Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krásný den dámy a pánové,
Chtěla bych vám položit otázku.. jak člověk pozná že je to upřímný vztah a né že jeden miluje a druhý se veze?
Svého přítele miluji, udělala bych pro něj cokoliv. Dokazuji mu to při každé možné příležitosti, ale někdy mi přijde jako kdybych byla v tom vztahu sama. Řekne mi že mě miluje, že se mnou rád tráví čas. Ale jakmile přijde na to že by mi to měl dokázat tak nic… Říká že tohle nedělá, že kupovat kytku je zbytečné že ta se má dostávat jen při zvláštních událostech. Neříkám že bych chtěla kytku každý den to ne… Ale třeba když jde kolem květinářství že si na mě vzpomene neboli kytku jen tak.
Když jsme někde venku a někdo mě nabaluje, tak řeknu že mám přítele. Jsem mu věrná tělem i duší, ale jakmile je to naopak tak né že by jim dával naději, ale nikdy bych od něj neslyšela „moje přítelkyně“ nebo „mám přítelkyni“. Neříkám že si s opačným pohlavím nepovídám, ale nejsou tam ty letmé doteky. Když mu řeknu že mi vadí když ho nějaká holka poplácá po noze nebo mu ji tam položí, tak řekne že on to nedělá já jí to nemůžu zakázat…
Přítele opravdu miluji, nechci se s ním rozejít. Když o tom přemýšlím tak se ve mě vše sevře a přemýšlím co udělat abych pro něj bylo to co on pro mě.
Když si píšu a muži je to čistě na kamarádské úrovni. Nemám se za co stydět ani omlouvat…
Přítel je v tomhle jinačí. Píše si s ženami jsou to jeho kamarádky to chápu, ale co nepochopím je že píše o půl 3 své kamarádce že se staví na kávu a na pokec… Své ex napsal že má raní nudu že chce sex… (To chcete když se probudíte a vidíte co píše) ráno jsem ho konfrontovala s tím jestli mu tohle přijde normální psát. Jestli mu přijde v pohodě aby si domlouval sex zatímco já spím vedle něj? V práci jsem skončila dřív jelikož jsem to nedokázala zpracovat (vše bylo řečeno přes mobil, jelikož po ránu když byjsme to mohli probrat, tak jsem na to neměla žaludek). Řekl ať přijedu domů že to vyřešíme. V tu chvíli jsem byla rozhodnutá že tam přijedu jen si vzít věci a odejít… Říkal stále tu stejnou větu dokola „to byla jenom sranda“ a že si mám přečíst zbytek. Nevím co by na tom mělo být vtipného když jeho ex začala hned hledat datum kdy její chlap nebude doma a ten den se jí to nehodilo, jelikož měla n mocné dítě a chlap byl s ní doma, ale že za dva dny má volno že dečka budou ve škole a chlap v práci. Upřímně nevím co by me na tomhle mělo uklidnit. Nebo co na tom bylo tak moc vtipné.
V tu chvíli se změnil, více se snažil. Dokazoval mi jak mě miluje. Doslova mě nosil v náruči… Ale už to není takové jako předtím… Miluji ho a udělala bych pro něj vše co by si přál, ale furt je tam to „co když“…
Prošel si tím někdo? Ukončit ten vztah? Dá se najít znovu ten duševní klid ve vztahu? Nebo to už bude tak furt, že se přes to nepřenesu a je lepší odejít i když ho miluji?
„…udělala bych pro něj vše, co by si přál.“ To je hodně děsivý a nepřitažlivý. Člověk, který je na druhého fixovaný tak, že je ochoten ztratit svoje já a chovat se jako loutka, jen aby se zavděčil, se stává spíš přítěží, dřív nebo později. Tvůj přítel tě až tak nežere a ty jsi z něj úplně vedle. Zkus to taky.
V textu několikrát píšeš, jak ho miluješ, což upřímně nechápu podle toho jak se k tobě chová
Ty jsi zalaskovana a závislá na něm, on evidentně ne.
@hanka.br. nejsem na něj fixována to si mě špatně pochopila. Dávám mu volnosti hodně. Nenutím ho zůstávat se mnou, pokud chce bude se mnou trávit čas pokud ne, tak jde jinam.
A ano jsem z něj úplně vedle, takhle zamilovaná jsem ještě nebyla. Zkusila jsem to chovat se odtažitě, ale přineslo to jen to že se zbavil a odešel s kamarády ven. Jak se vrátil tak se zeptal jestli už jsem odurazena
@izabe takže mám teď dělat co? Jsem zamilovaná přijde mi jako nereálné se vzdát někoho koho miluji
@JanaAnnna píše:
@izabe takže mám teď dělat co? Jsem zamilovaná přijde mi jako nereálné se vzdát někoho koho miluji
Potřebuješ pořádně narazit, pak se ti rozsvítí a odejdeš. On tě má úplně na párku.
@izabe to je možné… Říkala jsem si že kdyby třeba se něco stalo, že bych věděla že tohle není správně, ale já prostě furt nevím…
Když jsme se rozešla s ex tak jsem si nikoho nehledala. Srovnala jsem si to v hlavě a ono to přišlo samo… „Uháněl mě“ dělal vše proto abychom spolu byli a pak po dvou letech už se začal chovat jinak. Říkal že je to tím že změnil práci má toho moc… Já toho mám taky hodně ale vždy si udělám čas
@JanaAnnna píše:
@izabe takže mám teď dělat co? Jsem zamilovaná přijde mi jako nereálné se vzdát někoho koho miluji
Najít si muže. Ne pisálka.
@JanaAnnna píše:
@izabe to je možné… Říkala jsem si že kdyby třeba se něco stalo, že bych věděla že tohle není správně, ale já prostě furt nevím…Když jsme se rozešla s ex tak jsem si nikoho nehledala. Srovnala jsem si to v hlavě a ono to přišlo samo… „Uháněl mě“ dělal vše proto abychom spolu byli a pak po dvou letech už se začal chovat jinak. Říkal že je to tím že změnil práci má toho moc… Já toho mám taky hodně ale vždy si udělám čas
A co jinak? Jak spolu trávíte čas? Bydlíte spolu? Jak jste spolu dlouho? Z toho co píšeš, ho ty miluješ a jsi na něm závislá, on tebe tak ne, ale asi mu vyhovuješ, může si dělat co chce. Pokud něco přepískne, udělá na tebe ňuňu a ty zase vyměkneš a jede se dál. Že píše své ex o sexu je humus a ne sranda.
Podle toho co píšeš - on ví, že tě má jistou, uděláš pro něho vše, hrozně ho miluješ. On to tak prostě nemá - buď jde s kamarády pryč anebo se chvili snaží a nosí tě na rukou. No a ty jsi z toho celá hotová. Nevím proč by důvodem změny měla být práce ![]()
Tady nejde toho moc poradit, když jsi tak slepě zamilovaná
jednoho dne přijde prozření a kopneš ho do zadku ![]()
@JanaAnnna píše:
Krásný den dámy a pánové,Chtěla bych vám položit otázku.. jak člověk pozná že je to upřímný vztah a né že jeden miluje a druhý se veze?
Svého přítele miluji, udělala bych pro něj cokoliv. Dokazuji mu to při každé možné příležitosti, ale někdy mi přijde jako kdybych byla v tom vztahu sama. Řekne mi že mě miluje, že se mnou rád tráví čas. Ale jakmile přijde na to že by mi to měl dokázat tak nic…Říká že tohle nedělá, že kupovat kytku je zbytečné že ta se má dostávat jen při zvláštních událostech. Neříkám že bych chtěla kytku každý den to ne… Ale třeba když jde kolem květinářství že si na mě vzpomene neboli kytku jen tak.
Když jsme někde venku a někdo mě nabaluje, tak řeknu že mám přítele. Jsem mu věrná tělem i duší, ale jakmile je to naopak tak né že by jim dával naději, ale nikdy bych od něj neslyšela „moje přítelkyně“ nebo „mám přítelkyni“. Neříkám že si s opačným pohlavím nepovídám, ale nejsou tam ty letmé doteky. Když mu řeknu že mi vadí když ho nějaká holka poplácá po noze nebo mu ji tam položí, tak řekne že on to nedělá já jí to nemůžu zakázat…
Přítele opravdu miluji, nechci se s ním rozejít. Když o tom přemýšlím tak se ve mě vše sevře a přemýšlím co udělat abych pro něj bylo to co on pro mě.
Když si píšu a muži je to čistě na kamarádské úrovni. Nemám se za co stydět ani omlouvat…
Přítel je v tomhle jinačí. Píše si s ženami jsou to jeho kamarádky to chápu, ale co nepochopím je že píše o půl 3 své kamarádce že se staví na kávu a na pokec… Své ex napsal že má raní nudu že chce sex…(To chcete když se probudíte a vidíte co píše) ráno jsem ho konfrontovala s tím jestli mu tohle přijde normální psát. Jestli mu přijde v pohodě aby si domlouval sex zatímco já spím vedle něj? V práci jsem skončila dřív jelikož jsem to nedokázala zpracovat (vše bylo řečeno přes mobil, jelikož po ránu když byjsme to mohli probrat, tak jsem na to neměla žaludek). Řekl ať přijedu domů že to vyřešíme. V tu chvíli jsem byla rozhodnutá že tam přijedu jen si vzít věci a odejít… Říkal stále tu stejnou větu dokola „to byla jenom sranda“ a že si mám přečíst zbytek. Nevím co by na tom mělo být vtipného když jeho ex začala hned hledat datum kdy její chlap nebude doma a ten den se jí to nehodilo, jelikož měla n mocné dítě a chlap byl s ní doma, ale že za dva dny má volno že dečka budou ve škole a chlap v práci. Upřímně nevím co by me na tomhle mělo uklidnit. Nebo co na tom bylo tak moc vtipné.
V tu chvíli se změnil, více se snažil. Dokazoval mi jak mě miluje. Doslova mě nosil v náruči… Ale už to není takové jako předtím… Miluji ho a udělala bych pro něj vše co by si přál, ale furt je tam to „co když“…
Prošel si tím někdo? Ukončit ten vztah? Dá se najít znovu ten duševní klid ve vztahu? Nebo to už bude tak furt, že se přes to nepřenesu a je lepší odejít i když ho miluji?
Co na to napsat? Máš doma deb*la.
Nemiluje Tě, nezáleží mu na Tobě, ví, že Tě má jistou a chová se k Tobě špatně.
Sama si řekni, jestli si zasloužíš takové chování. Jsou i muži, co nejsou úplni tupci. Tak se nad tím zamysli. ![]()
Když se nechceš rozejít, tak s ním zůstaň. Ale pak tady nebreč, že jsi mu lhostejná a podvádí tě. Nějak nevím, co by musel udělat, abys dostala rozum, ale je to tvůj boj. Halt sebeúctu člověk na ulici nenajde, k té se musíš dopracovat a něco mi říká, ze tvoje cesta k ní bude hodně trnitá.
@ZuzaM většinou jsme spolu doma, jelikož se mu nikam nechce je unavený z prace. Což chápu, ale když můžeme být spolu a nejde do práce tak si stejně něco najde. Nevím furt vidím chybu v sobě… Jsme spolu skoro 3 roky a taky tři roky spolu bydlíme. O mě lidi říkají že jsem hodná až jsem blbá. Udělám pro každého cokoliv nejen pro přítele i když mi to nevrací tak mi to nevadí jelikož jsem ráda že jsem mohla pomoct. Ale u něj mě to mrzí