Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mamdvakluky Porodila jsem treti ve 36r, starsim detetm bylo v te dobre porad jeste 4r a 2r (ale jen mesic). Prislo mi to celkem na pohodu, chtela jsem to tak, spis bych mela treti jeste driv, kdyby to slo. Ficak mi to prijde spis ted, jak uz je jim 14,12,9 - jsou hodne aktivni a ukoordinovat je je narocne. Logisticky je to narocnejsi od te doby, co jsem nastoupila do prace, nejmladsi byly necele 2r.
Na hubu vylozene nepadam a krom obdobi, kdy byl prostredni syn mimino (nespal v noci), jsem asi ani nikdy nepadala. Spis nejstarsi dcera je trochu specificka, vsechny deti malo spaly… je to obcas narocnejsi psychicky a s muzem na sebe nemame tolik casu, kolik bychom chteli. A pak nemoci, se tremi detmi jich neni uplne nejmene
.
Nešla bych do toho. Už jen proto, že kolem sebe těchto případů mám hned několik.
Opravdu to promysli, to dítě tě bude potřebovat ještě minimálně dalších 15-18let a tak jak se cítíš teď, tak se nemusíš cítit později.
Není to jen období miminko a batole.
@Markéta188 píše: VíceŽivot není jen o tom rodit děti jak na běžícím pásu. Je fajn mít i prostor a finance na vlastní splněné sny a touhy a partnerský život. nepopelit se jen v zápřahu u plotny, volantu a obskakování rodiny.
@884135 píše: Více
No mnět to neříkej ![]()
Já s rozením dětí skončila ve 30 ![]()
To většina teprve začíná ![]()
A to by zase někdo mohl mít argumenty, proč jsem si udělala děti tak brzo.
Každý ať si dělá děti kdy chce a kolik chce ![]()
@884135 naprosto souhlasím. Sblvoje deti miluju a jsem rada, ze je mam. Detem se venuju i profesne, je to prostě moje srdcovka, cilovka, životní udel. Ale i tak se tesim, az moje deti budou dospělý a ja budu porad ve věku, kdy si budu moct poradne užívat. Mam v planu cestovat (konečně podle sveho), venovat se svym koníčkum, užívat si volný cas, doufam i vnoučata… budu proste v aktivním veku. Bude to dalsi životní etapa, na kterou se moc tesim a kterou bych nerada prožívala az okolo treba 65 let.
Já k tomu napíšu jen “malé děti malé starosti, velké děti velké starosti”. To mi před pár lety, (když jsem měla pocit že skloubit čtyřletá dvojčata a práci, je celkem náročné) kladl na srdce kolega v práci. (on tenkrát 2 puberťačky na krku) a já mu dnes po cca 10 letech dávám plně za pravdu
Tak mysli i na tohle - jak tu píšou ostatní, ta i ta finanční zátěž je s rostoucím věkem dětí opravdu velká.
@vedma007 jojo, s těma detma do nastupu do skoly byla absolutni pohoda. Sice jsem byla unavená, stereotyp mi vadil, ale to jsem netušila, co prijde s nastupem do skoly a mým nastupem do prace… jak rada bych se vratila k tomu casu na RD.. jenze to vetsina tech, co si porizuji dite (a je jedno, jestli ve 20 nebo 40), neresi. V hlavě ma kazda to mimino, to je asi normální. A vetsina ma druhe a dalsi dite v dobe, kdy to prvni je jeste porad male, takze ani moc vlastních zkusenosti.. je to bezna vec.
Je pravda, že když se rozhlédnu kolem nás, tři děti mají jen rodiny z vyšší střední třídy. Už jen poplatit kroužky dětem je obrovská pálka, kupovat o letenku víc na dovolenou je také znát. Neříkám o tom, že s tímto rozhodnutím většinou bývá spojená koupě většího auta, alespoň u nás to tak bylo. A ve všem je to znát - už jen péče kolem oblečení pro pět lidí zabere tolik času. Zorganizovat dny, kdy kdo kde musí být a kdo kdy se postará o zbylé děti, dát to dohromady s prací… Už jen plánovaní dnů je obrovská práce.
Každopádně jsem strašně ráda, že máme tři děti. Je s nimi hodně legrace, spoustu se toho děje, celé je to takové pestré a plné. A já sama o sobě vím, že i když mi energie časem ještě o trochu klesne, žádný problém to moc nebude, teď té energie mám dost.
Vlastně klidně si umím představit ještě o jedno, dvě děti navíc. Jen by to chtělo ještě časový odstup, ať se těmto můžeme naplno věnovat a pak už před padesátkou si další vlastní dělat nebudeme a také musíme mít nejdřív postavený větší dům, než je teď náš byt a také na ještě větší auto bude muset zbýt… Takže pokud, budou to časem spíš dvě už větší pěstounské děti.
Myslím, že v tomto se my lidi hodně lišíme ve všech ohledech, kdo kolik dětí a v jakém věku zvládne. A určitě důležitým bodem je, nakolik je manžel aktivní směrem k dětem a domácnosti - kdyby to mělo být jen na mně, hodně, hodně bych se pohybovala na hraně. Když jsem na tři děti dva, je to docela v pohodě.
Neboj se toho a nenech se odradit. Tři děti jsou v pohodě zvládnutelné. Tady si přečti rozhovor s českou prodavačkou, matkou dvanácti dětí.
https://www.idnes.cz/…olecnost_kot
Děkuji všem za názory a zkušenosti.
![]()
Pravděpodobně do toho půjdu ![]()
Ještě je otázka jestli to půjde.
První dítko nám trvalo rok a půl, druhý vyšlo na první dobrou ![]()
Tak nevím co mám čekat teď.
Máme 3 děti. Poslední sem měla kdyz mi bylo 37 a rozdíl mezi nimi byl rok a 9 měsíců.
Sem za kazdeho z nich ráda. To třetí dítě bylo trochu nehoda, ale je to docela náročné. Dobrovolně bych do toho nešla.
Pracuji na plný úvazek, sice mám neomezený HO, ale i tak chci aspoň 2× tydne být v kanceláři. Nebýt babiček v důchodu tak bychom ja nebo manžel museli mít kratší úvazek.
Nešla bych do toho. Ne z důvodu, že bych po 40 nezvládla tři malé děti. Já rodila podruhé ve 37 a bylo a je to v pohodě víc než když jsem měla první hodně mladá.
Ale-řešila bych budoucnost. Mít kolem 60 let tři děti na SŠ, VŠ, to by byl finanční masakr. Už teď vidím, kolik stojí jeden středoškolák, sport, škola oblečení, elektronika, výlety. Takže pokud nejste nadstandardně finančně zabezpečení, tak ani náhodou. V tomhle věku už můžou přijít i zdravotní problémy, vypadnout jeden příjem třeba a pak co?
Ale jestli máte tohle dobře pořešený a nebyl by to problém tak klidně. Mně připadá, že jsem s druhým pozdnějším dítětem daleko víc akční a při síle než zamlada ![]()
Děkuji moc a přeji jen dobré