Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dřívější já: Ty vole, to je kus, tu chci.
Nynější já: Ty vole, ta je normální, tu chci.
A k těm tvým preferencím. Stále pomýlená.
@Anonymní píše:
Ahojky zajímalo by mě jak se vám měnila preference partnera postupem času, tedy když vám bylo 15, 20, 25, 40 atd. jasně že to nemusí být přesný a člověk si po takový době ani moc nevzpomene.
U mě se to třeba změnilo hodně a v 15 letech jsem byla na roztomilé vlasaté vychrtlé hezounky, ale teď ve 28 letech se mi líbí spíš namakaní s drsnými rysy v obličeji, prostě takový ti spocení namakaní dřevorubci kolem čtyřicítky s vysekaným břichem.Jak to máte vy?
Co ted vim, ze myho partnera si musim drzet
, protoze bych pravdopodobne na noveho partnera musela snizovat naroky ![]()
Me se nikdy zpoceni namakani drevorubci nelibili. Za mlada se mi libily holky, co maji hodne drivi pred chalupou a takove se mi libi doted ![]()
Pokud mluvíš o vzhledu, tal ne, tyto preference se nezměnily.
Mě akorat možná postupem času berou víc ty drsnější
za těch posledních 15 let (od puberty do téměř 30 let) sem přesedlala z typu Legolas na typy ala Jason Momoa
nicméně zatímco těch nácti jsem měla na prvním místě vzhled (abych se mohla chlubit kamoskam zejo ), tak teď oželím lecos ve vzhledu, ale důležitější je pro me charisma, povaha, zájmy, proste celkove ![]()
Mě se líbí pokaždé jinej typek jednou blond jednou černovlasy..záleží na charisma.. ale od počátku jsem na takový ty,, darebaky"
ne nějaký výtržniky ale ty komplikovanejsi mě berou víc..můj první kluk v 16 letech bych nejvíc žádaný kluk na celé jeho škole a semnou byl pak jak beranek
dokonce na mě nemohl zapomenout ještě několik let po rozchodu
a tak to jelo dál..mám ráda prostě komplikace ale ne moc no..moje povaha co chce každého derabeka napravit
v podstatě se nezměnilo nic..berou mě takový ty ulicnici ale co jsou pracovitý, aktivní, a šikovní globálně ![]()
Vzhledově jsem nikdy nebyla vyhraněná. Od nabouchaneho dřevorubce, kluka co vážil stejně jako já, vousatý, oholený, černovlasý I zrzavý
.
Jiné to je spíše v požadovaných vlastnostech. V 15 frajirci, ve 20 drsní kluci, kteří neměli hranice a teď ve 30 jsem s lehce svérázným, ale zodpovědným člověkem, který je mou oporou.
20 rocna blbka - stacilo mi zalubit sa.
40 rocna - citila som sa s chlapom dobre, uvolnene a sama sebou - rypala som trochu do neho (som dost introvert a s ludmi vobec nemam nejak potrebu kecat). Pacilo sa mi ako zije (aktivne), rozumny postoj k zivotu, pohodar… Bol vysoky ako ja, skaredy ale citila som sa s nim velmi prijemne a mal naaadhernu farbu hlasu. Gentlmen, ziadny tutko.
Momentalne riesim jedneho typka a aj ked som zalubena a sympatie z jeho strany tiez, viem ze robit niekomu terapeuta nechcem - sex bere ako sport, nemal vazny vztah, klze po povrchu lebo sa boji otvorit ze ho zena vyuzije (emocionalne ovladne?) a on ma rad veci pod kontrolou. Baby na neho letia. Neni tam ta pohoda a harmonia… ale robi veci, ktore nedokaze kazdy - sedlak s hnojom v polorozpadnutim dome uprostred lesa - to vsetko opravuje a buduje a bavi ho to aj ked je chlapec z mesta. Ma gule robit veci, ktore su tazke a uci sa za pochodu. Imponuje mi to. Zatial ho len sledujem a zbieram tie minusove bodiky
ktore nie som ochotna akceptovat. Krpaty je. Bude iny, neni jediny zaujimavy chlap na svete. Ale paci sa mi, zasran!
V 15 mi stacilo, aby byl hezkej a vtipnej. Ve 20 se k tomu pridal pozadavek, aby nebyl uplne blbej a od 25 vys je tech pozadavku tolik, ze by na to A4 nestacila
Kdyz to ale shrnu, absolutne ustoupily pozadavky na vzhled, ale naopak se prohloubily takovy ty ryze prakticky pozadavky pro hnizdeni, tedy aby byl spolehlivy, samostatny a dokazal ulovit dostatecnyho mamuta a pak se o nej rovnocenne podelit.
Furt se mi libi stejnej typ, akurat teda v puberte a v postpuberte to nebylo az tak vyhraneny a nebyli tak jasne naroky na osobnost, na povahu, ale v podstate jde porad o stejnej typ.
Moje kamarádka ty preference vzhledu mění snad každý rok, to je asi extrém, ale přijde mi že ta preference se mění věkem, přecijen v 15 letech by bylo socialní nepřijatelný aby jsi chodila s 40 letým potetovaným namakaným barbarem, ale když ti je 35 tak je to dost v pohodě.
Vzhledově se mi preference nezměnily. Byla jsem vždycky na hodně vysoke světlovlase chlapy, pod 190cm jsem partnera neměla. Povahove jsem to moc dopodrobna nezkoumala, pokud byl inteligentní. Osud mi naštěstí přihrál mého muže, který je přesně takový, jakého jsem si přála.
Ahojky zajímalo by mě jak se vám měnila preference partnera postupem času, tedy když vám bylo 15, 20, 25, 40 atd. jasně že to nemusí být přesný a člověk si po takový době ani moc nevzpomene.
U mě se to třeba změnilo hodně a v 15 letech jsem byla na roztomilé vlasaté vychrtlé hezounky, ale teď ve 28 letech se mi líbí spíš namakaní s drsnými rysy v obličeji, prostě takový ti spocení namakaní dřevorubci kolem čtyřicítky s vysekaným břichem.
Jak to máte vy?