Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Otázka zní jasně. Uklízíte školou povinným dětem (dejme tomu tak 6-10letým) pokoj? Nebo si ho uklidí sami tak, že je opravdu uklizený?
Náš sedmiletý syn považuje za pořádek to, co je pro mě vyloženě bordel, takže se neshodneme. Navíc bohužel sbírá krabičky od čaje nebo čekoholiv jiného, krabice od bot, kelímky od kafe, s kterýma si hraje, bublinkové folie a další věci, které jsou v podstatě odpadky. Má toho všude plno a odmítá to vyhodit, že je to jeho a že si s tím hraje. Když mu něco vyhodím a přijde na to, brečí. Což nechci, ale..jeho pokojík vypadá vážně strašně
..Jak byste to řešili…? Díky.
Nemám tak velké děti, ale pokojíček bych jim rozhodně neuklízela. Klidně bych nad nimi stála dokud si neuklidí, ale rozhodně to místo nich neuklízet. Na odpadko krámy pořídit box a nechá si jen to, co se do nej vejde…
Neuklizim, max pomůžu ustlat postel, utřít prach kam nedosahne, vysaju když vysavam v celém bytě, ale svoje věci, hračky, oblečení, věci školy atak si uklízí sám. Má 6 let. Naštěstí si nehraje s odpadky
když něco prikazu vyhodit, tak to vyhodí.
Já pomáhám s úklidem. Dcera 7 let má taky sklony ke sbírání různých krabiček od sýru apod.do toho dává korálky.. no občas když už je toho moc, tak to nejstarší vyhodím, když není doma. Když si vzpomene, řeknu, že to prohledáme po večeři apod. No nenajdeme, tak to necháme na další den, to už si většinou nevzpomene. ![]()
Už jako dítě sem nesnášela že mi máma leze do pokoje a uklízí (přendává) mi věci a já je pak nemůžu najít…jako uznávám byla jsem bordelarka…ale v tom smyslu že sem neměla vše vyrovnané v poličkách ale třeba několik knih na posteli nebo sem měla něco rozděleného tak sem to měla rozložené třeba po zemi apod. Nebo třeba oblečení které sem měla v plánu vzít si druhý den sem měla přes židli… Ale odpadky byly v koši, špinavé prádlo sem dávala na vyprání a pravidelně sem si luxovala a utirala prach.. když mi tam klidila ona (bohužel měla potřebu to dělat i v době mých studií VS) tak tam pak bylo vše akorát vzhůru nohama protože sem pak nic nemohla najít…
U nas ho jednou za cas uklidime poradne spolecne, prubezne si ho jinak uklizi ona, ale mame na poradek jiny nazor no, navic ji tam dela neporadek i dvouletak k tomu.
Tohle sbirani bor-ela nepodporuju, manzel ma problem neco vyhodit, takze deti ucim tomu, ze se nesbira kazdy nesmysl a musi se naucit veci i vyhazovat.
@Aliana Asi bych jim v úklidu pomáhala…ale postupně min a min
Tak 4× za rok obrátím dceři (11) pokoj vzhůru nohama a uklidím pořádně. Po zbytek roku tam raději moc nechodím. Teď si tam udělala halloweenskou výzdobu. Skvěle to pasovalo k té pavučině na okně.
Každé 2 týdny jí nachystám čisté povlečení, takže si sama převleče, vysaje a utře prach. Nedělá to perfektně, ale když to budu dělat za ni, tak se to nenaučí.
U nás mají děti společný pokoj - 3, 5 a 12. Těm malým uklízím tak jednou týdně, nejmladší si pravidelně schvovává jídlo, tak aby to moc neplesnivělo.
Nejstarší do věcí lezu jen když opakovaně tvrdí, že jsem jí něco vzala a někam dala. Jinak jí do věcí nelezu
Uklizela bych s nim a pomohla mu najit nejaky system, ale spis se priklanim k tomu, ze mi neni nic do osobniho prostoru meho ditete. Tedy ano, v te mistnosti je potreba vyluxovat, vytrit, utrit prach, ale je to jeho pokoj a nebudu mu kecat do toho kde se mu vali jake veci (rozumej kdyz to nejsou hnijici jabka a plesnivejici chleby). Jina situace je, pokud se jedna o spolecne prostory. Myslim, ze tohle presne vytvari semetriky, co chodi manzelovi kontrolovat poradek v pracovne… A co je jim jako po tom?
Jak je z prispevku zrejme, nenarodila jsem se s obsedantne kompulzivni poruchou, takze snad mi ty, ktere ji maji nebo k ni byl vychovany, prominou.
@Aliana píše:
Otázka zní jasně. Uklízíte školou povinným dětem (dejme tomu tak 6-10letým) pokoj? Nebo si ho uklidí sami tak, že je opravdu uklizený?
Náš sedmiletý syn považuje za pořádek to, co je pro mě vyloženě bordel, takže se neshodneme. Navíc bohužel sbírá krabičky od čaje nebo čekoholiv jiného, krabice od bot, kelímky od kafe, s kterýma si hraje, bublinkové foliea další věci, které jsou v podstatě odpadky. Má toho všude plno a odmítá to vyhodit, že je to jeho a že si s tím hraje. Když mu něco vyhodím a přijde na to, brečí. Což nechci, ale..jeho pokojík vypadá vážně strašně..Jak byste to řešili…? Díky.
Já bych se s ním domluvila, že na tyhle věci se udělá místo a tam si je bude uklízet. A bude si schovávat jen v takovém množství, aby se mu to vešlo na to dané místo. Když toho bude mít moc, bude to muset sám zredukovat
Mám 7letou a pokoj jí uklízím, ona si ho taky trochu uklízí, nebo uklízíme spolu. Bordel naštěstí nesbíra, to bych radost neměla, ale zase na druhou stranu od toho je to dětský pokoj, aby si tak mohly děti kralovat podle svého. Jinak neočekávám, že dítě si dokáže perfektně uklidit pokoj podke mých představ a ani to nevyžaduju.
Neuklízím a ani oni si ho neuklidí tak, aby byl opravdu uklizený.
Mám děti 6 a 9 let a ano, uklízím. Tedy ten denní běžný nepořádek si uklidí sami (občas pod pohrůžkou, že co se bude válet na zemi, na stolech nebo prostě tam, kde se to válet nemá, tak to pak seberu a vyhodím)-každý večer mají „čisto“. Ale pak jednou za čas naběhnu s nimi a uklízíme zgruntu (oni svléknou postele, já vysaju, pak hodíme na hromadu věci z polic a oni si to proberou, já utřu prach atd.). A když jsou o prázdninách pryč, tak uklízím jejich hračky bez nich a to v podstatě znamená, že povyhážu tenhle neidentifikovatelný bordel (ano, krabičky, smotky provázků, kaštany, kameny, staré obrázky, rozbité kraviny atd.)-většinou si toho ani nevšimnou a nedržkují ![]()