Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak já to tvoje trápení chápu
je to šílený psychický stres a nikdo kdo to nezažije to nemůže pochopit. Nikdo se nedokáže vžít do pocitu ženy co tak strašně touží po miminko a ono to nejde. Ty pocity dokáže pochopit zase jen žena co má nebo měla tyto problémy. Moc ti přeju aby se ti co nejdříve podařilo to po čem tak toužíš a ta smůla se už konečně unavila. Hodně štěstíčka…
Moc ti děkuju:) je to velké trápení, a kéž by už bylo u konce, ale to nikdo neví, kdy tohle skončí:( kdo nezažije nepochopí co se děje uvnitř.:(
A to jak mě každý říkal ať na to nemyslím, tak to bylo vrazit někomu kudlu do zad…
Jak na to člověk nemá myslet, když je to největší trápení co zažívá. Manžel byl že mě někdy pěkně na prášky, když jsem o ničem jiným nemluvíme a pořád to řešila. Mužů se zeptat kolik ti je? Já jen, že jsem si též nadávala, že jsem to těhotenství tak dlouho odkládala. Moje biologické hodiny byli na poplach…
Je mi 25 a snažíme uz tři roky
ted v listopadu to byly tri roky:( jo tuhle vetu taky nemám ráda, ale asi na ni něco bude, co jsem četla tady v diskuzích.. ale když ono to nejde na to nemyslet a kor když okolo nás jsou samé těhule a nebo ty co mimča už maji:( to je potom zatěž na nervy.. Jo přítel je ten, který me drží nad vodou a pořád říka, že se taky dočkáme, ale to víš po nevydařených 2 inseminacích a 2 IVF už ta nadeje opada:( ted nas bude čekat na březe dalsí IVF a jestli ani to nedopadne, tak uz nevím:( Ted cvičím Mojžíšovku, tak kéž bychom se už dočkali…Já bych za to dala nevím co…Ale nejvíc mě šte, že ten kdo ty děti ani nechce, tak je má hned a ten kdo by jim snesl modbré z nebe je mít nemůže, tohle mi přijde strašně moc nespravedlivé:(((( A kolik je tobě? a jak dlouho se už snažíte?
„nemyslet na to“ nejde…přece jakmile se člověk rozhodne, že chce miminko tak na to musí myslet, už z toho důvodu, že je to tak velký krok. A dospět do fáze, že ho uděláme a potom na to nemyslet no nevím… ale chápu to, že nás chtějí nějak utěšit… Je pěkné jak se tady všichni shodly že přítel nebo manžel je ten, kdo nás drží nad vodou, u mě je to stejné… od začátku byl střízlivější a říkal ať se moc netěším, že to bude hned a teď je mi každý měsíc velkou oporou a snaží se mi ve všem vyhovět… Můžu se zeptat po jak dlouhé době snažení jste to začaly řešit u lékaře?
Jo přesně tak to je.. my jsme to zacali řešit neco po roce a čtvrt, udělali nám ty základní testy a řekli, že jsme oba v pořádku. Spermiogram výborný u mě také hormonální profil vyšel pěkný, ovulace probíhala, tak si mysleli, že to je jen psychyka, proč nám to nejde, ale potom když jsem šla na 4D ultrazvuk zjištena endometrionální cysta, takže hned laparoskopie a už to začalo, mám endometriozu sice ne moc velkou ložiško o 1.5 cm, ale doktorka pořád říkala, že tam ta šance u nás je otěhotnět přirozene, ale zatím pořád nic. Pak zjišten laiden u obou(heterozygot) a ted se to táhle:( v lednu jdeme na pořádne imunologické vyšetření do Plzně, tak uvidíme co zas najdou tam já doufám, že tam to bude všechno ok:(( je to hrozný. Je ten chlap opravdu podrží:) aspon v tomhle máme to štestí:)))
Ahoj Nelko, mě je 32 let a s manželem jsme se snažili tři roky. Na str. 1 této diskuze jsem psala svůj podpůrný příspěvek pro všechny snažilky, protože to není tak dlouho co jsem tím vším též procházela. Když jsme se s manželem rozhodli, že si pořídíme miminko, tak by nás ani ve snu nenapadlo, že to nepůjde. Po roce marného snažení jsem naklusala na gynekologii, ale nebyl důvod proč neotěhotnět. Manžela poslali na spermiogram a tak jsme dostali pro nás šokující odpověď NEPLODNOST. Manžel měl tu nejtěžší možnou diagnózu. Prostě v ejakulátu nebyla žádná spermie. Byl to šílený šok
. Začali jsme tedy docházet do car Sanusu a tam nám byla nabídnuta poměrně nová metoda mesa-tesa. Je to mikrochirurgicky Odběr sprermií z nadvarlete. Operace sice stála 17000kč a naděje, že se nějaké spermie najdou byla 20%, ale i tak jsme do toho šli. Prostě ta touha po vlastních dětech byla velká. A štěstí se na nás usmálo
Ty mršky se našli. Byla to velká radost i když ta kvalita jak nám bylo zděleno nebyla nic moc. a tak začal kolotoč kdy jsem začala stimulovat, pak odběr vajíček, oplodnění vajíček, čekání kolik bude pěkných embriek. Bohužel zůstali jen tři. Na prnví pokus jsem si nechala zavést dvě, ale pokus byl neúspěšný. Zbylo nám jedno, ale tento pokus byl bohužel též neúspěšný. Po dvou pokusech jsme se s manželem dohodli, že bylo dobré změnit prostŕedi a na doporučení jsme začali dojíždět do car ARLETA. Moc pěkné prostředí, příjemný personál a pan mudr. Doležal je super
. Nechali jsme si tam převést zmražené spermie a opět začal boj. Stimulace, odběr vajíček, oplodnění vajíček a čekání kolik zbyde embriek. Tentokrát nám zbylo pět pěkných. Po dohodě s panem doktorem jsem si nechala zavést tři embria. To čekání na výsledek byl nervák. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že se to opět nepovedlo. Hned ráno po transferu mě bolelo břicho jako, když mám dostat menzes a tak se to střídalo celých čtrnáct dní. No a pak jsme jeli na těh. test do centra a tam nám bylo zděleno, že jsem těhotná. Nemohla jsem tomu uvěřit, protože jsem si celých čtrnáct dní myslela, že to opět nevyšlo. Byla to velká radost, ale zároveň i strach aby vše bylo ok. No o ono to moje vytoužené těhotenství probíhá bez jakýchkoliv problému. Nyní mám měsíc do porodu a čekáme chlapečka. Kdyby mě někdo před 8 měsícema řekl, že budeme mít miminko, tak bych tomu asi neveřila. Ta naděje byla jen 20%. A ono to vyšlo. a proto jsem chtěla všechny snažilky podpořit, že i když ta naděje je malá, tak ta naděje stále je. Ta cesta k vytouženému těhotenství je trnitá a u nás trvala tři roky, ale nakonec se ta paní smůla unavila. VŠE nás stálo spoustu peněz, nervu, bolestí, beznaděje, ale člověk musí věřit. Proto bych vás chtěla podpořit, protože ví jak je to těžké tím vším procházet. Toto trápení muže pochopit jen ten kdo tím prochází nebo procházel. Věř Nelko, že i u Vás se ta smůla unaví a ty na tom testíku spatřiš ty dvě vytoužené čárky. Moc, moc Vám to všem přeju… Snad se mi podařilo Vás alespoň trochu pozitivně naladit a snad Vám to někomu psychicky pomůže.
Děkuju:) každej takovýhle příbeh, který má štastný konec nám dává tu nadeji:) Přeji Vám v životě hodně štestí:) hlavne at je malej v pořádku a pořád zdravej:) Taky doufáme, že se ta smula už unaví a konečne se na nas usmeje to štesti.. to bych byla ta nejstastnejsi osoba na svete:) já to nechci vzdavat, ale nekdy už toho je opravdu moc, ale porad věřím v štasný konec:)
Mile maminky, snažilky mám hroznou depku tak aspoň tady se vypovídám toužím po malém broučkovi jak jinak už mam 6 letou holčičku, ale po maličkem toužím už co se mala narodila že bude mit sourozence, když jsem měla to štěstí že jsem měla //,věřila jsem že i já mužu mít štěstí, ale ve 4 měsíci jsem o něj přišla je to pul roku ale přijde mi že to bylo včera nejhorší je že já si blbka dělám ty testy!! Téměř po každý mi vyleze dušík včera temeř pozitivní jenže druhy negativní zase nic jen nahoda nebo si semnou osud hraje a směje se mi měla jsem v životě pořad smulu tak proč bych měla mít ja nekdy trocha štěstí?
@Anonymní píše:
Mile maminky, snažilky mám hroznou depku tak aspoň tady se vypovídám toužím po malém broučkovi jak jinak už mam 6 letou holčičku, ale po maličkem toužím už co se mala narodila že bude mit sourozence, když jsem měla to štěstí že jsem měla //,věřila jsem že i já mužu mít štěstí, ale ve 4 měsíci jsem o něj přišla je to pul roku ale přijde mi že to bylo včera nejhorší je že já si blbka dělám ty testy!! Téměř po každý mi vyleze dušík včera temeř pozitivní jenže druhy negativní zase nic jen nahoda nebo si semnou osud hraje a směje se mi měla jsem v životě pořad smulu tak proč bych měla mít ja nekdy trocha štěstí?
Neboj to štěstí si k Tobě cestu najde a brzy
.Když jsi měla pozitivní testík a další byl negativní nebylo to třeba že ten druhý co sis dělala byl jiná citlivost. Třeba těhotná jsi. ![]()
Depka na mě padá také při každé ms a mám pocit, že to začíná být čím dál horší
ale hledej pozitiva, jednu slečnu máš doma, která ti dělá radost a víš, že můžeš otěhotnět, já doma nemám žádného drobečka a za tu dobu se nepodařilo ani jednou otěhotnět byť třeba jen krátce ![]()
každá se určitě toho toužebného mimča dočkáme ![]()
Ahoj jsem na to stejně jako ty
. Zamlklé těhu ve 13tt a ted nedávno biochemické
Už mám pocit totálního selhání a nepřízně osudu
. A nejhorší je, že na nic jiného než na miminko nemyslím
@Anonymní píše:
Mile maminky, snažilky mám hroznou depku tak aspoň tady se vypovídám toužím po malém broučkovi jak jinak už mam 6 letou holčičku, ale po maličkem toužím už co se mala narodila že bude mit sourozence, když jsem měla to štěstí že jsem měla //,věřila jsem že i já mužu mít štěstí, ale ve 4 měsíci jsem o něj přišla je to pul roku ale přijde mi že to bylo včera nejhorší je že já si blbka dělám ty testy!! Téměř po každý mi vyleze dušík včera temeř pozitivní jenže druhy negativní zase nic jen nahoda nebo si semnou osud hraje a směje se mi měla jsem v životě pořad smulu tak proč bych měla mít ja nekdy trocha štěstí?
Ahoj, tak já ti můžu poradit jen jediné. Přestaň na to myslet a zabav se nějakou činností. Já jsem s poprvé otěhotněla během 2 měsíců. Když bylo pak synovi 2,5 roku, plánovali jsme další dítě. Ještě jsem se s kamarádkami smála a říkala jim, že si to musím vypočítat přesně, že podruhé to určitě půjde zase tak rychle.
No a samozřejmě nic, tak šíleně jsem se upla na to být těhotná, že mimi nepřicházelo. Každý měsíc jsme si taky dělal několikatery testy. A pokaždé byla hrozně zklamaná, když se // neobjevovaly.
Následoval kolotoč vyšetření jak moje, tak přítele.
Vše bylo v pořádku, až pak mi doktorka řekla, že je to v mé psychice. Protože na to tolik myslím, tak to u nás prostě nejde. Samozřejmě jsem zarytě tvrdila, že to není pravda.
Nakonec jsme se s přítelem domluvili, že to zatím necháme být. V té době se mi nečekaně vyskytla nabídka na práci, takže jsme začala lítat kolem vyřizování školky pro syna, zaučování se na nové pracovní místo… Než jsem ale za měsíc stihla nastoupit, zjistila jsem, že jsme těhotná a dnes mám skoro 11 měsíční dcerku, na kterou jsem čekala víc jak 2 roky.
Takže má rada je, nemysly na to. I když jsem vehementně okolí tvrdila, že to nechávám na přírodě a je mi celkem fuk, kdy to přijde, v hlavě a srdci prostě ta touha byla. Držím palce, ať se brzy mimča dočkáš. ![]()
@MDK máš naprostou pravdu, taky jsem to ted pořád řešila jestli se zadaří kdy mám ovulaci a baz. teplota. No uplně mi hrabalo, ted přišla mrcha a já se rozhodla, že na to kašlu nebudu testovat ovulaci nebudu měřit baz. teplotu a vlastně nevím ani kdy to mám příští měsíc dostat, takže házím na to bobek a až se zadaří, tak se zadaří nebudu šílet s těhu testama. Kašlu na to.
Asi by to chtelo byt troska vdecnejsi… mas zdravou predpokladam krasnou dcerku… co by jini za to dali… a co se ma stat to se stane, takze jak radi holky, venuj se ji a nemysli na testy atd..