Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak tohle platilo na staršího, řekla jsem pa pa já jdu sama, a jak panečku šupajdil, mladší, řeknu to a on je pa pa a nezájem ![]()
Ahojky
Tak jsem ráda že to neprožívám sama tohle období. U nás je to už měsíc co se vzteká vjednom kuse. A to fakt při všem. Už mě dokonce i mlátí rukou přes obličej a kope mě nohama.Když jí jdu dát pyžamo nebo plínu.
Ze začátku mě to dost nervovalo a taky jsem na ní zvýšila hlas a nebo plácla po prdelce ale to prostě nepomáhá a už nemám sílu jí nějak krotit. Jednou se tak začala vztekat až z toho nemohla dýchat. To jsem se fakt začala bát.
Jinak si lehne na zem a kope a mlátí rukama kolem sebe a hrozně hystericky se vzteká. Naštěstí jen doma.
Už jí nechávám být a jdu pryč aby neviděla že na ní koukám a ona za chvilku příjde a obejme mě a vzliká. Pak se uklidní ale po chvilce jak jí něco nedám nebo nedovolí tak je to nanovo.
Tak už jen čekám jestli tohle někdy zkončí. ![]()
No tak jste mě holky pobavili a jsem ráda že v tom nejsem sama. ![]()
U nás je vztekání na denním pořádku a hlavně je teď nemocnej takže ven nechodíme a o to víc mi to dává sežrat
Vzteká se pořád u každý blbosti,jíst nechce kroutí hlavou div si jí nevykroutí,co mu zakážu řev.Neustále mi skáče po gaučích a už kolikrát málem spadnul kdybych tam nebyla.Já ho kolikrát zavřu do koupelny a on ječí a ječí a asi po 5 minutách se sklidní.Ale taky jsem zjistila když je teda echt protivnej,že je málo vyspanej.
Před návštěvama se chová jako milius a předvádí se hééérečka jedna ![]()
Vůbec si nedokážu představit co mě ještě čeká,když te ve svých 20 měsících dělá tohle.A to je jen zlomek. ![]()
My mame holcicku 15 mesicu a zacina se taky pekne projevovat, rozhodne nema problem me plesknout po pusine. Placam ji za to ci jine veci po rukach, ale rekla bych, ze je to jeste horsi. Zacala takhle bit uz i souseda, takze se obavam, ze s tim placanim budu muset prestat i ja. Videla jsem parkrat porad, ze kdyz deti zlobi, ma se dat jakoby na „hanbu“ na par minut. Treba posadit na nejaky koberecek a rict mu, ze tam bude 2 minuty, dokud ho/jito neprejde. Vetsinou decka z tama hned utikaly pryc, ale rodice je tam proste tak dlouho davaji, dokud si ty 2 min neodsedi. Dulezita byla duslednost a neporusovani dohod z obou stran, proste kdyz rekne rodic 2 min, nesmi tam dite nechat dele jakoze si to rozmyslel a tak podobne. Ale jinak zkusenosti osobne zatim zadne nemam. Pevne nervy ![]()
Jura007 píše:
A nemá ona třeba pocit, že doma je to všechno stejné, stejně nudné a že to chce změnu? Takové nějaké nutkání? Teď to bude asi blbé přirovnání, ale vzpomněl jsem si na horror „Dětská hra“ (panenka Chucky), no a jako bych slyšel tu větu „Bude legrace…“ Je to přitažené za vlasy, ale já jsem prý byl okolo dvou a půl let taky nesnesitelné dítě. Naštěstí babičky měly svatou trpělivost… No a děcka z našeho příbuzenstva na tom nebyly jinak.Zkusil bych denně tak čtvrt hodinky něco, co jsem viděl na vlastní oči že zabírá. Stačí dítko vzít do náruče, otočit tváří od sebe, chodit s ním po bytě, aby mělo oči ve výšce tvých očí a nechat ho prohlížet všechno možné. V kuchyni, v obýváku, na chodbě… Dítko si tak rozšiřuje obzor a oproti běžnému stavu se dívá na svět „z ptačí perspektivy“. U některých pomáhá k uklidnění už jenom to, že se jeho mozeček začne plnit nepoznanými zážitky…
jo to zabira presne tu dobu, co dite nosis
a pak ma dalsi vec, kterou muze revem vyzadovat
Devcata, mely jste moznost slyset nebo videt divadelni predstaveni Jaroslava Duska Ctyri dohody? Krom toho, ze je to naprosto dokonale a clovek se u toho vali smichy, je v tom hooodne pravdy. V prvni dohode Neklamte slovem, uvadi jako priklady vety, ktere pouzivali nase rodice, ktere pouzivame my na sve deti.
Jak se asi musi citit dite, ktere posleme do pokoje, aby se uklidnilo, a pak se vratilo. Podle ceho to dite ma poznat, ze se uz muze vratit? Nebo Okamzite se uklidni, pry slozity pokyn i pro zkuseneho jogina.
Kdyz jsem to vyslechla, tak i presto, ze celou dobu jsem byla mrtva smichy, jsem se citila docela jako hlupak. Jak nesmyslne jsou ty prikazy a slova, co detem rikame.
alenagernatova; píše:
Mám ji ignorovat a nechat vyvztakávat nebo jak tuto situaci řešíte?
Nechce už ani sedět v jídlení židličce, jí jako když nejí, čím víc se starám tím víc zlobí… mám dojem, že semnou vyloženě zamtetá
Odpověděla sis sama. Podle mě zkouší, co projde! Je na tobě, kdo tenhle boj vyhraje!
Jinak maximálně souhlasím s Pipet. Chceš jíst, jez, nechceš, tvůj problém. U plnýho talíře ještě nikdo hlady neumřel. Vztekáš se kvůli ničemu, tak se vztekej. Ony děti taky potřebují vypustit páru. Po záchvatu se ale snažím dítěti vysvětlit, že ničeho nedosáhlo, že je lepší komunikovat v klidu a slušně. A ze všeho nejdůležitější je sama zůstat v klidu. To snižuje počet hysteráků i zkracuje délku jejich trvání.
ČTU TADY PÁR PŘÍSPĚVKU A CELKEM MNĚ TO ZAUJMULO,PROTOŽE TO MÁM DOMA,MÁM 15 MĚSÍČNÍ DCERU,JE SAMOSTATNÍ HRAJE SI ZE VŠÍM CHVÍLI,ALE KDYŽ CHYTNE AMOK TAK SE VZTEKÁ,ŘVE,VYNUCUJE,DOKONCE MNĚ I RUČIČKOU PLACNE,DOVOLI SI TO I NA CHLAPA,PROSTE SE OHÁNÍ.pRED VAŘEŠKOU MA REPEKT,ALE JEN CO JÍ SCHOVÁM,ZAČNE TO ZNOVA,VYDÁVÁ U TOHO VZTEKLÉ HLASY A UKAZUJE,ŽE NÁS PLÁCNE,KDYŽ NEBUDE PO JEJÍMU,POSTÝLKA NEZABÍRÁ,PLÁČ JE TAK OSTRÝ A TRVÁ NEKONEČNĚ…MŮŽU ŘÍCT,ŽE JSEM SNÍ UŽ OBČAS NA NERVIČKY,ZATÍNA PĚSTI A PŘITOM UŽ PÁRKRAT DOSTALA JAKOBY ZE VZTEKU TIK,KDYŽ JSEM TO ŘEKLA DOKTORCE TAK MI ŘEKLA,ŽE NĚKTERÉ DĚTI JSOU TAKOVÉ A TRPÍ I TIKY ZE VZTEKU A NASADILA MI NĚJAKÉ TABLETY,JAK JSEM ČETLA PŘÍBALOVÝ LETÁK ZAMÍTLAJSEM PODÁVÁNÍ TĚCHTO LÉKŮ,NEBUDU DO NÍ CPÁT UKLIDNOVACÍ TABLETY.jE NORMÁLNÍ JAKO KAŽDÉ JINÉ DÍTĚ JEN ŽIVĚJŠÍ,ALE OBČAS TO SNÍ NEMŮŽU VYDRŽET.mÁME TET OBDOBÍ,ŽE NÁM ROSTOU ZOBKY PRVNÍ…ZAČNE SPÁT VE 20HOD.ZA HODINU SE PROBUDÍ A PAK JÍ NEMOHU PŘINUTIT SPÁT NEPOMÁHÁ ANI USPÁNÍ,HNED CÍTÍ,ŽE JSEM PRYČ NEBO JÍ PŘENÁŠÍM,TAKŽE NÁŠ RITUÁL JE TAKOVÝ,ŽE NAKONEC SE PODAŘÍ USPAT V 11HOD.A DNES CO HODINU V NOCI JEŠTĚ K TOMU HUČKOVALA,TAKŽE JSEM JÍ PŘENÁŠELA K SOBĚ PÚAK DO POSTÝLKY…cO VY NA TO?PATŘÍM K MAMINKÁM,KTERÉ JSOU PŘECITLIVĚJŠÍ A KOUPILA BYCH JÍ VŠE DALA VŠE,ALE JSEM DOST PŘÍSNÁ ZÁROVEŇ.TAK NEVÍM SNAD TO OBDOBÍ ODEZNÍ..
Zatím tedy toto neznám ze své vlastní zkušenosti, ale byla jsem na přednášce p. Prekopové. Její teorie je velmi zajimavá - jedná se o pevné objetí. Vysvětlování by bylo na dlouho, ale rozhodně doporučuji přečíst si zde
http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/Pevnéobjetí/POnbspjakonbspživotnínbspforma/tabid/55/Default.aspx
Unás je to samé tak jí dám do postýkly a něco jdu dělat vyřádí se a pak volá VERUNKA PLÁČE SLYŠÍŠ tak jdu teprv k ní a říkám proč pláčeš atd...... A když je to venku to se mi stalo 2× tak jí dám do kočáru a hurá domů nechám jí vřískat a nemluvím na ní než dojedem domů tak je klid. Tohle se mi osvědčilo strašně mně to vytáčí když se vzteká ( a že to umí) mám prudkou povahu a bojím se že bych jí dala na zadek víc než bych chtěla. Někdy teky musím jít do druhého pokoje se jak se říká vydýchat vytáčí mně to strašně,ale myslím že určitě nebudu sama
Anonymní píše:to unás nefunguje
Zatím tedy toto neznám ze své vlastní zkušenosti, ale byla jsem na přednášce p. Prekopové. Její teorie je velmi zajimavá - jedná se o pevné objetí. Vysvětlování by bylo na dlouho, ale rozhodně doporučuji přečíst si zdehttp://www.prekopova-pevneobjeti.cz/Pevnéobjetí/POnbspjakonbspživotnínbspforma/tabid/55/Default.aspx
delice píše:
Tak tohle platilo na staršího, řekla jsem pa pa já jdu sama, a jak panečku šupajdil, mladší, řeknu to a on je pa pa a nezájem
přesně a nedo dodá tak ahoj
Já už jsem zoufalá.Co ten náš satánek předvedl dnes už je moc!!!Nejel nám výtah byla jsem nucená poprvé nechat kočár doma.Je mu 2,5roku už by měl chodit pěkně za ruku!!!Hned u domu mě táhl na druhou stranu,než jsme došli do obchodu trvalo nám to hodinu(Normál 5minut).Potom se rozhodl,že jde na druhý konec sídliště a u toho se tak vztekal,že se lidi koukali z oken co se děje.Cesta nám trvala 2,5 hodiny.Slzy mě tekly,nervy taky!!!
Poradíte někdo prosím co s ním mám dělat?On to totiž dělá i v tom kočáru,jen o něco míň!!! ![]()
Andrea B píše:
Já už jsem zoufalá.Co ten náš satánek předvedl dnes už je moc!!!Nejel nám výtah byla jsem nucená poprvé nechat kočár doma.Je mu 2,5roku už by měl chodit pěkně za ruku!!!Hned u domu mě táhl na druhou stranu,než jsme došli do obchodu trvalo nám to hodinu(Normál 5minut).Potom se rozhodl,že jde na druhý konec sídliště a u toho se tak vztekal,že se lidi koukali z oken co se děje.Cesta nám trvala 2,5 hodiny.Slzy mě tekly,nervy taky!!!Poradíte někdo prosím co s ním mám dělat?On to totiž dělá i v tom kočáru,jen o něco míň!!!
Pro Matyho je největší trest - jít za ruku! Dělá hardového panáka, řve … Když byl menší, stačilo položit na záda na zem a začal plus mínus spolupracovat. Pokud ne, čapla jsem ho pod paží a to dělám dodnes, to je totiž ta největší potupa, to i za ruku jde. Budeš si muset najít něco, co tomu tvýmu drobkovi vadí. A hlavně - při řevu zachovej chladnou hlavu. Co je ti do ostatních lidí, a dítě tě přece nerozhodí, ty víš, že netrpí, jen si něco vyřvává, přece ho nenecháš vyhrát! ![]()
No také nám to začíná,koukám že se mám na co těšit
.Nic nejde v klidu a normálně.Ohřívám mu oběd stojí u mikrovlnky a řve a řve,že už ho chce,pak ho posadím do židličky a že bude jíst a nechce a nechce a řve a řve,musím vymýšlet různé opičky a vše možné aby jedl(dnes pomohla kalkulačka se kterou si hrál),někdy nepomůže nic.On třeba neřve,ale je to taková umíněnost ne a ne,když hodně naléhám následuje pak ten řev.Pít také nechce jedině jak se napije je kelímek a brčko-koupila jsem mu takovou tu dětskou lahvičku s brčkem-ale tu nechce prostě jen ten kelímek a brčko-to seještě snaží vylít když pije sám,když mu to držím já pít nechce.
Nebo chce na houpačku okamžitě hned teď,jak to není řev. A tak to jde celý den,někdy to ignoruju,někdy se neudržím a plácnu ho-to hlavně když mě třeba kopne u již zmíněného přebalování.Někdy ho dávám do pokoje vyvztekat má teda výdž,no ale za chvíli je tu další problém a tak to jde stále dokola.
Nikdo mi také nevěří že zlobí před rodinou a známými je to malý hodný a roztomilý chlapeček.
U nás plácání na zadek nezabírá. Zato zabírá plácání na nožičku, když kopne nebo na ručičku, když něco zhodí. To se pak malej začne řehtat a na vztek zapomene. Když se hodně vzteká a nebolí ho zoubky, začnu se jako že oblíkat a že jdu ven a řeknu mu důrazně, že zůstane doma sám, jestli ještě jednou zařve. Že zlobivýho chlapečka nechci a tohle si dovolovat nebude. Hned se zarazí a je klid. Když se vzteká venku, klidně ho nechám stát na chodníku a jdu jako pryč rychlým krokem, že jdu domů sama a něco mu důrazně řeknu. Hned přestane a poslušně jde se mnou.