevim, kudy kam. Dve deti, kluk a holka. Za oba bych polozila zivot, oba zboznuju. Snazim se byt maximalne spravedliva, aspon ja to tak vnimam a citim, necitim mezi nima zadny rozdil. Oba se mezi sebou skadli, okrikneme oba. Slysim jen jednoho, okriknu jednoho. Pokud okriknu syna, ma svoje reci typu, ze zase za vsechno muze jen on, ho nemame radi, protezujeme dceru apod. Vidi jen to, co rekneme jemu a nevnima uz to, ze i dcera dostane ve stejne situaci vynadano. Mne to ublizuje, protoze to citim jako hlubokou nespravedlnost a krivdu. Nejak si uz s tim nevim rady
Poradite, prosim, jak se v tehle chvilich chovat?
To dela, myslím, spousta deti. A nektere rikaji i mnohem horsi veci. V záchvatu hnevu, lítosti, smutku… reknou ani neví co… my taky posloucháme, že zas za vsechno muzu ja, porad to musim delat jen ja, proc ne on, proc on jo… hodne pomaha, ze ve chvili, kdy za neco hubujeme sourozenci, na to toho věčně ukrivdeneho upozornime. Hele, on udělal toto a dostal vynadáno, stejne jako ty, kdyz jsi toto udělal vcera, vidíš? Po 10 letech to zacina nest ovoce
syn nedávno na nejakou takovou moji připomínku odpověděl, ze „no fakt jo, vidim“. Jsem se malem rozpustila tim blahem ![]()
@Midaku Jo diky za radu, ja to taky kdysi udelala, ale jen jednou a uz nejakou dobu zpet, takze na to, ze karam za to stejne i segru, asi budu muset upozornovat casteji… sakra, clovek by jim snesl modry z nebe a pak ho to mrzi, kdyz to ty deti nevnimaji stejne a rikaji takovyhle veci… ale to asi budu muset zapracovat ja na sobe, aby me to tak nebralo, ze?
Tohle je úplně normální.. Děti se hodně často dohadují, vys. írá jeden druhého a oba třetího, ale vždycky je nejvíc slyšet jen jeden z nich. Bohužel ten právě nejnevinnější. Odnese si to v první linii i za sourozence a až posléze se snažím učinit spravedlnosti za dost a jdu po příčině konfliktu a řevu.
@teroonka píše: Více
Kdyz ja bych si tak prala, aby se jen meli radi a zboznovali se
Asi i proto, ze nesnasim konflikty, byt ty sourozenecky jsou snad jen docasny. Dokazes vypatrat pricinu, kdyz to porad tak dobre shazuji jeden na druheho? To jsi husta ![]()
@Andymo jo, přestaň si to brát osobne. Jsou deti, co ti reknou, ze te nenavidi (ve chvili, kdy jim vypneš televizi nebo prikazes uklidit hracky). Jsou deti, co rikaji, ze odejdou z domu (protoze jinde bude jiste lip), maji radsi tátu (protože jim včera dovolil cokoladu), kamoscina mama je lepsi, chtěla bych bydlet tam (protoze kamoska nepřizná, ze ji mama taky neco nedovoli)… je to bezna vec. Jiný by bylo, kdybys to jedno dite fakt upřednostňovala, i takové jsou a deit tim bohuzel trpi. Ale pokud to tak neni, tak bych se těmi řečmi netrápila..
@Andymo píše: Více
Nastupuje (před) puberta. A šetřila bych síly na tu pravou pubertu.
U nás také. Ale neberu to tak, že mi dítě krivdi. To dítě se cítí méně milovano a nejspíš to souvisí s jeho povahou. Honba za dokonalou spravedlností je podle mě nesmysl, ty děti jsou různé a je třeba k nim přistupovat různě. Včetně toho, že má každé pravděpodobně jiný jazyk lásky. Řešení nemám, netrápí mě to kvůli mým pocitům, ale kvůli dítěti, které se cítí nešťastné.
@Andymo píše: Více
Typicky manipuluje a vydírá, ty mu na to skáčeš s rozeběhem. Samozřejmě, že ví, že to není nespravedlivé, ale taky vidí, jak výborně na to reaguješ. Jestli si vymezit zaslouží, jak píšeš, tak by za další vymrčování měl dostat ještě přidáno, ať ho to přejde. Za své chování dostane, co si zaslouží a to je tak jediná spravedlnost, která by ho mohla zajímat. Když vyměkneš, hrdinku to z tebe v jeho očích neudělá, Trapná matka budeš tak jako tak následujících pár let, ale pak to přejde.
@Andymo píše: Více
Nejsi ty náhodou taky Váha?
Všechny šarvátky se snažím utnout už v zárodku, protože jsou schopné to dotáhnout do absurdních dramat. A původní příčinu někdy odhalím (protože jsou moje a znám je) a někdy ne, pak si následky nesou všichni shodně a nerozdílně. Remcaj, to zas jo.
Na druhou stranu, u nás doma si taky nekdy mysleli, že nás okrikuji spravedlivě, a já s tím dodnes nesouhlasím 😁 výrok „nechte toho oba dva“ bychom mohli mít v kuchyni na zdi (a pod tím obrázky, jak mi bratr rozslapl puzzle „ale v tom pokoji ani nebyl“ nebo mi vyhodil papuči z okna - a musela jsem pro ni jít sama, že jo).
Buď úplně v klidu. Tohle slyšíme často ![]()
Popř : odstěhuju se k babičce ta mi to dovolí, spolužačky máma je hodnější, kamarádi můžou ven do půlnoci
![]()
Hádají se mezi sebou, nadavaji si občas a když jde do tuhého tak se za sebe umí postavit. Takže jsem v klidu ![]()
@Andymo píše: Více
Počkej, bude hůř
.
Poslouchám větu: jak jste si ji vychovali
. A to nic nedělá. Jen jsou to naprosto odlišné povahy.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.