Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky ..a řekla jsi mu o případném rozchodu?Prostě jestli nebude pomáhat a starat se tak je mezi vámi konec?
No pokud je to ja píšeš a nevěříš na zlepšení, tak bych šla od něj. Práce s malou budeš mít stejně a ubyde ti práce, stres a starosti s chlapem. Otázkou je, jak to zvládneš sama po finanční stránce.
Ahoj, právě ,že řekla, ale myslí si, že si dělám blázny. Já už jsem fakt utahaná, to je jak kdyby tady nebyl, spíš mě to víc vytáčí, když hraje hry a není mu trapně, že já tady lítám. ![]()
V.
A zkusilas ho třeba postavit před hotovou věc? Např. Pepo, napustila jsem vám vaničku, tak malýho vykoupej, tady máš pro něj pyžámko, ještě ho prosim tě namazej krémem, pleny, víš, kde jsou…atd. Nečekej, že to udělá sám, ale řekni si o to. Ať si zvyká se taky starat.
Jo to já znám..dokud se jen vyhrožuje a nic neudělá..tak si z toho nic nedělaj … ![]()
No, právě, že by mi ubyly ty starosti, kolikrát mě vytočí i to, že on hraje ty hry. Po fin. stránce bychom to zvládly, rodina by pomohla. V.
Manžel se zkraje, když se narodil syn choval hodně podobně. Než přišel na to, že práce kolem miminka není žádná sranda. Stačil zánět v prsu a 40 horečky, při kterých jsem se o syna nemohla starat a pochopil. Rozhodně se to však nezměnilo tak, že by k němu v noci vstával nebo že by jezdil s kočárkem, měl docela náročnou práci, ale pomohl alespoň, tak, že malého podržel nebo s ním byl chvíli, když jsem vařila nebo si šla na hodinku lehnout.
Vše se opravdu zlomilo, jak malý byl bez plínek a chodil, to už byli nerozlučná dvojka a teď už ani nemluvím, bez sebe ani ránu.
Je fakt, že chlapi mají pocit, že najednou spadli z lopaty, že veškerá péče, která předtím patřila jim je najednou věnována tomu malému uvřeštěnému uzlíčku a dá chvilku než to pochopí. Někomu to hold trvá trochu déle. Ale být Tebou, tak se udělám jeden den, kdy má přítel volno marod, ať si zkusí, jak dá zabrat, se o miminko starat a myslím, že si pak i svačinu udělá sám ![]()
Ahoj,já mám doma nemlich to samé.Přesně jak píšeš,také dcerka byla na UM,vždy jsem k ní vstávala já a bylo jedno,jestli jsem nemocná,mám horečku nebo je nemocná ona,přítel si vesele chrupkal dál.Naprostá bezmoc.Dceři už je 2,5 roku a nic se nezměnilo.Přítel chodí pozdě domů, víkendy jezdí makat na chalupu,neznám nic jiného než být sama s dcerou.Vařím,peru,uklízím,starám se o dítě.Měla jsem v plánu,že až se vrátím do práce,dcerka je narozená 1.10 a nebudu závislá na jeho příjmu,tak se s ním rozejdu,Bohužel mi dcerku nevzali do školky,takže přijdu ještě o rodičák,takže si tu obr hovnikouli hezky budu koulet dál. ![]()
Ahojky, s koupáním jsem to takhle zkoušela, udělal to jedinkrát a pak už neměl čas. Prý jsem máma já a on je unavenej.
V.
No dokud si sám nevyzkouší co je to starat se o dítě, nikdy na to nepřijde co je to za záhul a co je to celé noci nespat a přes den fungovat. Jeho nezměníš, musíš začít ty sama. Zapojit ho do činností, neptat se jestli chce nebo nechce, prostě už nemůžeš.
Příchod dítěte do rodiny je opravdu velká změna. Takže je otázka jeslti ti nepomáhal vůbec ani před porodem, nebo jenom teď. Jestli se vůbec nebude „chytat“ tady zajímat o vás, opravdu bych mu na rovinu řekla, že takhle se fungovat prostě nedá.
Příspěvek upraven 04.06.12 v 08:16
Myslím si, že pro dítě je mnohdy lepší, když žije s jedním klidným a vyrovnaným rodičem, než se dvěma co se pořád hádají a dělají napětí a dusno. I tak malé mimi to cítí.
A co takhle třeba zkusit,ať si sám uvaří,vypere,vyžehlí,nachystá svačinu.Taky mi to někdy přítel dělá,že čumí do noci na telku,nebo je na internetu a s ničím mi nepomůže.Tak já si ale řeknu a do očí mu řeknu,ať si to teda všechno udělá sám,když má tolik času na kraviny.Dělej věci jen pro sebe a miminko ![]()
A nevzdalas to moc snadno? Tos mu vážně tohle řekla a on ti na to odpověděl, že nemá čas atp?
mám pocit ,že utéct od vztahu přece nejde jen tak ,obzvlášť když je tu dítě.
Fakt k rozchodu stačí tak málo?
Ahoj,
Kdykoliv si s ním promluvit, nemá čas, protože musí zrovna hrát, v poslední době spolu ani nespíme, protože on chodí spát pozdě v noci, buďto hraje nebo kouká na film, kolikrát už zaspal do práce. Poraďte, co si o tom myslíte?
potřebuju se tak trochu vypsat a dostat nějaké rady od vás.
S přítelem máme 3měs. dceru, ještě když jsem byla těhotná, tak to bylo keců, jak se strašně těší a jak bude pomáhat. Za celou dobu, co je dcera na světě k ní ani jednou v noci nevstal (jsme na UM) nebo s ní nešel ven, to bych ještě teda nějak překousla, ale podle něho NIC NEDĚLÁM! On si myslí, že se budu starat o dítě, vařit uklízet, žehlit a ještě mu DĚLAT SVAČINY DO PRÁCE! Jsem fakt zoufalá, vždy když mu zavolá máma, tak ji vypráví, jak se musí strašně starat o malou a hlídat ji a pravda je úplně jinde. Když nehraje hry na PC, tak je hraje na mobilu a nebo kouká na filmy. NIKDY nepřišel, jestli chci s něčím pomoct, takže já už to neřeším a radši si vše udělám sama, ale svačiny mu rozhodně dělat nebudu. On byl totiž zvyklej, že mu maminka do 25 dělalala snídaně, obědy, večeře a svačiny do práce!!!! Ale dělala mu to, co on si přál a dokonce mu i každý víkend uklízela pokoj! Myslela jsem si, že když budeme bydlet sami,tak se to zlepší, ale bohužel. Já už prostě dál nemůžu, vím, že když to takhle je, takže už jinej nebude. Uvažuji o tom, že ho opustím.
Viky