Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Upřímně vždyt ti nic není do toho že on se opije nestarej se o něj, ne nepůsobíš moc sympaticky možná lidi dráždíš ![]()
@ka2ka
Tak šlo o to, že ve 3 stává a jede jen kousek do práce, tam mi řekl, že do práce nepůjde a doma zase že jo.
Jinak bych to nehrotila. Mám pak strach když ráno řídí.
Nevím možná jo.. asi se naučím taky někdy mlčet a neříkat hned svůj názor.
@Anonymní píše: Více
Naopak! A myslím, že by Ti prospěla jiná sociální bublina.
@Anonymní píše: Více
Podívej chlap je svéprávnej nech ho dýchat kdyby se ožral jak dobytek tak ráno zavolá do práce že nepřijde to ty ale nemusíš hrotit..přijde mi že ho bereš jak další děcko … neboj mela jsem to podobně chce opravdu jen hodně mlčet..ale to ze by dítě nemohlo usnou to by me naštvalo taky..
@Anonymní píše: Více
no říkat mu to před partou tak to fakt vyzní jako když je ušlápnutý
No, nemám úplně pocit, že zapadáš a na základě toho to dopadá takto.
Asi bych potřebovala víc informací, jak to máš třeba v práci nebo svými jinými přáteli, tvou rodinou.
Takto jsi to popisuješ působíš v teto bublině děsně nesympaticky, na druhou stranu já taky nepiju a s takovými bych se nepotkávala, přijdou mi jak vypitci a tvůj přítel má víc než kladný vztah k alkoholu a geny se opravdu nezapřou.
Takový ti kvartální alkoholici umí být hodně nepříjemní, když je poučuješ, což ty děláš.
Pro mě by byl velký problém se s takovou skupinou lidi potkávat.
Máme přátele, dají si víno, tod vše, nechlastá se. Každý má čistou hlavu.
A byť nepiju, nechutná mi to, tak úplně pozitivní energii z tebe necítím, takovou věcně ve střehu a vyčítavou. Což já třeba nemusím…
@Trojlístek
V práci mám s holkama i brigadnikama výborný vztah hodně se tam nasmejeme. Doma taky s mamkou segrou nemám problém ba naopak s mamkou mám bych řekla hodně kamarádský vztah.
To ne jako partner doma nepije vubec, máme toho hodně v práci a když už máme volno řešíme to výletem, nebo někam jdeme. Tyhle akce jsou výjimečne jako nejde mě tak ani o ten dnešní alkohol, jako spíše o to že se někdy musím přihlásit o trošku zastání u partnera. Pak když k tomu dojde se mi omlouvá, že to hned neviděl a měl zakročit.. On to prostě vnima jinak jelikož v něčem vyrůstal, to ja zase taky. Prostě mám ráda své soukromí, v jeho rodině to mají jinak. Ale už sám pochopil, že určité věci mu taky vadí. Ale prostě to trvalo delej.
Já miluju srandu, mám ráda pratele neříkám, že všichni naši kamarádi jsou takový to ne. Měli sme úžasné vánoce, kdy jsme jezdily po návštěvách.
Spíš mě jde o to, že když už se něco musí,, řešit,, musím být já co se ozve ikdyz ho to taky štve, jen to prostě neřeší.
@Anonymní píše: Více
ale ty to být nemusíš jen se shazuješ a děláš ze sebe saň, nic mu neříkej tak se opije a do práce at si jde jak chce jeho problém akorát se ztrapnuješ před kamarády
@Anonymní píše: Více
No, každý pocházíte z jiného prostředí.
Nicméně nedělej to, nepřijde ti hloupé dožadovat se o zastání?
Pokud to tak necítí, tak bude pořád takové.
On neví, kdy je ten vhodný čas, prostě to nepozná.
Děláš z něj tímto podpantoflaka, naprosto ukázkového.
No a sama vidíš byl takový, je takový, bude takový.
Lidi se nemění, to je holý fakt. A takového sis ho vybrala a mate spolu dítě.
Nestýkala bych se s takovou partou nebo aspoň ne při příležitostech, kdy všichni budou pít, ty ne a ještě tam budeš mít malé dítě. Případně bych se včas sebrala a jela domů. Partnera bych nechala na pokoji, je dospělý, určitě se o sebe postará.
Sice to myslíš dobře a máš i pravdu, jakmile se ale pije, tak většinou jde rozum stranou. Ale jsou to dospělí lidé, určitě si nějak poradí i tak. Opilému nemá smysl říkat, ať přestane pít a jede už domů.
Můj ex je dement. Jeho rodina to samé, odtud vzešel. Logicky se obklopoval dalšími dementy. Takže když jsem zjistila, s kým mám tu čest, prostě jsem se s nimi nestýkala. Já si to fakt můžu dovolit napsat. Kdyby byla „dement“ diagnóza, on ji má.
Nikdo u toho nebyl, jakým stylem jsi podala svá upozornění, prosby, názory. Ale v mojí sociální bublině, zejména v prostředí, ve kterém jsem vyrostla, naprosto neexistuje, aby si dovolil kamarád nahlas peskovat partnerku kamaráda, že je ve zkratce „stíhačka“. I kdybys byla a udělala scénu, dobře, mínus pro tebe, ale aby tě někdo jiný umravňoval, když to není jeho věc, tak to je přes čáru. Normální slušný člověk si pomyslí „aha, ten Tonda si moc dobře podle mě nevybral“, možná to Tondovi někdy, když se bude Tonda ptát, naznačí, ale rozhodně si tam nebude hrát na kápa, aby tě vychovával. To dělá jen nějaký buran.
Myslím si, že ti pozice ženy, co musí toho svého hlídat, protože je možná nedospělý ňouma, taky není příjemná. Vždycky, když jsem v rámci dobrých vztahů na pracovišti poznala na večírku partnerky našich největších troubů, tak na nich bylo vidět, jak moc je to s.ere, že sice mají hodného chlapa, ale že až pozdě zjistily, že není hodný z přesvědčení, ale protože se na vlastní názor nezmůže a nechá se vláčet druhými lidmi a okolnostmi. Není to med. Na něčem se domluvíte a on najednou dělá před lidma mrtvého brouka a ty seš potom za semetriku. Já tě chápu. Měla jsem to opačně. Na mě hrál hodného, s nikým ze svého okolí mě neseznamoval, to až po svatbě. A pochopila jsem proč. Kam patří. Respektive on tam mezi ně ani nepatřil pořádně, spíš ho jen trpěli a možná bych zmírnila to hodnocení „dementi“ v jejich případě, i když to společnost, jakou bych si vybrala, taky nebyla. Nezapomenu na situaci, kdy jsme byli na návštěvě u jeho kamaráda, který měl rodinu a kamarád se chtěl předvést s tím, že nám všem udělá rizoto podle rodinného receptu (pocházel z balkánu). Mě to zajímalo, takže jsem ho sledovala a on mi ukazoval postup. Ex v obýváku chlastal a dorazil zrovna v momentě, kdy jsem říkala nahlas tomu jeho kamarádovi „dobře, takže teď tam dáš cibuli, krátce orestuješ a trochu zasypeš kari“ (popisovala jsem, co právě dělá, abych si to lépe zapamatovala) a ten ex dement tam na mě vystartoval a začal na mě na co si to jako hraju, co si o sobě myslím, že jeho kamarádovi, kterého vidím poprvé v životě, budu diktovat, co má dělat.
Moje rada: když ti někdo nevyhovuje, ignoruj ho. Pokud jsou ostatní ok, byla by škoda se s nimi přestat stýkat. Tvého chlapa v tom budeš muset nechat vymáchat a nečekat od něj oporu. Otázka je, jestli si ho budeš časem moct ještě vážit. Možná bych ho v tu chvíli ignorovala, respektive se k němu chovala jako k ostatním a dala si tichý odstup (neznamená urazit se), aby třeba sám přemýšlel.
@ka2ka píše: Více
Jakto, ze ji do toho nic neni, je to jeji partner, tata jejich ditete, takze proc by mela byt v klidu, ze se opiji, jeste kdyz druhy den ma jit do prace? Ale ma mu to rict v soukromi, ne prede vsema.
Ale tak ja bych na ty akce ani nechodila, kdyz tam jedina nepije, tak je jasne, ze ona nechape je, a oni nechapou ji. Proc chodit na akce spolecne ve trech parech, kdyz tech ostatnich 5 lidi se vylozene chce ozirat, to bych radsi zustala s ditetem doma, mit takoveho partnera (nastesti nemam, taky nepiju).
Zakladatelko, mezi chlastajícimi budeš vždycky za tu nepříjemnou ty. S tím nic nenaděláš. Pokud táhneš dítě na takový tah, pak na tvém místě, nemusíš se mnou vůbec souhlasit, bych mu popřála hezkou zábavu a měla s dítětem nějakou fajn odpolední akci, třeba novou hernu, a klidný večer v pohodlí domova. Tvůj partner je dospělý, už na něm není co vychovávat, jestli se namaže, jeho problém. Jestli se někde vyseká, zrovna tak. To neuhlídáš. Já bych akci, odkud se nemám jak bezpečně a spolehlivě dostat, v úplném klidu vypustila. O nic nepřijdeš. Děláš jim tam dozor, aby se nic nestalo, a ještě jsi za prudičku. A se zbytkovým alkoholem vás řidič může zmrzačit všechny tři. Nemusíš být všude. Něco jiného by bylo třeba opékání na zahradě, posezení na konečné MHD, kde by si děti pohrály a odkud večer v pohodě dojedeš s dítětem domů. On ať si pije, když chce, celou noc. Nestála bych o to, usměrňovat chlastající, že uspávám dítě. Radši bych večer strávila sama v pohodlí a bezpečí domova.
Hele já bych řekla, že jako ženské mezi sebou drbou, jestli chlap doma pomáhá doma apod., tak pro chlapy je zas téma, jestli z nich ženská nedělá podpantofláka ![]()
My teda s mužem máme vztah, kdy nemáme problém si říct, co nás štve a tak. Já jsem i celkem hubatá. Ale před kamarády se teda držím a nedržkuju, přijde mi to jako shazování partnera. Jednou jsme byli posedět s manželovými kámoši a právě jedna z partnerek byla taková drsná na kamaráda, že mu říkala, co nemá dělat, sprdla ho před všema, že jí nemá ochutnávat jídlo a tak. Nikdo teda nic neřekl, ale doma mi manžel říkal, že nestačil koukat a že je rád, že já taková nejsem. Byla jsem celkem překvapená, protože se fakt nevidím jako světice, tak že mu to tak bilo do očí. Většinu takových věcí ani nepostřehne, ale tohle asi brnkalo na jeho chlapskou strunu.
Na druhou stranu ale taky vím, že chlapi jsou v tomhle celkem splachovací. Samozřejmě nevím, jaký je váš kamarád, ale docela bych tipovala, že ty nad tím přemýšlíš a jemu to bylo za chvilku fuk… plus jestli taky pil, tak ti lidi kolikrát vypustí cokoli bez zábran z pusy…
Jinak jo, myslím, že máš pravdu v tom, že by muž měl pít zodpovědně, ale na druhou stranu je dospělý a odpovědnost za své činy nese on. A fakt prudění před kámoši se nedělá.
Hezký večer všem, asi se potřebuju někam vypovídat.
Dnes jsme byli u přátel na návštěvě, ale jsem z toho taková smutná. Jde o to, že sme parta tři páru, z toho mám syna já 5 let kamarádka mají teď 2 letou a třetí pár je bezdětný. S partnerem máme pár přátel, které se snažíme párkrát do roka aspoň vidět, jelikož každý máme své ať už děti nebo práci nejde tak často jako dřív.
Ale, pokaždé mě přijde, že jsem terčem takových blbych narážel od kamarádcina partnera oni mají vztah nastavený jinak, jde o to že on je ten,,kapo,, on ve všem rozhoduje ona velice do ničeho nemluví.
A pokaždé když někde sme jako dnes partner si dal pár piv a panáků, pak k večeru říkám nechceš už trošku brzdit? Ráno řídíš jedeš do práce, a on hned prosim tě nech ho napokoji furt ho budeš řídit co má dělat, říkám prosím víš má nějakou zodpovědnost.
Tohle se mi stalo asi před 3 lety byli jsme na chatě s tou samou partou, tenkrát jsem měla syna jen já.. Samozřejmě zase chlapci popíjeli, ja teda nepiju nikdy maximálně třeba sklenku vína ale to je můj strop. Prostě mi to nechutná, nemám k tomu kladny vzah matky přítel je alkoholik… Prostě to nemám ráda.
No a byla opět situace kdy jsem šla uspávat syna. A oni pořád juchalo se několikrát se za nima byla jestli by to nešlo trošku ztišit. Takže mě zase uzemnil, že jsem stíhačka a já nevim co můj na to nic to si pamatuju jak sme se pohadali.
Když se potkáme jako sme v pohodě ale jakmile se pije, jsou někdy takové narážky nevím…
V okolí jsem prostě já ta špatná a můj je anděl.
Protože on nikdy nic neřekne, všude musím být ta důsledná já.
Tak to bylo i u něj v rodině, co mě pořád chtel někdo ridit. Tak jsem dala jasnou stopku že takhle teda ne. Já mám svoji hlavu a zakazovat mi někdo kde mám chodit něbo co mám dělat se svým synem… Ale to uz je zase jiný příběh.
Jen mě prostě mrzi, že cokoliv špatného nebo ať už kolem syna řeším pořád jenom já.
Partner byl odjakživa bez konfliktu, jenže prostě neuměl říct Ne. Až když začal být semnou, natož to okolí bere tak, že když už se ozval je to skrze mě.
A mě to hrozně někdy mrzi, že jsem pořád za tu furiu, ikdyz to prostě člověk myslí dobře.
Máte to taky některá?… Jen mě to prostě mrzi,4 roky trvalo než se mě zastal před svou sestrou, která k nám nakráčela a řekla, prostě ty budeš tady a to budeš dělat tak… Říkám prosím? To určitě ne… Ale než mu člověk otevre oči aby se taky mě jako partnerky trošku zastal je to proste doba..