Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Třetí dítě v 39
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.7.26 21:50
Třetí dítě v 39
Zdravím,
Mmt je mi 38. Doma mám 2 chlapečky. 4 a 2 roky. A s manželem uvažujeme o třetím ditku. Moc bychom chtěli holčičku. Samozřejmě budeme rádi i za 3 kluka. Kdyby nás netlačíl čas, dala bych pár let pauzu ať kluci odrostou a pak teprve třetí, ale vzhledem k věku si říkám buď teď nebo už nikdy.
Takže je tu někdo podobného věku s 3 malými dětmi? Jak to zvládáte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.7.26 21:55
Třetí dítě jsem porodila ve 36, měla jsem 4-letou a 2-letou holčičku. Je to fičák, ale dá se to a rozdíl dvou let, že je ti 38, podle mě není znát. Záleží, jestli a jak to zvládáš teď, na zapojení tatínka a hlavně jestli se ti povede otěhotnět brzy. Třeba další dva roky pokusů už by asi byly nápor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.26 22:06
Tři děti po dvou a třech letech bude masakr. Zvlášť, když to nebude holka a budeš z toho zklamaná. Já rodila ve 38 třetí, ale dvě jsem měla už větší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.26 23:05
Já jsem si na třetí troufla až mel mladší 5+. Kluci jsou 22 měsíců od sebe. Takze tě upřímně obdivuji. Třetí těhotenství nakonec nevyšlo, potratila jsem v půlce. Nejmladší syn se pak narodil v necelých 7 a 9 letech starších dětí, mně bylo 35,5. Ted mi je 43 a občas je to na budku, ty fyzické, ale spíš psychické síly ubývají. Nejstarší je středoškolák, nejmladšího teprve povedeme do 1. třídy. Snad to zvládneme.
Pokud další dítě chcete, tak bych neotálela, i když náročné to bude. Věk je jen číslo.. prý.. no neřekla bych.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.26 23:19
Přesně takhle jsem si to naplánovala. Narodila se dvojčata. Vícečetná těhotenství v pozdějším věku jsou celkem častá záležitost. Bylo to náročné, ale bylo a pořád je to moc fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.26 23:25
@Mamdvakluky jen ty víš v jaké jsi kondici.
Je to poměrně vysoký věk, byť jsem dříve byla názoru, že ne…
Chvíli můžeš mít energie na rozdávání a pak se to třebas zlomí…
Už jsem viděla hodně takových situací. A sama mám občas všeho plné zuby…
Je mnoho vlivů, které mohou ovlivnit uplne cokoliv.
Ja budu mít 50 let a ma mladší dcera 12 let, starší 18 let.
S ohledem na stále rostoucí požadavky školy, kroužků + různé další vnější vlivy, me (nas) občas peče o vlastní děti začíná dost vyčerpávat - to nejen fyzicky, ale i finančně.
Je spousta situací, kdy musíme byt ustavičně k dispozici a veškeré instituce s tím tak nějak počítají.
Ve čtyři ráno odvézt děti na nádraží na školní akci, o půl noci je vyzvednout ze školního výletu.
Víkendy trávení po různých akci, kterých už je tolik, že z toho snad nemůže být v pohodě nikdo.
Kdyby mi někdo před pár lety řekl jaké turbulentní změny budou nastávat, tak bych tomu nevěřila.
Zaměř bývá dobrý, ale mnohdy v tom množství vyčerpávající…a zahlcujici…
Nevim, zda mi rozumíš, ale v principu mi jde o to, že mít tři děti je za mě luxus nejen na čas, peníze, ale i zachovat si vlastní autonomii.
A mít roční dítě ve 40 letech je opravdu na hraně, pokud je 3..
Taky nemůžeš vědět, jak rychle se zadari…
- Citovat
- Upravit
24.7.26 23:44
Mám 45 let, děti 9 let, 7 let a 4 a půl let. Mezi nejmladším dítětem a nejstarším jsou 4 roky a 3/4.
Nevím, jak to přesně dělám, ale můj život je celý nějak hodně narvaný, nikdy nevím, co dřív. Když se mě jeden kolega někdy v minulosti ptal, proč pořád chodím pozdě na míting o pár minut, odpověděla jsem, že proto, že já neumím odejít z pracovny v 9:50, v 9:55 přijít na míting a pět minut tam sedět a čekat. Vždy vymyslím, co ještě zvládnu za těch pár minut udělat, ale pak to nezvládnu udělat tak rychle, jak jsem si myslela a přijdu 10:05.
Se třemi dětmi, prací na krku a spoustou širší rodiny a přátel, kterým se je potřeba věnovat, je to podobné. Vždy jsem někde později, než jsem měla být (a moje děti také). Ale neměnila bych ani náhodou. Je to hodně fajn. A jestli to není moc, tři děti takto pozdě?
Nemám čas přijít na to, že jsem stará a unavená a nijak mi to nevadí. Žiji akčně a připadám si celkem mladě a schopně. (Ale když mě dnes po deseti letech napadlo meditovat, překvapeně jsem zjistila, že mě bolí záda, to jsem kdysi dávno u meditace určitě neřešila. Takže řešení je prostě nemít čas na meditace a o bolesti zad člověk nic netuší).
Určitě to ale odskákalo moje břicho, tři porody u sebe v pozdním věku mu moc neprospěly a mám diastázu, kterou musím řešit. Kromě toho mi přijde, že už to má jen výhody, mít děti přesně v tomto věku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.7.26 07:28
Mne po 40-ce zacaly rapidne ubyvat sily a ve 42 jsem v prechodu. Nase deti jsou nejnarocnejsi od veku 3+, hlavne ten mladsi. Jestli planujete tri, tak cim driv, tim lip. Ja napriklad vedela, ze chceme maximalne dve deti.
A naprosto souhlasim s nazorem ob jeden vyse, co se tyce organizace casu, vyzvedavani deti a akci o vikendech, je toho aktualne strasne moc, je takova doba.
- Citovat
- Upravit
25.7.26 07:42
@Mamdvakluky já tedy měla 3 děti během šesti let do třiceti a pak další 3 děti během sedmi let - nejmladší jsem porodila, když mi bylo 42, takže ano, jsem ten případ, ale popravdě, dobrovolně bych do nejmladšího nešla, no, jenže do 5. jsme právě šli stylem buď teď nebo nikdy a bylo to 1. dítě, o které jsme se museli déle a usilovně snažit, už jsem myslela, že ani nepůjde a pak to dopadlo takto, no.
Ale vy takovou zkušenost nemáte, já věděla, co to obnáší už docela dost konkrétně, tak proto, ale samozřejmě to není černobílé a jsem ráda, že to dopadlo, jak dopadlo, i když se to celé zkomplikovalo.
Tělesně super, regenerace těla po porodech rychlá, poslední těhotenství bylo nejlehčí ze všech, ale co budu psát, se dvěmi dětmi blízko u sebe to bývá náročné vždy a se třemi ještě víc, aneb ten syndrom prostředního dítěte, uf, teď se 2 nejmladší věčně řežou a starší tomu občas dodá korunu, uf, povedli se 3 kluci po sobě, to taky dělá hodně, nevím, jestli mé vzpomínky nejsou už zkreslené, ale kombinace pohlaví mi přišla o trochu snesitelnější, i když ta provokace tam byla a dívčí ječení k tomu…Fakt jsem si to zopáknout nepřála a preferovala jsem rozdíl mezi dětmi minimálně 4 roky, čím větší, tím víc klidu…takhle bych dětí měla klidně 10 a víc, i z finanční stránky je to pohodovější, ale zvládnout se to dá a jistě to stojí za to, jen je třeba nemalovat si to příliš růžově.
V našem případě je to náročnější než s těmi staršími dětmi, když byly malé, protože i když už jsou velké a můžou i pomoci, tak člověk má na starosti i je, i když tedy prostoru na ně máme maličko, ale i času pro sebe je minimum, dříve byly schopné odlehčit babičky, teď je to prakticky jen na nás a to je zatraceně rozdíl, protože kvůli tomu už jsem 10 let jen doma, u těch starších jsem měla i nějakou brigádu, která pro mne byla důležitá z toho důvodu, že jsem mohla změnit prostředí a tak, být s dětmi jen doma je super, ale taky to dokáže být hodně vyčerpávající…Člověk na jednu závidí těm, co už mají děti odrostlé a svůj klid, na druhou stranu si tak moc velký klid nejde ani představit, vše má něco…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.7.26 08:01
Já bych to v této situaci neudělala, ty věkové rozdíly jsou hrozně malé a ta kombinace tohtoto s vyšším věkem, je už příliš náročná ve všech směrech.
A jak tu někdo psal, požadavky institucí a organizací(a tojak soukromých tak veřejných), jak finanční, tak časové, velice rostou.
Kdybych měla vůdcovské schopnosti a přirozenou autoritu a tolik peněz, že bych nemusela trávit čas v práci na plný úvazek, tak bych si udělala práci z toho, abych ty instituce a organizace umravnila, že by ty rodiče přestaly neúměrně zatežovat.
Jeden příklad za všechny, škola skuhrala, že nemůže z 9 ( více než 270 dětí) tříd zaplnit jeden autobus na hory(povinný lyžařský kurz. No jenže oni jeli za 20 tisíc do Alp. Bez skipasu.
Nebo známá dala dítě na stejný sport, který jsem dělala, za nás se jezdilo na závody po čr nebo do sousedních států, plus ty větší děti na mistroství.
Dnes se na běžné závody létá i do Emirátů.
A rodiči buď máš nebo ne. Podotýkám, že se nejdná o sport, kterým by se dalo někdy živit alespoň částečně.
Jak tu lidi píšou, ty náklady a časové požadavky rostou až neúměrně a už je to za hranou, co by si lidé měli nechat líbit, ale bohužel, jak jde o děti, tak každý radši sklapne, než aby to řešil a někdo se mu mstil na dítěti. Což chápu.
- Citovat
- Upravit
25.7.26 08:43
Ja bych do toho nesla. Ale čistě jen kvuli veku. Mne to proste prijde hrozne pozdě. Sama mam 3 deti behem 4 a 3/4 roku a je to za me super, ale mela jsem nejmladsi ve 28 letech. Ted je mi 35 a nedovedu si predstavit mit mimino. Jistě, ze by to slo, hormony udělají sve. Ale to dite nebude navzdy mimino. Nároky se zvyšují. Moje mamka se ve 45 letech stala babičkou, kamarádka ve 42 letech matkou. Za me šílenost. Ale kazdy ma toto jinak. Neni zadna správná varianta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.7.26 09:38
Já bych do toho šla úplně v pohodě, to je ještě krásný věk, pokud to tak cítítě, oba, fyzicky se na to cítíte, jednou by jste mohla litovat.
Je mi 44 let a jsem těhotná, v lepší kondici než jako před více než 21lety kdy jsem rodila poprvé, pak jsem ještě pár krát rodila 
Ještě pro tohle dítě v tomto mém věku jsme se rozhodli po zralé úvaze oba s manželem, oba jsme to chtěli, přáli jsme si to, jsem za to vděčná a vím, že bych si to vyčítila, že jsem do toho ještě nešla, ale my jsme s manželem takto nastaveni. Na můj věk neřekl ani jeden doktor půl slova. Nejmladší děti mají 6let a rok a 3/4, bude to záhul, ale já se na to těším. 
- Citovat
- Upravit
25.7.26 09:44
Hrozně moc záleží jaké dítě se vám narodí.
Jinak my mezi posledními dětmi máme 18 měsíců a specifické dítě a byl to mazec, ale i tak to šlo zvládat ve víkendovém manželství nějakou dobu.
Ale tedy jednoduché to nebylo.
Ale hodně záleží co máš za možnosti, kde žijete, jestli máte babičky.
My žili na vesnici, sami, bez pomoci rodiny v baráku velkým jak kráva 
Ale zase mimino mohlo spát na terase, z obýváku jsem ale i v podstatě hned byla venku. Větší děti mohly na zahradu, atd…,Mohla jsem hodně chodit do polí, k řece, atd… což nám pomohlo přežít velmi náročné období specifického dítěte. 
Zase ale bez auta naprosto nereálné se někam pořádně dostat, protože cestovat třeba v létě neklimatizovaným autobusem na vesnici byl celkem zážitek (dnes je to PID a jezdí to klimatizované, navíc existuje košík a rohlík - tehdy to nebylo).
Někdo by se zbláznil, někdo potřebu k tomu město, babičky, atd…
Ale je fajn počítat s tím, že se může něco pokazit a nic nebude jak si plánuješ.
Ale souhlasím, že ty nároky s věkem dětí velmi rostou a musíš být velmi dobrý manažer na aktivity a tak… a za mě tedy mít i velmi dobré příjmy. Když někdy tady čtu s čím kdo vyjde, tak si to vůbec nedokážu představit.
Ty náklady pak šíleně letí a ta doba potřebného zajištění je poměrně dlouhá.
My tedy aktuálně máme 1× VŠ a 1× SŠ a benjamína a lítá to šíleně a tedy po rocích manažerování práce a kroužků a sportu a tak je to pohoda / organizuji pouze 1 dítě/
Další byly nemoce dětí. Stačí obyčejná chřipka a máte kolečko na x týdnů, část zimy doma, protože si to předávájí. Já měla kliku že jsem to od nich nechytala.
Když k tomu skočí nějaký odborný lékař. Stačí rovnátka, brýle, alergie a ploché nohy… K tomu logopedie a třeba fyzio a máš o zábavu postaráno.
Příspěvek upraven 25.07.26 v 10:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.26 09:51
@Anonymní píše: Více
Taky jsme si úplně poslední dítě pořídili v mém podobném věku a nelitujeme. Máme tedy kliku opět na velmi specifické dítě kde nehraje roli věk rodičů a je to úplně jiné než před těmi 26 lety…
Užíváme si to zase s manželem úplně jinak a syn ho miluje. Je mu 6 let.
Doktoři taky nic neříkali, těhotenství úplně ok, porod taky…
Ať vše i nadále probíhá v pořádku
My tedy budeme i prarodiči, jelikož jedno z dětí se rozhodlo, tak uvidíme jak nám půjde ještě tahle role
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.26 09:57
@Anonymní píše: Více
Tak tomu úplně věřím. Škola, ve které učím, je primárně střední odborné učiliště. Máme dost dětí, které vychovavá třeba jenom babička nebo prostě singl rodič. Některé jsou z dětského domova. Kolegyně vymyslely zájezd do Londýna za 20 tisíc jen doprava a ubytko. Já tu cenu chápu, je adekvátní ale proč to proboha cpát do škol, kde o to NEbude zájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
