Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vlastní program a nebo společnost pro dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.2.11 19:18
Vlastní program a nebo společnost pro dítě
Ahojte holky zase by mě zajímal váš názor, protože jsem se včera tady psala něco ohledně zápisu do první třídy,co zajímalo švagrovou a tak mě napadla jedna ve 
Mám malé dítě - dva roky a tak jsem přemýšlela, že bych ho chtěla nějak začít začleňovat do společnosti. Abych to lepší popsala. Já jsem s malým sama doma, sourozence nemá, žijem na bytě, takže jsem s ním celý den já. Manžel chodí odpoledne, takže je jenom s náma. Občas což je tak dvakrát do 14 dní je v kontaktru s malými dětmi- Od švagrové, zhruba stejného věku a občas děti kamarádek..
Přemýšlím, jestli to neni málo. Říkala jsem si, že bych začala od jara někam chodit mezi maminky.. mateřské centrum, kde jsou přes týden buď volné herny a nebo různé akce pro malínké děti. Názory se ale různí. Některé maminky si to chválí jiné my na to řekly, že raději budou s dítětem vymýšlet něco sami, že spíš tam chytne malý nemoce - chřipky atd.
Zajímal by mě názor maminek co mají děti menší i větší, co jsou děti sami, bez sourozenců a bez větších možností komunikace s jinými dětmi, jestli to nehrotí a nebo chodí mezi maminky, třeba ty centra.I když jako jdeme ven stejně jsme sami, protože nemáme moc tady možností chodit ven s malými dětmi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.2.11 19:27
Jsem doma sama, sourozence kluk zatím nemá. Ale do společnosti chodíme denně. Ani nevím, jestli je to třeba kvuli dítěti, ale potřebuji to já. doma bych se zbláznila. Takže chodíme na zpívání (hudba, tanečky, říkanky), cvičení a plavání. Pak 1× týdně k sousedce s podobně starým dítětem. A pak i s bezdětnou sestrou jednou týdně na oběd. Plus sem tam něco navíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 19:28
Ahoj. Já sice už mám děti dvě, ale ve stejné situaci jsem taky byla (taky jsem dřív měla jedno samotné dítě ), tak snad nevadí, že reaguju.
S Anežkou (starší dcerou) jsem chodila mezi děti od jejího měsíce. Bylo to cvičení maminek po porodu a scházely jsme se tam s maminkami, se kterými jsme společně chodily i na cvičení před porodem, měly podobný termín porodu a tak i podobně staré děti. Bylo to moc prima, Anežka byla mezi dětmi ráda - my maminky jsme cvičily, děti nejdřív u nás ležely, později se batolily a až začaly chodit, přestaly jsme chodit na tohle cvičení (už to fakt nešlo) a já začala chodit na cvičení rodičů s dětmi, takže ANežka byla dále v kontaktu s vrstevníky. Nejsem si vědoma, že by byla víc nemocná, ale asi to bylo hlavně tím, že tam chodily také děti, co byly jinak doma s maminkami, takže nepřišly tak do kontaktu s bacilama jako pak děti školkové.
Teď s mladší dcerou jsem cvičit já nechodila, až v jejích cca 10 měsících jsme začaly chodit na baby cvičení. Může to být náhoda, ale od té doby, co tam chodíme, není na mně tolik závislá. Poprvé, když jsme tam přišly a já ji položila na zem mezi ostatní děti, abych mohla jít za učitelkou a zaplatit lekci, tak se hned rozplakala. Teď už si ani nevšimne, že jsem zmizela ;) .
Takže já v tom vidím obrovský smysl a za sebe můžu jen doporučit. Co se týká nemocí, tak si myslím, že ve 2 letech není příliš brzy na to začít dítě trochu zamořovat, třeba se pak líp přizpůsobí bacilům ve školce. A mateřské centrum a jemu podobné akce mi přijdou méně rizikové než třeba nákup v nákupním centru (kam třeba já jezdím málo, ale jezdím i s dětmi).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 19:31
Nic nehrotím, vystačíme si v rámci rodiny..Já to družení maminek moc nemusím..A dítěti rozhodně nic nechybí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jjelena
15.2.11 19:33
Ahoj, já jsem rozhodně taky pro společnost, nemoce sice možá chytí, ale to chytí i ve školce, nebo později ve škole, takže tenhle argument moc neberu. Holky chytly max. rýmu nebo kašel,ale nikjdy nic většího.
- Citovat
- Upravit
15.2.11 19:39
S Ninou chodém pravidelně od 3 měsíců jednou týdně do MC, jinak ven s kamarádkami, na návštěvy. Teď jsme přidali ještě jeden kroužek - malování, zpívání, cvičení. Myslím si, že dítě potřebuje být i v jiné společnosti než jenom s matkou a matka to potřebuje zrovna tak, protože jinak je to na bednu - tedy aspoň pro mě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 20:02
Já si právě u nás myslím, že malému taky nic nechybí.. pořád se s ním někdo hraje, já můj, dokonce jezdí za ním hodně i babičky, takže pořád něco se děje, ale ouze s dospělými 
Někdy třea nejsme s dětmi v kontaktu na hrani třeba i tři týdny…proto se spíš ptám na kontakt s dětmi, je jasné, že asi každá se dítěti věnuje na max.
Děkuji za názory, asi začneme chodit od jara někam ven. Ono zas se nemusím družit se všemi stačí jedna známá maminka, co mi nabídla, že s ní můžu chodit.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 20:25
já jsem s klukem takřka denně 4 hodiny mezi +- stejně starými dětmi. Řekla bych, že je sociálně trochu napřed, chápe, že se starám i jiné děti, nevisí na mě. Mluví taky krapet líp než ostatní (věty, teď začal r+l)
Ale je to dost o povaze a nemyslím si, že je to až tak nutné ho někam tahat, pokud mu to není vyloženě doma malý.
Má osobní zkušenost s ostatníma dětma je, že pokud začnou chodit na pár hodin občas někam mezi děti v mladším věku(ideálně tedy bez rodičů), líp se adaptují - neřeší to tolik a pak, později, jim to přijde normální, zanjí prostředí, tety.
Děti které přijdou třeba ve 2,5 letech a nikdy moc nikde nebyly, snáší odloučení hůř.
Ale neříkám to jako dogma..jen co jsem tak nějak vypozorovala. 
J.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 20:29
My mezi děti chodíme. Sice jsem svým způsobem introvert, ale sedět jen s dětmi doma na zadku by mě ubíjelo.
Ale nehrotím to v tom smyslu, že už od narození. Do MC jsem s oběma dětmi začala chodit asi ve 2 letech, v létě MC není, trávíme hodně času na dětských hřištích. Před tím druhým rokem si myslím, že MC dítěti ani moc nedá, protože se děti většinou přetahují o hračky a maminky to musí řešit. Do programu jako takového se v tomto věku zapojuje málokteré dítě.
Když se narodila malá ve 2,5 letech staršího, do MC jsme nechodili - miminko bych tam nevzala ani omylem - nemoci, ale v létě jsme trávili na hřištích dlouhou dobu s miminem v kočárku(8/9 měsíců)
Pro mou dcerku rozhodně MC smyslu má, do programu se zapojuje, zpívá písničky, pamatuje si básničky, doma to recituje a dokonce se zapojuje i do výtvarného programu - což je plus, protože nemám nervy na to, abych s ní doma malovala vodovkama a potom uklízela ten nepořádek. Tam, ve společnosti ostatních mamin, mi to ani tak nepřijde. Navíc, nemám k malování a tvoření vztah, doma bych toho děti moc nenaučila. Chodíme ale jednou týdně, ne několikrát do týdne, když je program pro stejnou věkovou skupinu A stačí to. Když je po nemoci, dopřejeme si dostatečně dlouhou rekonvalescenci, klidně i měsíc ji mezi děti netahám.
Do cvičení nechodíme, pro mě je to dost fyzicky náročné - zdravotní omezení, na samostatné cvičení je ještě malá. Fylozofii nějaké Yamaha školičky neuznávám, na hudební nástroje si hrajeme doma.
Co se týče staršího, ten chodí do školky, kromě toho cvičit do Sokola, do výtvarného kroužku v MC - sám si ho vybral, jsem ráda, protože jak už jsem psala, s dětmi doma moc netvořím a nechci jim to svým postojem znechutit. Ještě se chystáme na předplavecký výcvik - půlhodinka týdně. To jen na okraj, vím, že Ti jde o mladší dítě.
Jo a ještě, na kojenecké plavání jsem s dětmi nechodila. Když byl starší miminko, nebylo to pro nás místně dostupné, mladší to měla vysloveně zakázáno od dr. pro opakované bronchitidy, častou nemocnost. Rozhodně si myslím, že jsem staršího o nic neochudila, když půjde do kurzu plavání až teď, skoro v 5 letech. U mladší to taky plánuju nechat na pozdější dobu.
Záleží taky na povaze rodiče a dítěte. A na tom, jak žijeme, na možnostech, které v místě bydliště máme. Nikdy bych dítě nenutila nikam proti jeho vůli nebo jen z nějakého důvodu, který by ani dítěti neseděl. Nikdy bych pobytem na podobných akcích nerušila dítěti denní rytmus, spánek. Ale zase na druhou stranu si myslím, že podobné aktivity pro děti mohou být přínosem. Dítě se chová jinak v dětském kolektivu než mezi dospělými - i když dvouleté dítě bych rozhodně bez svého dozoru zatím nikam nedala, neuznávám jesle. Dítě, které vyrůstá jen mezi dospělými, kteří se mu sice v dobrém smyslu věnují, může později velmi narazit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 20:37
janac píše:
já jsem s klukem takřka denně 4 hodiny mezi +- stejně starými dětmi. Řekla bych, že je sociálně trochu napřed, chápe, že se starám i jiné děti, nevisí na mě. Mluví taky krapet líp než ostatní (věty, teď začal r+l)
Ale je to dost o povaze a nemyslím si, že je to až tak nutné ho někam tahat, pokud mu to není vyloženě doma malý.
Má osobní zkušenost s ostatníma dětma je, že pokud začnou chodit na pár hodin občas někam mezi děti v mladším věku(ideálně tedy bez rodičů), líp se adaptují - neřeší to tolik a pak, později, jim to přijde normální, zanjí prostředí, tety.
Děti které přijdou třeba ve 2,5 letech a nikdy moc nikde nebyly, snáší odloučení hůř.Ale neříkám to jako dogma..jen co jsem tak nějak vypozorovala.
J.
Já mám zase pozorování jiné. Přijde mi, že děti, které nebyly trápeny jeslemi a častým odkládáním k babičkám už v kojeneckém věku, byla respektována jejich i dlouhá separační úzkost, matka je v nejútlejším věku opouštěla jen vyjímečně, např. když musela k lékaři, jsou daleko nezávislejší a samostatnější než děti, se kterými bylo v dobré víře nakládáno, jak popisuješ.
Nehádám se, jen to vidím z jiné stránky.
My jsme opačný případ, syn spal poprvé mimo domov ve 2,5 letech, když jsem byla v porodnici, zvládl to na jedničku. Totéž nástup do školky, ve 3 letech a 3 měsících, bez pláče, mnoho starších dětí plakalo. Dnes jezdí k babičkám, chodí do školky, na kroužky, nechá se hlídat bez problémů i lidmi, kteří normálně nehlídají.
Všude je spokojený, většinou nic není problém.
Malá ještě nespala mimo domov a rozhodně to v nejbližších měsících nemám v plánu - pokud se nestane něco nepředvídatelného. Pokud musí s někým zůstat - musím k lékaři, teď už je to bez problémů. Zatím by se ale nenechala pohlídat kýmkoliv, ale širší rodinou ano. Nikam ji zatím nebudu dávat, ani na pár hodin, vše má čas. Věřím, že se jednoho dne odpoutá stejně dobře jako starší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 21:00
Jani, tohle mi přijde taky!!!Nemám pro malou hlídání v podstatě žádný, prodělala jsem si silnou separační úzkost - možná i dvě taková období - a teď je v pohodě! Společenská, jak vidí, že je máma v pohodě, je v pohodě taky. Nechá se pohlídat od babičky, když má čas…je si jistá, že se máma vrátí, protože se vždycky vrátí, ví, že jí mám pořád ráda atd! Fakt na týhle teorii něco bude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.11 21:12
Jana206 píše:děti, které nebyly trápeny jeslemi a častým odkládáním k babičkám už v kojeneckém věkuMyslím, že tohle je hodně důležité. Moje dcera do jeslí chodila, začala asi ve 2,5 letech,a to jen proto, že jsem viděla, jak miluje být mezi dětmi. Když jsme šly na procházku a potkaly děti, okamžitě k nim běžela, minimálně jedno dítě chytla za ruku a že půjde s nimi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
