Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Mě taky rozbrečí i škaredý pohled. Určitě je to něco z dětství, mám pocit, že by pomohla nějaká terapie, ale ještě jsem se nikde nedostala. S tím souvisí i můj strach z hledání práce, pracovala jsem v call centru, to mi samozřejmě na psychických potížích ještě přidalo.
Psychoterapie, kineziologie, odblokovat bloky z dětství a mít se ráda. Tvůj muž si vybral tebe a nikoho jiného. Jinak plačky jsou i v lepších rodinách, nic se neboj, my ženské můžeme být plačky.
Vstup do psychoterapie, pročisti rány z dětství a nauč se mít se ráda taková, jaká jsi.
Klasickou psychoterapii hledej, někoho kdo má dostatečně důkladný výcvik v tom, aby do témat s klienty necpal svoje věci a věděl jak neublížit a snažil se klienta vést k tomu, aby byl samostatný a šel svou rychlostí a tempem.
Šarlatání a a alternativci (jakékoliv odblokování, rušení, energie, kineziologie, detoxifikace, odčervení a cokoliv dalšího) si v lepším případě skrze cizí lidi snaží zahojit něco vlastního (nejde to), v horším případě jdou prostě po penězích a chtějí ideálně aby klient na nich byl závisly a víc a víc platil.
@Ou píše:
Vstup do psychoterapie, pročisti rány z dětství a nauč se mít se ráda taková, jaká jsi.Klasickou psychoterapii hledej, někoho kdo má dostatečně důkladný výcvik v tom, aby do témat s klienty necpal svoje věci a věděl jak neublížit a snažil se klienta vést k tomu, aby byl samostatný a šel svou rychlostí a tempem.
Šarlatání a a alternativci (jakékoliv odblokování, rušení, energie, kineziologie,detoxifikace, odčervení a cokoliv dalšího) si v lepším případě skrze cizí lidi snaží zahojit něco vlastního (nejde to), v horším případě jdou prostě po penězích a chtějí ideálně aby klient na nich byl závisly a víc a víc platil.
Kinezilogie nejsou šarlatáni
Kolik je ti let? Měla jsem to úplně stejné, i stejnou příčinu z dětství ![]()
Naštěstí mě to přešlo věkem a především každodenním kontaktem s lidmi v mé práci. Tam jsem se otrkala nejvíc. Chce to zapracovat na vlastním sebevědomí. Pokud budeš spokojená sama se sebou, nedotknou se tě ani hloupé řeči ostatních. Já si říkám, ať si o mně každý myslí, co chce, je mi to úplně jedno.
Máš nějakou kamarádku, které byses mohla s tímhle svěřit?
Ahoj, taky jsem pořád jak hromádka neštěstí…
kvuli všemu bulim. Nemám se ráda… Myslím že jsem dětství měla dobrý a nevim proc to ted tak je… Chtela bych mimčo, ale s přítelem se často hádáme a všechno je tak nějak na prd.. Když bys chtěla, klidně napiš byla bych ráda…
Ahoj všichni,
myslím, že mám problém. Jsem strašně přecitlivělá…Rozbrečí a rozhodí mě vše, když na mě někdo zařve, když mi někdo něco ostře vytkne, když vidím nemocné, nebo nešťastné lidi…
Nemám se ráda, vím o tolika nedostatcích na sobě. Někdy jsem měla myšlenky, že by si můj muž zasloužil lepší než jsem já, hezčí, bez psychických bloků z dětství (máma mě psychicky týrala a táta s nevlastní mámou si nešli daleko pro ránu). Na jednu stranu chci žít krásný život - mít domeček, děti, peníze na pohodlný život, na stranu druhou by mi možná bylo nejlépe někde úplně mimo od lidí, někde, kde by mi nikdo nemohl ublížit… na jednu stranu chci být obdivovaná, na stranu druhou někde úplně mimo, kde nikdo nebude…Nevím, co to je..