Úděl "druhé" manželky

Anonymní
7.4.14 08:52

Úděl "druhé" manzelky

Zdravím všechny, omlouvám se za anonym, ale nemusí se o mne vědět všechno:)
Asi se potřebuju hlavně vykecat, vyvztekat a tak celkově uvolnit, jakékoli jednání v tehle situaci je na dlouhý lokte a já mám už třetí den pocit takového neutuchajícího vzteku a bezmoci, že nevím, co se sebou. Věc se má takhle:
S manželem jsem nyní čtvrtým rokem, máme spolu krásnou, 1,5 roku starou dcerku a další dcerku na cestě. Manžel je o 13 let starší, ale je to uzasnej chlap, rozumíme si, doplňujeme se, milujeme se a příliš se nehadame. Člověk by řekl, že máme ideální vztah…až na jednu věc. Manžel jr už jednou rozvedeny a s bývalou ženou má dvě děti- 18 let a 12 let.18tilety syn už žije pouze u matky, k nám jezdí na návštěvy tak jednou do měsíce, na 12 tileteho máme stridavku, týden a týden. Předem upozorňuju, že s rozpadem manželství a rozvodem nemám nic společného, manžel byl s bývalou 15 let, pak si ona našla jiného a kvůli němu se rozvedla, sedm let čekala, že se rozvede on, marně, takže ted je sama, tedy má čerstvě internetovou známost. Já manžela poznala až téměř dva roky po jeho rozvodu, a zamilovala se do nej. O dětech i bývalé manželce jsem samozřejmě před vstupem do vztahu věděla, rizika zvážila a věděla o nich, bylo mi jasné, že to nebude jednoduché, ale co je moc…Štěpán, co na něj máme stridavku, je adoptovany, trpí vývojovou disfazii, má vadu řeči, je malinko pomalejší, ale jinak normální kluk. Přesto ho byvalka umístila do pomocné školy. Kluk tam vyniká, má samé jedničky, nenosí domů úkoly, nemusí se s ním pracovat, ale prakticky vlastně nov neumí. Byvalce ale vyhovuje, že s ním není práce a schovává to za vysvětlení, že ho nechce vystavovat psychickému stresu.Sama je dlouho pres den v práci (ne že by musela, dělá ve školství, jen chce vynikat), o kluka se starají prarodiče, nebo je domá věcně sám. Já se snažím mu věnovat, je mi ho líto, mám ho ráda, co jsem přišla, naučil se číst, učila
Jsem ho počítat, přihlásila ho na logopedii, kterou díky tomu už téměř nepotřebuje…ale cokoli navrhnu a udělám setkává se s tvrdým odporem bývalé manželky. Chtěla jsem, aby chodil na jinou školu-neprošlo, chtěla jsem, aby víc chodil mezi zdravé děti - neprošlo, teď jsem mu pro změnu vybavila kroužek, na který sám chtěl chodit, mluvil p tom, moc si to přál, přes byvalky odpor jsem to zajistila, na první návštěvě byl nadšenej, úplně zářil, na druhou jsem ho musela dopravit i přes to, že byl zrovna u matky- prý mema čas ho tam vozit (pátek večer), bohužel si tam nešťastnou náhodou zlomil ruku, mluvila jsem s n ten večer, neřekl mi, že by se něco stalo (zůstával tam přes noc), druhý den telefon- manželovi volala bývalá, hystericky na měj řvala, že to jsou ty naše výmysly, ona si NEPŘEJE, aby tam Štěpán chodil, ona ho tam vozit nebude, my jsme úplně blbí…atd atd. Štěpána domá pak tak zpracovala, že ten přišel k nám s tím, že na kroužek už chodit nechce, jako by mu tam někdo schválně ublížil, nebo ho tam nutil chodit…a tak je to se vším…A já už jsem vycerpana, unavená, znechucena, naštvaná, bezmocná… Vidím, jak svým jjednáním ta bývalá toho kluka ničí, jak mu ubírá možnost v budoucím životě normálně fungovat, jak ji jde v jeho ppřípadě jen o peníze, jak jo ten kluk nezajímá…ale já mám svoje dítě, barák na starosti, jsem těhotná, do toho chodím do peace a ještě se musím starat o Štěpána a že všeho, co udělám nakonec vyjdu jako blbec…a tak se ptám:Mám já tohle zapotřebí? Jak by jsté se k takové situaci postavily vy?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1573
7.4.14 08:58

Chapu tve zoufalstvi a bezmoc. Ale neudelas asi nic :( Ona je jeho matka, a jak sama pises, umi ho dobre zpracovat. Uf, uplne je mi z toho uzko :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6578
7.4.14 08:58

Bohužel s tím toho ty asi moc neuděláš. Je to dítě její a tvého manžela. Manžel, pokud má na věc stejný názor, by mohl zakročit a sám říct, co pro syna chce. :nevim: Já myslím, že na tebe ona zřejmě nedá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
karfice
7.4.14 08:59

Nemáš to zapotřebí. Dle mě se moc angažuješ. Vím, že dle toho co píšeš, máš kluka velice ráda, ale máš i své starosti. Svou holčičku a další na cestě. Tak se starej o sebe a né o kluka. (A tím to nemyslím nějak urážlivě).

  • Citovat
  • Upravit
15696
7.4.14 09:03

Těžko říci… Já bych se asi stáhla, neangažovala bych se :nevim: Pokud je jeho matka přesvědčená, že to, co dělá ona je pro syna nejlepší, pak s tím Ty nic nezmůžeš. Jediný, kdo by mohl zasáhnout, je snad asi manžel ;) Je to také jeho syn a má právo zasahovat do jeho výchovy. Užívej si holčičky a svého těhotenství. Ikdyž Tě to štve, jsi asi malý pán :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.4.14 09:15

AtJjasně, vím, že je to dítě mého manžela a její, ale ona nejen že neuznává můj názor, ona nehodlá diskutovat ani s mým manželem. Každá snaha o nějakou změnu konci vždycky hádkou, pokladanim telefonů a jejím prohlášením, že muj manžel je „ubohej“, že ji „opět nepřekvapil“ apod. Není ochotná diskutovat na žádné konstruktivní téma, my můžeme maximálně plnit její pokyny a platit, to je tak vše. Já jsem právě taky došla k názoru, že bych udělala nejlíp, kdybych se neangazovala, ale jde to těžko, když musím klukovi vařit, prát, zehlit, starat se o jeho věci, chodit na třídní schůzky (manžel to nechával vždy na bývalý, je to učitelka, má vystudovanou speciální pedagogiku!!!, takže by jsme se nic nedozvěděli),navíc mu nakupuju věci (jinak by neustále chodil v menších botách, neža nohu, byvalkato zjevně neřeší)…mám i pocit, že manžel očekává, že se ke Stepanovi budu chovat jako „máma“,jinak by mi yo nejspíš vyčítal…ale já už nemůžu…chce se mi něčím praštit, rvát, brečet,…jsem úplně vyřízena…

  • Citovat
  • Upravit
1979
7.4.14 09:22

Nemáš to lehký… Kamarádka si vzala taky rozvedeného chlapa, se třemi dětmi z předchozího manželství, z toho holčička je adoptovaná, ale v pořádku, takže lehčí situace. Po asi dvou letech dohadování a přetahování, to dopadlo tak, že si holčičku vzali k sobě a taky to řešili, když malýmu byl cca 2,5 a s malou byla těhotná. Je to na nerv, ale důležitý je, jak tě podrží manžel, ona v něm měla naprostou podporu. Bývala tu holčičku chtěla především kvůli penězům a to byl fakt boj. Na malýho se nikdy nevykašleš, to nemáš v povaze, ale dělá se s tím něco dost špatně. Drž se

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7576
7.4.14 09:31

Premysleli jste s manzelem vzit si ho k sobe na trvalo? Jestli muz za tebou stoji, ale pres byvalku nejde vlak, jestli ho zanedbava, necha chodit v malych botach…bylo by mu u vas nejspis lip.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sissi79
7.4.14 09:32

Vydrž prosím. Kvůli tomu úžasnýmu klučinovi ať má radost ze života díky tomu co pro něj děláš. Bude ti vděčnej a nikdy ti to nezapomene :hug:
Vím že je to složité, štve tě to, mrzí.. Ona manipuluje dítětem aniž by se mu věnovala, to je hnus. On z telecího věku brzo vyroste a bude ti moc vděčný. Dej mu ten správný základ, pocit že někomu na něm záleží a věnuje se mu a dělá pro něj to nejlepší :hug: :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.4.14 09:32

N @Cudanka Děkuju za podporu. Nejhorší je, že tomu našemu klukovi je už 12 let a kdyby se ho soud ptal, u koho chce bydlet, neřekne, že u mámy ne.Ona je hrozná citová manipulatorka- Štěpán je u nás, on ji volá a ona mu do telefonů říká, jak se ji stýská a babičce se stýská a děda má něco se zadama a potřeboval by pomoct…atd.Ale pak tam Štěpán je a jedinej, kdo se mu občas věnuje je ten deda. Já bych taky mohla manipulovat, malá je na Štěpána úplně vysazena, hrozně ho miluje, hledá ho, když u nás není, ale nedělám to, už takhle to má těžký, být mezi dva mlynskyma kamenama…Manžel za mnou stojí, ví, že to myslím dobře, je na ní hrozně nastvanej, ale s ní prostě nic nehne…Už jsem se Stepanem párkrát mluvila o tom, že by mohl bydlet s námi, ale on nechce ublížit mamince. A ji přitom jde snad jen o prachy. Vybehala si na měj příspěvek na péči, nevím, jak to udělala, ale zřejmě přes kamarádku uznali Stepanovi ZTP 2,ačkoli jeho stav tomu vůbec neodpovídá. Takže dostává 6000,– Kč.3000,– Kč tedá vzhledem ke stridavce musí posílat nám, ale i tak je to přilepšení…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.4.14 09:43

@sissi79 Víš,já se snažím, ale opravdu nakonec že všeho vyjdu jako blbec. Štěpán je v páté třídě, neumí hodiny, řekla jsem si, že ho to naučím, ale když jsem se do toho pustila, zjistila jsem, že má problém bez prstů spočítat kolik je 7+1. A pak jsem já ta zlá, která nad ním stoji a trvá na tom, aby spočítal třicetmou napsaných příkladů, aby přečetl nahlas predemnou pohádku, maminka po něm nechce nic. Maminka mu připraví věci, které si má vzít na sebe a paku řekne, který jsou špinavý a má je hodit do prádla, já po něm chci, aby si ty věci vybral sám a pak zhodnotil, co už je třeba vyprat. Já dupu na tom, aby pořádně mluvil a klidně ho nechám jednu věc zopakovat čtyřikrát, když mu není rozumět, u maminky ho všichni berou jako toho postiženého, nikdo po něm vlastně nic nechce. A já na něj taky nemám tolik času, malá je náročná, je to velice živý, málo spící dítě, manžel dělá většinu času na baráku, nemá čas seu tolik věnovat a já chodím k ttomu všemu do práce…už melu z posledního a nemám pocit, že to ten kluk zvládne ppbrat a ocenit. Mám pocit, že mi ti přináší jen starosti a žádnou radost…

  • Citovat
  • Upravit
869
7.4.14 09:44

Chápu Tě, jak Tě štve. Nicméně z toho prvního příspěvku mi zcela vypadl Tvůj manžel jako otec. Mají střídavou péči, tzn. stejná práva jako rodiče, že? Proč on se víc nezapojí? Kluk potřebuje chlapský vzor a aby se ho táta zastal a táta ho vozil do kroužků. Přijde mi, že toho děláš až moc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1979
7.4.14 09:54

Hanicce je myslim 14 a tak od 12 to urcite řešily. Opravdu hodne podobný. Nejprve si to musela srovnat Hanicka a to trvalo. Mají ji u sebe pul roku a malým je 3 a pul roku. Ale to opravdu musí chtít taky otec

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jemys
7.4.14 09:55

Zbytečně se tím stresuješ. Tohle musí řešit v první řadě manžel

  • Citovat
  • Upravit
15814
7.4.14 09:57
@Anonymní píše:
Já jsem právě taky došla k názoru, že bych udělala nejlíp, kdybych se neangazovala, ale jde to těžko, když musím klukovi vařit, prát, zehlit, starat se o jeho věci, chodit na třídní schůzky (manžel to nechával vždy na bývalý, je to učitelka, má vystudovanou speciální pedagogiku!!!, takže by jsme se nic nedozvěděli),navíc mu nakupuju věci (jinak by neustále chodil v menších botách, neža nohu, byvalkato zjevně neřeší)…mám i pocit, že manžel očekává, že se ke Stepanovi budu chovat jako „máma“,jinak by mi yo nejspíš vyčítal…

ale ty nemusíš, nejsi kluka máma. škola, kroužky - to snad je zodpovědnost mezi otcem a matkou. pokud si v tobě tvůj manžel našel náhradní pečovatelku a tys na to za cenu vlastního vyčerpání přistoupila, OK, je to tvoje věc. ale pokud se stavíš do role matky, když matka dítěte existuje - to se jí celkem ani nedivím, že je proti tobě apriori napružená. cpeš se někam, kam nepatříš. otec o dítě nemá ani tolik zájmu, aby si došel na třídní schůzky, ale jeho nová do všeho krafe… nevím, já jsem celkem flegmouš, ale tohle by mi asi taky vadilo :think: tím spíš, pokud otec o dítě zas až tak moc zájmu nikdy neprojevoval, takže je jasné, odkud vítr fouká.

neřeš, co dělá a nedělá matka dítěte. řeš, co by měl dělat a nedělá otec dítěte. píšeš, že manžel za tebou stojí, ale zároveň píšeš, jak jsi unavená, vyčerpaná - to takhle moc nevypadá, že by za tebou stál. a určitě tvoje vyčerpanost ovlivňuji i péči o tvoje děti. proč svoji sílu radši nevěnuješ jim a věci kolem manželova dítěte nenecháš na něm? nemyslím tím vaření a tak, to už je asi celkem jedno, jestli uvaříš o porci jídla víc. ale myslím všechny ty aktivity kolem školy, kroužků a tak. má o to manžel zájem? ať se snaží a nehází zodpovědnost na tebe. je mu to jedno? tak do toho nešťourej, když jeden z rodičů to nechce a druhému je to jedno, proč ty se kolem toho vyčerpáváš?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová