Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedala bych, moje tchýně ani jednu z dcer bez nás nehlídala, sama neprojevila zájem, občas probíhají zdvořilostní návštěvy a nedala bych ji tam, nevěřím jim…naši holky vidí často, kdykoliv pohlídají a s radostí, po odstěhování si starší občas berou i na noc, klidně vyzvednou ze školky, odvedou ji tam…tchýně vůbec neví, jak fungujeme, kdy máme jaké aktivity, lékaře, nic…
Jako přivezli na noc? To bych nedala. Ale využila bych toho. Dovezli bysme ji tam předali a jeli se kouknout někam v blízkosti s manželem zámek, muzeum dobrý oběd nějaká příroda kino pak bych dítě vyzvedla a jeli bysme domů. Takhle párkrát a uvidíš jestli to bude ok. A navíc budete mít s manželem čas spolu jen spolu to je taky důležitý.
Já bych si na sílu nic nevynucovala.
A to ani pozornost nebo hlídání a ani návštěvy jen ze slušnosti atp…
Dítě stejně přetvářku a faleš dříve či později pozná a bude si to už pamatovat napořád. ![]()
Vím, že vzájemné rodinné vztahy nebývají častokrát úplně jednoduché. Téměř všude bývá něco. S manželem to všechno spolu proberte…
Na druhou stranu je pochopitelné, že chce, aby vaše dcerka s nima měla kontakt a opačně.
@Anonymní píše: Více
Změň si nadpis. problémy nedělá tchýně, ale tvůj manžel, který má potřebu ti velet. Jak je možné, že to nevidíš?
@hanka.br. píše: Více
Na mě to taky působí, že je to spíš v režii manžela než tchyně samotné ![]()
@Anonymní píše: Více
Zajímavé, že u matek jsou vždy její rodiče ti skvělí, kterým dítě ochotně půjčuje na hlídání a rodiče manžela jsou samozřejmě ti špatní, těm se nepůjčí ani náhodou. Netvrdím, že to tak občas nemůže být, ale jinak, co si budeme povídat, že? Na tom, že je pro prarodiče lepší mít vnoučata z dceřiny strany, je hodně pravdy.
Já to třeba měla naopak, tchýně skvělá, věřím jí v péči o děti pomalu víc než sobě (což bylo fajn pak po rozvodu, zůstaly nám skvělé vztahy). Ale moje matka přesně, co píšeš. Vyhradili jsme se, na prstech jedné ruky hlídali, ale jednou přišla dcera s natajno ustřiženými 4 cm culíku, když jsem zvracela se synem a nebyla jsem schopna postarat se o stejně nemocnou dceru, využila jsem její nabídky hlídání, abych po hodině ve čtyřicítkách našla dceru pozvracenou v posteli, matka mi leštila skleničky, protože jsou „zapatlaný“… vyvrcholilo to hrozením soudy o povinný styk s vnoučaty, vydírání kolem rozvodu, skončilo to po dvaceti letech hrůz definitivním ukončením kontaktu.
Ano, děti faleš poznají a já vydržela lepit vše příliš dlouho.
Takže vymezte si hranice VČAS. Nenechte to zajít daleko, těžko se pak vrací.
@Anonymní píše: Více
jak „manžel zavelil, že musíme za jeho matkou“??
![]()
manžel je rovnocenný partner, ne velitel - tady je chyba, jak píšou i ostatní, tchýně není problém, problém je, že si necháš od manžela velet
![]()
@stinga píše: Více
Ale, tady se nabízí otázka, jestli to nebude mít tak trochu po svojí mamince?
![]()
@Roxy ivka píše: Více
No vidíš, tak my jsme ta výjimka, potvrzující pravidlo ![]()
@Černá Madonna píše: Více
to je určitě možné, ale tak když zakladatelka adceptuje, že její manžel je její velitel ![]()
tady je primárně chyba
@Jahru píše: Více
Myslím si, že je to všechno jenom o lidech. ![]()
Já se třeba na vnoučátko moc těším, i když syn má teprve 16.
Říkám si, že se jim nebudu do ničeho plést a že budu hodná a chápající babička i tchýně. ![]()
Ahoj holky, asi se potřebuju trošku vypsat..dokud nebyla malá na světě tak s tchýni jsme měli docela dobrý vztah ale po narození se to celé obrátilo. Byla jsem v šestinedělí po císařském řezu užívala jsem si své první dítě a manžel zavelil, že musíme za jeho matkou a tak se to opakovalo týden co týden až mi to začalo hodně vadit, tchanovci jezdí tak jednou za tři měsíce na hodinu a my tam musíme pravidelně a teď si dokonce začínají určovat kdy k nim můžeme malou přivézt ale nemám k nim důvěru protože o malou nikdy nejevili zájem a všehovšudy za ty dva roky ji hlídali 1× a to už jsme jim ju tam dali na silu skrz manzela, když jsme přijeli na návštěvu tak si nás sotva všímali a teď chtějí aby jsme jim malou přivezli.. Ve mě se to úplně příčí a nechci jim ji dát. Jak by jste reagovali vy? Povolili by jste nebo s přístupem až oni se budou snažit tak pak my?