Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Umřela mi máma, kterou od 7 let neznám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
12.11.13 20:46
- Citovat
- Upravit
12.11.13 20:50
@RadkaCh píše:
@svycarka Věř mi, že to přijde, ale bude to trvat. Sice ne ani u táty, ani mámy, ale já jsem ty slzy pustila až po několika letech.
ja vim…ja se jen neumim vyrovnat s tou nenavisti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.11.13 20:57
@svycarka píše:
ja vim…ja se jen neumim vyrovnat s tou nenavisti.
to je normální. Já celou dobu tak nějak v skrytu duše doufala že jednou třeba zazvoní a omluví se, prostě že se to nějak vyřeší… i když jsem se snažila být tvrdá a nad věcí tak někde v dáli jsem v to doufala. A najednou konec a nic. Takže vztek a nenávist a…
- Citovat
- Upravit
12.11.13 21:09
@svycarka píše:
Dnes jsem se dozvedela, ze mi umrela Mama…neznam ji od svych 7 let a pritom mam pocit, ze mam neco citit…Zprava me ale semlela jak psa a ted citim prazdno- za to vsechno bych mozna mela citit ulevu, vztek a zlost a mozna i litost..a nic..Nic…neumim ani po smrti odpustit? Nevim…
když mi umřel táta, který byl alkoholik a nestýkali jsme se, možná jednou za rok…měla jsem smíšené pocity, možná stejné, jako ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 21:10
Mi umřela mamka ani ne před měsícem. Je to sice úplně jiná situace, protože jsme byly na sebe hodně fixované, až moc a to přineslo řadu problémů a hodně jsme si i naubližovaly. Co jsem s ní naposledy telefonovala, tak jsem se s ní skoro pohádala a pak už jsem se nikdy nedovolala. Přišlo to hrozně náhle. Mi trošku pomohla koneziologie. Ta je mj. právě hodně dobrá na to, když je potřeba odpustit nebo pročistit vztah po smrti. NEjsem sice ještě zdaleka v pohodě, ale už po tom prvním sezení jsem pocítila, že jsem ji odpustila a ona odpostila mě a dostavil se pocit smíření. Možná by stálo zato to vyzkoušet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 23:16
Prostě a jasně, některý lidi by nikdy neměli mít děti!
Jo, jo, vidím to taky tak. Jenže bez nich bychom tu nebyli ani my, a to by byla věčná škoda, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.11.13 07:57
Ja to mela takhle s tatou, prisel mi dopis od notare. Necitila jsem nic je to asi 15 let a nikdy se ani nic nevratilo. Proste umrel neni, nezajima me to, nestaral se o me. Jediny, co nechci tak, aby nekdy moje deti mely takovyhle vztah k rodicum, jako ja, ale to nastesti nevypada 
- Citovat
- Upravit
MarkétkaBeruška
13.11.13 08:07
To je mi líto…myslím že tvé pocity jsou na místě, uvidíš že časem se to zlepší, teď seš rozrušená.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
to řekl můj muž, že bez nich by neměl mě a děti.
Nech tomu volný průběh a zkus se netrápit
teď je to čerstvý a mě se v tuto chvíli vraceli vzpomínky, na které jsem zapoměla a to víc jsem měla vztek.