Vztah a závislost

5
11.5.25 14:53

Vztah a závislost

Ahoj,

potřebuji se spíš vypovídat… jsou to dva roky, kdy jsem se dala dohromady s mým blízkým kamarádem, se kterým se dohromady znám téměř 18 let.

Byl to krásný vztah (hah) a já jsem myslela, že jsem vyhrála jackppot… no po roce a půl jsme se sestěhovali a začali rekontruovat jeho byt po rodičích. Bylo to náročné a hned první týden jsme se pohádali tak, že mě vyhodil na ulici. Tyto sceny se opakovaly a já po měsíci zjistila, že má problém s drogami (kokain). Domluvili jsme se, že to začne řešit, pomohla jsem mu sehnat různá centra, kontakty na adiktologii apod. No a domluvili jsme se, že zajdeme na partnerskou terapii. Jeho výpady ale pokračovali a došlo to až do bodu, kdy jsem terapii vyhledala sama a tu partnerskou jsem zrušila, neměla jsem vubec kapacitu tu řešit. On na sezení nechodil, jak jsem zjistila později.

Dva dny před plánovanou operací, která mi měla pomoci k otěhotnění (plánoovali jsme i svatbu), přítel odešel z bytu a nevrátil se. Já se doma klepala strachy - první narkoza, musela jsem vše zvládnout sama, včetně následné péče, jelikož po dobu mé hospitalizace partner odjel pracovně do zahraničí. Což byla asi poslední kapka. Jeho zahraniční cestu chápu, ale to, že mě tam nechal i před operací, mě teda hodně zranilo. :/

Po jeho návratu jsem ho požádala, aby vyklidil botník, kde byly nějaké věci jeho, bratra a jejich rodičů. On na mě začal hrozně řvát, že mu jen říkám, co má dělat a urazil se a odešel. Vrátil se v 7 ráno a oči měl jak špendlíky. A začalo peklo. Řval na mě téměř v kuse cca do 6 večer a nechtěl mě pustit z bytu. Musela jsem to ukončit tak, že jsem mu vrazila mega facku (ted vím, že jsem měla volat policii). Byly tam i kecy, že bych měla umřít na rakovinu (mám HPV), že doufá, že nikdy nebudu mít dítě, že bych jen trýznila a pak takové ty klasické nadávky. :)

No, napnula jsem síly a měla jsem velké štěstí, že jsem během dvou týdnů našla byt a odstěhovala jsem se. Vůbec si neumím představit, že bych se k němu vrátila a celkem se mi i ulevilo. Když si ted zpětně pročítám naše konverzace, nechápu se, že jsem to snášela tak dlouho (i když šlo jen o pár měsíců).

Horší je ten pocit, že mi bude za pár dní 36, měla jsem ted pracovat na dítěti, plánovat svatbu a místo toho sedím sama v nezařízeném bytě, začínám od nuly a dumám nad tím, proč se to stalo. Byl to člověk, kterého jsem měla v srdci 18 let a věřila jsem mu na 1000 %.

Objevily se i názory, že jsem ho dostatečně nepodpořila a odešla jsem v momentě, kdy potřeboval někoho vedle sebe, že zůstanu už sama, že nestihnu mít děti apod… On je v jádru skvělý člověk, ale závislost mu zatemnila mozek a já si neumím představit 1. žít s někým takovým 2. nedejbože mít s ním dítě. A čekat, než se vyléčí? Byla bych mu oporou, kdyby svůj stav řešil, ale to on neudělal.

Otázka zní - jak se dát dohromady a nepropadat beznaději? Chodím sportovat, meditovat, ráda čtu, vyšívám… ale občas to na mě padne a nejsem schopná nic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2200
11.5.25 14:58

Základ je být mezi lidma. Teď bude teplo, hezky… Takže výlety, grilovačky a tak.
Takže věnuje se sobě, svým koníčkům, přátelům a neboj se…chlap se objeví. Hlavně nebuď zoufalá. To je nejhorší.
A na něj se hlavně vykašli. Je to dětma. Ztráta tvého času. Pomoc jsi nabídla. Nech ho být. Pokud tě bude kontaktovat, tak neodpovídej a vymaz ho ze života.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8302
11.5.25 14:58

Časem to přejde samo. Moc chceš všechno hned. Ale to nejde. Tak to v životě nefunguje a je to tak správně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27933
11.5.25 15:00

Udělala jsi dobře, je to feťák a násilník

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2060
11.5.25 15:14

Děvenko…promiň mi to oslovení…začínala jsem od nuly a bylo mi o deset víc, než tobě. Nemá cenu zůstávat s člověkem, se kterým máme mnohem víc trápení, než radosti. Že ještě nemáš dítě, je pořád lepší, než kdybys ho měla s ním. Nemuselo by třeba být zdravé. Ve svém věku máš plno šancí potkat někoho, s kým ti bude fajn. Ne i důvod propadat beznaději. Jsi mladá, zdravá, volná. To je přece báječný. Dělej, co tě baví. Choď mezi lidi. Číst si můžeš i venku a pokud máš ráda ruční práce, jistě si v tomhle směru najdeš ženy, které třeba pořádají výstavy atd. Jsi na správné cestě, hlavu vzhůru.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36079
11.5.25 15:21
@Nunnu píše: Více

Uff, já bych se na něj vykašlala hned po prvním vyhození z bytu. Je dobře že je konec, i když tětomrzí, ale v tomhle se žít nedá. Chce to čas, to přejde :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
66985
11.5.25 15:23
@arinecka píše: Více

Přesně tak. Hned když zjistila, že je feťák a vyhodil ji, už bych se nevracela. Natož s ním plánovat dítě v době, kdy fetuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
651
11.5.25 15:39

Asi bych se to snažit srovnat v hlavě natolik, abys byla připravená i na tu možnost, že se ti možná někdy v budoucnu ozve, a bude slibovat hory doly,… být připravená, říct ne.
Nechala sis toho líbit hodně, a takové ženy mají tendence časem zapomenout, a vrátit se. Ale doufám, že to tvůj případ nebude.
Snaž se chodit mezi lidi, aby na tebe nepadal smutek. Najít si také nějaké svobodné kamarádky, se kterýma bys trávila čas. Klidně začít randit, pokud se na to budeš cítit, ale moc od toho neočekávat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9632
11.5.25 15:41

Já bych si tenhle příspěvek četla pořad dokola - tam najdeš odpověď. Raději sedět v nezařizenem bytě (prozatím) bez dítěte než žít s nasilnikem a feťákem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1130
11.5.25 16:04

Ale no tak! Tenhle rozchod ber jako oslavu života a znovuzrození! :dance:
Přestaň to řešit a analyzovat, není co!
1000× větší chybou by bylo zůstat s fetkou a s labilním nasilníkem.

36 je nic. Jelikož mám víc, tak na to období koukám zpětně jako na vrcholní mládí. :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36079
11.5.25 16:23
@vokishka píše: Více

Kdyby to udělala, tak si mohla ušetřit trápení. Ale je dobře že odešla, s takovým člověkem se žít nedá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Elielieliii
11.5.25 16:27

Zklamala si se v člověku, o kterém jsi měla nějakou představu…jo, to bolí…ale to přejde!
Máš super věk, nezařízený byt je fajn…zařídíš podle svého. Jsi bez závazků, o něco chytřejší a zkušenější, volná jako pták. Vždyť to není zlé, odpočni si, srovnej myšlenky, nelov nikoho na sílu. Dej si čas, sportuj, výletuj, věnuj se přátelům a širší rodině…zajeď si do wellness, atd.

  • Citovat
  • Upravit
Vitruviánský muž
11.5.25 16:36

A co bys chtěla dávat dohromady? Těch 18 let tě asi mělo něco naučit… no ty jsi byla asi dost nechápavý žák, tak to byla dlouhá lekce. No snad jsi pochopila aspoň to, že největší iluze je dělat si plány do budoucna…

  • Citovat
  • Upravit
27933
11.5.25 16:52
@Vitruviánský muž píše: Více

a ty asi nechápeš psaný text

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.5.25 17:04
@Vitruviánský muž píše: Více

A je to nutné ;)
Zakladatelka dostala pořádnou lekci. Ano, mohla si za to sama, já (a asi i většina ostatních) bych odešla po prvním vyhazovu na ulici, protože takovému člověku bych už dál věřit nemohla. Ale nakonec i zakladatelka procitla, začíná znovu a teď se snaží dát dohromady sebe. A já myslím, že to pojala docela dobře. Sport, meditace, koníčky to je dobrá cesta. Občasné propady jsou normální, jen se v nich nesmí zůstávat moc dlouho. A hlavně se už nikdy nevracet do minulosti, ideálně ani v myšlenkách.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová