Tříletá dcera se bojí pána
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Omlouvám se za chyby v textu, snad to půjde pochopit, píšu to rychle s mladším synem v náručí
- Citovat
- Upravit
Syn se taky bojí tmy a po zhasnuté chodbě nechce chodit. Ona v tom pánovi můze vidět stíny. Rozhodně bych si nemyslela, že vidí duchy. V každém starším domě někdo umřel. Denně umře tolik lidí, že bychom museli mít všude na potkání duchy. Uklidni se hlavně ty, ona z tebe tu nejistotu cítí. Jak se má pak bezpečně cítit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je to normální, brácha měl pod postelí rovnou dva pány… každý večer…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dcera taky jeden čas koukala po zdech a říkala, že tam něco vidí 
dneska je jí 5,5 a taky sama nejde čurat, musím všude nechávat rozsvěceno, i v pokojíčku mají tu tlumenou lampičku a poslední dobou pořád v noci courá k nám, že se bojí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pochazim z maleho mesta, bydleli jsme v centru v rodinnem dome. Celkove ducharska atmosfera a stare domy. Taky mam zazitky na vydani pameti Zkusila bych se obratit na specialistu, pamatuju, ze tatka tehdy k nam pozval jednoho pana a resili to. Byl pak relativne klid 
Za mne osobne a po mych zkusenostech jak z detstvi, tak s vlastni dcerou neni tak obvykle, aby se to delo diteti ve veku tve dcery. Spis vzdy vyrazne mladsi
- Citovat
- Upravit
Dcera taky teď začala prudit s duchama, budou jí 4 roky. Je to věkem, pořád je něco straší. V pohádkách v televizi i knížkách. Ve školce si vykládají kraviny. Kolikrát přiletí že v okně svítí dvě červené oči, jdu tam a je to odraz světel z hraček, v okně opravdu vypadající jako oči bubáka. Je to jen dětská fantazie, nic víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Když bylo staršímu synovy tak 2,5, tak jsme měli tetu. Ale ta se zdála být hodná. akorat teda mě strašila ze spaní 
Po nějakém čase jsme se přestěhovali a nájemníci po nás si museli volat kněze na vysvěceni prej se jim tam dělí divný věci. Na nás teda byla hodná
Jinak jsem zjistila při mém pátrání, že tam nějaká žena spáchala sebevraždu, tak to byla určitě ona
- Citovat
- Upravit
Hele decka maj proste prehnanou predstavivost… ja byla jako mala to samy, v sesti jsem se zacla bat k tomu vsemu hadu.. doted mam chvilky, kdy na zachode musim rozsvitit a kouknout dovnitr, ze tam nic neni (jakoze vodni had) apod. Uklidnovat, ale moc to nehrotit… jestli to fakt nekde nema nejaky fyzicky (hmotny) zaklad, ale je to jen vyplod decke fantazie tak to proste nejak prezit nez zacne byt vic rozumna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě přijde ze ji to svým přístupem - ala řeknu pánovi ať jde pryč potvrzuješ. Nebylo by lepší ji ukázat ze tam nikdo není, ze se opravdu jedna třeba o stín? Posvitit tam baterkou napr., dat ji baterku vedle postele aby si ji mohla kdykoliv rozsvítit a zaměřit se na místo, kde má pocit ze něco je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Peta02 já nevím holky. Co kdyby fakt něco viděla a já jí dala najevo, že jí to nevěřím??? Někdo, kdo má to jí být ten jediný člověk, který jí bude vždycky věřit a stát při ní? Tohle bych teda neudělala? Já jí prvně sice řeknu, že nic nevidím, ale když mě přesvědčuje že tady tady je maminko, tak prostě to musím nějak vyřešit a řeším to takto.
- Citovat
- Upravit
@Peta02 píše:
Mě přijde ze ji to svým přístupem - ala řeknu pánovi ať jde pryč potvrzuješ. Nebylo by lepší ji ukázat ze tam nikdo není, ze se opravdu jedna třeba o stín? Posvitit tam baterkou napr., dat ji baterku vedle postele aby si ji mohla kdykoliv rozsvítit a zaměřit se na místo, kde má pocit ze něco je?
Moje sestra se bála jít v noci na záchod celej první stupeň zš. Rozsvítila přitom celej barák a chodbu přebíhala sprintem. A já vlastně začátku taky, báli jsme se tmavý komory. Asi jako se bál Macaulay Culkin sklepních kamen ve filmu Sám doma.
Bylo by nejlepší, kdyby se uklidnila zakladatelka. Pak se přestane bát i dítě.
- Citovat
- Upravit
Takhle to mají téměř všechny děti. Dcera má teď v pokoji taky pána, jsou jí dva roky.
Příspěvek upraven 18.02.20 v 11:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@Peta02 já nevím holky. Co kdyby fakt něco viděla a já jí dala najevo, že jí to nevěřím??? Někdo, kdo má to jí být ten jediný člověk, který jí bude vždycky věřit a stát při ní? Tohle bych teda neudělala? Já jí prvně sice řeknu, že nic nevidím, ale když mě přesvědčuje že tady tady je maminko, tak prostě to musím nějak vyřešit a řeším to takto.
Nemyslím ze v tomhle případě by mama měla být bezpodmínečnou podporou. To ze ji v tom přeci podpořis neznamená, ze je to pro ni nejlepší. Ovšem tedy pokud veris ze něco vidí . Pro mě je to stejný jak kdyby mi říkala ze z okna každý den vidí UFO, takže já bych ji v tom nepodporovala. Ale samozřejmě to neznamená ji zhasnout a jit do pytle, ze te to nezajima.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dobrý den,
Mám z toho celého pocit, že to buď není nic až tak negativního, jestli opravdu něco vidí, bude to spíše někdo z rodiny manžela, bydlíme totiž v jejich domě, koho dcera nezná, ale asi už tuší, že to není úplně v pořádku něco takového vidět a je nesvá. Vážně netuším. Myslela bych si i, že si něco vymýšlí, kdyby to s přestávkami neříkala už rok a půl a kdybych se v meziřečí nedozvěděla, že tady muž manželovy babičky kdyby nespáchal sebevraždu. Prý si pustil v autě plyn. Tak nevím… Sama necítím nic nepříjemného, jsem spíše posera, takže když se necítím úplně, tak to přisuzuju tomu, že už jsem taková. Jak tohle řešit, aniž by se tu na vesnici o nás rozhlašovalo, že jsme divní, manželova rodina i manžel jsou v tomhle nevěřící, i když manžel už taky zažil pár věcí, stejně nevěří tomu, že to bylo skutečné 
Mám dotaz a omlouvám se za anonym, nechci aby někdo věděl, že tohle řešíme. Mám tříletou dceru a už od miminka jsem s ní měla občas nějaký ten zážitek. Nic velkého, jen od doby, co umí mluvit, mi sem tam třeba při uspávání řekla najednou „pán“ a ukázala do rohu pokojíčku. Snažila jsem se to neřešit, neviděla jsem, že by jí to nějak extra znepokojovalo, tak jsem to neřešila. To jí byl asi rok a půl. Dnes jí jsou tři a musí mít v noci kolem postýlky lampičky a v posteli svítícího plyšáka, jinak neusne a pláče, že se bojí tmy. A když jsem se zeptala, co jí tma dělá, že prý jí bacá. Nevím co z toho je fantazie a co pravda, ale poslední dobou probíhá chodbičku a nechce chodit po setmění na záchod na velkou chodbu se schodištěm, že prý tam je pán. Vždycky mi ukáže, kde je, já to řeším tam, že tomu „pánovi“ povím, že se dcera bojí, ať jí prosím nestraší a jde pryč, dceru to většinou uklidní, ale stejně bych jí na záchod v tu chvíli nedostala a na chodbě pořád probíhá, jako by jí střelili.