Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jezis no to je krasna diskuze, dekuju!!! ![]()
Moje mama byla skvela hospodyne, vysla s malem. Na darky setrila celej rok a Vanoce byly bozi. Taky byla stihla a vzdycky vonela.
A nikdy nedovolila, aby z nas tri sourozencu nekdo trapil kohokoliv jinyho. A byla desnej dric. Nikdy si nestezovala.
Kdyz jsem si oblibila knihy Geralda Durrella, to mi bylo asi 11, chtela, abych ji cetla nahlas…a chechtaly jsme se u toho spolu.
Jo a umela nejlepsi bramborovej salat na svete ![]()
@Všechnoznám to si říkáme se starší dcerou, že i když se někdy poštěkáme, tak se milujeme
moje maminka je suprová, kupovali nám s taťkou hezké hračky, oblečení, jezdili jsme na dovolené do zahraničí…pomohli nám s bydlením do začátku a přispěli nám na dům, kdykoliv pohlídají vnučky…berou starší i na dovolenou s sebou
jen mě mrzí, jak ten čas letí…
Máma i táta byli a jsou skvělí. Jako dítě jsem se cítila vždy bezpečně, byla jsem šťastná a i když jsme nebyli bohatí, vždycky se snažili, abychom měly se ségrou to, co jsme si přály. Vždycky nám pomohli, když bylo třeba a podpořili nás. Snažím se jim nyní ve stáří aspoň část vrátit a přála bych si, aby i moje děti měly takové vzpomínky na dětství jako já… ![]()
Kdysí dávno byla plná energie a života. Plná pozitivní energie, pohostinná, upravená. Být se celý život potýkala se zdravotními problémy. Před spaním mi denně četla pohádky. Měla jsem to ráda.
Postupem času její pozitivita vyprchávala, bledla a z mámy se na dlouhá léta stal nepříjemný, hádavý a vyčítavý člověk…
Poslední měsíce se to začíná lepšit ale mě už nějak nejde vrátit se.
někde se to rozbilo
Moje mamka byla vždycky hodně pečující a hezky se o nás starala. Skvěle vaří a peče. Vždycky se mi s ní dobře povídalo a jelikož je hodně sečtělá a vzdělaná, tak jsem se od ní dozvěděla velkou spoustu věcí nebo mě pro řadu věcí nadchla. Vždycky se snažila naslouchat a být oporou.
Moje máma byla a je nejlepší máma proto, že nás vždy ve všem podporovala. I když to pro ni bylo těžké a nesouhlasila s tím, naprosto vždy nás v našem rozhodnutí podpořila.
Naši byli oba skvělí tím, že nám dali láskyplný, bezpečný domov a možnost studovat.
Díky, ze to tu píšete. Bohužel jsem v obdobi, kdy se láska k rodičům nějak ztrácí. O mamku jsem se starala 7 let (k tomu se mi narodil vytoužený benjamínek). Zůstal po ni táta - vždy nesamostatný, ted ale s demenci. Jsem podrážděna. Díky za diskusi, uvědomila jsem si, ze jsem mela docela hezke dětství.
Je mi pouhých 17, ale s jistotou mohu říct, že mám úžasnou maminku. Je velice chápavá, hodná a obětavá. Vždy když mi bylo, nebo je špatně, tak za ní můžu dojít a ona mě buďto uklidní, nebo mi pomůže najít řešení z určité situace. Moc si jí vážim. Vždy ve mě věřila, ať už v přijímačkách na střední školu nebo pro mě v těžkém rozhodnutí a vždy stála při mně. Přála bych si, aby měl každý maminku jako mám já! ![]()
Mám mámu jakou mám. Skvěla je v tom že umí přiznat chybu, mluvit o ni a omluvit se. A má / měla nás ráda.
Vzdycky, ať to bylo kdy jaké bylo. A zvládá mraky let abstinovat, porazit to, vyléčit se a to za mě chce odvahu.
Vážím si ji za to.
To je moc hezká diskuze a hezky se to čte. Moje máma nebyla nikdy úžasná, nejdříve hodně sebestredna, později alkoholicka, pak zase dlouho zahledena do sebe. Pak zase alkoholismus. Teď už je dost stará, abstinujici, moc se snaží vše napravit, je mnohem chapavejsi a zajímá se o nás. Takže přes všechny chyby ji mám ráda a jsem ráda, že ji ještě mám.
Moje mama ❤️ by se pro nas rozkrajela. V detstvi i v dospelosti. V zivote ji potkaly tezke chvile, ale vzdy tu byla pro nas. Meli jsme krasne detstvi. Je ji pres 80 a ted ji to vracim. Jsem rada, ze ji mam.
Vedlejší diskuse zaměřená (už zase) na to, jak moc byly mámy strašlivé, mne přiměla založit tuto diskusi. Téma je jasné - v čem byla vaše máma naopak skvělá? Co na ní bylo krásného, když jste byli malí nebo mladí (nedospělí)? Na co rádi vzpomínáte?
Já mám svou mamku moc ráda, když jsem byla malá, byla hodná, krásně četla, měla nádherný měkký hlas, hodně byla s námi, chodila s námi ven, jezdila s námi na dovolené, starala se o nás, pekla, vařila, kupovala nám pěkné věci, i když musela šetřit, byla pracovitá a taky byla strašně krásná. Byla jednoznačně nejhezčí ze všech, které jsem znala.
Samozřejmě měla mouchy, ale převažují jednoznačně klady a nechci na ní vyhledávat to škaredé a pořád se v tom nimrat, ale naopak vyzvedávat to, co bylo krásné a za co jsem jí vděčná.
Diskusi zakládám hlavně proto, že logicky sama mám mouchy a pevně doufám, že i moje děti to nakonec zhodnotí tak, že to se mnou bylo lepší než horší a že jsou rády, že jsem jejich máma.