Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krásné ráno 🙂 je otázka, jestli to u něj není též jak s tím zakázaným ovocem, popřípadě kdyby tě dostal do postele, co by se změnilo, jestli třeba jen není věčný lovec. Navíc to, že odložil svatbu, nic neznamená, vzhledem k tomu, že dál žije s partnerkou. I kdyby opravdu svatbu odložil (je otázka, jestli nelhal) kvůli tobě, co to vypovídá o charakteru, když si partnerku nechal jako zadní vrátka? Já bych od toho dala ruce pryč 🙂
No jo. Dáte se dohromady a pak na nějaký jiný dovolený potká jinou, která ho poblouzní a ty budeš v kůži současné partnerky. Já bych s někým kdo se nechá tak lehce pomást nebyla. To je přímo nabídka pro karmu aby ti to vrátila stejnou mincí. Normálně bych to ukončila. Je to docela sviňárna k té jeho snoubence.
@Clue
To je právě to, do čeho nevidím.. Kdybych mu byla lhostejná, proč by se mnou udržoval kontakt, proč by hledal způsoby jak se vidět? Kdyby byl lovec, což asi samozřejmě je, to nevylučuji..proč by se ‚zahazoval‘ se mnou, když jsem od něj tak daleko? Mohl by jich mít několik.. Možná jsem trošku zaslepená a nalhávám si něco, co není pravda. To přiznávám. Vždy jsem byla ta, která měla nad muži navrch, byla jsem nedostupná atd.. Teď se najednou ve mě něco změnilo.. Nerozumím tomu, proto tak blbnu…
Nemyslím si, že by jsi to odložení svatby vymyslel, spíš jsi myslím, že neví co chce… Ale na druhou stranu je to otázka času, kdy to jednoho z nás přestane bavit, když není úplně fyzický kontakt… Děkuji za názor. Asi jsem přesně tohle potřebovala slyšet. ![]()
Ty jsi s ním byla na dovolené celý týden a on tam byl sám, i když je zasnoubený? Co to bylo za dovolenou? A kvůli toho zrušil svatbu, ale je pořád s přítelkyní? Jako mohlo by ti to vyjít, všechno je možné, akorát si myslím, že spíše hledá milenku. A jak by sis představovala společný život? Odstěhuješ se k němu? Nebo on k tobě? Už jste se o tom bavili?
A vždyť ty víš jen to, co ti on říká… Tvrdí, že svatbu odložil, ale s přítelkyní dál bydlí. Zkus asi to vztáhnout na sebe - máš snoubence, plánujete svatbu a bum, on přijde s tím, že ji odložíte… Co by byl pro tebe přijatelný důvod, abys s ním zůstala. Určitě jí jako důvod odkladu neřekl, že někoho někde potkal a neví co má dělat, protože je s tou dotyčnou v kontaktu.
Jsi pro něj výzva a zpestření.
Na tvém místě bych utnula absolutně kontakt. Když mu za to budeš stát, tak si vyřídí své záležitosti jinde a půjde za tebou. Když ne, tak budeš mít jasno a možná rychleji zapomeneš. To on má bojovat o tebe a ne že ti něco říká, že to nemáš vzdávat. A to že si neděláš naděje - jasně že si je děláš.
Tohle máš ve svých rukou. Můžeš hodně získat, ale i hodně ztratit.
Byla jsem tam se svou partou a on se svou partou kamarádů… Ano, i když je zasnoubený… Na okolnosti jsem se neptala, protože mi to řekl poslední večer a já to nechtěla kazit poslední společné chvíle. A jak říkám, vůbec by mě nenapadlo, že by jsme byli nadále v kontaktu. Nevyhledávala jsem ho, to on vyhledal mne, jak na dovolené tak po návratu na soc. síti… Nevím jestli kvůli mne, ale ještě ten poslední večer byl přesvědčen, že se ženit chce. Po návratu z dovolené se prý v něm něco změnilo a na svatbu se necítí.. Trochu jsem z toho vycítila, že se do mne ‚pobláznil‘ a začal být nejistý… Úplně to narovinu neřekl, ale z jeho psaní jsem to tak vycítila.
Vůbec jsme se o společné budoucnosti nebavili.. Jen je to stále založené na ‚flirtu‘ a vzájemném ‚chtíči‘… Proto tomu úplně nerozumím… Chce se vidět, stále se o mne zajímá, ale zároveň si hlídá to, aby jeho partnerka na to nepřišla… Tak si jen říkám…proč. Co z toho všeho má… A ještě k tomu ta vzdálenost.. Jsem z toho zmatená.
@Anonymní píše:
Dobrý den, chtěla bych se podělit o svůj příběh a ráda bych slyšela váš názor nebo zkušenost.
Potkala jsem na dovolené jednoho muže a od první chvíle jsme cítili, že se vzájemně líbíme a že mezi námi probíhá velká přitažlivost. Celý týden jsme společně trávili večery, povídali si, popíjeli a vzájemně jsme společně flirtovali. Poslední večer, mi řekl, že je zasnoubený a bude se ženit. Nenapadlo mě, že by jsme zůstali v kontaktu i po dovolené.
Po pár dnech mě kontaktoval na sociální síti kde jsi mě sám vyhledal. Bydlíme každý v jiném městě a dělí nás tři hodiny cesty…
Psali jsme si velmi často jako kamarádi, tak nějak normálně. Respektovala jsem, že má svůj život a že ho čeká budoucnost jinde. Ale pak mi začal psát, že se mu stýská…že kdyby to nebylo vše tak jak je, že by se mnou byl rád..a že uvažuje o tom, že svatba není asi to po touží… Pár dní na to, svatbu odložil. Zůstali jsme v kontaktu skoro každý den. Zajímáme se vzájemně o druhého, ale stále žije s přítelkyní a já nijak nenaléhám aby tomu bylo jinak. Hledáme důvody se setkávat i když to vzhledem okolnostem moc nejde. Od dovolené jsme se viděli jednou a bylo to hezké.. Obejmutí, polibek, pokec… Neskutečná vzájemná přitažlivost… Stále mi píše jak by mě chtěl vidět a tak…samozřejmě, je to vzájemné, ale nedělám si žádné naděje. Víc jsme to nějak nerozebírali… Problém je v tom, že i přes to, že nás dělí dálka a nevídáme se, stále na něj myslím, cítím, velký oboustranný chtíč… Ale zároveň nevím co si o tom myslet. Možná to zní trošku zmateně, ale přesně se tak cítím. Cítím, že on je přesně ten, kterého dlouhé roky hledám, ale to bych nebyla já, abych to neměla komplikované… Nerozumím jemu, nevím jestli se snažit nebo to nechat být.. Sejde z očí sejde z mysli.. Zároveň mám intuici, že se nemám tak lehce vzdát.. Přece odložení nebo zrušení svatby něco znamená a mám pocit, že to má podobně, jen neví jak s tím naložit.. Nemám v úmyslu mu ničit vztah, ale touha je prostě neskutečná. Jak se říká zakázané ovoce, chutná nejlépe.. Nedokážu asi přesně popsat své pocity… Máte někdo podobnou zkušenost? Ráda si přečtu váš názor…
Moje intuice naopak říká, že když flirtíkuje před svatbou s jinou, držák to nebude. Jestli hledáš úlet, tak si ho nech, ale neni to nikdo, na koho se dá spolehnout.
@Russet
Děkuji za názor. Asi máte pravdu.. Potřebuji slyšet nezávazný názor, protože se v tom trochu plácám a vím, že to není správný.. Jak se říká ‚když srdce zavelí, rozum je v prde*i‘.. Nemohu samozřejmě mluvit o lásce, ale o chtíči, přitažlivosti… Dlouho jsem nebyla z chlapa takhle mimo…
@Valerie263 píše:
@Russet
Děkuji za názor. Asi máte pravdu.. Potřebuji slyšet nezávazný názor, protože se v tom trochu plácám a vím, že to není správný.. Jak se říká ‚když srdce zavelí, rozum je v prde*i‘.. Nemohu samozřejmě mluvit o lásce, ale o chtíči, přitažlivosti… Dlouho jsem nebyla z chlapa takhle mimo…
Kdyby opravdu svatbu zrušil a třeba od přítelkyně odešel, řekla bych si, že něco řeší. Ale on se v tom plácá dál. Jestli mají konkrétní datum svatby třeba v létě a on holku vodí za nos, ona připravuje a tak, je to prostě hajz. l.
Lže své partnerce. Jsi pro něj výzva a celkem bezpečná. Jsi dost daleko na to, abys mu dělala scény. Chce tě do postele. S blížící se svatbou tuší, že už bude moci přímo kukat jen s tou svojí. I když tohodle asi ani svatba nezastaví.
To musí být terno, plánovat s někým svatbu a netušit, že on má políčeno jinde.
Hele možná spolu bydlí, protože být je jeho nastávající a on nemá kam jít. Nevymění jistotu s ní, za nejistotu s tebou…
@Magical-eyes Přesně tak. Napsala jste to správně. Bydlí u ní a myslím si, že má strach z toho co by bylo..i když, to se mnou samozřejmě neřeší. O budoucnosti jsme se opravdu nebavili. Přijde mi to prostě jak ‚nesmělé, začínající chození‘, ale opravdu v těch uvozovkách…
Dobře, tak když to tak má…že nevymění jistotu za nejistotu, tak potom nechápu ten zájem co se týče psaní, vidění… Na druhou stranu o své partnerce mluví hezky a cítil vůči ní špatné svědomí…
Někdy bych si přála těm chlapům vidět do hlavy… Asi prostě jsem pro něj jen zábava…jak píšete. Ale po třicítce by chlap už mohl vědět co chce a co ne..
Nevěřila bych mu, že odložil svatbu. Ono to totiž není tak jednoduché, pokud už měli třeba zaplacené nějaké zálohy, termín svatby, který se na některých místech rezervuje i rok dopředu atd. A HLAVNĚ, kdyby za mnou přišel snoubenec, že chce odložit svatbu, a neměl by k tomu prokazatelné reálné důvody (typu závažná nemoc, ztráta zaměstnání, tedy nemáme na svatbu peníze, zahraniční stáž atd.), tak jakožto snoubenka bych přirozeně měla podezření, že se něco děje, pátrala bych, a nebo rovnou i vztah ukončila, když má teda pochybnosti. Z tohoto důvodu jsem přesvědčená, že ti o tom lhal, a možná tím u tebe chtěl vyvolat větší zájem.
Každopádně, asi je s přítelkyní třeba dlouho, mají to přechozené a přirozeným krokem byla svatba a opravdu si nemusí být chlapec jistý, to mu neberu, může se nudit, kdo ví. To tu prostě nezjistíme a ty to zjistíš jen tím, že by sis s ním vše prožila. Ale já bych s ním po svých zkušenostech nebyla. Zažila jsem si kdysi něco podobného, bylo v tom teda už všechno a chlapec tvrdil, jak je do mě zamilovaný a jak se těší, až se spolu nebudeme muset schovávat a pod. řečičky. Taky jsem z toho měla podobný pocity, co ty. Když se s tehdy přítelkyní skutečně rozešel a mé srdéčko zaplesalo a tomu vztahu se skutečně otevřela, protože jsem se do té doby držela citově zkrátka a myslela si, jak to všechno dělá pro nás, tak chlapec za týden přišel, že si chce dát pauzu, že chce být sám, že ho to semlelo víc, než si myslel atd. Svým způsobem jsem to chápala - uměl být prostě přesvědčivý, takže jsme chápavě na pauzu kývla s tím, že za týden dva budeme zase spolu, vždyť mi neustále přece říkal tak krásný věci a tak si rozuměli, to přece je mimořádný! No, za týden dva jsem ho potkala s jinou slečnou se držet za ruku. Takže asi tak. A to že jsi od něj 3 hodinky? To chlapům absolutně v ničem nebrání. Naopak i jsou za to kolikrát rádi, není z jejich pohledu moc šance, že když za tebou přijede a povedete se za ručičku městem, že vás potkají kamarádi, rodina, nebo dokonce ona…takže je to pro ně „bezpečnější“. Já ze své zkušenosti lituji jen toho, že jsem byla ke konci naivní, a proto mě to semlelo tak na půl roku. Vzhledem k tomu, že taky působíš naivně a něco k němu cítíš, tak počítej s následky. Kdyby to bylo jenom o sexu a zábavě, s čímž já u něj začala, zvládla bych to mnohem lépe, resp. asi bych si žádné následky nenesla.
@dalmatine
Napsala jsi to hezky a opravdu na zamyšlenou… Nedokážu popsat své pocity. Naivní možná jsem, to máš pravdu… Protože to proběhlo všechno tak rychle, že je to po hodně dlouhé době co ve mě chlap probudil chtíč a bylo mi s ním příjemně. Až do té poslední chvíle.. Nemám svědomí na to, mu dělat scény a záměrně mu ničit vztah. Samozřejmě on musí vědět co chce a co ne.
Je to pro mne nová zkušenost a potřebuji to takhle slyšet. Ve všem co jsi napsala, máš pravdu. Přesně tak to asi je…
Takže… Mám přestat komunikovat úplně, nebo mu to nějakým způsobem napsat, nebo počkat, až nás to vzájemně přejde…? Protože jak říkám, je to víceméně založené na psaní, ale na takovém, že, když mi přijde od něj zpráva, cítím se jak puberťák… Vůbec se nepoznávám.. Normálně mám problém se někomu otevřít po několika měsících a najednou tohle přišlo tak rychle a já se nevyznám sama v sobě…
Dobrý den, chtěla bych se podělit o svůj příběh a ráda bych slyšela váš názor nebo zkušenost.
Potkala jsem na dovolené jednoho muže a od první chvíle jsme cítili, že se vzájemně líbíme a že mezi námi probíhá velká přitažlivost. Celý týden jsme společně trávili večery, povídali si, popíjeli a vzájemně jsme společně flirtovali. Poslední večer, mi řekl, že je zasnoubený a bude se ženit. Nenapadlo mě, že by jsme zůstali v kontaktu i po dovolené.
Po pár dnech mě kontaktoval na sociální síti kde jsi mě sám vyhledal. Bydlíme každý v jiném městě a dělí nás tři hodiny cesty…
Psali jsme si velmi často jako kamarádi, tak nějak normálně. Respektovala jsem, že má svůj život a že ho čeká budoucnost jinde. Ale pak mi začal psát, že se mu stýská…že kdyby to nebylo vše tak jak je, že by se mnou byl rád..a že uvažuje o tom, že svatba není asi to po touží… Pár dní na to, svatbu odložil. Zůstali jsme v kontaktu skoro každý den. Zajímáme se vzájemně o druhého, ale stále žije s přítelkyní a já nijak nenaléhám aby tomu bylo jinak. Hledáme důvody se setkávat i když to vzhledem okolnostem moc nejde. Od dovolené jsme se viděli jednou a bylo to hezké.. Obejmutí, polibek, pokec… Neskutečná vzájemná přitažlivost… Stále mi píše jak by mě chtěl vidět a tak…samozřejmě, je to vzájemné, ale nedělám si žádné naděje. Víc jsme to nějak nerozebírali… Problém je v tom, že i přes to, že nás dělí dálka a nevídáme se, stále na něj myslím, cítím, velký oboustranný chtíč… Ale zároveň nevím co si o tom myslet. Možná to zní trošku zmateně, ale přesně se tak cítím. Cítím, že on je přesně ten, kterého dlouhé roky hledám, ale to bych nebyla já, abych to neměla komplikované… Nerozumím jemu, nevím jestli se snažit nebo to nechat být.. Sejde z očí sejde z mysli.. Zároveň mám intuici, že se nemám tak lehce vzdát.. Přece odložení nebo zrušení svatby něco znamená a mám pocit, že to má podobně, jen neví jak s tím naložit.. Nemám v úmyslu mu ničit vztah, ale touha je prostě neskutečná. Jak se říká zakázané ovoce, chutná nejlépe.. Nedokážu asi přesně popsat své pocity… Máte někdo podobnou zkušenost? Ráda si přečtu váš názor…