Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Makkina7 Já jsem s těhotenstvím taky nepočítala a ty pocity se ve mně dost melou. Jakože na jednu stranu si přeju, aby to dobře dopadlo a mám strach, že mi doktorka řekne špatnou zprávu. Na druhou stranu si říkám, že jsem si vyzkoušela, jaký to je být těhotná, a že by to možná stačilo, protože pokud to bude pokračovat, tak to bude znamenat spoustu změn v mém životě, u kterých si nejsem jistá, jak je ustojím. Ale taky to beru jako dar/zázrak a o dobrovolném potratu jsem nepřemýšlela. Ale někdy trochu lituju, že jsme si nedávali pozor, mám strach, že dítě rozbije všechno, co máme rádi a co jsme si vybudovali. Anebo to může být přesně naopak, já vím, ale já vždycky vidím první ty negativní scénáře 🙈. Každopádně se to dost podepisuje na mém nevztahu s tím „dítětem“ protože mi nejde přes pusu o něm mluvit a brát ho jako bytost. Snad se to brzy změní.
@frauhofman Podle mě se to přehoupne a hormon zapracuje 😄 Znám třeba dvě holky, co děti nechtěly, teď je maj a vlastně si říkaj, jak bez nich předtím mohly být..
Mám taky obrovskej strach. Ten život, na který jsem zvyklá, už takovej nebude. Děsí mě asi milion věcí😄 A taky mám zároveň strach, aby bylo vše ok.
@Mandy10 Já to měla vždycky tak padesát na padesát, jestli dítě jo nebo ne. A znám hodně ženských, kterým je mezi 30 a 40 a mají to dost podobně. Ono čím je člověk starší, tím míň se mu chce něco měnit. A dítě je obrovská změna. A tolik věcí, které si člověk bude muset přečíst, nastudovat a naučit se🙈. Já včera objednala v dobré víře sadu bodýček, ať si to dítě nějak víc zpřítomňuju. A pak mi došlo, že asi na zimu nebudou vhodná bodýčka s krátkým rukávem 😃.
@frauhofman já mám taky velký strach z té změny. Miluju život jaký mám teď, jediné co bych změnila je práce, ale protože jsme se s manželem rozhodli to zkusit, tak jsem si řekla, že uvidím rok a buď přijde těhotenství nebo odejdu z práce.
S manželem jsme hodně aktivní. Máme dva psy, takže jsme hodně venku a zároveň docela dost makáme na domečku.
Nikdy jsem děti nechtěla, vůbec mě to nebralo, všichni se na mě dívali jak na blázna, když se někdo zeptal a já řekla že dítě nechci. Jenže se to pak začalo pomale otáčet až jsem došla do bodu kdy chci. Jenže manžel je starší, takže jsme to nemohli odkládat na x let.
Ale těším se, těším se hodně, jen mě někdy přepadne myšlenka, jestli to zvládnu, jestli dokážu skloubit svůj dosavadní život s miminkem. Určitě budeme hodně venku, já bych zavřená doma nevydržela. Na druhou stranu myslím, že takový otázky má skoro každá nastávající maminka ![]()
Z toho jaký postoj o mě všichni ví to bude pro všechny šok, až budeme oznamovat těhotenství. Zatím to ví jen dvě nejbližší kamarádky, jinak nikdo
po miminkovskych věcech se dívám, ale nakupovat chci určitě až hodně později ![]()
@frauhofman Mě hodně pomohl přístup mýho chlapa a mé rodiny.💜 Nikdo nepočítal a tím, že zrovna já bych měla mít někdy děti.. já taky ne.. asi to bude i tím, že předchozí vztahy jsem měla psychicky náročné - byli to šmejdi a většinou mě do děti nutili, až se mi to zprotivilo a já si řekla, děti prostě ne. Možná se to i lehce zlomilo, když se sestře narodil letos mrnous.. odstěhovali jsme se z rodného města, hodili se do „klidu“..🙈
Je pravda, že to zatím nějak extra neprožívam, na knížky se chystám 😅 🙈 ono to moc nejde prožívat, když mi je furt špatně 😅Ale věřím, že jak mi poroste pupík, že začnu cítit „víc a víc“ 🙏
Příspěvek upraven 26.05.23 v 07:57
@Kecka8 tak to jsme si hodně podobné, taky jsem doteď byla dost aktivní, mame taky hafana tak s ním pořád nějaké procházky a výlety, cvičím jógu, na podzim jsme se přestěhovali do baráčku, tak tu práce je dost.. a jak říkáš, akorát bych vyměnila práci 😅 🙈
Manžela mám taky o x let staršího, ale o dítěti jsme se nebavili, neplánovali.. až teď jsem se vlastně dozvěděla, že se mi „přizpůsobil“ ohledně názoru a zdravotního stavu 🙈 no a teď je strašně rád, že se to nějak semlelo. Vidím to na něm. Taky se bojím, jestli se to dá pak vše skloubit.. Taky budu chtít být co nejvíc venku s miminkem..
Jojo, šok to pro nejbližší byl (musela jsem to říct, neumím skrývat pocity😅) teď budou na řadě ostatní a to bude teprve něco 😅 🙈
Příspěvek upraven 26.05.23 v 07:57
Já sice těhotná nejsu, ale před 5 lety jsem těhotenství oznamovala a všichni z toho paf. Nikdo nepředpokládal, že já někdy budu matkou, protože jsem stará, 32 let považte, stará
Bylo to zvláštní. Zabehany život, záliby, návyky a najednou dítě. Navíc já měla v životě i období, kdy jsem dítě vůbec nechtěla. Teď jsem za něj opravdu ráda. I kdyby náhodou manželství nevyšlo, tak dítě mi za to všechno stojí. Je pravda, že počáteční období miminka mě nijak netankovalo, spíš to byla otrava, ale teď je prcek parťák do nepohody, dá se s ním různé chodit a je to skvělý. A taky jsem se mazlíčka s každým bodyckem od doby, co jsem uviděla //
@frauhofman určitě se neboj, ono se to v tobě dřív nebo později zlomí 😊 😘 my uz máme doma 3letou dceru a teda toto i tamto těhotenství bylo plánované. Ale jasny, ze člověk mel a ma strach, protože s ditetem se samozřejmě dosavadní život změní. Taky jsem se tenkrát bala, jak moc to „naruší“ nas život. I když jsme se oba na dítě těšili. To samé ted - člověk uz ma vše tak nějak zabehnute a do toho přijde další miminko.. Bude to taky sok, i pro dceru a mam obavy. Ale těším se ❤️ každopádně je jasné, ze začátky těžké jsou.. Tenkrát s dcerou to bylo náročné.. Ale on ten cas tak nějak plyne, miminko roste a ono ti to přijde postupně vše tak přirozený, ze uz si to pak jinak ani nedokážeš představit 😍 to dítě je najednou součást tvého života a jinak uz to nebudeš chtít. Kolikrát si s partnerem ted říkáme, co jsme vlastně s tim volným časem pred dcerou dělali 😂 😂 uz fakt nevím, jaký to bylo, přijít třeba z práce odpoledne a sednout si v klidu vecer k televizi a tak.. 😁
Holky, byla jsem u doktorky, podle ms jsem 6+4, ale říkala, že je určitě mladší že ovulace musela být déle, přitom ovulaci jsem měla potvrzenou 14dc. Prý to povyrostlo, ale embryo nevidí, jen žloutkový váček, prý nechce dělat závěry se zamlklým těhotenstvím, takže za týden jdu znova a uvidí se, prý to odpovídá tak 5+ něco. Moc se bojím. Je to první těhotenství. Nemáte zkušenosti, že by za týden povyrostlo a bylo vidět
![]()
@DeniHop já jsem byla na kontrole v 5+5 a taky viděla jen prázdný váček a šla jsem o týden později v 6+6 a šlo vidět krásně mimi i s blikajicim srdíčkem 😊 neboj, fakt záleží i na kvalitě utz, uvidíš, že za týden bude vše v pořádku 🙏
@Verča22938 doufám v to, jenomže v 6+4 už většina má srdíčko a já ještě ani ne embryo, což je divný
váček jsem měla minulý týden v úterý také, tak jsem čekala víc
došla jsem do práce a nějak to na mě padlo. Za chvíli jdu učit, tak snad to nějak zvládnu
@frauhofman Potěšilo mě, že v tom nejsem sama 😄 Vždycky jsem to brala jako takovej úděl, že dítě jednou budu mít, že je to daný. Ale vždycky mi to přišlo jako strašně vzdálená budoucnost, nějak jsem k tomu prostě dlouho nedospěla. Až poslední cca dva roky si to už umím představit..😄 Pořád to ale není tak, že bych ‚strašně‘ chtěla. Před rokem jsme se rozhodli, že půjdem do toho a že to už nebudeme odkládat, až bude tohle, až bude tamto.. Je mi už 34. To jsem kdysi považovala za starý matky 😂 Během uplynulýho roku už chci postupně víc, ale mám z toho všeho strach. Rodiče budou taky v šoku, podle nich to nemám v sobě a jsem už stará 😄 🙄 Taky si myslím, že jak se pupek začne zvětšovat, tak začnu víc a víc vnímat to hezký ☺️
Ale jak tu píšete, mám ráda svůj život, zážitky a některý věci už prostě nebudou, nebo aspoň hodně dlouho. A taky mám ráda běhání, badminton, squash.. Což jsou zrovna věci, který nejsou vhodný aspoň co jsem četla. A to po hormonech, co jsem brala, už teď vypadám jako 🐖 😄
Ahoj holky,
Tak se pridavam, potichu jsem si to tady ten týden/ dva procitala a teď už mi to nedá a připojím se.
Cítím se úplně stejně ![]()
Je mi čerstve 31, je to moje první těhotenství a i kdyz jsem si někde v hloubi dítě moc přála a s manzelem se snažíme od minulého podzimu, tak me nakonec ty dvě čárky na testu překvapily
vlastně mam jen hrozny strach.
Jestli nepotratim, jestli bude dítě zdrave, jestli to zvládneme…
Myslela jsem si, ze kdyz otehotnim, tak budu šťastná a budu se těšit. Ale nakonec mam jen strach. Ale koukám, ze je to asi normalni.
Jsem na začátku, podle posledního dne menstruace bych měla byt v 8-9tt ale když jsem byla v pondělí u doktorky tak říkala ze je tam jen vacek (už si ani nepamatuju jaký říkala) a ze je to tak 5tt, což by odpovídalo ovulaci (vím přesně kdy jsem měla ovulaci - 25DM). Čtu ze to tu takhle má víc holek, tak me to trochu uklidnilo. Doktorka mi řekla ze je to normalni a at proste přijdu za dva týdny a kouknem na to. Tak si říkám, ze pokud to má dopadnout a dítě se udržet, ze to dopadne. Snažím se nestresovat. Ani špatně mi moc není. Tak snad to není špatně ![]()
Uf jsem rada ze jsem sem všechny ty své obavy mohla napsat
nejdřív jsem si říkala, ze se nepripojim, ale už chapu proč sem lidi píšou
fakt to člověka trochu víc uklidní.
Jinak já to zatím řekla jen manželovi a dvou nejbližším kamarádkám. Dokud tam aspoň to srdíčko není ![]()
Tak snad 5.6 bude.
Já jsem překvapená, kolik z vás má podobné pocity a hlavně že mě neodsuzujete, děkuju za to 🙏. Protože jednou něco takového napsala holka v tématu o snažení a dostala tam hroznou čočku 😥. Jakoby pocity mohl člověk ovlivnit. Já o tom dneska mluvila i s terapeutkou a taky říkala, že je to úplně normální, hlavně takhle na začátku. Tak jsem se trochu uklidnila. Hlavně mi pomáhá, že když mi je teďka líp, tak se můžu věnovat i jiným činnostem, než je ležení, googlení a přemýšlení 😃.
@frauhofman Myslím, že podobné pocity má spousta z nás. Já se na miminko nechala tak trochu ukecat manželem. Když jsem otěhotněla, tak jsem pozitivní test obrečela jakože co já si asi počnu s dítětem. Pak jsem potratila a znovu jsem to ořvala.
Tak si říkám fajn, asi ho vážně chceš no a pak jsem otěhotněla znovu a zase přišla ta panika ![]()