Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Už mě nepřitahuje :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.9.10 11:33
Jak z toho ven??
No těžko někoho změníš, když jsi jeho povahu 10 let tolerovala..
Co takhle krutá upřímnost - ale míněná dobře a né bodnutá do zad..
Promluvit si o jeho bezdůvodném podezřívání, o jeho nadváze a z toho vyplývajících problémech v intimní části života, o tom, co vše se změnilo a jak by to bylo pro oba snesitelnější..
Nepíšeš zda máte děti..
Vlastně pokud jsi bezdětná je na místě naznačit, že není jediný na světě..
Ale komunikace ( bez obalu) je základ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 11:41
Řekla bych že to žárlení bere -podle seb soudim tebe což se potvrdilo.Osobně nechápu proč žena tohle toleruje 
ale jak říká muj kamarád penis neni máslo to neubejvá 
Já osobně bych mu to vrátila a řekla že to bylo kvuli pobavení.Myslim si že Váš vztah nemá budoucnost proto že žít s chlapem kterej je ti odpornej se prostě nedá .Já jsem pomstichtivá tak spíše píšu co bych udělala já ale pokud chceš začít žít normální rodinej život asi bych se koukala jinam
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 11:53
No … souhlas. Máš doma něco jako sobečka, kterýho jsi tolerovala. Vždycky mu záleželo jen na sobě samém, jen jsi to neviděla. To se stává, to ne že bych chtěla urážet nebo říkat co sis napekla, to si sněz. Tolerovala jsi jeho nevěry a doufala, že jsi jediná. No, a ono je to naopak. Nejsi jediná, ale ty smíš mít jen jediného - boha.
Tihleti machýrkové si většinou těma svýma avantýrama dokazují, jací jsou štramáci, prostě chybí jim menší či větší kus sebevědomí. A ti, kteří takhle blbnou se žárlivostí, tak ti si nevěří už ani palec u nohy. A tvůj chlap bude asi exemplární případ do vitríny.
Co s tím?
Mluvit, mluvit, mluvit. Dodám, že občas ani tahle univerzální rada nefunguje, občas je třeba přidat na intenzitě a do toho mluvení i rozbít porcelánovou výbavu nebo tak něco. Pravdou totiž je, že ženská mluví a chlap kýve, ale neslyší. A to jak doslova, tak i obrazně. A jestli neuslyší a neuvidí ani ten porcelán, tak je prostě tak slepej a zahleděnej do sebe, že zbývá jen jediné - milovat a neřešit … ale to bez vášně a citu a respektu, který postupně, ale jistě ztrácíš, už nepůjde …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.10 11:56
Holky,
děkuji za odezvu. Mám ho pořád ráda, i přes to všechno - záměrně nepíšu, že ho miluju. Prošli jsme si věcmi, kdy zamilovanost prostě vyprchala, ale nějak si neumím představit, že bych měla být bez něj 
. Navíc máme dvě děti, které ho milují. To je další důvod, proč od něj nechci odejít. Je to všechno strašně zmatený.
Pomstychtivá nejsem. Nepodvedla jsem ho, tak ho o tom ani nehodlám přesvědčovat. Né, že bych neměla příležitost, ale nevěra je mi proti srsti a vyspat se s někým jen tak z pomsty… 
Už jsem mu kolikrát naznačovala, že by se sebou měl něco dělat. Navrhovala jsem mu, aby se mnou chodil do fitka, ale on to pořád všechno bere jako vtip a vůbec mu nedochází, že na něm mohlo být něco špatně. Dříve takový nebýval. Teď se strašně změnil. Asi ho žere i to, že jsem úspěšná a okolí mě umí ocenit. Nějak mu nerozumím 
- Citovat
- Upravit
8.9.10 12:07
Já ho celkem chápu, je to normální chlap - měl ženu v klidu doma, pečovala jen o něj a děti, doma to měl jistý a mimo domov si taky užíval, takže proč se mu divit, že je teď takový? Ty jsi v práci, on vidí, že Ti to sluší, že o sebe dbáš, naopak on o sebe dbát přestal, už se necítí asi tak na koni jako dřív a to musí přeci děsně zřát
Ani se Ti nedivím, že Tě už nepřitahuje. Ty sis uvědomila, jaký je, a ještě k tomu ani po té fyzické stránce už to není, co bývalo.
Je to těžké, když máte děti. Já mám teď taky s manželem poněkud chladnější období, ale prostě zatím východisko nevidím, s dětmi je to strašně těžké.
Pokud ho máš pořád ráda, tak opravdu nezbývá, než s ním mluvit a naznačovat a naznačovat. Třeba můžete spolu chodit sportovat, na squash nebo tak nějak. Tam se krásně vyblbnete, uvolníte se… a třeba se vám pak bude líp komunikovat.
Fakt to chce ale snahu na obou stranách a bojím se, že na té druhé ta snaha chybí.
M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.10 12:51
Meduzo,
tak jsi to přesně trefila. Byla jsem domácí puťka, o vše se starala, byla jsem perfektní dokonalá manželka, která vždycky posloužila. A jemu zůstal čas na své soukromí a zábavu, čehož mě se nedostávalo
Teď jsem na tom tak, že sice pracuju, ale z domova - což je super, protože i nadále můžu dělat to co dříve a nezanedbávám děti. A na pracovní akce, které jednou za čas mám, jezdí obvykle se mnou. Takže mě má neustále pod kontrolou . Nechápu tu jeho nedůvěru. Nejspíše mě soudí podle sebe. Pro mě za mě, ať si mě soudí, ale ať si to vyřeší sám v sobě. Nepotřebuji poslouchat jeho žárlivé nesmysly 
. Sakriš, fakt nerozumím tomu chlapskému myšlení. Tak přeci, když mu o něco jde a bojí se, abych si nenašla jiného, tak nemá věnovat čas tomu, jak by mě hlídal, ale tomu, aby se sebou něco udělal…
Já jsem fakt asi z Venuše, protože chlapům vůbec nerozumím
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.9.10 15:40
Zakladatelko, on je fakt tak odporný, když tak přibral? Nebo vypadá jako bezdomovec? Nebo co je na něm vlastně tak hrozného, že s ním nechceš spát?
Ale jinak souhlasím s tím, co o něm napsaly holky výš. Že se bojí, že mu budeš zahýbat tak jako on tobě.
anonymka2
- Citovat
- Upravit
8.9.10 15:42
Největší šoky zažívají chlapi, když se žena vrátí do práce. začne se jinak chovat, jinak vypadat, jinak se tvářit a chtít úplně jiné věci..
Takže ono je to nasnadě, že je z toho v prdeli..
Ovšem statistiky nelžou a existuje nějaký syndrom " po mateřské utržená ze řetězu" , kdy nejvíce nevěr manželek nastává s nastoupením po MD do práce..Tedy něco na tom je..
chce si to vyjasnit!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.10 16:28
Tak se zase hlásí zakladatelka.
Anonymko: ono je v tom odporu asi více věcí najednou. To, že přibral je už asi jen takovou tou poslední kapičkou. Ale hodně mě odrazuje tím, že mi nedůvěřuje. Hodně mě tím zklamal. Před lidmi z práce mi udělal scénu, že jsem děvka a kurva, jen proto, že mi prolezl počítač a našel v něm fotky z pracovní akce, na které já jsem nebyla. Dost často mě nazývá frigidkou… Prostě mě odrazuje celkově svým chováním - když to na něj přijde 
Doma jsem na všechno sama, co neudělám, to nemám. On poslední dobou zná jen hlídání mně, spánek, jídlo, počítač a sex
Lizbeth: já mám jasno. Na nevěru nepomýšlím. Tím, že pracuji jsem se zase až tolik nezměnila - pracuji doma, takže nějaké každodenní setkávání se s kolegy nepřipadá v úvahu. Na pracovní akce jezdí manžel se mnou, takže mě má pod kontrolou .
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.9.10 16:32
Zakladatelko, tak to se moc omluvám. Nějak sem mi z tvého příspěvku udělala obrázek, že vzhled je pro tebe číslo jedna. Omlouvám se 
.
Tak jestli je to takové hovado povahově, tak buď to musíte teda řešit anebo od něj odejdi.
anonymka2
- Citovat
- Upravit
8.9.10 16:47
je to hodně těžké,když jsou v manželství děti,ale co píšeš jako že ti nadává do kurev a žárlí jak blázen a bez duvodně,tak nad tím bys měla přemýšlet i když jsou tam děti…je to prostě tak,že chlap co podvádí je borec a ženska ,která podvádí děvka…a tvůj si vzal do hlavy že ho podvádíš…asi bych si s ním promluvila…
a to že tě nepřitahuje tak to asi bud do něj hučet a hučet…třeba pochopí,že to legrace není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.10 19:52
Ahoj zakladatelko, vem si že jste od sebe o 10 let… ty jsi ted v tom nejlepším věku a pokud o sebe více dbáš, máš práci mezi lidma…on se bojí, vidí že už nejsi ta domácí puťka, už tě nemá tolik jistou a tak si tě začal více hlídat.. Jemu je kolik 36 že?? Ten už potřebuje svůj klid a ne někde chodit po posilovnách 
A říkám… vždycky to bylo tak že chlap může vše a ženská ne!!! to platí i u nás… přítel si vypisoval s „kamarádkami“ chodil na kafíčka… a mě jednou napsal kamarád jeslti nepůjdu na kafé a měla jsem to skoro každý den na talíři, nemohla jsem si s nikým psát…to mě docela hodně štvalo od něj…ale to byl jen začátek vztahu, ted už je to jiné…
Snad bude brzo lépe a on přestane tak žárlit…
- Citovat
- Upravit
rencin
8.9.10 21:26
Nechci byt skepticka, ale myslim si, ze po deseti letech je uz hodne pozde na to, menit takovy pomerne zasadni veci. Mantinely a hranice mezi vami uz jsou davno nastaveny a uz se hodne tezko budou menit.
Jak holky napsaly, tak zalezi na tom, jestli je snaha od obou. Ale jak rikas, manzel bud nepochopil nebo predstira, ze nepochopil a nic s tim delat nehodla.
Asi bych sedla, sepsala si to, co vsechno tu pises nam a bud osobne nebo jestli je ti prijemnejsi tak pisemne do detailu vysvetlila manzelovi naprosto vsechno, co te trapi. Ale fakt narovinu. Ver mi, ze i kdyz se ho to urcite dotkne, tak je nejlepsi rict uplne vsechno. A dal uz zalezi jen na nem, jestli bude ochotny pripustit problem a neco s tim delat nebo se jeho chovani jeste zhorsi, bude kopat kolem sebe a to bych asi uvazovala o odchodu. Protoze takhle prehnany zarleni a kontrolovani, to je porucha, ktera se musi lecit a kazdy psycholog ti rekne, ze to je beh na hodne dlouhou trat. Bylo to v nem zrejme vzdycky, ale neprojevilo se to, protoze on si uzival a dokazoval si, jaky je borec a ty jsi zaroven byla pekne doma, takze nemel duvod zarlit. Myslim, ze to trochu vysvetluje i to, ze ve svym veku temer na zeneni si tehdy vybral tebe jakozto mladickou nezkusenou holku…
Kazdopadne tolerovat nevery, zarleni a nadavky jeste pred kolegy… Asi jsi svata. Neboj se dupnout si a projevit, co ty chces, co ti vadi, co ti ublizuje a co potrebujes! A neboj se, ze kdyby ses rozhodla najit si pro zivot nekoho jineho (asi lepsihoú, ze bys to nedokazala nebo ze by deti prisly o tatu. Pokud je opravdu miluje, tak o nej neprijdou.
- Citovat
- Upravit
8.9.10 23:11
Já bych to zkusila všechno sepsat do citlivou, ale věcnou formou, napsaného dopisu a dala mu ho přečíst.
Věšinou to chlapům všechno dojde, až když si to přečtou a uvědomí si to, i když to na sobě nemusí dát znát.
Pamatuji si z dětsví, že moje maminka také měla občas trápení s mým tátou a když už bylo nejhůž, napsala mu prostě dopis a i když on na to pak neřekl ani slovo, začala pozorovat výrazné změny v chování a tím vlastně dokázal, že mu spoustu těch věcí došlo…
Fakt to funguje jen na některé chlapy, ale právě že možná na manžela by to fungovalo, když byl/je takový egoista a nedochází mu věci, které naznačuješ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj všichni,
). A manžel začal příšerně žárlit. Žárlí snad na každého chlapa, který se objeví v mém okolí. Teď se nezabývá ničím jiným než svou žárlivostí, hledáním „důkazů“ a hlídáním, abych náhodou s nějakým chlapem nemluvila déle než minutu… Navíc v posledních dvou letech dvacet kilo přibral. Přestal o sebe pečovat a celkově se zanedbává. A mně prostě přestal přitahovat. Po pravdě, „přestal přitahovat“ je docela slabý pojem. Ve skutečnosti mě doslova odpuzuje 
. Vadí mi, když se mě dotkne. Neustále má blbé narážky ohledně sexu. K manželstvím povinnostem jsem si vytvořila jakýsi odpor a nedokážu se s tím poprat. Manžel je citlivka a když mu řeknu, že se sebou má něco dělat, tak se urazí. Ale představa, že dalších x let života budu trávit tím, že se jednou za čas překonám a přes šílený odpor se mu budu věnovat - to mě dost ničí.
nejprve se omlouvám za anonym, ale chodí sem pár známých, a nechci svůj problém „zveřejňovat“ úplně pro všechny
Jsem se svým manželem 10 let. Seznámili jsme se, když mi bylo 16, jemu 26 let. Byl to první a doposud i poslední muž v mém životě…
Jenže, on o sebe vždycky pečoval, občas jsem si říkala, že je horší než ženská. Hodina strávená v koupelně pro něj byla úplně běžná. Když pár kilo přibral, ubral trochu na jídle a začal se více hýbat, aby byl zase k světu. Býval to moc pěkný chlap a hodně toho zneužíval. Často se scházel s holkami, které byly o dost mladší - nevěry bolely, ale podle něj to bylo jen pro zábavu. S jeho záletnictvím jsem se už smířila, takže to ani nechci tady řešit.
Horší je to, že od té doby co pracuji, tak jsem o sebe logicky začala více pečovat, zhubla jsem, prostě se dá říct, že vypadám lépe než dříve (jsem hodně v kontaktu s lidmy, takže na vzhledu docela záleží
Poraďte mi prosím, jak z toho ven…