Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhotenství v 35letech
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.10.22 23:38
První porod v 34, druhý v 37. Těhotenství asi horší, na začátku nevolnosti, na konci už mě to břicho obtěžovalo (u prvního jsem chtěla bejt těhotná pořád 
). Porod mnohem snazší. Péče mě nedeptá. Naopak, člověk už má tu zkušenost, tak všechno bere víc v klidu. Dítě nespí? No co, vyspím se v hrobě. Dítě se vzteká? Ať se klidně vzteká. Vstávání do mš mi nevadí, mimino většinou vstávalo dřív než já, teď se to teda začíná měnit, tak uvidíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.22 23:43
Ještě o dost později. Ve srovnání s prvním těhotenstvím v jednatřiceti nebylo to druhé o nic horší, porod podobný, na rozdíl od prvého bez nástřihu, takže už jsem druhý den normálně fungovala. Teď už je druhé dítě školkové a psychicky vnímám od toho prvého velký posun, s věkem jsem se nějak vyklidnila. Plánované tak pozdě sice nebylo, ale jedinkrát jsem nezalitovala, naopak cítím, že mě děti drží v kondici, a to i té duševní, přestože starší už leze do puberty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.22 23:53
A ja jeste o dost pozdeji. Radeji nebudu psat, v kolika, neb by mi tu rekly jak budu stara na maturaku 
Ale v pohode. Dite zdrave donosene, tehotenstvi podobne, porod lepsi protoze planovany cisar proti prvnimu neplanovanemu akutnimu, sestinedeli mnohem
lepsi! V zivote jsem neudelala tolik marmelad, co v sestinedeli s druhym ditetem 
Decko jedlo, spalo a ja se nudila. Manzel si chtel vzit dovolenou ale ja ho poslala do prace, nebylo potreba abychom se divali na spici mimino dva.
K tomu pak prvni rok prvnacka, zvladlo se dobre, s pomoci jen manzela, babicky pravidelne k ruce nemame. Ale uznavam, ze s nespavym rvoucim deckem by to bylo mnohem horsi a na te hodnosti nemam zadne zasluhy. 
Asi decko nechtelo trapit starou matku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 00:05
Tak někdo je starý ve 30 a někdo je i naopak mladý i v 50. Já měla první dvě děti ve 25 a 27 letech a třetí jsem rodila ve 38. Třetí je co se spaní a režimu týká nejpohodovější. Porod a šestinedělí byl proti prvnímu procházka růžovým sadem, tam jsem si to v těch 25 vyžrala do dna včetně kleští, velké ztráty krve, velké poranění horor..Stará si nepřipadám, vařím, peču, od 9 měsíců miminka pracuju doma na HO a do toho stavíme dům. Takže já bych se toho nebála, v 35 jsi mládě 
- Citovat
- Upravit
12.10.22 00:25
Prvni dite jsem rodila ve 30, druhe v 32, treti v 33, ctvrte v 36 letech. Posledni tehotenstvi na pohodu (nejvic komplikaci jsem mela v druhem), jen cca od 30. tt jsem mela denne nekolikahodinove bolestive poslicky, ale ty se daly v pohode zvladnout.
Porod - kazdy dalsi byl bolestivejsi, ale kratsi. Prvni 41 hodin, druhy 12 hodin, treti 7,5 hodiny, ctvrty 4 a 1/4 hodiny. Prvni a treti byly vyvolavane, ale podle me to nemelo vliv na bolestivost.
Totalni nevyspani jsem zazila u prvnich 3. Ctvrta spi mnohem lepe, presto usina okolo 22. hodiny, nekolikrat za noc se budi na kojeni, vstava okolo 7. Ale to je krasa. A kdyz mam obcas 1 - 2 noci uplne beze spanku kvuli nemoci nektere z dcer, tak to porad zvladam dobre.
Nejmladsi je ted 19 mesicu a zacina se dostavat do obdobi vzdoru. Pokusy o prebaleni jsou provazeny vriskotem, vzpiranim. Kdyz ji dam plenku (pants) a obleknu ji, casto se v nestrezene chvili svlekne, sunda plenu, vyhodi ji do kose a vycura se na podlahu. Dostat ji do kocarku je temer nemozne, utika mi i z prudkych kopcu a nechce brat za ruku, jen nekdy od sester. Casto je problem i s autosedackou. Dnes jsem musela vytahnout manzela od meetingu (pracuje na HO), protoze jsem ji nebyla schopna pripoutat do autosedacky. Musely jsme jet na domluvenou prohlidku k pediatricce. Mne se vzpira pri oblekani, prebalovani, davani do autosedacky, ale s manzelem je uplne zlata. Tohle zvladam psychicky dobre. Vetsi nervy mam z hadek starsich.
Ranni vstavani do skoly/skolky je v pohode. Naberu vsechny do auta a rozvezu starsi, pak jdeme s nejmladsi nakoupit. V obchode je zatim docela hodna. A sestry jsou schopne ji dostat do autosedacky Obcas nejmladsi necham doma s manzelem.
Jinak zvladam varit, pect (nejmladsi uz mi v kuchyni “pomaha” ), chodit s detmi ven, dohlednout na nejstarsi (chodi do 3. tridy), aby si udelala ukoly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 00:44
Pises, jak kdyby ti bylo 60 
.
Spousta veci se da zjednodusit a nehrotit, treba mimco do postele a spat u kojeni.
Ale chce to trochu stesti na miminko, aby nebylo nejak narocne.
To stejne dopredu nevis, dokud do toho neskocis .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 00:59
@Lucie_Sx píše:
Pises, jak kdyby ti bylo 60
Ale chce to trochu stesti na miminko, aby nebylo nejak narocne.
To stejne dopredu nevis, dokud do toho neskocis
Presne to jsem delala. Spat u kojeni je super
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 02:58
První 32, druhý 35, třetí 37. Těhotenství všechny plus mínus stejný, poslední asi nejnáročnější protože jsem měla batole a ke konci covid. Na nevyspání jsem si zvykla. Trpělivosti mám víc a víc, hlavně s těma staršíma. Vodění do/ze školky v pohodě. Když budeš mít starší ve školce tak se můžeš pak s miminkem dospat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.10.22 03:12
Čekám několikáté dítě, je mi 37 let. Jsem těhotná po 5 letech. Aktuálně ve 30.týdnu. Mám sice základní onemocnění, ale cítím se naprosto úžasně, všechna vyšetření v pořádku(měla jsem i v předchozích těhotenstvích). Pracuji a pokud se nic nepokazí, plánuji si před porodem zkrátit mateřskou. A do práce se na částečný úvazek vrátit tak za rok, maximálně za dva, podle okolností.
Porody jsem měla více méně v pořádku a většinu rychlých. Zatím nad tím nepřemýšlím, miminko je KP, nějak ven musí. Jedna z alternativ je plánovaný CS i k vůli jiným věcem, ale pokud se otočí, nevím, jestli se mi do toho úplně chce, protože mi bylo po porodu tak dobře, že jsem ze sálu byla schopná odejít po svých.
Těším se na všechny ty starosti i radosti kolem miminka a jsem šťastná, že se povedl benjamínek a že všechno budeme prožívat společně znovu. Jediné, co mě trochu mrzí, že to bude jediné dítko s odstupem od všech sourozenců. Bude vyrůstat jinak než naše smečka jako schůdky, která si vždy hrála spolu. Doufala jsem v dvojčátka z tohoto důvodu, což se nesplnilo, ale má to tak být. Další těhotenství už nebude i ze zdravotních důvodů. Těším se, že díky tomu, že budu chvíli zase doma a potom pracovat méně, budu mít více času i na starší děti, příští rok budeme snad mít předčasně zaškolenou prvňačku.
Svůj věk beru jako rozumný, ale víceméně hraniční i vzhledem k budoucnosti, přece jen to dítě chci vychovat a být tu s ním co nejdéle. Takže zároveň s těšením se ve mně spontánně uzavírá i tato stránka, vnímám toto těhotenství jako poslední. Máme ale dětí jako smetí a jsem šťastná za každé z nich a za každé období, které teď prožíváme(společně s těšením na miminko prožíváme taneční, velké sportovní úspěchy, přípravu na přijímačky na víceleté gymnázium a mnoho dalšího). Doufám, že se jednou dožiju vnoučat.
Díky tomu, že máme oba dobrou práci, a já se k té své můžu brzy částečně vrátit, máme pěkné příjmy a nebudeme snad mít problém děti uživit. Díky tomu, že jsou příjmy dva, je situace jistější a stabilnější i v případě, kdyby jeden z nás onemocněl. Nic mě ale nenaplňuje tak, jako děti. Mám pocit, že jsem se narodila pro to, abych byla vícenásobnou matkou 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.10.22 04:30
Poslední dítě ve věku 40+ a je to tedy sakra znát.
Ale mám extra náročné dítě, které by mi dalo zabrat i 10 let zpátky. Kdyby to bylo pohodové dítě je to zase o něčem jiném.
Zvládnu vše včetně práce u toho, jen ta regenerace někdy v budoucnu bude delší
35 není žádný věk.
Vždy záleží spíš na náročnosti dětí. 
Těhotenství včetně porodu bylo naprosto ok.
- Citovat
- Upravit
12.10.22 04:46
První dítě ve 33 letech druhé bude teď na vánoce..35 oslavím v dubnu…těhotenství no lepší protože nejsou nevolnosti…horší protože jsem unavenejsi a více bolí záda -měla jsem s nimi ale občas problém už před těhotenstvím a první dítě ještě nechodí takže ho hodně nosím zvedám…je to spíše tím malým věkovým odstupem od 1 dítěte (celkem od sebe budou 16mesicu) ale právě i kvůli věku se mi nechtělo čekat. Nespat jsem zvykla..jsem noční Sůva a běžně sem spala třeba 4-6h denně… trpělivosti a nehroceni kdejake blbosti mě naučila práce (práce se seniory s demencemi takže takový velký mimina) tak uvidíme jak to budeme zvládat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 05:57
Deti jsem mela ve 33 a 36. Mladsi v porovnani s prvnim naprosta pohoda. Prvni narozen o neco driv, vyvolavany, s mirnymi komplikacemi i po narozeni. Druhy donoseny, rodila jsem ambulantne, od zacatku vse o dost jednodussi co se samotnehi ditete tyka…ale jo, ta kombinace byl obcas masakr. Nekdy jsem jela na minimu spanku (ale kolikrat spis kvuli prvnimu), pak nejak furt sladovat program atd…vloni jsme meli kombo nastup do skolky a do 1. tridy a to taky byla dobra jizda. Ale od tech 3 let mladsiho uz umi docela hezky fungovat spolu a na to se tak dobre diva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 05:59
Myslím že takových žen je hodně…já plánovala jen jedno..ovsem přišel nový muž bezdětný a dítě chtěl. Takze jsem hned druhý měsíc po seznámení otěhotněla ve 35letech. Tehotenstvi úplně stejně jako první jen s tím že jsem na rozdíl od prvního otěhotněla hned. A nebylo mi tedy tak zle jako u prvního
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.22 06:17
Druhé těhotenství a porod v 38 letech. Těhotenství krásné, pohodové, vyjma nevolností v prvních týdnech. Porod horší než první, delší. Ale bez komplikací. A oproti prvnímu porodu bez nástřihu. Pro věk jsem docházela do Genetu. Všechna vyšetření v pořádku. Dítě se narodilo v termínu a zdravé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, je tu někdo, kdo plánoval druhé dítě v 35letech? Bylo vše v pořádku? - subjektivně..horší nebo pohodovější těhotenství než to první? Já měla první v poho, na konci vysoký tlak, ale byla jsem zbytečně „vyžraná“ a nic nedělala. Porod byl teda katastrofa s přenášením, vyvoláváním a akutním císařem na konci, ale už jsem se z toho nějak otřepala a přemýšlím nad druhým..jestli ne teď, tak už nikdy..ale není to už i takhle pozdě? Jaké máte názory? Zvládáte malé mimčo i psychicky v tomhle věku? Jak zvládáte režim třeba mateřská školka a vstávání do ní se starším dítětem a nespaní miminka v noci? Nebo už je znát, že vás to deptá a nemáte tolik trpělivosti a síly se dvěma dětma?
Díky za názory