Trauma a flashbacky - lockdown

@Anonymní píše:
Dobrý den všem,

Chtěla bych se vypovídat.

Je mi 17 let a od doby kdy skončily lockdowny mívám flashbacky a nevím co s tím dělat.

V jarním lockdownu 2021 se u mě rozjely psychické problémy. Tím jak jsme museli být zavření doma a nesmělo se pořádně ani ven jsem začala trpět depresemi, cítit se prázdná, bez energie, sebepoškozovat se a myslela jsem také na sebevraždu asi v půlce lockdownu.
Prostě na mě bylo moc té samoty a od té doby jsou pro mě velmi důležité kontakty s kamarády a učiteli ve škole. Dále se také snažím být co nejvíc venku.
Většinou je všechno ok ale když jsem třeba jenom běžně nemocná a musím zůstat doma v posteli nebo můžu jenom omezeně ven, tak se mi všechny ty pocity vrátí a zhroutim se z toho. Přijde mi že to ten týden nevydržím. Mám kvůli tomu obrovský strach z nemocí.
Když jsem byla nemocná loni v září a musela jsem být asi 2 týdny doma tak to se mnou pořádně zacloumalo. Měla jsem panickou ataku a skoro jsem se pokusila o sebevraždu.
Před lockdownem se u mě nic takového neobjevovalo, tudíž to asi souvisí s tím.

Má s tímhle někdo z vás zkušenosti, nebo jsem v tomhle sama?

A co se s tím dá dělat?

Ahoj, mrzí mě, že jsi tak mladá a už máš takové trápení, ale chápu, že ten lockdown zamával se spoustou nejen mladých lidí. Já třeba byla za Covidu 5-krát hospitalizovaná na psychiatrii (rok 2020 a 2021), taky jsem to nedávala, že se nikam nemohlo, skoro vše zavřené atd. Taky jsem měla deprese a sebepoškozování, já jsem tedy o 20 let starší než ty a tyhle problémy mám od 22 let, ale za Covidu výrazně zesílily. Teď jsem byla v říjnu 14 dní doma se zánětem průdušek a taky mi bylo z toho i psychicky zle, brečela jsem, měla jsem taky panické ataky atd. Takže ti fakt rozumím.

Jinak doufám, že máš psychiatra a terapeuta, kteří ti pomáhají. I když vím, že dětská psychiatrie je teď těžko dostupná. A doma máš podporu?