Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Výčitky z nevěry
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
2.10.26 12:00
Výčitky z nevěry
Ahojky,
potřebovala bych se vypsat a možná slyšet názor někoho, kdo má odstup, nebo si prošel nečím podobným.
Jsem už celkem dlouho na rodičovské s malými dětmi. Dlouhodobě melu z posledního, jsem extrémně vyčerpaná a v stereotypu. Co je ale nejhorší, ve vztahu mi už delší dobu chyběl jakýkoliv zájem o mě jako o ženu, intimita a vřelost. Manžel bývá dost často že všeho nervózní, má tendenci často poukazovat na chyby a já se vedle něj cítila hrozně osamělá, nepřijatá. Ale celkově o rodinu a děti se stará a jako táta funguje na 100% za to si ho vážím.
No a v tomhle rozpoložení jsem podlehla iluzi a přitažlivosti k jinému muži. Znali jsme se z dávné minulosti. Zpočátku to byl jen chat a psaní, ale hrozně mi to stouplo do hlavy, taky mě fascinovalo jeho nynější povolání, tak jsem se cítila výjimečná, že zrovna on má o mě zájem, i po těch x letech na mě údajně často vzpomínal.– byl to pro mě únik z reality a pocit jiskry i pozornosti, po které jsem zoufale prahla. Dospělo to až k osobnímu setkání a líbání. Chtěl zajít dál ale já odmítla. No vlastně to setkání nebylo nic příjemného, čekala jsem spíš nějaké emoční propojení ale k tomu, asi i díky Bohu nakonec nedošlo a já si uvědomila že dál a ním kontakt nechci.
Teď mám ale neskutečnou psychickou kocovinu. Vystřízlivěla jsem, toho chlapa jsem odřízla a vím, že moje priorita je rodina a domov. Jenže mě teď svírá strašná úzkost a obrovské výčitky svědomí vůči manželovi (který se zrovna v posledních pár týdnech začal o něco více snažit, což můj pocit viny ještě násobí). Mám sto chutí mu to v panice všechno říct, jen abych ze sebe shodila ten balvan, ale zároveň vím, že bych zničila cokoliv zbývá a ublížila všem kolem.
Měly jste to někdy podobně? Jak jste zpracovaly tu vinu a úzkost, aniž byste udělaly blbost pod vlivem emocí? Přešlo to časem?
Děkuju za přečtení a prosím bez silných odsudků, sama si nadávám dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.10.26 12:15
Sla bych to probrat na terapii. Manzelovi bych rekla, ze se cítím na pokraji sil a terapii potrebuji. Az bych si to sama srovnala v hlave, rozhodla bych se co dal. Nemyslim si, ze je nutne rikat, jak ses s někým muchlovala… Urcite ale by byla vhodna nejaka komunikace, aby se situace (tvůj pocit odcizení a osamoceni) znovu nevyskytl. Nebo abyste věděli, co s tim.
Jsem s mužem 30 let, nevěrná jsem byla dvakrát (krátkodobě). Dnes už jsme se naučili bavit o věcech lépe a jsme více tolerantní. Ale proste to je dynamika vztahu… nekdy skvele porozumění a nekdy zas dost odcizení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 12:19
@TaLucie děkuji za příspěvek, vážím si toho. My jsme spolu 18 let a do teď se nikdy nic nestalo. Teď když je mi 41 let, mám jakoby pocit že mě čas utíká a že už nikdy nic pěkného, vzrušujícího nezaziju 
vím, že to musím řešit s manželem především. Jinak myšlenka a rozvod mě chodí v takových vlnách x let ale tím, že se nám podařilo zázrakem druhé dítě, mě to k němu zase upoutalo a tohle je takové vyústění, nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 12:28
@ArcanaLuna píše: VíceČtyřicítka je fakt taková sila - ženská chce žít. Na mě vlastně těsně před 40 praskly ty nevěry (jedna v té době a jedna asi v 28). Bylo to náročné. Kdyz jsme to slepili dohromady (manzel byl velkorysý a sam ae dokázal hodně zmenit a myslim ze ja taky). A v tu chvíli nám začal úplně jiný život - snažíme se jeden druhému pomáhat, mít spoustu společných zážitků, sdílet pocity… zavali jsme byt naprosto upřímní v sexuálních věcech - výsledkem je otevrenejsi vztah. Sem tam zajdeme na swingers, plníme si sexuální sny navzájem. A upekli jsme si ještě třetí dítko. Takze partnersky se máme uzasne. Dokážeme i vykomunikovat moje návaly depresivní nálady (mela jsem ted hodne náročné roky).
Proste přijmi to, ze takovéhle výpadky ve vztahu jsou. Tys to ustála skvěle. Mozna je to znamení, ze mate s manželem posilovat to, co mate. Zkus tu terapii. Me to vždycky hrozne nabije.
Příspěvek upraven 02.10.26 v 12:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.26 12:32
Já nevěrná jsem, i když se kvůli vzdálenosti vídáme hodně málo. Je to člověk, se kterým bych moc chtěla žít, ale už nám dávno není 20 ani 40. Výčitky nemám a to mám také pěkné manželství. Myslím, že u tebe ty výčitky pramení hlavně z toho, že celá ta tvá „nevěra“ nestála za nic a vůbec nic pozitivního ti do života nepřinesla. Vlastně to bylo úplně zbytečné a teď tě to mrzí o to víc. Musíš si to ale nechat pro sebe. Vnitřně ti pomůže se s tím srovnat, když se budeš snažit to manželovi vynahradit jiným způsobem. Ty sama víš, co má rád, jak mu udělat radost, čím ho potěšit. Časem to bude pro tebe lepší. Vždyť se nakonec nic moc nestalo - nějaká pusa, objetí..netrap se tím tolik 
- Citovat
- Upravit
2.10.26 12:38
Hlavně mu nic neříkej, ani žádné kamarádce. Ber to jako znamení osudu, že nevěra ti neprospěje a teď máte šanci zlepšit vaše manželství. Naučte se spolu komunikovat, jestli muž hledá pořád chyby u tebe, tak ho hned zaraž. Najdi si terapii a tam se z toho vypovídej, dá se i online. Jak dlouho budeš ještě doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 12:51
Já jsem byla nevěrná jednomu nebo dvěma dřívějším partnerům v začátcích těch vztahů. Vybavím si teď jeden případ ale fakt mám pocit, že ještě předím se mi to taky stalo, ale asi to bylo když jsem byla hodně mladá, protože se mi to nedaří vybavit.
Srovnala jsem se s tím vnitřně tak, že jsem si řekla, že jsem se alespoň přesvědčila, že chci být s tím dotyčným (protože mi to bylo líto). Neřekla jsem to a bylo to v pohodě.
Je to asi hodně jiná situace, protože ty začátky jsou prostě takové neustálené, člověk si to snáze odpustí. Ale v zásadě bych ti asi poradila stejný přístup. Stalo se, přesvědčila ses co vlastně chceš, takže ti to pomohlo. Odpusť si to jdi dál a taky se manželovi věnuj, když se snaží. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 12:58
Nic mu neříkej. To ničemu nepomůžeš. Stalo se. Srovnej si to v sobě. Nepřehazuj svoje výčitky na něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 13:20
@TaLucie Tak to je skvělé že jste to tak ustáli a našli si to pěkné. Děkuji moc za příspěvek!:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 13:22
@Alušáček píše: Více
Nechci, snad se ta úzkost časem zmírní. Ale na druhou stranu, něco spolu vykomunikovat budeme muset…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 13:24
@Anonymní píše: Více
Děkuji za příspěvek:)
No s tím že to nestalo za nic, máš naprostou pravdu. Investovala jsem do iluze něčeho a stoji mě to jen spoustu nervů. Ale asi dobře že se to s ním utne hned v počátku. Snad to k něčemu bylo a já se vrátím nohama na zem:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 13:28
@Pučálkovic. No od ledna by mě vzaly dítě do školky, tak snad to bude lepší, jak se vrátím do práce, věřím že budou zase jiný starosti 
jinak děkuji za příspěvek:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.10.26 13:29
@JancaS84 já vím, říkám si to taky! Pak ale přijde nával úzkosti a mám pocit že mě uleví jenom to, že to řeknu. Ale je mi jasný že by to ničemu nepomohlo a bylo by to ve finále ještě horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
