Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Děkuji za odpověď. Já se právě obávám, aby právě ty antidepresiva neublížily miminku a prý se s antidepresivy nesmí kojit, což bych byla nerada. Já si právě řekla, že to prostě vydržím a ani přítel moc nechce, abych je dál brala, chápu jej, taky se bojí. Ale zatím to prostě nezvládám.
Mam jednu znamou co ma psychiatrickou diagnozu a vim ze nejakou formu medikace brala cele tehotenstvi a pak tedy kojit nesmela. Ale kojeni neni vsechno, to se mnohdy nepovede i kdyz neberes nic
ale co jsem tim chtela rict je, ze znama ma dve krasne naprosto zdrave deti (ac nekojene
) a slo to i s medikaci a psychicky to vse zda se zvladla (uz je jim par let)… Je to narocne obdobi a pokud se citis takhle strasne, urcite to hodne podrobne konzultuj s lekarem, tvuj stav je nejdulezitejsi, miminko je na tobe plne zavisle… ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj nastávající maminky, jdu se k vám připojit. TP mám také v červnu 2020. Jdu se vás zeptat na pár dotazů a taky se „vyblejt“. Jsem těhotná poprvé a je mi opravdu šíleně… Byla jsem nucena si vzít neschopenku, protože se mi stává, že i omdlévám apod., „ranní“ nevolnosti po celý den, máme snad každá nebo každá druhá, šílené točení hlavy, bolesti zad,… to bych ani neřešila. Mám ale šílené psychické problémy, nevím, zda to nazvat depresí, ale je mi hrozně… V těhotenství jsem přestala brát antidepresiva, samozřejmě po poradě s doktorkou. Ale brečím pořád, i když nemám důvod, bývám bezdůvodně zlá, je mi špatně v hlavě i po těle, je to takové jiný pocit, mám stále zimnice nebo třas, přijdu si naprosto neschopná, nic se mi nedaří, nic moc nezvládám, co se domácnosti týče, veškeré úklidové prostředky nemůžu ani cítit. Když někam jedeme, ať nemusím být zavřená doma, tak to většinou prostě nezvládnu, je mi hold zle a já to zase obrečím, protože mě to mrzí. Přítel se snaží, co může, ale není to semnou nyní jednoduché… A někdy oba vybuchneme a já řeknu i něco, co mě pak neskutečně mrzí a vím, že bych to za normálních okolností nikdy neřekla. Já vím, že ne nadarmo se říká „jiný stav“, ale… Snad mě pochopíte. Já jsem strašná cíťa a to i v pár zvláštních věcech, co se těhotenstvím jenom přitvrdily, například nemůžu mít přes břicho jakoukoliv gumu, co byť jen minimálně stahuje a taky mi vadí, když si dám jenom šátek kolem krku! Mám v krku pořád knedlík, který nejde tam ani ven. A taky čištění zubů, už jsem si pořídila jednosvazkový kartáček, ale i tak mi to vadí. Máte to některá taky tak, uklidníte mě? Nebo jsem opravdu debil? Když tohle řeknu rodinné známé, hledí na mě, jak kdybych spadla z višně, sama neměla žádné problémy v těhotenství a ani nikoho nezná, kdo by to měl až tak. Možná vám přijde, že přeháním, ale opravdu to tak cítím. Budu ráda, když mi napíšete, jak to máte vy.
Děkuji a přeji hezký večer.
Ahoj, vubec se necitim jako ty. A mozna pisu zname klise. Ale co dojit k nejakemu terapeutovi a rozklicovat proc tyhle stavy mas a nejak snimi zatocit? A zit bez antidepresiv? Kdysi mi to hodne pomohlo…ale nepomohl mi doktor, ale lecitel…
@Silver_Lining píše:
Mam jednu znamou co ma psychiatrickou diagnozu a vim ze nejakou formu medikace brala cele tehotenstvi a pak tedy kojit nesmela. Ale kojeni neni vsechno, to se mnohdy nepovede i kdyz neberes nicale co jsem tim chtela rict je, ze znama ma dve krasne naprosto zdrave deti (ac nekojene
) a slo to i s medikaci a psychicky to vse zda se zvladla (uz je jim par let)… Je to narocne obdobi a pokud se citis takhle strasne, urcite to hodne podrobne konzultuj s lekarem, tvuj stav je nejdulezitejsi, miminko je na tobe plne zavisle…
Děkuji za odpověď. Já vím, že je miminko na mě závislé, hlavně mu nechci ničím ublížit. Konzultovat stav určitě budu. Ráda slyším, že někdo to měl někdo podobně a dopadlo vše dobře.
@Katy Kate píše:
Ahoj, vubec se necitim jako ty. A mozna pisu zname klise. Ale co dojit k nejakemu terapeutovi a rozklicovat proc tyhle stavy mas a nejak snimi zatocit? A zit bez antidepresiv? Kdysi mi to hodne pomohlo…ale nepomohl mi doktor, ale lecitel…
Děkuji za odpověď. Nejpravděpodobněji to bude už od dětství, jen se to v pozdějším věku začalo projevovat více. Docházela jsem k psycholožce, ale to mi moc nepomohlo, objednala jsem se znovu, ale vezme mě až na konci ledna 😕 Mohla bych zkusit ještě tedy léčitele, ale bohužel jsem u nás, ani v okolních městech nikoho nenašla, možná jsem hledala špatně nebo od té doby nastaly změny. Nevíš o nějakém na Moravě? Ideálně Olomoucký kraj.
@Anonymní píše:
Děkuji za odpověď. Nejpravděpodobněji to bude už od dětství, jen se to v pozdějším věku začalo projevovat více. Docházela jsem k psycholožce, ale to mi moc nepomohlo, objednala jsem se znovu, ale vezme mě až na konci ledna 😕 Mohla bych zkusit ještě tedy léčitele, ale bohužel jsem u nás, ani v okolních městech nikoho nenašla, možná jsem hledala špatně nebo od té doby nastaly změny. Nevíš o nějakém na Moravě? Ideálně Olomoucký kraj.
Ja mela bloky take z detstvi. A psychous mi pomohl max temi leky. Diky leciteli jsem ok. Pozeptam se. A nebo si udelas vylet ![]()
@Katy Kate píše:
Ja mela bloky take z detstvi. A psychous mi pomohl max temi leky. Diky leciteli jsem ok. Pozeptam se. A nebo si udelas vylet
Dobře, budeš hodná, děkuji.
@Anonymní píše:
Já toho mám odzkoušené víc a vcelku, co mi doktorka nasadila, to bylo v pohodě. Snižovala mi postupně dávku, tak mi dala Argofan 75, s tím, že ho budu půlit a čtvrtit. Ten se může brát i v těhotenství, ale proč toho mrňouska zbytečně krmit. Tak mi to řekla právě i paní doktorka. Můžu se zeptat, co bereš ty? Mrkla bych se na to. Děkuji.
Já beru Ciprelax, musím se domluvit s pediatrickou, ale prý bych s menší dávkou mohla i kojit… tak ještě uvidím…mne psychoterapie vůbec nepomohla to jsem byla 3× jinde. Nemám moc na to něco vykládat druhým…a cítím se dobře. Teď říká doktorka ze jsem její teď čtvrtá těhotná s lékem a všechny na lehké dávce a vše Ok.
@Anonymní píše:
Ahoj nastávající maminky, jdu se k vám připojit. TP mám také v červnu 2020. Jdu se vás zeptat na pár dotazů a taky se „vyblejt“. Jsem těhotná poprvé a je mi opravdu šíleně… Byla jsem nucena si vzít neschopenku, protože se mi stává, že i omdlévám apod., „ranní“ nevolnosti po celý den, máme snad každá nebo každá druhá, šílené točení hlavy, bolesti zad,… to bych ani neřešila. Mám ale šílené psychické problémy, nevím, zda to nazvat depresí, ale je mi hrozně… V těhotenství jsem přestala brát antidepresiva, samozřejmě po poradě s doktorkou. Ale brečím pořád, i když nemám důvod, bývám bezdůvodně zlá, je mi špatně v hlavě i po těle, je to takové jiný pocit, mám stále zimnice nebo třas, přijdu si naprosto neschopná, nic se mi nedaří, nic moc nezvládám, co se domácnosti týče, veškeré úklidové prostředky nemůžu ani cítit. Když někam jedeme, ať nemusím být zavřená doma, tak to většinou prostě nezvládnu, je mi hold zle a já to zase obrečím, protože mě to mrzí. Přítel se snaží, co může, ale není to semnou nyní jednoduché… A někdy oba vybuchneme a já řeknu i něco, co mě pak neskutečně mrzí a vím, že bych to za normálních okolností nikdy neřekla. Já vím, že ne nadarmo se říká „jiný stav“, ale… Snad mě pochopíte. Já jsem strašná cíťa a to i v pár zvláštních věcech, co se těhotenstvím jenom přitvrdily, například nemůžu mít přes břicho jakoukoliv gumu, co byť jen minimálně stahuje a taky mi vadí, když si dám jenom šátek kolem krku! Mám v krku pořád knedlík, který nejde tam ani ven. A taky čištění zubů, už jsem si pořídila jednosvazkový kartáček, ale i tak mi to vadí. Máte to některá taky tak, uklidníte mě? Nebo jsem opravdu debil? Když tohle řeknu rodinné známé, hledí na mě, jak kdybych spadla z višně, sama neměla žádné problémy v těhotenství a ani nikoho nezná, kdo by to měl až tak. Možná vám přijde, že přeháním, ale opravdu to tak cítím. Budu ráda, když mi napíšete, jak to máte vy.
Děkuji a přeji hezký večer.
Tak já musím napsat, že jsem v prvním těhotenství prožívala něco podobného. Bylo mi velmi špatně, jak fyzicky, tak psychicky. Léky jsem žádné nebrala a nějak jsem se přes to období překousala. V druhém trimestru, když mi začalo být lépe, tak se mi zlepšila i psychika. Mimochodem, taky jsem nesnesla nic na krku…a na břichu taky. Ale pak nevolnosti odezní a všechno se zlepší!
Tak už i my mame za sebou screening a vše vypadá v pořádku
další UZ 8.1. a konečné datum porodu je 15.6.
@Katy Kate děkuji
jen se nechtěl vůbec hejbat.. doktorka se snažila ho probudit, ale marně
asi to bude spáč po mně ![]()
@Andrejka13 gratuluju
my včera obcházeli kliniku;))) aby se prdola vzbudil a otočil jak bylo potřeba ![]()
Já toho mám odzkoušené víc a vcelku, co mi doktorka nasadila, to bylo v pohodě. Snižovala mi postupně dávku, tak mi dala Argofan 75, s tím, že ho budu půlit a čtvrtit. Ten se může brát i v těhotenství, ale proč toho mrňouska zbytečně krmit. Tak mi to řekla právě i paní doktorka. Můžu se zeptat, co bereš ty? Mrkla bych se na to. Děkuji.