Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je mi 45,manželovi 44.A jsem tehotna za 2 měsíce rodím… těhotenství bezproblémové, miminko v bříšku v pořádku a ukazkově odpovida tabulkam…bude třetí…v tehu pouze nevolnosti na které pomahala Xonvea…nepřijde mi ze bych nějak vek cítila..tehu stejné jako zamlada a vsichni se těšíme..a nešla bych na potrat…
@Muž 1.2 píše: Více
Manžel by si třetí dítě přál, ale vidí, jak mi je, a podporuje mě i v případě, že se rozhodnu těhotenství ukončit. Nenechává mě v tom samotnou. Největší problém je moje vlastní rozpolcenost – je mi líto se té možnosti vzdát, zároveň mám strach, jestli zvládnu další těhotenství s těžkou hyperemesis, která už jede naplno, zvracím prakticky celé dny…bojím se případného postižení dítěte, i potom toho, co přijde - vše úplně od začátku ve 45 letech. Přesně jak píšete, každý rok je teď k dobru.
Kéž by to bylo tak jednoduché, že pochybnosti znamenají nechat si ho. Já mám bohužel pochybnosti v obou směrech.
Příspěvek upraven 11.10.26 v 14:19
@Anička31 píše: Více
Ja taky blila porad 8 mesiců, a žiju…a bylo mi jen o par 6 let mín… navic ty moderní léky prý zabirají…
Aktivně to v tomhle věku plánovat mi přijde problematické. Ale kdybych už těhotná byla, šla bych na potrat jen v případě, že bych si byla jistá, že to absolutně nezvládneme. Ne kvůli autu, dovoleným nebo dokonce úvahám nad hypotetickymi vnoučaty.
@Anička31 to zvracení by mělo vymizet nebo se aspoň zlepšit ve druhé polovině, nebo ne? A holt občas s nějakou infuzí by se to zvládlo a dneska už jsou i léky na to, které třeba před pár lety nebyly. Tohle bych asi tolik neřešila, spíš tu budoucnost. Za mě je to pozdě, no. Ale je to váš život, vaše rodina, nikdo jiný to za vás žít a zvládat nebude.
@Anonymní píše: Více
Celé dny? Není to příliš? Já jsem viděla babičku o víkendu, slavila s námi naše svátky a narozeniny, byli jsme tam o prázdninách. Brala mě s sebou na dovolenou.
Chci si vnoučata taky užít, ale abych je měla cele dny a noci, v podstatě suplovala rodiče, to teda ne. Mě se babičkovství ještě minimálně 10 let netýká, doufám. Pak budu prostě vnouče třeba vyzvedávat ze školky nebo u mě bude trávit odpoledne. Nebo u mě přespí, když budou chtít jít rodiče na ples. ![]()
@Klávesa289 píše: Více
To je zbytečná diskuse, moje děti tráví s prarodiči některé dny místo školky, takže rodiče nesupluji. Je to prinosne pro obě strany. Ty noci nekomentuju, ty sis tam dosadila sama.
@Anička31 píše: Více
Ja jen že můžete mit to těhotenství qi v pohodě…na zvracení fakt Xonvea pomáhá…ja si říkala ze to necham osudu…
@jarfo píše: Více
Já vím, už mi ji taky nabízeli. Jen jsem se lekla té hromady nežádoucích účinků, ale třeba na ni dojde. Jinak zvracím 10-15× denně a je to pokaždé úplně stejné - drží se mě to až do dne porodu. Párkrát byly i kapačky. Teď to začalo 4+0. Ještě se chci zeptat, jaké testy jste absolvovala a vyšla vám hodně zvýšená rizika kvůli věku?
@Anička31 píše: Více
Moc držím pěsti. Je mi líto, že se nemáš dobře. Vím, jak je to hrozné zvracet celé dny až do porodu.
Jak to máš s pozdějším potratem? Kdyby jsi zjistila, že dítě trpí vývojovou vadou, dokázala by jsi jít na potrat později?
Jak to máš s prací, jak to máte s financemi? Jakou oporu máš v manželovi, nakolik se on podílí na péči o děti a domácnost?
Jak to máš Ty se zdravím a energičností (nemyslí se doba teď, první trimestr je strašný)?
Moc držím pěsti, ať se pro sebe rozhodneš co nejlépe.
Nemusíš mi odpovídat, vnímám, že si držíš hranice v tom, co o sobě řekneš.
@Bramborova píše: Více
Děkuju moc za citlivou odpověď. I případného pozdějšího ukončení kvůli závažné vadě se samozřejmě bojím. Nevím, jak bych to zvládla, už teď je pro mě rozhodování strašně těžké.
Manžel je mi velkou oporou, o děti i domácnost se stará a teď přebírá prakticky všechno. Ale i pro něj je to náročné, potřebuje také pracovat. Další dítě by si přál, zároveň chápe moje obavy. A taky mu přijde hodně na hraně ten náš věk.
Finančně by to znamenalo další zátěž, ale hodně řeším i práci, kterou mám ráda a nechci o ni přijít. Před těhotenstvím jsem byla aktivní, s dětmi jsme lyžovali, cestovali, hodně jsem toho podnikala i sama s nimi. Poslední rok dva cítím, že mám méně energie než dřív. Navečer už bývám z kolotoče všedních dnů dost unavená, možná lítají i hormony.
Nejde tedy jen o věk, ale o všechno dohromady. Bojím se dlouhého těhotenství s nevolnostmi i toho, jak bychom zvládali další roky. A současně je mi moc líto se té možnosti vzdát.
@Anička31
To je velmi těžká volba. Jak píšeš, síly ubývají, manželovi bude 50 a Tobě je 45. Zvaž, jak to bude i finančně. Dítě by maturovalo ve Tvých 63 letech a manželových 68 letech a co kdyby bylo nadané a a chtělo na VŠ? Jak byste to z důchodu všechno poplatili? A i nyní - možná větší auto, všechny náklady na děti už ne dvakrát ale třikrát. Co všechno byste museli oželet, čeho se vzdát…
@884135 v 18 se nematuruje. Chlapovi by bylo 69 a jí 64 v té době. Takže ona by byla skoro ve starobním důchodu, chlap už pár let a dítě by nastupovalo na VŠ. Pro mě dosr děsná představa.
Když vidim, co dneska stojí středoškolačka, třeba sportující nebo s nějakým zájmem nebo koníčkemí, tak to chce mít fakt hodně naspořeno na důchod.
Asi záleží na tom, co si pod tím kdo představuje. Myslela jsem tím to, že prarodiče tráví s našimi dětmi celé dny, protože nejsou v práci.