Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky ![]()
Ve kterém věku jste začínaly „žít“? Tím myslím, kdy jste měly svůj velký vztah, rodinu, bydlení, lásku..? Mně je 26 a mám chvíli přítele. Ale nějak si to moc neuvědomuji a připadá mi, jako bych teprve začínala, problém je, že většina lidí kolem mě v mém věku už začínají mít rodinu nebo svatbu a já jaksi teprve začínám po delší pauze, kdy jsem se věnovala spíš sama sobě, nemohla jsem k sobě najít totiž ten správný ideál, který myslím teď už mám. Ještě jsme se o nějakém posunutí tedy nebavili, myslím, že je na to ještě brzy, nejsme spolu zas dlouho ale… připadám si občas trošku divná nebo nenormální oproti ostatním, co už rodí atak
Občas si říkám Je mi teprve 26!
Nedávno mi bylo 20
je to sice 6 let, ale vůbec mi to nepřijde a necítím se na 26 let. Jak jste to měly vy? Někdo nemá ve 26 ještě ani kluka, tak snad zas taková odchylka nejsem.
Děkuji za podporu a vaše zkušenosti ![]()
@kavovezrno1 píše: Více
Tak každý to má jinak. Já měla ve tvém věku tříleté dítě ![]()
Jestli to chceš takhle, tak je to přece v pořádku, nemusíš žít stejně jako okolí.
Jsem po třicítce a ještě jsem ani neřešil společně bydlení s partnerkou…
Takže myslím, že 26 je fakt ještě pohoda. Někdo má ty priority jinde ![]()
@Justin Case píše: Více
Spíš to tak chtěl osud
Nikam se zatím nehrnu
Bohužel já když byla single a lidi kolem mě na partnery naráželi, já ne, já to měla naopak
V šestadvaceti jsem měla své nejdivočejší období
. Byla jsem krátce po rozchodu s první láskou, užívala si života a střídala kluky jak ponožky
. Nádherné období. V 28 jsem potkala svého současného muže. Střih - jsme spolu přes 20 let, máme tři děti. Jsem naprosto spokojená, vyklidněná, happy.
Užívej mládí, nic ti neuteče.
@kavovezrno1, vítej na fóru! ![]()
Ano, řekněme, že tedy začínáš. Možná teprve a možná už!
Tedy podle tvé definice „žít“, já jsem ještě žít nezačal, tak tedy nevím, co celou tu dobu vlastně dělám! ![]()
Jo, chápu, jak to myslíš. On je to vskutku takový nepříjemný pocit, když vidíš, že všichni okolo jo a ty ještě ne, ale zkrátka prostě nepatříš do průměru (někdo ty výjimky dělat musí) a není to nic špatného, rozhodně jsi ještě nic nezmeškala!
A jak sama říkáš, ani jsi vlastně začít dřív nemohla, když jsi dlouho nemohla najít, třebaže ses aktivně snažila… A pokud máš pocit, že se osobně cítíš na dvacet, je to mnohem lepší, než kdyby ses cítila na čtyřicet!
Podle mě je právě toto velké plus, nicméně pokud tvrdíš „nedávno“ a ono je to objektivně 6 let, je vskutku dobré se zamýšlet nad tím, jestli využíváš ten svůj čas naplno, jestli máš dost zážitků, nebo jestli prostě žiješ jen tak a pak se ohlédneš, to to letí, ale vždyť já za tu dobu nic moc nezažila… to by bylo zlé, ovšem tvrdíš, že jsi tu dobu pracovala na sobě a možná právě toto ti napomohlo získat si svého současného milovaného partnera, čili pracovat na sobě bylo rozhodně výborné využití času!
Prosím tě, hlavně vůbec neřeš, jestli jsi nějaká odchylka nebo ne!
Důležité je, jestli jsi se svým životem spokojená, což, jak se zdá, jsi a vše je na dobré cestě! Jen tak dál! ![]()
@kavovezrno1 píše: Více
To ze „zijes“ neni zaruka stesti, ja jsem si vzala exe v 22 a byla to nejvetsi chyba v zivote, pak se tobuz jen nabalovalo a nabalovalo.
Já „začala“ v 33 letech, kdy jsem konečně našla toho pravého a to už jsme měla pocit, že mi ujíždí vlak. Takže jsem ho rychle „honila“ do dítěte, naštěstí se zadařilo brzo, takže v 35 letech se narodila dcera a v 38 syn. Kdyby to vyšlo dřív, byla bych spokojenější. Moje dvojče mělo dítě v 22 letech, já jsem jí to hodně záviděla, toužila jsem být mladou maminkou. No, nevyšlo to.
Děkuju za příspěvky
teeda koukám, že spousta lidí našlo svého pravého až později a museli si teprve něco odžít
někdo dokonce ještě „nezačal“
moc děkuju za hezký příspěvky
![]()
Odchylka no
to sem napsala trošku blbě asi
![]()
Taky bych nerada byla starší maminou, ale ono to někdy prostě nejde tak jak si člověk plánuje a přeje
![]()
@D. C. píše: Více
To je hezký na zamyšlení
Vlastně to období covidu, kdy jsem moc „nežila“
jsem se věnovala sobě a ono to něco do sebe mělo, jen to člověka trochu zamrzí zpětně, že ve svých 22, 23 a ještě 24 to měl jinak než ostatní..
@PapeJ píše: Více
V těch 33 už to ale docela chápu, hlavně, že se našel ten správný parťák
Neporovnávej se s okolím. Já ve 26 letech měla druhé dítě, byl to záhul, ale okolnosti tomu tak chtěly. Jsem za to ráda, neuteklo mi nic, kariéru mám slušnou a víš co? Mé vrstevnice teprve teď mají první děti.
Ono je to ve finále úplně jedno, záleží jen a jen na tom, abys byla se svým životem spokojená ty.